Menu

Jak jsou si navzájem příbuzné rostliny na střeše světa?


Jak jsou si navzájem příbuzné rostliny na střeše světa?

Jedním z hlavních cílů soudobé ekologie je pochopit, jak evoluční a ekologické procesy vytvářejí druhou diverzitu a přispívají k rozšíření organismů. Doslova přehlídkou těchto procesů jsou hory, které představují zřídla biologické diverzity. V horách se často mění podmínky prostředí i biotické faktory na strmých gradientech, hory mívají komplikovanou historii a není náhodou, že tam nacházíme velké množství endemických druhů.

Jiří Doležal z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a jeho spolupracovníci analyzovali fylogenetickou diverzitu společenstev horských rostlin vzhledem k více různým faktorům. Brali v úvahu celkovou druhovou diverzitu studovaných oblastí, jejich regionální diverzitu, evoluční historii, klima, vliv nadmořské výšky, biologické vztahy mezi rostlinami, a rovněž jejich fylogenetické vztahy. K výzkumu si zvolili území Ladaku, které leží v indických státech Džammú a Kašmír. Tam si poté vybrali dvě studované oblasti, pohoří Karákóram a oblast přezdívanou Malý Tibet. Tyto oblasti se liší nedávnou historií, protože Karákóram byl zaledněný déle než Malý Tibet.

 

Badatelé zjistili, že více než 60 % variability v pozorované fylogenetické diverzitě rostlin horských společenstev jde na vrub rozdílům mezi pohořími a gradientům nadmořské výšky. Biotické interakce mezi rostlinami hrály spíše podružnou roli. Důležitým zjištěním bylo, že se fylogenetická rozmanitost nesnižuje s rostoucí elevací a mírou zalednění okolních hor. Tyto výsledky  jsou v rozporu s tradiční představou, podle které se v horském prostředí, kde působí drsné faktory prostředí i biotické faktory, prosazují spíše společenstva rostlin z menšího počtu vývojových linií, které jsou si více příbuzné. Naopak se zdá, že fylogenetické uspořádání společenstev na střeše světa vychází z komplexní souhry mnoha historických faktorů odrážejících polohu studovaných pohoří na styku několika floristických oblastí (tibetská, západohimalájská, středoasijská, indická) a malé míry zalednění podporující dlouhodobou stabilitu prostředí a soužití nepříbuzných taxonů.

Le Bagousse-Pinguet, Y., Liancourt, P., Götzenberger, L., de Bello, F., Altman, J., Brožová, V.Chlumská, Z., Dvorský, M., Čapková, K., Kopecký, M., Řeháková, K., Říha, P., Lepš, J.Doležal, J. 2018. A multi-scale approach reveals random phylogenetic patterns at the edge of vascular plant life. Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics 30: 22–30.

Kontakt: Doc. Mgr. Jiří Doležal, Ph.D. (dolezal at butbn.cas.cz)