Menu

Jak co nejlépe prozkoumat biodiverzitu lišejníků?


Základní součástí výzkumu biodiverzity je pořízení soupisu druhů z příslušné skupiny organismů. Na první pohled to vypadá docela jednoduše, ale ve skutečnosti bývá v mnoha případech velice obtížné, ne-li nemožné, dát dohromady kompletní soupis druhů, zvláště pokud jde o větší území. Platí to i pro skupinu zajímavých symbiotických organismů, které představují soužití houby s řasou či sinicí, tedy lišejníků. Jakým způsobem je nejlepší sestavovat soupisy druhů pro lišejníky?

Na tuto otázku se rozhodl zodpovědět mezinárodní tým odborníků, který vedl Jan Vondrák z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích u Prahy. Badatelé uspořádali experiment, v němž otestovali dvě různé metody získání soupisu druhů a zjišťovali, kterou z těchto metod získají více kompletní a spolehlivější soupis druhů pro studium biodiverzity lišejníků. Výzkum proběhl ve velkém lužním lese na soutoku Moravy a Dyje u města Lanžhot a zaměřil se na epifytické a lignikolní lišejníky, tedy takové, které rostou na rostlinách a na dřevě.

 

Experimentu se zúčastnilo osm odborníků na lišejníky, lichenologů. V první části experimentu všichni pořizovali soupisy druhů lišejníku stylem každý sám za sebe. Ve druhé části účastníci vytvořili dva konkurenční týmy a v nich opět sestavovali soupisy druhů lišejníků. Badatelé identifikovali celkem 212 druhů lišejníků na území o rozloze 30 kilometrů čtverečních. Během výzkumu objevili několik lišejníků, které jsou nové pro Českou republiku, a rovněž objevili několik druhů poprvé po déle než 50 letech.

Výsledky prvního experimentu ukazují, že když specialisté pracovali každý sám za sebe formou soutěže a tudíž byli motivováni najít co nejvíce druhů, žádný z osmi lichenologů neobjevil více než 70 procent z celkového počtu druhů, které byly během experimentu odhaleny. Naopak v druhém experimentu každý čtyřčlenný tým zaznamenal vždy kolem 80 procent všech nalezených druhů. Pro získání co nejúplnějších dat o diverzitě lišejníků je vhodné zahrnout do výzkumu více specialistů, jejichž terénní výsledky se často značně liší, a z jejich dat zkompletovat seznamy druhů.

Vondrák, J., Malíček, J., Palice, Z., Coppins, B., Kukwa, M., Czarnota, P., Sanderson, N., Acton, A. 2016. Methods for obtaining more complete species lists in surveys of lichen biodiversity. Nordic Journal of Botany 34: 619–626.

Kontakt: doc. Mgr. Jan Vondrák, Ph.D. Kontakt: (j.vondrak at seznam.cz)