• Úvod
  • PŘF - Přírodovědecká fakulta JU

„Od hmoty k životu: Chemie? Chemie!“ - přednáška nobelisty Jean-Marie Lehna

Galerie:
  • images/dokumenty/professor-jean-marie-lehn1.png,
  • images/dokumenty/proffesor-jean-marie-lehn-diskuze.jpg,

Nobelista Jean-Marie Lehn navštíví České Budějovice

Francouzský chemik Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987, přijal pozvání ředitele Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), Libora Grubhoffera, a ve dnech 26. až 28. června 2022 navštíví České Budějovice. Na Jihočeské univerzitě (JU) a Biologickém centru bude mít přednášku a diskusi s doktorskými studenty. Původně se měla jeho návštěva uskutečnit již před dvěma lety, musela být však odložena kvůli koronavirové pandemii.    

Jean-Marie Lehn (*1939) je považován za otce tzv. supramolekulové chemie, Nobelovu cenu získal za objev syntetických makrocyklických molekul se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Do Českých Budějovic dorazí tato významná vědecká osobnost v neděli 26. června.

V pondělí 27. června v 10 hodin přednese své koncepční úvahy o chemii a vědě obecně v přednášce s názvem „Od hmoty k životu: Chemie? Chemie!“ v posluchárně C2 na Přírodovědecké fakultě JU. 

Přednášku je možné sledovat prostřednictvím platformy Zoom zde: https://bit.ly/J-MLehn

Anotace přednášky:
From Matter to Life: Chemistry ? Chemistry !
Jean-Marie LEHN,
ISIS, University of Strasbourg Institute for Advanced Study

The evolution of the universe has generated more and more complex forms of matter through self-organization, from particles up to living and thinking matter. Animate as well as inanimate matter, living organisms as well as materials, are formed of molecules and of the organized entities resulting from the interaction of molecules with each other. Chemistry provides the bridge between the molecules of inanimate matter and the highly complex molecular architectures and systems which make up living and thinking organisms. Synthetic chemistry has developed a very powerful set of methods for constructing ever more complex molecules. Supramolecular chemistry seeks to control the formation of molecular assemblies by means of the interactions between the partners. The designed generation of organized architectures requires the handling of information at the molecular level in a sort of molecular programming, thus also linking chemistry with information science. The field of chemistry is the universe of all possible structures and transformations of molecular matter, of which those actually realized in nature represent just one world among all the worlds that await to be created! Conceptual considerations on chemistry and science in general will be presented.

Záznam přednášky: 

>  http://home.prf.jcu.cz/~predota/jml/Jean-Marie_Lehn_20222706_video.mp4  <

Absolventské přednášky

Přírodovědecká fakulta JU pořádá cyklus „Povídání s absolventy“.

Simona Poláková: Od teorie k praxi aneb život ornitologa mezi nůžkami

Katerina Sam: Do tropů a zase zpátky

Marie Šabacká: Led a sníh nejsou bez života

Martin Palus: Virolog ve "skafandru"

Academic Researcher Network

Greetings! We are pleased to invite you to join the Academic Researcher Network (ARN), a Slack workplace designed to link research communities of České Budějovice, i.e. from the Faculty of Science, the Faculty of Fishery, and the Biology Centre. Last week, we have send the invitations to PhD students and now, we would like to invite you as well.

Over the past months, with the agreements of the Faculty of Science and Biology Centre CAS, we have developed this workplace with the main purpose of gathering academic researchers (PhD students, Postdocs, and long-term researchers) on a common place. Such network offers the possibility for everyone to share important information related with science in general.

We have designed different channels in the ARN to satisfy as many research needs as possible: a place to be informed with all seminars from the institutes/dept., one to be updated with opportunities (jobs, positions, etc.), one to find new tools/courses/workshops to improve your skills, one to get in touch with your own department/institute, and many more. Therefore, the ARN aims to act as a facilitator for local researchers’ communication. Now that 30 of our colleagues have tested the ARN, we finally need you to make the community alive. Your implication will enable our community to grow and become self-reliant. Also, consider this as your tool! The ARN still has many rooms to improve and your contribution and feedback will be very much appreciated.


