Menu

Historie biomů, lidský vliv a diverzita mykorrhizních hub


Lidé jsou dnes fascinováni diverzitou živého světa. Můžeme ji pozorovat všude kolem nás, přesto ale stále plně nerozumíme mechanismům a procesům, které se za biodiverzitou skrývají. Jako zajímavá skupina pro výzkum globální biodiverzity se v poslední době ukazují společenstva mikroorganismů. Nejsou sice vidět pouhým okem, ale vědci s nimi po celém světě zacházejí víceméně stejně a používají při jejich studiu shodné postupy molekulární biologie, takže je možné údaje o nich srovnávat lépe, než tomu bývá u větších organismů. Týká se to i mikroskopických arbuskulárně mykorrhizních (AM) hub, čili glomeromykot, které žijí v symbióze s asi 80 procenty druhů suchozemských rostlin.

 

Globální biodiverzitou AM hub se ve své nové studii zabýval i Francesco de Bello z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. S početným mezinárodním týmem spolupracovníků zkoumali globální biodiverzitu AM hub a využili k tomu dostupné údaje o sekvencích těchto hub, které v předchozích výzkumech vědci vytáhli ze vzorků získaných v rozmanitých prostředích. Z těchto údajů určovali parametry biodiverzity AM hub na různých úrovních.

Podařilo se jim například zjistit, že biodiverzita AM hub je velmi proměnlivá v prostoru. Velké počty druhů těchto hub se nacházely v tropických savanách během poslední doby ledové. Tam byla zřejmě centra vzniku nových druhů AM hub. Na společenstva těchto hub má také vliv působení lidské civilizace. Díky lidskému vlivu jsou společenstva AM hub chudší. Studium biodiverzity symbiotických hub názorně ukázalo, jak na biodiverzitu působí globální historické procesy, jako jsou například doby ledové, společně s vlivem lidské civilizace, k němuž dochází až v historicky zcela nedávné době.

Pärtel, M., Öpik, M., Moora, M., Tedersoo, L., Szava-Kovats, R., Rosendahl, S., Rillig, M. C., Lekberg, Y., Kreft, H., Helgason, T., Eriksson, O., Davison, J., de Bello, F., Caruso, T., Zobel, M. 2017. Historical biome distribution and recent human disturbance shape the diversity of arbuscular mycorrhizal fungi. New Phytologist 216: 227–238.

Kontakt: Francesco de Bello (fradebello at prf.jcu.cz)