Menu

Jak divoce žijící ptáci rozeznávají predátora?


Ptáci se obvykle pohybují rychle a ve 3D, takže se musejí ve svém prostředí velmi dobře orientovat. Snad nejvíce to platí v situaci, kdy jsou ohroženi dravcem. Orientace v prostředí a rozeznání dravce je často otázkou života a smrti. Rozeznávání objektů a jejich řazení do kategorií se přitom jenom vzácně zkoumá u předem netrénovaných volně žijících živočichů

Nela Nováková, Petr Veselý a Roman Fuchs z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích studovali volně žijící sýkorky, které v zimě navštěvovali krmítko. Zjišťovali přitom, jak tyto sýkorky rozeznávají predátora. V roli predátora jim přitom posloužily různě upravené figuríny krahujce obecného (Accipiter nisus), které badatelé umisťovali do blízkosti krmítek. Krahujci jsou dravci menšího vzrůstu, kteří se vyloženě specializují na lov malých ptáků. Důmyslné figuríny krahujců byly vyrobeny tak, že je bylo možné rozložit na 3 kusy, které se pak mohly poskládat libovolným způsobem. Výsledné figuríny mohly mít hlavu nahoře (v normální pozici), uprostřed těla anebo dole. 

 

Co na to říkaly sýkorky? Výsledky experimentů ukázaly, že se sýkorky stejnou měrou obávají všech tří různých typů figurín, tedy krahujců s hlavou nahoře, hlavou uprostřed těla i s hlavou v dolní části. Vše nasvědčuje tomu, že poloha hlavy krahujce nehraje u sýkorek při rozeznávání krahujce jako nebezpečného objektu rozhodující roli. Pro sýkorky je zřejmě zásadní pouhá přítomnost klíčových prvků dravce a jejich konkrétní prostorová pozice na těle predátora není až tak důležitá.

Nováková, N.Veselý, P.Fuchs, R. 2017. Object categorization by wild ranging birds – Winter feeder experiments. Behavioural Processes 143: 7-12.

Kontakt: RNDr. Petr Veselý, Ph.D. (petr-vesely at seznam.cz)