One last word about this initiative and us. As it is for now, the ARN is not representing officially BC and PrF, but it is the first attempt in linking both institutions and we count with their agreements. Such initiative has entirely been developed by PhD students and Postdocs on our free time and is outgrown from the Academic Coffee Meeting, an academic meeting group to discuss and share science topics and academic issues.

Thank you in advance and Welcome onboard!

 

You can sign-up to the ARN by using either your faculty address (@prf.jcu.cz/@frov.jcu.cz), or your BC address (@bc.cas.cz/@paru.cas.cz/@entu.cas.cz/@hbu.cas.cz/@umbr.cas.cz) only.

More introductory details will wait you in the welcome channel after your registration:
https://join.slack.com/t/arn-jcu-cas/signup


You can share with your colleagues the enclosed flyer and/or contact us :-)


Warm regards,
Samuel Dijoux
(Initiator and co-developer of the ARN)

Additional information about the Slack
To always be updated with the latest news about the ARN: install the Slack desktop version (below) or install it on your phone (by visiting your phone appstore), then enter the workplace address: arn-jcu-cas.slack.com:
https://slack.com/intl/en-cz/help/articles/209038037-Download-Slack-for-Windows
https://slack.com/intl/en-cz/help/articles/207677868-Download-Slack-for-Mac
https://slack.com/intl/en-cz/help/articles/212924728-Download-Slack-for-Linux--beta-

Aposematisus a mimikry - dobrodružství ve vědeckém výzkumu

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-11-19/5234b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-11-19/5343b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-11-19/5344b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-11-19/5345b.jpg,

Další z cyklu přednášek pro veřejnost pořádaných ve spolupráci s Gymnáziem Jírovcova byl věnovaný Aposematicmu a mimikry

Petr Veselý z Katedry zoologie představil veřejnosti fascinující svět fauny. Popsal několik druhů mimikry a aposematismu u různých živočichů. Podrobně popsal jaké z toho plynou výhody a proč se některé druhy živočichů evolučně přizpůsobily.

Artificial intelligence and Data Science

Přírodovědecká fakulta JU získala akreditaci, v podmínkách jihočeského regionu unikátního studijního programu, “Artificial intelligence and Data Science” (MAID).

Jedná se o magisterský navazující přeshraniční studijní program typu joint degree, vyučovaný v anglickém jazyce, jehož absolventi získají dva tituly (Mgr. (CZ) a M.Sc. (DE)). Tento program vznikl v úzké spolupráci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (University of South Bohemia - USB) a Univerzity aplikovaných věd v Deggendorfu (Deggendorf Institute of Technology - DIT).

 Studijní program se zaměřuje na fenomén umělé inteligence ve spojení s analýzou dat. Unikátní je především orientace na aplikovaný sektor, a to nejen absolvováním povinné praxe, ale také semestrálním kurzem AI.Lab, kde si studenti ověří aplikace metod AI v praxi.

 První zimní semestr je vyučován vždy od října v Českých Budějovích, druhý letní od března v Deggendorfu a další dva semestry si student vybírá podle svých priorit. Studium je možné zahájit také v letním semestru v Německu.

 MAID je profesně orientovaný studjní program, který vznikl ve spolupráci s nejvýznamějšími firmami v regionu, ale především také za značné podpory Jihočeské hospodářské komory (JHK). Vznik studijního programu byl podpořen z programu přeshraniční spolupráce mezi svobodným státem Bavorsko a Českou republikou, CÍL EUS 2014-2020.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách programu: https://maid.education

Česká republika má nový výzkumný unikát: experimentální povodí. Umožní studovat procesy v krajině

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5218b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5219s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5221s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5222b.jpg,

Celosvětově unikátní výzkumnou plochu 18. 10. 2019 slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR u obce Vintířov na Sokolovsku. Jedná se o experimentální povodí, které umožní detailně sledovat, jak fungují klíčové ekosystémové procesy ve volné krajině.

V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice. 

Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa.

Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO2) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.   

„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.

 

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa, tel. 725 653 058, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Daniela Procházková, referentka publicity, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Místo v mapě zde: https://mapy.cz/s/3ukpY

Českobudějovické trávníky rozkvetly a podpořily opylovače

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6500s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6499s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6498s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6496s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6495s.jpg,

Biologický průzkum kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích prokázal, že nižší frekvence sečení významně podporuje opylovače a další hmyz.

