• Úvod
  • Úspěchy - Přírodovědecká fakulta JU

Patříme mezi tisíc nejlepších univerzit na světě

Do žebříčku tisíce nejprestižnějších univerzit světa ARWU se vešlo sedm českých univerzit. Mezi nimi byla i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Takzvaný šanghajský žebříček se soustředí především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, pro hodnocení světových univerzit. Využívá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejcitovanějších vědců v databázi Highly Cited Researchers či počet držitelů Nobelovy ceny spjatých s danou institucí.

České univerzity podle průzkumu bodovaly především díky článkům v prestižních časopisech.

CELKOVÉ HODNOCENÍ ACADEMIC RANKING OF WORLD UNIVERSITIES

Přírodě blízká obnova funguje i v České republice

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/10.08.2016/2246s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/10.08.2016/2248s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/10.08.2016/2250s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/10.08.2016/2252s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/10.08.2016/2253s.jpg,

Česká média nedávno přejímala zprávu ze servisu ČTK, která informovala o výskytu milionů orchidejí na území bývalého rudného dolu Benson Mine v Kanadě. Podobná unikátní území ovšem vznikají i v České republice, následná rekultivace je však často paradoxně zničí.

„Čeští odborníci už velice dlouho upozorňují, že převážná část rekultivací přírodě nepomáhá a často jí dokonce škodí. Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, např. písčiny, mokřady nebo otevřené skalní stěny, které postupně osídlí živočichové, houby a rostliny, včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace však ohrožené druhy spolehlivě zahubí či vyžene a vytvoří všední typ krajiny obývaný běžnými druhy,“ vysvětluje prof. Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který je také členem evropského výboru Společnosti pro ekologickou obnovu.

V České republice totiž stále převažují rekultivace technického typu, jejichž výsledkem bývá nejčastěji polní nebo lesní monokultura. Alternativa, která se stala ve vyspělých zemích běžnou součástí rekultivační praxe, se jmenuje přírodě blízká obnova. K jejím velkým výhodám se počítá zejména šetrnost k přírodě a také finanční nenáročnost. Zatímco lesnické a zemědělské rekultivace polykají miliardy korun z rozpočtu soukromých firem i státu, pracují přírodní procesy zcela zdarma (tzv. spontánní sukcese) nebo je člověk s řádově nižšími náklady pomáhá pouze usměrnit (tzv. řízená neboli usměrňovaná sukcese). Pokud jsou v okolí zachovány alespoň malé zbytky přírodních stanovišť, ohrožené i běžné druhy se do lomu nastěhují snadno.

Zatímco čeští vědci přinesli celou řadu důkazů o tom, že přírodě blízká obnova funguje, a patří v oboru ke světové špičce, česká rekultivační praxe za vědeckými výsledky stále pokulhává. Přesto se však najdou i u nás projekty, které propojují špičkový výzkum s ochranou přírody a staly se inspirací i pro zahraniční odborníky. Namátkou můžeme jmenovat kamenolomy Mokrá a Hády v okolí Brna, jihočeskou pískovnu Cep II nebo po těžbě revitalizované rašeliniště Soumarský most na Šumavě.

„Určitě nejde o to, aby byly všechny lomy, pískovny nebo výsypky po těžbě uhlí ponechány bez lidských zásahů. Přírodě blízká obnova by se však měla stát rovnocennou alternativou lesnických a zemědělských rekultivací, aby již v budoucnu nedocházelo ke zbytečnému ničení vzácných stanovišť a ohrožených druhů,“ říká Jiří Řehounek, který se přírodě blízkou obnovou po těžbě zabývá v neziskové organizaci Calla.

Úspěch studentek v celostátním kole SOČ

Vítězkou celostátní přehlídky středoškolských odborných činností, která se konala ve dnech 16.- 18. června 2017 na Vyšší odborné škola ekonomické a zdravotnické a Střední škole v Boskovicích, se v oboru Biologie stala Sabina Černá ze Střední odborné školy veterinární v Hradci Králové. Ta pod vedením RNDr. Petra Veselého, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity testovala reakce šoupálka dlouhoprstého na dráždění nahrávkou svého vlastního druhu a druhého, u nás se vyskytujícího šoupálka, šoupálka krátkoprstého. Ukázala, že šoupálci dlouhoprstí se cítí být š. krátkoprstým ohroženi pouze v případě, kdy ve svém teritoriu mají pro tento druhý druh vhodný biotop, tj. listnaté stromy. Tyto zajímavé výsledky dokázala kvalitně prezentovat, a proto byla pětičlennou porotou vyhodnocena jako nejlepší SOČ v oboru biologie.

