Menu

Jak postup při obnově krajiny po těžbě ovlivňuje čolky?


Místa po bývalé těžbě často hrají roli cenných útočišť pro řadu sladkovodních organismů, včetně obojživelníků. Bývají tam totiž malé tůně a větší retenční nádrže různých velikostí, mnohdy velmi chudé na živiny. Právě nadměrné množství živin ve vodě přitom bývá hlavní příčinou poklesu biodiverzity ve sladkovodním prostředí. Využitelnost míst po těžbě pro ochranu biodiverzity se ale úzce odvíjí od zvolené metody obnovy krajiny. Ve střední Evropě i jinde ve světě to jsou především finančně poměrně nákladné technické rekultivace a pak také spontánně probíhající vývoj, kdy se krajina v podstatě ponechá svému osudu. V mnoha případech víme – zvláště u suchozemských biotopů, že spontánní obnova je pro obnovu krajiny mnohem efektivnější. O sladkovodním prostředí máme však zatím nedostatek informací.

Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR a jeho kolegové se proto rozhodli porovnat vliv technických rekultivací a spontánní obnovy, společně s jejich kombinací, na populace dvou druhů čolků – čolka obecného (Lissotriton vulgaris) a čolka velkého (Triturus cristatus). Výzkum probíhal na výsypkách hnědouhelných dolů v severozápadních Čechách na Mostecku. Vědci sledovali výskyt čolků na 29 jezírcích celkem pěti různých výsypek a také na 10 rybnících v okolní zemědělské krajině. Pochytali přitom 52 čolků obecných a 138 čolků velkých.

 

V okolních rybnících chytili pouhé 2 čolky obecné, což svědčí o tom, že výsypky jsou skutečně velmi zajímavé a důležité pro ochranu těchto ohrožených obojživelníků a že většina našich rybníků je ve špatném stavu. Zároveň se ukázalo, že čolci se vyhýbají uměle vytvořeným vodním nádržím (retenčním) a naopak preferují spontánně vzniklé vodní plochy, ať už v místech celkově ponechaných spontánnímu vývoji anebo částečně technicky zrekultivovaných. Výsledky studie tím pádem dokládají, že i když v krajině stále převažují technické rekultivace výsypek, pro obojživelníky nejsou příliš vhodné. Jestliže tedy chceme podpořit přítomnost obojživelníků, je lepší nechat přírodě volnou ruku, ať už na rekultivovaných plochách tak na plochách ponechaných sukcesi.

Kolář, V., Tichánek, F., Tropek, R. 2017. Effect of different restoration approaches on two species of newts (Amphibia: Caudata) in Central European lignite spoil heaps. Ecological Engineering 99: 310-315.

Kontakt: Mgr. Ing. Vojtěch Kolář (kolarvojta at seznam.cz)