V Českých Budějovicích rozkvetly městské trávníky hned na několika lokalitách, mimo jiné i na sídlištích Máj a Vltava, u výstaviště nebo u Velkého jezu. Ve vědeckém kampusu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU se stalo vytváření kvetoucích trávníků pravidlem. Kromě bylin mají tyto snahy podpořit ubývající opylovače i další hmyz. Právě na hmyz byl zaměřen průzkum městských trávníků, který letos proběhl v režii Cally.

 

„Bylo nám jasné, že kvetoucí trávníky budou hmyz přitahovat. Chtěli jsme ale zjistit, jak velké jsou rozdíly mezi nimi a běžnými městskými trávníky sečenými několikrát do roka. Pro průzkum jsme vybrali důležité skupiny opylovačů, především samotářské včely, čmeláky či motýly, a také býložravé brouky ze skupin nosatců a mandelinek,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally, který měl průzkum na starosti.

 

Do průzkumu byly zahrnuty všechny lokality kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích. Ke každé ploše byla navíc vybrána kontrolní plocha v blízkém okolí, která je sečena běžným způsobem. Průzkum odhalil výskyt 46 druhů blanokřídlého hmyzu (včely, čmeláci, kutilky aj.), 15 druhů denních motýlů a 25 druhů býložravých brouků. Kvetoucí trávníky přitom hostily zhruba dvojnásobek až trojnásobek druhů oproti kontrolním plochám.

 

„Ještě mnohem výraznější byl rozdíl, když jsme porovnali počty nalezených jedinců. Na kvetoucích plochách jsme zjistili oproti normálně sečeným trávníkům zhruba trojnásobný počet býložravých brouků a včel medonosných, pětinásobek samotářských včel a dokonce sedmkrát více denních motýlů,“ vypočítává Jiří Řehounek a dodává: „Výsledky průzkumu předčily naše očekávání. Potvrdily, že ochrana a podpora ubývajícího hmyzu v městském prostředí není složitá a její výsledky se projevují překvapivě rychle.“

 

Extenzivně sečené trávníky jsou jednou z aktivit neformální skupiny občanů Českých Budějovic, která si vytkla za cíl vyhledávat vhodné plochy a jednat s magistrátem i dalšími subjekty o úpravách jejich sekání. Na projektu se podílí také Calla a odborníci z Přírodovědecké fakulty JU a Akademie věd ČR. Aktuality k tématu jsou od letošního roku zveřejňovány na Facebookovém profilu „Rozkvetlé trávníky v ČB“.

Kromě extenzivně sečených trávníků běží v Českých Budějovicích několik let i projekt tzv. květnatých pásů v parku Stromovka a vědeckém kampusu, který vznikl z iniciativy pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU. Také tyto pásy vysetých kvetoucích bylin pravidelně sledují biologové z PřF JU, Biologického centra AV ČR a Cally.

Další informace najdou zájemci v následujících zprávách:

Entomologický monitoring extenzivních trávníků (autor Jiří Řehounek)  http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_hmyz_2020_final1.pdf

Botanický monitoring extenzivních trávníků (autorky Lenka Štěrbová a Eva Koutecká) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_monitoring_rostlin_2020_final.pdf

Monitoring denních motýlů na květnatých pásech (autorka Jana Lipárová)  http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_2020_motyli.pdf

Monitoring žahadlových blanokřídlých na květnatých pásech (autor Jiří Řehounek) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_Blanokridli_2020.pdf

Kontakt: RNDr. Jiří Řehounek (Calla), 605 066 898

Čestný doktorát prof. Liboru Grubhofferovi

Univerzita Pardubice udělila 30. 9. 2022 prof. Liboru Grubhofferovi čestný doktorát za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie.
Prof. Grubhoffer, pracovník UCH PřF JU byl v letech  2004-2011 děkanem Biologické/Přírodovědecké fakulty JU a v letech 2012-2016 rektorem JU.

Doctor honoris causa Univerzity Pardubice

- za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie

Je pro mne neobyčejnou ctí představit prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., který dnešním dnem vstoupí mezi čestné doktory Univerzity Pardubice.
Profesor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách a vyrůstal jako venkovský chlapec v obci Oldřiš u Poličky na severním okraji Ždárských vrchů. V letech 1972 až 1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Po maturitě studoval bioche­mii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1981. Po absolvování základní vojenské služby pracoval ve Výzkumném ústavu organic­kých syntéz v Rybitví a od roku 1983 v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, kde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Sloním. V roce 1986 profesor Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologické­ho ústavu československé akademie věd.