Druhé místo obsadila studentka Karolina Bodláková z Gymnázia Česká v Českých Budějovicích, která se pod vedením prof. RNDr. Dalibora Kodríka, CSc věnovala hormonální kontrole trávení u švába amerického Periplaneta americana. Při tomto studiu zjistila, že hmyzí adipokinetické hormony stimulují aktivitu trávících enzymů nejen při injekci hormonů do těla švábů, ale také při inkubaci střeva in vitro v přítomnosti hormonů v médiu. Jedná se o první průkaz přímého působení adipokinetických hormonů na trávící enzymy. Výsledky byly částečně publikovány v impaktovaném vědecké časopise Insect Science, druhá část je součástí další publikace, která je v přijímacím řízení v časopise Physiological Entolology. Druhé místo Karoliny v této soutěži je spojeno s nominací do soutěže Česká hlavička, širší nominací na účast v zahraniční soutěži, cenou hostitelské školy a města Boskovice, a cenou Národního centra pro mladé chemiky.

7. ročník Jihočeské ratolesti ocenil 16 projektů a mezi nimi i dvě studentky Přírodovědecké fakulty

Krajská síť environmentálních center Krasec, z. s. a Jihočeský kraj vyhlásily 1. listopadu výsledky 7. ročníku soutěže projektů a vysokoškolských prací na ochranu životního prostředí „Jihočeská ratolest“.


Soutěžilo ve čtyřech zavedených kategoriích pro obce; školy, školky a školská zařízení; neziskové subjekty a vysokoškolské studenty.  V posledně jmenované kategorii uspěly tentokrát také studentky Přírodovědecké fakulty JU.

Na 2. místě se umístila Anna Müllerová se svou diplomovou prací na téma Sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách, která se zabývá sukcesí vodní a mokřadní vegetace v těchto oblastech, jejíž procesy byly studovány na základě výsledků fytocenologického snímkování. Výsledky analýz ukazují, že nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími složení rostlinných společenstev a přítomnost vzácných druhů jsou hloubka vody a věk. Nicméně v plochách trvale zaplavených se zdá, že ke směně dominant nedochází. Druhou částí diplomové práce je metodický příspěvek, jehož cílem je určit dostatečnou velikost fytocenologického snímku vhodnou k věrohodnému zachycení složení vegetace.

3. místo pak obsadila Lucie Vebrová, která zkoumala Disperzní a letovou aktivitu pakomárů stojatých vod (Diptera: Chironomidae) a ve své diplomové práci nejprve shrnula význam disperze pro jedince a populace včetně nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících jednotlivé fáze disperze, s důrazem na vodní hmyz obývající malé stojaté vody. Anglicky psaný rukopis vědeckého článku následně shrnuje kvantitativní studii krátkodobé a sezónní letové aktivity pakomárů (Chironomidae: Diptera) v pískovně Cep II v jižních Čechách. Práce přináší jeden z prvních ucelených pohledů na vliv počasí a sezonality na celkovou letovou aktivitu pakomárů, fenologii nejhojnějších druhů a rozdíly mezi suchozemskými a vodními druhy.

Kompletní tiskovou zprávu si můžete přečíst na následujím odkazu.

Animované spoty PřF JU na ANIFILMU 2021

Pamatujete si animované spoty Přírodovědecké fakulty JU z loňského roku?!? ????
Máme pro vás úžasnou novinku!!! ???? ???? ????
Díky skvělé práci Jana Míky a jeho kolegů z Filmofonu byly přijaty do soutěže na letošním Anifilmu do sekce Český Obzor (anifilm.cz)
Pokud se chcete pousmát a spoty zas a znovu obdivovat, najdete je na YouTube ???? : https://www.youtube.com/watch?v=atsQWj4YT9c

Biologové zkoumají na Třeboňsku obnovu tůní po těžbě

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/761s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/762s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/763s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/764s.jpg,

Soustava pískoven u Suchdola nad Lužnicí v CHKO Třeboňsko se stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Tým doc. Davida Boukala z Přírodovědecké fakulty JU zde ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR zkoumá osídlování nově vytvořených tůní vodními živočichy.

Během postupné rekultivace dobývacích prostorů Cep I a Cep II bylo vytvořeno několik desítek tůní, v nichž nacházejí útočiště vodní živočichové, především hmyz a obojživelníci. Řada z nich přitom patří mezi chráněné a ohrožené druhy. V posledních letech společnost Českomoravský štěrk, která v obou pískovnách těží, s biology konzultuje umístění i parametry tůní, aby co nejlépe vyhovovaly nárokům na ochranu přírody i vědecký výzkum.

„Tůně v pískovnách jsme si vybrali z několika důvodů. Jsou pro nás ukázkovým příkladem nových vodních ploch, které osidlují specializované druhy hmyzu. Takových druhů není moc, takže výsledné hmyzí společenstvo je jednoduché a dá se dobře studovat. Nově zbudované tůně neslouží navíc jen výzkumu, ale přispějí i k ochraně vzácných druhů bezobratlých a obojživelníků, které jsou jinde vytlačovány rybami,“ říká vedoucí týmu David Boukal.

