Menu

Naše objevy

Nepřehlédněte rubriku, ve které dvakrát týdně představujeme aktuální výzkumy a objevy našich vědců.


Jak se vyvíjejí miracidia motolic Cardiocephaloides longicollis?

Cardiocephaloides longicollis je motolice z mořského prostředí s komplikovaným životním cyklem. Svůj život začíná jako larvička zvaná miracidium, která se vylíhne z vajíčka vyprodukovaného dospělými motolicemi. Miracidium si vesele plave v oceánu a hledá mořského plže, který ji poslouží jako mezihostitel. Druhým mezihostitelem je pak ryba, kam motolice proniká v podobě larválního stádia cerkárie. V současnosti víme o celkem 39 druzích ryb, které mohou cerkárie motolice Cardiocephaloides longicollis infikovat. Parazit obývá mozek ryby, kde může být několik desítek, v rekordním případě až 220 motolic. Definitivním hostitelem této motolice se stávají racci, kteří snědí infikovanou rybu s motolicí v podobě cyst. Motolicím Cardiocephaloides longicollis vyhovují místa, kde se intenzivně loví ryby anebo chovají v akvakultuře.

Astrid Holzer z Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR společně s kolegy prostudovala ultrastrukturu a embryonální vývoj prvního larválního stádia, tedy miracidia, motolice Cardiocephaloides longicollis. Tyto larvy se vyvíjejí ve vajíčku, které se dostane od dospělých motolic do oceánu. Larvy detailně pozorovali světelným a transmisním elektronovým mikroskopem.

 

Badatelé dospěli k závěru, že miracidia této motolice během svého vývoje procházejí celkem šesti různými stádii. V obalu vajíčka miracidia nejsou žádné póry, takže je zřejmě nepropustný. Miracidia tím pádem během vývoje závisejí na zásobách živin v podobě glykogenu. U raného embrya jsou tyto živiny soustředěny v takzvaných žloutkových buňkách, vitelocytech. Během vývoje larvy se žloutkové buňky spojují do větších žloutkových vakuol, které obklopují miracidium a možná napomáhají při líhnutí larvy z vajíčka. Jde o první studii, která popisuje embryonální vývoj a ultrastrukturní rysy miracidii motolic čeledi Strigeidae. Získané informace poslouží k lepšímu pochopení biologie tohoto parazita.

Born-Torrijos A., Holzer, A. S., Raga, J. A., van Beest, G. S., Yoneva, A. 2017. Description of embryonic development and ultrastructure in miracidia of Cardiocephaloides longicollis (Digenea, Strigeidae) in relation to active host finding strategy in a marine environment. Journal of Morphology online 17. 5. 2017.

Kontakt: MSc. Astrid Sibylle Holzer, Ph.D. (astrid.holzer at paru.cas.cz)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nově objevený produkt sinic spouští sebevraždu buněk nádoru

Buňky nádoru jsou obvykle dost houževnaté a bývá obtížné je porazit. Jedním z možných způsobů léčby je donutit rakovinné buňky k apoptóze, čili buněčné sebevraždě. Apoptóza je naprogramovaná buněčná smrt, tedy mechanismus, který za normálních okolností likviduje nepotřebné, či nějakým způsobem poškozené buňky. Během apoptózy se buňka i její DNA řízeným způsobem rozpadnou na malé kousky, s nimiž si pak snadno poradí „uklízecí“ buňky imunitního systému. Jde ale o to, najít ten správný spínač, který by spustil naprogramovanou smrt u buněk nádoru.

Kateřina Voráčová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni se svými kolegy v mezinárodním badatelském týmu objevila u sinic nový typ přírodního oxadiazinu, který právě tohle dokáže. Spustí u buněk nádoru naprogramovanou buněčnou smrt. Oxadiaziny jsou organické látky se složitějším cyklem v molekule, přičemž tento cyklus obsahuje řetězec N-N-O anebo N-N-C-O.

 

Nově objevenou sloučeninu pojmenovali nokuolin A. Izolovali ji ze tří různých kmenů sinic rodů Nostoc, Nodularia a Anabaena. Během výzkumu se badatelům podařilo objasnit strukturu molekuly této látky, a také objevit skupinu genů, které měly být zodpovědné za produkci látky sinicemi. Experimenty ukázaly, že nokuolin A spouští programovanou buněčnou smrt nádorových buněk. Zároveň ale také intenzivně potlačuje růst buněk z několika typů nádorů. Je pozoruhodné, že tato látka působí hlavně na buňky s mutací ve významném genu p53. Takové buňky přitom bývají rezistentní vůči řadě standardních protinádorových léků. Nokuolin A by se tak mohl stát základem pro vývoj nových a slibných přípravků proti rakovině.

Voráčová, K., Hájek, J., Mareš, J., Urajová, P., Kuzma, M., Cheel, J., Villunger, A., Kapuscik, A., Bally, M., Novák, P., Kabeláč, M., Krumschnabel, G., Lukeš, M., Voloshko, L., Kopecký, J., Hrouzek, P. (2017). The cyanobacterial metabolite nocuolin a is a natural oxadiazine that triggers apoptosis in human cancer cells. PLoS ONE online 2. 3. 2017.

Kontakt: Mgr. Kateřina Voráčová. (voracova et alga.cz)

Archiv článků