Počátkem 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity a v letech 1994 až 2002 současně vykonával funkci ředitele Parazitologického ústavu Akademie věd české republiky. V roce 2001 byl na Biologické fakultě Jihočeské univerzity jme­nován profesorem v oboru „Molekulární a buněčná biologie a genetika" a v letech 2004 až 2011 pak byl jejím děkanem. Během jeho funkčního období došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se profesor Grubhoffer stal rektorem Jihočeské univerzity v českých Budějovicích.
V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti české republiky. V roce 2016 obdržel čestný doktorát Arizonské univerzity v Tucsonu ve Spojených státech a o dva roky později získal čestný doktorát na Univerzitě Johanna Keplera v Linci. Založil a do začátku letošního roku vedl společnou Laboratoř molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd české republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v českých Budějovi­cích. Od roku 2017 je ředitelem Biologického centra Akademie věd České republiky. Aktuálně je rovněž členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké škol­ství a zpravodajem pro oblasti vzdělávání Chemie a oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí.
Ve své vědecké činnosti se profesor Grubhoffer aktuálně věnuje molekulárním a buněčným faktorům podílejícím se na šíření patogenů prostřednictvím klíšťat a původcům lymské boreliózy a TBE viru z pohledu interakce povrchových mo­lekulárních struktur. Je autorem a spoluautorem více než 150 odborných publikací a mnoha konferenčních příspěvků a výsledků aplikovaného výzkumu.

V oblasti organizace vědy a výzkumu se zajímá o vztah univerzitního a neuniver­zitního výzkumu, způsobů jejich hodnocení a financování, mechanismů jejich ko­existence s pozitivní vazbou. Své aktivity rovněž směřuje do oblasti ochrany aka­demických svobod a práv v univerzitním prostředí a obecně lidských práv a jejich ochrany v širším společenském kontextu.
Od roku 2012 je profesor Grubhoffer členem Vědecké rady Univerzity Pardubice.

Výše uvedené údaje svědčí o tom, že prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. je odborně vy­hraněnou osobností s bohatými teoretickými znalostmi a praktickými experimen­tálními zkušenostmi, které je schopen účinně sdělovat a předávat dalším genera­cím studentů a mladým vědeckým pracovníkům. Není sporu o tom, že jmenovaný je ve vědeckém oboru svého bádání osobností uznávanou, těšící se respektu vědec­ké a odborné společnosti.
s potěšením vám sděluji, že Vědecká rada Fakulty chemicko-technologické, po se­známení se s celoživotním dílem profesora Grubhoffera a jeho podílem na rozvoji vědecké a pedagogické spolupráce s naší univerzitou, dospěla k rozhodnutí na­vrhnout rektorovi Univerzity Pardubice, aby jmenoval prof. RNDr. Libora Grubhoffe­ra, CSc. doktorem honoris causa Univerzity Pardubice, a to za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie.

prof. Ing. Petr Kalenda, CSc.
děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice

D36

Opatření děkana Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích č. D 36
ze dne 7. září 2010, (ve znění z 28.1.2022)
kterým se vydává statut Fakultní školy Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

I. Záměr

Příprava budoucích učitelů přírodovědných předmětů na středních školách zahrnuje na PřF JU pedagogickou praxi jako nedílnou součást výuky. Záměrem PřF JU je, aby tato praxe probíhala na vybraných, tzv. fakultních, školách u vybraných učitelů tak, aby byla zaručena kvalitní úroveň pedagogické praxe budoucích učitelů. Dalším záměrem PřF je zapojit učitele z praxe do výuky oborových didaktik.

