Menu

Jiří Kopáček obdržel Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky


Profesor Jiří Kopáček je jedním z nejvýznamnějších českých hydrobiologů. Jeho Výzkum  byl zaměřen na dopad kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní i vodní ekosystémy na Šumavě. Ukázalo se, že navzdory mnoha katastrofickým předpovědím se celý přírodní systém i bez zásahu člověka velmi rychle zotavuje. Za svůj projekt Přední český hydrobiolog obdržel Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Oceněný projekt se zabýval posouzením vlivu přirozeného rozpadu horských smrkových porostů po kůrovcovém žíru na mikroklima, chemismus a biodiverzitu terestrických a vodních ekosystémů. Na jeho řešení se podíleli výzkumníci z třech institucí (Biologického centra AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Zemědělské univerzity v Praze). Byl pětiletý a navázal na jiné projekty, které tento výzkumný tým systematicky řeší v oblasti Šumavy již více než 20 roků. To umožnilo odlišit dopady samotné disturbance od ostatních environmentálních faktorů, jako je znečišťování atmosféry a změny klimatu. Výsledky projektu, dosud zveřejněné v 38 publikacích převážně v mezinárodních renomovaných časopisech, tak umožňují předpovídat skutečný rozsah změn, které nastanou v přírodních oblastech po velkoplošném rozpadu stromového patra. Projekt přinesl nejen originální vědecké výsledky, ale má významný přesah do ochrany přírody, socio-ekonomické sféry i lesnické praxe.

Možné vlivy lesních disturbancí na citlivé ekosystémy chráněných přírodních oblastí byly (a dosud jsou) tématem vášnivých sporů mezi zastánci a odpůrci zásahů proti šíření škůdců. Dosavadní diskuse se často opíraly o nepodložené či chybně interpretované údaje založené na zkušenostech z níže položených hospodářských lesů, kde jsou zásahy z ekonomických důvodů opodstatněné. Výsledky projektu přináší první ucelenou a reálnou základnu pro posouzení skutečných rizik, plynoucích z velkoplošných lesních disturbancí na vodní bilanci, kvalitu a oživení půd a vod i možnosti přirozené obnovy stromového patra v postižených územích. Ukázalo se, že se žádná z katastrofických předpovědí nenaplnila a celý přírodní systém se velmi rychle zotavuje. Klíčovým faktorem pro úspěch studie bylo, že mohla navázat na výsledky získané dlouho před kůrovcovým žírem, zatímco většina podobných sledování jinde ve světě obvykle začíná až po samotných disturbacích. Proto projekt přinesl světově unikátní a důležité poznatky základního výzkumu. Ty vědcům v široké spolupráci s dalšími domácími i zahraničními kolegy umožnily zformulovat nový koncepční biogeochemický model, který propojuje cykly uhlíku, dusíku a síry v půdách a umožňuje přesnější předpovědi ztrát živin z lesních ekosystémů v závislosti na globálním vývoji znečišťování atmosféry a klimatických změn.

Kompletní tiskovou zprávu si můžete přečíst zde