Menu

Naše objevy

Nepřehlédněte rubriku, ve které dvakrát týdně představujeme aktuální výzkumy a objevy našich vědců.


Jak se mění společenstva malých savců v pestré krajině střední Evropy?

Malé druhy býložravých, zrnožravých a hmyzožravých savců představují významnou součást suchozemských ekosystémů. Hrají zásadní roli jako kořist pro predátory a rovněž ovlivňují vegetaci, jako jsou lesní porosty. Rozšíření malých savců a dynamika jejich populací podléhají vlivu rozmístění dostupných zdrojů, úkrytů i jiných jedinců téhož druhu.

Dlouhodobá dynamika populací malých savců náleží mezi oblíbená témata ke studiu v populační ekologii. Přesto ale stále nevíme mnoho o vlivu faktorů prostředí na tuto dynamiku. Jan Riegert z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci ve své nové studii analyzovali dlouhodobé údaje o společenstvech malých savců střední Evropy. Zaměřili se na obyvatele dvou lesních biotopů, které se podstatně liší ve své struktuře, sukcesním vývoji a typu hospodaření – mladé smrkové plantáže a dospělé porosty buků.

 

Výsledky výzkumu ukázaly, že společenstva malých savců jsou obecně bohatší v mladých plantážích smrků. Ve smrkových plantážích se během sledovaného období zvyšoval počet norníků rudých (Myodes glareolus) a myšic lesních (Apodemus flavicollis), zatímco klesal počet rejsků obecných (Sorex araneus). Příčinou změn byl podle všeho růst lesního porostu a hospodaření. Společenstva malých savců v bukových lesích se během sledovaného období výrazně neměnila, i když populace norníků a myšic procházejí tříletými, respektive pětiletými populačními cykly. Autoři studie dospěli k závěru, že faktory prostředí výrazně působí na strukturu a dynamiku společenstev malých savců střední Evropy.

Zárybnická, M., Riegert, J., Bejček, V., Sedláček, F., Šťastný K., Šindelář, J., Heroldová, M., Vilímová, J., Zima, J. 2017. Long-term changes of small mammal communities in heterogenous landscapes of Central Europe. European Journal of Wildlife Research online 3. 11. 2017.

Kontakt: Mgr. Jan Riegert, Ph.D. (honza at riegert.cz)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Imunita, alfa-gal a univerzální vakcíny proti infekcím

Infekční onemocnění stále představují závažnou globální hrozbu pro lidské zdraví i životy. Významnou roli mezi nimi hrají infekce přenášené klíšťaty nebo krevsajícím hmyzem, jejichž původcem mohou být viry, bakterie, i eukaryotní organismy. Pro řadu závažných infekcí, ať až přenášených či nikoliv, zatím nejsou k dispozici účinná očkování. Náležejí k nim například malárie, leishmanióza, spavá nemoc, Chagasova nemoc, borelióza nebo tuberkulóza.

Alejandro Cabezas-Cruze z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR, a rovněž z francouzského výzkumného centra Institut National de la Recherche Agronomique, společně se svým kolegou upozorňuje, že výše uvedené choroby mají společnou ještě jednu věc – na povrchu jejich patogenů jsou molekuly sacharidu zvaného alfa-gal. Tento sacharid je u organismů na Zemi běžný, ale lidé shodou okolností během evoluce ztratili schopnost tvořit alfa-gal ve svém těle.

 

To je unikátní situace, kterou bychom mohli využít při vývoji očkování. Pokud by se podařilo zacílit lidský imunitní systém proti molekulám alfa-galu na povrchu patogenů, tak bychom mohli získat univerzální vakcínu proti infekčních chorobám spojených s alfa-galem. Dosavadní výsledky výzkumu podle Cabezase-Cruzeho a jeho kolegy ukazují, že slibnou cestou pro vývoj vakcín proti významným a doposud nezvládnutým infekčním chorobám by měly být probiotické vakcíny. Takové vakcíny obsahují bakterie, na jejichž buněčné stěně jsou antigeny s alfa-galem. Probiotické vakcíny by mohly zásadním způsobem omezit dosavadní vliv infekčních chorob a zlepšit zdraví lidí po celém světě.

Cabezas-Cruz, A., De la Fuente, J., 2017. Immunity to α-Gal: Toward a Single-Antigen Pan-Vaccine To Control Major Infectious Diseases. ACS Central Science online 10. 11. 2017.

Kontakt: MVDr. Alejandro Cabezas-Cruz (alejandrocabezascruz at yahoo.es)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak souvisí definování druhů s jejich ochranou?

V poslední době již několikrát sehrál v ochraně ohrožených druhů významnou roli zvolený koncept druhu, protože nezřídka dochází k povyšování dosavadních poddruhů na druhovou úroveň a výsledné druhy bývají ohroženější. Definic druhů a taxonomických konceptů, které s druhy pracují, je přitom celá řada. Ochranářská rozhodnutí v mnoha případech bývají kombinací taxonomický a biologických znalostí, ale i logistické realizovatelnosti projektu nebo přímo politických rozhodnutí.

Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se jako člen mezinárodního týmu odborníků podílel na vypracování přehledu současného stavu problematiky definice druhu a jejího vztahu k ochraně přírody. Soustředili se především na to, jak různé koncepty taxonomického pojetí druhů ovlivňují klíčová rozhodnutí v ochraně ohrožených živočichů.

 

Robovský s kolegy si pro zhodnocení vztahu mezi definicí druhu a ochranou ohrožených druhů zvolili jako příklady ikononické druhy velkých afrických savců: nosorožce Cottonova (Ceratotherium cottoni), slona pralesního (Loxodonta cyclotis), žirafy (Giraffa spp.) a antilopy skálolezy (Oreotragus spp.). Pro všechny tyto ohrožené druhy shrnuli problémy, které provázejí vymezení jejich taxonomie. Dospěli k závěru, že konvenční taxonomie těchto druhů trpí kvůli někdy neoprávněným předpokladům o reprodukční izolaci druhů anebo příliš technickým určením genetické vzdálenosti, která má být nezbytná k definování druhů. Lepší cestou je podle Robovského a jeho kolegů uvažovat druhy jako osobité evoluční linie zasluhující odpovídají ochranu.

Groves, C. P., Cotterill, F. P. D., Gippoliti, S., Robovský, J., Roos, C., Taylor, P. J., Zinner, D. 2017. Species definitions and conservation: a review and case studies from African mammals. Conservative Genetics 18: 1247–1256.

Kontakt: RNDr. Jan Robovský, Ph.D. (JRobovsky at seznam.cz)

Archiv článků