II. Kritéria pro přiznání označení Fakultní škola (dále FŠ)

  1. Ve škole je realizována kvalitní výuka alespoň dvou přírodovědných předmětů kvalifikovanými a kreativními učiteli různých aprobací a zároveň je tu velmi dobré pomůckové, materiální a technické vybavení pro výuku těchto předmětů. Kvalita výuky se projevuje např. v angažování studentů v mimoškolních studentských pracích na pracovištích AV ČR, PřF JU či v účasti a dobrém umisťování v přírodovědně nebo technicky zaměřených soutěžích středoškolských studentů.
  2. Ve škole jsou do výuky přírodovědných předmětů pravidelně zařazována praktická cvičení či práce studentů v terénu, jsou výrazně uplatňovány inovační trendy ve vyučovacích metodách i v rámci mezipředmětových vztahů. Výuka praktických cvičení probíhá ve specializovaných učebnách a laboratořích (podle typu předmětu).
  3. Vedení školy a jednotliví učitelé zapojení do praxe studentů z PřF JU mají zájem aktivně se podílet na přípravě budoucích učitelů, umožňují realizaci pedagogických praxí jak ve formě hospitací, tak ve formě vedení vlastních vyučovacích hodin. Vedení školy i učitelé spolupracují se zodpovědnými pracovníky PřF JU při přípravě a realizaci seminářů pro posluchače učitelství PřF JU, event. při tvorbě výukových materiálů. Vedení školy a učitelé si spolu s odpovědnými pracovníky PřF JU sdělují zkušenosti z pedagogické praxe a konzultují společně záležitosti týkající se pedagogické praxe studentů PřF JU a její náplně, ale též záležitosti týkající se výuky studentů – budoucích učitelů na PřF JU.

III. Okruhy spolupráce PřF JU a fakultní školy a její význam

  1. Na FŠ je možné uskutečňovat bezproblémově pedagogické praxe budoucích učitelů v aprobacích s biologií, chemií, fyzikou, geografií, matematikou a informatikou na základě smluvních vztahů mezi PřF JU, vedením školy a jednotlivými učiteli, a to v takovém rozsahu, aby nenarušoval výuku na FŠ a současně poskytl studentům kvalitní pedagogickou praxi. 
  2. Spolupracující učitelé jsou pravidelně informování o akcích pořádaných PřF JU pro studenty a učitele škol, včetně seminářů, kde se mohou seznamovat s novými poznatky v přírodovědných oborech.
  3. Učitelé FŠ se podílejí na realizaci a na recenzích bakalářských a diplomových prací a projektů týkajících se vzdělávání v oborech, v nichž PřF JU zajišťuje vzdělávání budoucích učitelů středních škol.
  4. Učitelé FŠ se mohou podílet na výuce oborových didaktik na PřF JU.

IV. Formální postup k získání označení „Fakultní škola Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích“ (ve zkratce „FŠ PřF JU“)

  1. Vedení PřF JU a vedení školy schválí záměr fakulty označit školu jako fakultní školu a vyjádří ochotu spolupracovat v duchu tohoto statutu.
  2. Při slavnostní příležitosti bude na základě souhlasu obou stran škole udělen titul Fakultní škola Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích podle statutu FŠ PřF JU. PřF JU vystaví osvědčení o udělení titulu a toto osvědčení bude škole při výše zmíněné slavnostní příležitosti předáno. Titul FŠ PřF JU se uděluje na dobu neurčitou, s tím, že PřF JU může titul v odůvodněném případě škole odejmout (a škola se může bez udání důvodu titulu vzdát).
  3. Každoročně v období duben až září konkretizují obě instituce předpokládané oblasti a formy spolupráce (např. ústní dohoda o náslechových hodinách bude učiněna do konce dubna, aby tyto mohly být zohledněny v rozvrhu pro další školní rok, počty studentů na praxi budou upřesněny v červnu a v únoru po zápisech na PřF JU do zimního nebo letního semestru).
  4. V případě, že některá z institucí neplní podmínky statutu, je možné od dohody o spolupráci odstoupit: v případě, že neplní podmínky PřF JU, může FŠ titul vrátit, v případě, že neplní podmínky FŠ, může PřF JU titul odejmout, v obou případech k datu začátku školního, resp. akademického roku.

V. Finanční otázky

  1. Pro zajištění spolupráce v oblasti pedagogických praxí uzavírá PřF JU s FŠ smlouvu o vedení pedagogických praxí, na jejímž základě jsou tito tzv. fakultní učitelé za realizované rozborové hodiny odměňování.
  2. Akce fakulty zaměřené na další vzdělávání učitelů jsou spolupracujícím fakultním učitelům nabízeny přednostně a všem učitelů z FŠ bezúplatně.
  3. Časově omezené krátkodobé poskytování pomůcek pro zkvalitnění výuky je vesměs bezúplatné.

