Menu

Jak souvisí krevní skupina s rozvojem alfa-gal alergie?


Alfa-gal alergie, známá také jako alergie na červené maso, je přehnaná reakce imunitního systému na sacharid alfa-gal. Tento sacharid je běžný v těle všech savců, s výjimkou části primátů včetně člověka. Za normálních okolností to nijak nevadí. Problém nastane tehdy, když se v důsledku přisátí některých druhů klíšťat dostane alfa-gal do lidského těla a v těle se následně rozvine alergická reakce na tento sacharid. Lidé s takovou alergií mají problémy s masem savců. Drůbež anebo třeba ryby jim nijak nevadí.

Tato alergie se vyskytuje nejčastěji v centrální a jižní části USA, kde žije klíště americké (Amblyomma americanum). Stále více se ale objevuje i v Evropě, Austrálii, i dalších částech světa. Nedávný výzkum v Německu ukázal, že se alfa-gal alergie ve zvýšené míře vyskytuje u zaměstnanců v lesnictví a lovců. Tito lidé velmi často pohybují v lesních porostech a jejich okolí, kde na ně číhají klíšťata. S rozvojem alfa-gal alergie v jejich případě těsně souvisí počet přisátí klíštěte a hladina protilátek IgE zacílených vůči sacharidu alfa-gal.

 

Alejandro Cabezas-Cruz z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR, a z francouzského výzkumného centra Institut National de la Recherche Agronomique, se svým kolegou tvrdí, že významnou roli v rozvoji alfa-gal alergie hraje kapacita imunitního systému pro tvorbu alfa-gal protilátek. Ukazuje se, že imunita lidí s krevní skupinou B vytváří méně takových protilátek a mezi lidmi s touto krevní skupinou se alfa-gal alergie objevuje mnohem méně často. Souvisí to zřejmě s tím, že sacharid alfa-gal je velmi podobný antigenu krevní skupiny B a imunitní systém v takovém případě alfa-gal snadněji toleruje.

Cabezas-Cruz, A., De la Fuente, J., 2017. Prevalence of type I sensitization to alpha-gal in forest service employees and hunters: Is the blood type an overlooked risk factor in epidemiological studies of the α-Gal syndrome? Allergy online 21. 11. 2017.

Kontakt: MVDr. Alejandro Cabezas-Cruz (alejandrocabezascruz at yahoo.es)