Menu

Historie břečťanů ve třetihorách


Kdo by neznal břečťan? Tahle vždyzelená dřevitá liána u nás roste na každém kroku. Přesto má v sobě mnoho exotického. Břečťan (Hedera) je ve skutečnosti jedním z mála rodů v čeledi aralkovitých, které se z tropické Asie dostaly až do Středomoří a Evropy. Dřívější studie ukázaly, že břečťany pocházejí z Asie, a že západní Středomoří je jedním z druhotných center vzniku a šíření nových druhů břečťanů.

Nagore Garcia Medina z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a její kolegové prozkoumali evoluční historii břečťanů. Použili k tomu paleobotanické nálezy, údaje o rozšíření břečťanů i jejich sekvence DNA. Ve studii zahrnuli 12 druhů břečťanů (2 z nich zastoupené dvěma poddruhy), které představují celou dnešní diverzitu rodu. Výsledky jejich výzkumu potvrzují, že břečťany vznikly v Asii. Poté postupně vymíraly ve východní i v západní Asii a naopak od východu na západ kolonizovaly Středomoří. Nakonec se břečťany rozšířily po Evropě a obrátily se i nazpět, když se vrátily do Asie, kde předtím vymíraly.

 

Ve třetihorách, v období pozdního miocénu, tedy zhruba před 12 až 5 miliony let, probíhal největší rozvoj břečťanů, který se odehrál především ve Středomoří. Tato zjištění zpochybňují dosavadní představy, podle kterých v pozdním miocénu kvůli suchu hromadně vymíraly kvetoucí rostliny v Evropě a přežívaly v Asii. Břečťany dokázaly sucho v tomto období přežít na příhodných místech, která se nalézala ve východním i v západním Středomoří. Vlivem sucha tam také docházelo ke vzniku nových druhů břečťanů.

Valcárcel, V., Guzmán, B., Medina, N. G., Vargas, P., Wen, J. 2017. Phylogenetic and paleobotanical evidence for late Miocene diversification of the Tertiary subtropical lineage of ivies (Hedera L., Araliaceae). BMC Evolutionary Biology 17:146.

Kontakt: Nagore Garcia Medina (nagore.garcia at uam.es)