VI. Všeobecná ustanovení

Toto opatření je platné ode dne vyhlášení a je účinné od 28.. ledna 2022.

K tomuto opatření budou vydávány aktualizované dodatky pro každou jednotlivou školu, jíž bude titul FŠ PřF JU udělen. Dodatek bude podepsaný jak děkanem PřF JU tak ředitelem (zástupcem statutárního orgánu) příslušné školy a bude obsahovat seznam oborů  akreditovaných  na PřF JU, pro něž byla s danou školou  spolupráce  ohledně pedagogických praxí studentů PřF JU mezi FŠ PřF JU dohodnuta.

V Českých Budějovicích 28.ledna 2022

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
děkanka Přírodovědecké fakulty JU

PDF

Den otevřených dveří 2019

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4045s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4046s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4047s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4048s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4049b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4050s.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4051b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4057b.jpg,

V pátek 18. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří, na který zavítalo více než tři sta zájemců o studium. Ti si mohli prohlédnout jak budovy fakulty, přičemž hlavní program probíhal v budově B a C, tak moderní laboratoře.

Největší zájem byl tradičně o biologické a chemické obory, pro návštěvníky byl ale připraven i zajímavý doprovodný program. Posluchače upoutal např. prof. Jan Lepš se svou přednáškou o výzkumné terénní stanici na Papui-Nové Guineji, kde již více než deset let vědci a studenti z Přírodovědecké fakulty zkoumají společenstva rostlin a hmyzu.

K nahlédnutí byly také moderní IT laboratoře nebo zvukové nahrávací studio.

Otevřen veřejnosti byl i chov rypošů, kde se návštěvníci mohli dozvědět o těchto afrických podzemních hlodavcích plno zajímavostí. Na památku si pak mohli odnést osteologické preparáty ze sbírek Katedry zoologie.

Den otevřených dveří 2020

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/17-1-20/5725b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/17-1-20/5726b.jpg,

V pátek 17. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří, kterého se zúčastnilo více než 350 zájemců o studium. Ti si zde mohli prohlédnout jak budovy fakulty, tak její moderní laboratoře a vybavení.

Velký zájem byl opět nejen o biologické obory, ale i o obory garantované Ústavem fyziky. Zde jistě zaujal především poutavý doprovodný program, kdy bylo možné například nahlédnout do laboratoře s femtosekundovým laserem, nebo si vyzkoušet zvukové nahrávací studio v laboratoři elektroniky a akustiky.

Zájemci o chemii si zase mohli vyzkoušet moderní metody analytické chemie.

Návštěvníci mohli vybírat z pestré nabídky přednášek z různých odvětví současné biologie. Přístupné také byly chovy katedry zoologie, kde již tradičně největší úspěch sklízeli afričtí podzemní savci - rypoši. 

Více fotografií naleznete ZDE.

Den otevřených dveří 2021 online

V pátek 22. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří.

Pro zájemce z řad středoškolských studentů byly připraveny přednášky o všech oborech, které fakulta nabízí.

Zároveň probíhaly zajímavé přednášky týkající se různých zahraničních exkurzí a výzkumů.

PROGRAM si můžete prohlédnout: ZDE

Povedlo se nám všechen obsah natočit živě ve studiu tak, abyste měli možnost si jej pustit zpětně.

Pusťte si záznam z vysílání zde:

Den s univerzitou 2019

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5202b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5203b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5204b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5205b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5206b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5207b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5208b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5209b.jpg,
  • images/PRF/fakulta/aktuality/25-10-19/5209b.jpg,

Poslední říjnový pátek proběhl na Jihočeské univerzitě Den s univerzitou.

Jednalo se o uzavřenou akci pro vybrané střední školy Jihočeského kraje a do programu se zapojila také Přírodovědecká fakulta. Celkem nabídla návštěvníkům šest stanovišť, na kterých mohli studenti získat samolepky potřebné k soutěžení o zajímavé ceny.

K vidění byly otevřené laboratoře Katedry fyziky, chemie a Katedry medicínské biologie.

Ve vestibulu budovy si zájemci mohli vyzkoušet tisk na 3D tiskárně, řízení mini robotů a jiné praktické využití IT systémů. Nechyběla prohlídka fakultní zahrady či ukázka pilotování dronu a povídání o jejich využití při monitorování kůrovce na Šumavě.

