Menu

Jak buňky klíštěte reagují na infekci bakterií anaplazmou?


Anaplazmy Anaplasma phagocytophilum, dříve známé jako Ehrlichia phagocytophilum, jsou malé bakterie z příbuzenstva rickettsií, které žijí jako vnitrobuněční paraziti. Napadají především buňky zvané neutrofilní granulocyty, což jsou nejběžnější bílé krvinky, které představují významnou součást imunitního systému. Anaplazmy tím vyvolávají chorobu zvanou anaplazmóza, především u ovcí, skotu a někdy také u lidí. Jde o multisystémové onemocnění, které se projevuje úbytkem krvinek a mnoha dalšími příznaky. V některých případech může skončit i smrtí.

Anaplazmy jsou přenášené klíšťaty. V dnešní době vzrůstá počet případů anaplazmózy jak u zvířat, tak i u lidí, na mnoha místech světa. Je to stále větší problém ve Spojených státech, v Evropě, Africe i v Asii. Proto je velmi důležité prozkoumat biologii těchto patogenů a také buněk infikovaných hostitelů. Postupně se ukazuje, že vnitrobuněčné patogeny a buňky hostitele se mohou navzájem ovlivňovat prostřednictvím metabolických drah, a že v tom hrají ústřední roli aminokyseliny.

 

Alejandro Cabezas-Cruze z Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, Biologické centra AV ČR, a rovněž z francouzského výzkumného centra Institut National de la Recherche Agronomique, společně se svými kolegy detailně prostudoval, jak hlavní metabolické dráhy aminokyselin v buňkách klíštěte reagují na infekci anaplazmou Anaplasma phagocytophilum.

Badatelé nejprve prohledali nedávno zveřejněný genom klíštěte obecného (Ixodes scapularis), které je hlavním přenašečem anaplazmy v USA. Hledali v něm geny pro enzymy, které se podílejí na syntéze i degradaci aminokyselin. Pak u těchto genů prozkoumali hladiny příslušných mRNA a proteinů, a také jejich změny v důsledku infekce anaplazmou. Nakonec dospěli k závěru, že buňky klíštěte odpovídají na infekci anaplazmou zvýšením syntézy látky fosfoenolpyruvátu z aminokyseliny tyrozinu. Fosfoenolpyruvát je přitom pro anaplazmy důležitým zdrojem, ale ve velkém množství jim naopak škodí.

Cabezas-Cruz, A., Espinosa P. J., Obregón, D. A., Alberdi, P., de la Fuente, J. 2017. Ixodes scapularis Tick Cells Control Anaplasma phagocytophilum Infection by Increasing the Synthesis of Phosphoenolpyruvate from Tyrosine. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology online 17. 8. 2017.

Kontakt: MVDr. Alejandro Cabezas-Cruz (alejandrocabezascruz at yahoo.es)