Menu

Naše objevy

Nepřehlédněte rubriku, ve které dvakrát týdně představujeme aktuální výzkumy a objevy našich vědců.


Jaký je vliv kyselých důlních vod na kvalitu jezerní vody a její obyvatele?

Západně od města Rouyn-Noranda v kanadské provincii Québec se rozkládá důl Alderamac. V letech 1931 až 1943 se tam těžila ruda s mědí a zinkem. Od roku 1943 je důl opuštěný. Po těžbě tam zůstalo asi 1,5 milionu tun hlušiny, která je rozptýlená na téměř 80 hektarech. Asi tak polovinu této hlušiny tvoří minerály bohaté na síru, které obsahují vysoké koncentrace arzénu, kadmia, mědi, molybdenu a zinku. Po celou dobu od ukončení těžby vytékaly z dolu Alderamac velmi kyselé důlní vody s obsahem stopových množství zmíněných kovů. Většina této odpadní vody končila v řece Arnoux, která ji odnášela do jezera Arnoux. V roce 2010 zasáhly úřady provincie Québec a výtok kyselých důlních vod do jezera Arnoux byl uzavřen.

Julien Mocq z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR se svým kolegou prostudovali chemii vody jezera Arnoux a také bezobratlé živočichy obývající jeho dno. Nejprve to udělali na jaře 2010, a pak znovu na jaře 2011, tedy po zásahu, který zamezil dalšímu přítoku kyselých důlních vod do jezera. Aby mohli zhodnotit vliv kyselých důlních vod na kvalitu vody a život v jezeře, tak vytyčili sérii stanovišť měření, po proudu od zdroje důlních vod.

 

Po uzavření přítoku znečištěné vody poklesla kyselost vody jezera a podstatně se snížil obsah těžkých kovů. Při měření v roce 2010 zřetelně stoupala druhová bohatost obyvatel dna se vzdáleností od zdroje znečištění. V roce 2011 už to nebylo jasně patrné. Ve společenstvech dna nejvíce znečištěných míst převažovali živočichové, kteří žijí pod povrchem dna, zejména larvy pakomárů spolu s kroužkovci. V roce 2011 se po uzavření přítoku kyselých důlních vod záhy objevily nové druhy obyvatel dna, například larvy chrostíků, vážek nebo larvy pakomárců rodu Bezzia. Populace larev pakomárů, které jsou odolné vůči kyselé vodě, se naopak zmenšily. Uzavření přítoku kyselé důlní vody se v jezeře Arnoux projevilo již po krátké době.

Mocq, J., Hare, L. 2018. Influence of Acid Mine Drainage, and Its Remediation, on Lakewater Quality and Benthic Invertebrate Communities. Water Air and Soil Pollution 229: 28.

Kontakt: PhDr. Julien Mocq, Ph.D. (jmocq at prf.jcu.cz)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Trvalé narušování prostředí v suchém tropickém lese ovlivňuje složení společenstev

Sezónně suché tropické lesy mívají unikátní květenu. Typické jsou pro ně opadavé rostliny, které často bývají sukulentní a otrněné. Tyto lesy zažívají extrémy v celkovém úhrnu srážek, které se mohou lišit od cca 240 až po 1 500 milimetrů za rok. Složení společenstev rostlin těchto lesů ovlivňuje především dostupnost vody, a pak také obsah živin v půdě. Kromě klimatických extrémů zažívají sezónně suché tropické lesy také trvalé narušování prostředí lidmi (anglicky chronic anthropogenic disturbance), které souvisí s pasením dobytka, těžbou a odnosem palivového dřeva, a také získáváním dalších produktů z lesa.

Francesco de Bello z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci se rozhodli prozkoumat, jak dostupnost vody, úživnost půdy a trvalé narušování prostředí lidmi, konkrétně odnos dřeva a pastva dobytka, ovlivňují složení vegetace dřevin v oblasti Caatinga, která se rozkládá v severovýchodní Brazílii. Caatinga představuje jeden z největších a nejvíce rozmanitých suchých tropických lesů na světě. V současnosti Caatingu ohrožuje jak globální oteplování společně s odnosem živin z půdy, tak i trvalé narušování vegetace rozmanitými lidskými aktivitami.

Vědci zjistili, že odnos dřeva z lesa vede k převládání dřevin s menšími listy a nižšími investicemi do tvorby listů, což je způsobeno tím, že odnášení větví a klacků prosvětluje porosty, do nichž se pak dostane více slunečního záření. Pastva koz a krav zase vede k tomu, že prosperují druhy s hustším dřevem a většími listy. To je důsledek omezování výskytu chutných dřevin, na které se kozy a krávy zaměřují. Autoři studie prokázali, že jak trvalé narušování prostřední lidmi, tak i globální oteplování s odnosem živin z půdy může ovlivnit složení společenstev dřevin. Z toho vyplývá, že tyto nepříznivé procesy mohou mít významný vliv na fungování ekosystémů sezónně suchých tropických lesů.

Sfair, J. C., de Bello, F., de Franca, T. Q., Baldauf, C., Tabarelli, M. 2018. Chronic human disturbance affects plant trait distribution in a seasonally dry tropical forest. Environmental Research Letters 13: 025005.

Kontakt: Francesco de Bello. (fradebello at prf.jcu.cz)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Archiv článků