Více fotografií ZDE

Department's NEWS

Galerie:
  • images/PRF/1278996.jpg,
  • images/PRF/1279002.jpg,
  • images/PRF/2016_07_19_2993_5DS_R.jpg,

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Nullam faucibus mi quis velit. In enim a arcu imperdiet malesuada. Pellentesque ipsum. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum, nisl ligula egestas nulla, et sollicitudin sem purus in lacus. Ut enim ad minima veniam, quis nostrum exercitationem ullam corporis suscipit laboriosam, nisi ut aliquid ex ea commodi consequatur? In sem justo, commodo ut, suscipit at, pharetra vitae, orci. Nullam feugiat, turpis at pulvinar vulputate, erat libero tristique tellus, nec bibendum odio risus sit amet ante. Suspendisse nisl. Fusce nibh.

Integer imperdiet lectus quis justo. Suspendisse nisl. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Cras elementum. Etiam neque. Integer vulputate sem a nibh rutrum consequat. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. Donec vitae arcu. Pellentesque arcu. Praesent dapibus. Duis risus. Fusce aliquam vestibulum ipsum. Fusce dui leo, imperdiet in, aliquam sit amet, feugiat eu, orci. Nulla turpis magna, cursus sit amet, suscipit a, interdum id, felis. Maecenas fermentum, sem in pharetra pellentesque, velit turpis volutpat ante, in pharetra metus odio a lectus. Nulla accumsan, elit sit amet varius semper, nulla mauris mollis quam, tempor suscipit diam nulla vel leo. Etiam neque. Nulla pulvinar eleifend sem.

Praesent dapibus. Mauris metus. In sem justo, commodo ut, suscipit at, pharetra vitae, orci. Sed convallis magna eu sem. Proin mattis lacinia justo. Phasellus enim erat, vestibulum vel, aliquam a, posuere eu, velit. Mauris tincidunt sem sed arcu. Integer pellentesque quam vel velit. Fusce tellus odio, dapibus id fermentum quis, suscipit id erat. Praesent dapibus. Etiam bibendum elit eget erat. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. Phasellus enim erat, vestibulum vel, aliquam a, posuere eu, velit.

Drosophila macrophages switch to aerobic glycolysis to mount effective antibacterial defense

Galerie:
  • images/PRF/PRF-EN/about-faculty/departments/molecular-biology-and-genetics/research-achievements/5135b.jpg,

Gabriela Krejcova, Adam Bajgar from Dmel macrophages squad and coworkers from the Laboratory of molecular integrative physiology in Drosophila led by Tomas Dolezal published an article in eLife journal. The authors show that activated insect macrophages undergo a metabolic shift to aerobic glycolysis and that this metabolic remodeling is highly conserved between insects and mammals, being regulated by the same molecule - Hypoxia-inducible factor 1α.

While the switch to aerobic glycolysis has been known for a while in mammalian immunity, the finding that insect immune cells undergo the same switch demonstrate how important such metabolic behavior of activated immune cells is throughout evolution. This is further supported by conserved molecular regulation by Hypoxia-inducible factor 1α in both mammals and insects. In addition, macrophage-derived factors produced in response to aerobic glycolysis also cause changes in systemic sugar metabolism and represent a mechanism by which activated immune cells secure enough energy for ongoing processes. These results connect the aerobic glycolysis with the privileged behavior of immune system, which was previously identified in the same laboratory.

Krejcova G, Danielova A, Nedbalova P, Kazek M, Strych L, Chawla G, Tennessen JM, Lieskovská J, Jindra M, Dolezal T, Bajgar A (2019) Drosophila macrophages switch to aerobic glycolysis to mount effective antibacterial defense. eLife 14;8. pii: e50414. doi: 10.7554/eLife.50414. 

Druhé kolo výběrového řízení Erasmus

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/aktuality/16-9-19/5012m.jpg,

Právě je vyhlášeno 2. kolo výběrového řízení na zahraniční studijní pobyty na letní semestr v akademickém roce 2019/2020 a stáže v akademickém roce 2019/2020 v rámci programu Erasmus+.

