Menu

Krevní skupiny, alfa-gal a výskyt infekčních nemocí


Červené krvinky v lidské krvi mají na povrchu antigeny, tedy látky, které navozují tvorbu protilátek. Některé tyto antigeny jsou vlastně molekuly bílkovin, jiné zase tvoří bílkoviny společně s polysacharidy. Antigeny červených krvinek přitom určují krevní skupinu člověka. Krevních skupin je celá řada typů, nejdůležitější z nich jsou ale krevní typy AB0 a Rh faktor. Krevní skupiny jsou dědičné, někdy komplikovaným způsobem, a jejich výskyt mezi lidmi se může velmi lišit podle původu. Například v České republice je nejčastější krevní skupina A (cca 45%), následovaná skupinami 0 (30%), B (20%) a AB (5%). Asi 90 procent obyvatel je u nás Rh pozitivní. Například u lidí mimoevropského původu je Rh pozitivních až 99 procent.

Co je příčinou vzniku a udržování krevních skupin mezi lidmi zatím není úplně jasné. Podle odborníků to ale zřejmě souvisí s některými infekčními nemocemi, které výrazně ovlivňují evoluční historii lidí. Ukazuje se například, že krevní skupina 0 do jisté míry chrání své nositele před malárií. Naopak lidé s krevní skupinou A jsou ve zvýšené míře citliví vůči malárii. A malárie, to je pro lidi opravdu silný evoluční faktor.

 

Alejandro Cabezas-Cruz z Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a Biologické centra AV ČR vedl mezinárodní tým odborníků, kteří prostudovali vztah mezi antigenem B červených krvinek, sacharidem alfa-gal a citlivostí k infekčním nemocem. Sacharid známý jako alfa-gal se vyskytuje na buněčných membránách buněk většiny savců i řady jiných organismů, včetně patogenů. Primáti jsou ale v tomto případě výjimkou. Zároveň je alfa-gal shodou okolností strukturou podobný antigenu B, který se vyskytuje na membráně červených krvinek lidí s krevními skupinami B a AB.

Cabezas-Cruz s kolegy zjistili, že výskyt malárie a tuberkulózy, což jsou infekce, jejichž patogeny mají na povrchu sacharid alfa-gal, vzrůstá se stoupajícím počtem lidí s krevní skupinou B. Čím častější je tato krevní skupina u lidí v určité oblasti, tím častěji tam trpí malárií a tuberkulózou. Naopak výskyt horečky dengue, jejíž patogen, v tomto případě virus, nenese sacharid alfa-gal, s četností krevní skupiny B u lidí nijak nesouvisí. Závěry výzkumu budou cenné pro kontrolu a také prevenci závažných infekčních onemocnění.

Cabezas-Cruz, A., Mateos-Hernández, L., Alberdi, P., Villar, M., Riveau, G., Hermann, E., Schacht, A.-M., Khalife, J., Correia-Neves, M., Gortazar, C., de la Fuente, J. 2017. Effect of blood type on anti-α-Gal immunity and the incidence of infectious diseases. Experimental & Molecular Medicine 49: e301.