Katedra molekulární biologie a genetiky
Department of molecular biology and genetics
Menu

Věda na katedře


Molekulárně biologicky-orientovaným výzkumem se zabývá více než 20 vědeckých skupin propojených s katedrou, které jsou buď přímo na Přírodovědecké fakultě JU nebo na přidružených ústavech Akademie věd. Jedná se především o základní výzkum, na rozličných modelových i nemodelových organismech. Výzkum asociovaný s katedrou se dá velmi zhruba rozdělit na tyto oblasti:

Molekulárně buněčná biologie

Charakterizace molekulárních a buněčných procesů, například fotosyntézy u cyanobakterií (Roman Sobotka), metabolizmu a genové exprese u parazitických prvoků s cílem najít nové cíle pro léčbu (Alena Panicucci Zíková, Julius Lukeš, Hassan Hashimi a Zdeněk Paris), imunitními procesy klíštětě a mechanismy přenosů patogenů (Petr Kopáček a Libor Grubhoffer), buněčné signalizace na klasickém modelovém organismu Drosophila melanogaster (Alena Krejčí a Michal Žurovec), výzkum telomer u hmyzu (Radmila Čapková Frydrychová), přes epigenetické mechanismy u rostlinných modelů (Iva Mozgová), až po studium neurosignalizací lidských buněk (Josef Lazar).

Molekulární fylogenetika a populační genetika

Studium molekulární evoluce a charakterizace jednobuněčných eukaryot (Miroslav Oborník a Aleš Horák), molekulárních mechanismů ko-evoluce hostitele a parazita/symbionta (Jan Štefka).

Cytogenetika

Molekulární cytogenetika a studium evoluce pohlavních chromozomů u členovců (František Marec a Petr Nguyen), přes cytogenetiku a genomické přístupy na rostlinných modelech (Jiří Macas), až po lidskou cytogenetiku a genomiku (Ondřej Scheinost).

Molekulární integrativní fyziologie

Studium molekulárních mechanismů, které ovlivňují biologické procesy na úrovni celého organismu, jako je například regulace metabolizmu během imunitní odpovědi na modelu Drosophila melanogaster (Tomáš Doležal a Adam Bajgar), studium hmyzí hormonální regulace a diapauzy (Dalibor Kodrík a Vladimír Košťál) a studium molekulárních mechanismů cirkadiánních a fotoperiodických hodin u hmyzu (David Doležel a Ivo Šauman).

Vývojová biologie

Studium regulace časného vývoje myši (Alexander Bruce) a molekulárních mechanismů vývoje hmyzu (Marek Jindra).


Katedra pro svůj výzkum využívá služeb těchto servisních středisek:

Laboratoř analytické biochemie a metabolomiky (BCLAB)

Středisko mikroskopie a histologie

Laboratoř elektronové mikroskopie

Proteomická servisní laboratoř

Pro "next generation sequencing" spolupracujeme s Genomics Core Facility (EMBL Heidelberg)

Všichni zaměstnanci a studenti na PřF JU a BC AVČR mohou využivat molekulárně biologický software GENEIOUS.