Vyjeď s Erasmus+ do zahraničí – 2. kolo výběrového řízení pro rok 2019/2020

Všechny informace naleznete na https://www.prf.jcu.sk/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-pobyty/erasmus-pro-studenty. V sekci výběrové řízení je sepsán postup, jak výběrové řízení probíhá, a také zde naleznete přihlášku do výběrového řízení. Dále na tomto odkazu naleznete bližší informace o studijních pobytech a pracovních stážích.

Své přihlášky zasílejte nebo doručte osobně do 4.10.2019 do 15,00 hodin do kanceláře Mgr. Barbory Okosy (Přírodovědecká fakulta, budova C, číslo dveří 14, děkanát).

 

Mgr. Barbora Okosy

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

tel.: +420 387 776 212

 

Úřední hodiny pro studenty:

Út: 13,30 – 15,00

St: 9,30 – 11,00

Čt: 13,30 – 11,00

Ecological and historical factors behind the spatial structure of the historical field patterns in the Czech Republic

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/2022/oblik_leto2.jpg, Tomáš Jůnek, ČZU
  • images/PRF/uspechy/2022/_dsc7293.jpg, Markéta Hendrychová, ČZU
  • images/PRF/uspechy/2022/dcs_2783.jpg, Markéta Hendrychová, ČZU
  • images/PRF/uspechy/2022/dsc_2377.jpg, Markéta Hendrychová, ČZU
  • images/PRF/uspechy/2022/naki_debrne_2020_low-54.jpg, Tomáš Jůnek, ČZU

Skupina výzkumníků z České zemědělské univerzity v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Vysoké školy ekonomické v Praze zveřejnila pod vedením Václava Fanty studii o jednom z nejdůležitějších fenoménů české historické kulturní krajiny. Tím jsou historické polní systémy, odborně plužiny, které vznikly většinou ve středověku. Prošly dlouhým vývojem a dodnes jsou nejviditelnějším systémem uspořádání zemědělské půdy kolem tisíců českých historických sídel. Některé z nich se dodnes dochovaly, především díky fixaci hranic parcel liniovými dřevinnými formacemi (mezemi), a patří z hlediska historického, estetického i ekologického k nejcennějším částem české kulturní krajiny. Plužiny mají v Česku řadu typů a uspořádání, vzniklých historickým vývojem v rámci různých přírodních podmínek. Z hlediska archeologie náleží některé typy plužin k největším archeologickým objektům v krajině. Nejnápadnějším prvkem plužin jsou zejména v podhorských a horských regionech republiky tzv. agrární terasy.

Vědci na základě detailní analýzy určili pomocí skupiny statistických a geografických metod u zhruba 500 vybraných plužinových systémů faktory, které byly rozhodující pro formování určitého typu plužiny. Ve výsledku byli vědci schopni v novém článku v Scientific Reports skupiny Nature popsat, jaké konkrétní kombinace ekologických či historických faktorů určovaly výskyt konkrétních typů plužiny (a tedy tvář kulturní krajiny v detailním měřítku). Vedlejším produktem studie jsou pak mapy, znázorňující rozšíření jednotlivých typů plužin napříč Čechami. Článek tak celkově přispívá k lepšímu pochopení tohoto fenoménu i nabízí zajímavý způsob, jak studovat historickou krajinu.

Historické plužiny mají z hlediska české krajiny stále zásadní význam. Brání erozi půdy a zadržují na místě vodu, čímž trvale zlepšují hydrologické poměry v krajině. Jsou výrazným ekologickým stabilizačním prvkem. Meze, pokryté specifickou flórou, vytvářejí už po staletí tolik potřebné biokoridory. Neopomenutelná je také jejich edukační funkce, když v 21. století uchovávají stovky let staré hospodářské struktury. Protože výrazně respektují a podtrhují reliéf krajiny, mají i vysokou estetickou hodnotu.

V současné době je na České zemědělské univerzitě otevřena o plužinách výstava, jejíž katalog vyjde i knižně.

Článek byl publikován v režimu open-access, tj. je volně ke stažení: https://rdcu.be/cN9du

Václav Fanta, Jaromír Beneš, Petr Sklenička za autorský kolektiv

 

 

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

Vážení návštěvníci, právě jsme spustili nové internetové stránky naší univerzity včetně všech fakult, kateder a součástí univerzity. Než se u nás na novém webu rozkoukáte, můžete kliknout na zobrazení starých internetových stránek.

1

0