Menu

Květní ostruhy s nektarem a specializace opylovačů s dlouhým sosákem


Biologové si už celá staletí považují květní ostruhy s nektarem, tedy protažené části květních lístků, plné lákavého pokušení pro mlsný hmyz, za krásný příklad adaptace vysoce specializovaných rostlin. Někteří odborníci ale namítají, že příroda je složitá, a že i specializované rostliny s ostruhami lákají více různých typů opylovačů.

Anna Vlašánková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a také z Biologického centra AV ČR prověřili hmyz, který navštěvoval květy netýkavek druhu Impatiens burtonii v kamerunských horách Bamenda Highlands. Pozorování probíhala v mozaice různých typů vegetace v nadmořské výšce 2100 až 2200 metrů. Badatelé sledovali návštěvníky květů netykavky a měřili hloubku v ostruze, do jaké ten který hmyz zastrčí sosák, pak také vzdálenost nektaru od vstupu do ostruhy, a rovněž úspěšnost návštěvníka při získání nektaru.

 

Mouchy pestřenky z rodu Melanostoma, které mají krátký sosák, byly na květech netýkavky nejvíce aktivní časně zrána. Krmily se přitom pylem a nektarem v blízkosti vstupu do ostruhy. Nejčastějšími návštěvníky sledovaných květů kolem poledne byly nám důvěrně známé včely medonosné Apis mellifera a spolu s nimi pestřenky Rhingia mecyana. Pestřenky Rhingia mecyana jsou sice jedinými ze zaznamenaných návštěvníků květů netýkavek, kteří mohou dosáhnout až na konec ostruh květů, a zároveň to jsou také nejčastější návštěvníci, přesto ale pestřenky nepřinesly nejvíce pylu ze všech návštěvníků v průměru na jednu návštěvu květu.

Autoři studie se domnívají, že květní ostruhy, tak jako v případě netýkavek, mohou ve skutečnosti lákat návštěvy hmyzu s dlouhými i hmyzu s krátkými sosáky. To by znamenalo, že opylované rostliny, a spolu s nimi i opylovači, mohou být vystaveni více rozmanitým evolučním tlakům, než jsme si doposud mysleli.

Vlašánková, A., Padyšáková, E., Bartoš, M., Mengual, X., Janečková, P., Janeček, Š. 2017. The nectar spur is not only a simple specialization for long-proboscid pollinators. New Phytologist 215: 1574–1581.

Kontakt: Mgr. Anna Vlašánková (andy.andyfa at gmail.com)