Biologové již v tůních na cepských pískovnách objevili několik ohrožených druhů typických právě pro živinami chudé vodní plochy, např. celoevropsky chráněnou vážku jasnoskvrnnou. Jako dočasná stanoviště tyto tůně využívá i další celoevropsky chráněný druh potápník dvoučárý, jehož známý výskyt je v ČR omezen na nevelký počet lokalit na Třeboňsku.

„Mokřady a tůně s nízkým obsahem živin patří dnes v krajině k velmi vzácným stanovištím, na která je vázáno velké množství ohrožených druhů. Právě obnova těžebních prostorů nabízí příležitost, jak těmto druhům pomoci s vynaložením minimálních finančních nákladů,“ říká Jiří Řehounek, který se tématikou obnovy území po těžbě zabývá ve sdružení Calla.

„Výsledky těchto výzkumů najdou i praktické uplatnění. Při budování nových tůní budeme zase o něco lépe vědět, co které druhy potřebují a jak pro ně vytvořit co nejvhodnější stanoviště. Věřím, že znalosti získané v suchdolské pískovně budou využitelné i na jiných lokalitách,“ dodává Petra Konvalinková ze společnosti Českomoravský štěrk.

Fotografie z terénu:

Cena rektora za prestižní vědeckou publikaci

Karel Prach obdržel Cenu rektora za prestižní vědeckou publikaci.
Gratulujeme!

Kniha Karla Pracha a Lawrence R. Walkera je souhrnným dílem, popisujícím a porovnávajícím sukcesi vegetace na nově vznikajících površích i narušených stanovištích napříč světovými suchozemskými biomy. Shrnuje poznatky celoživotního studia Karla Pracha, jedné z vůdčích osobností oboru ekologie obnovy. Kromě své nesporné vědecké hodnoty je toto dílo využitelné pro všechny, kteří se zabývají biologií ochrany přírody, obecnou ekologií či přímo ekologií obnovy. Toto významné dílo bylo také velmi dobře hodnoceno v recenzi publikované ve velmi prestižním časopise Trends in Ecology and Evolution.

Prach K, Wa/ker LR {2020) Comparative plant succession among terrestrial biome s of the world. Cambridge University Press.

 

Centrum polární ekologie pořádá konferenci, na kterou se sjelo 700 odborníků z celého světa

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/31.03.2017/2739m.jpeg,
  • images/PRF/uspechy/31.03.2017/2741m.jpeg,

Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Mezinárodní komisí koordinující výzkum Arktidy pořádá největší konferenci zaměřenou na bádání Arktidy a změny klimatu, která se na světě letos koná. Diskutovat na ni přijelo 700 odborníků z celého světa. Týden arktické vědy 2017 se koná do 7. 4. 2017 v Kongresovém hotelu Clarion v Praze

Cílem konference je setkání odborníků z celého světa, kteří se zabývají změnou klimatu a jeho dopady na arktický ekosystém, a to z různých pohledů. Právě arktický ekosystém je jeden z nejdůležitějších, jeho přírodní podmínky ovlivňují globální stabilitu Země.

„Konferenci jsme zahájili v pátek dopoledne a odpoledne již startuje pracovní program. Ten má dvě části. Od pátku do pondělí budou probíhat zasedání odborných komisí. Ta se konají jednou za rok a projednávají se na nich palčivé otázky výzkumu, například kudy se má ubírat vědecké bádání v reakci na nově získané poznatky, jaké vědecké obory je potřeba podpořit, aby se efektivně mohlo pokračovat ve výzkumu, či jaké projekty se budou v nadcházejícím období financovat,“ sdělil vedoucí centra doc. Josef Elster a doplnil, že v úterý 4. dubna začne druhá, vědecká část programu. Ta přinese přes 500 odborných přednášek a prezentací na různá témata týkající se Arktidy.

Mezi účastníky konference jsou nejen vědci, ale také manažeři arktických stanic, politici či zástupci průmyslu a nevládních organizací, tedy všichni ti, které spojuje téma ochrany arktické přírody.

Pořádání konference je pro zvoleného organizátora prestižní záležitostí. Ujímá se jí vždy jedna z členských zemí Mezinárodní komise koordinující výzkum Arktidy. Letos pořadatelství převzalo Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty JU, které Českou republiku v této komisi zastupuje.

Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty JU se na výzkum Arktidy specializuje dlouhodobě. Je to jediné takto zaměřené pracoviště v České republice. Po účely soustředěného bádání vybudovalo specializované pracoviště na JU i přímo v Arktidě, kde má k dispozici vědeckou stanici přímo v Longyearbyenu, správním městě Svalbardu, dále terénní výzkumnou stanici v zátoce Petunia a nově i expediční vědeckou loď.

Centrum polární ekologie se stalo členem významné celosvětové organizace zabývající se výchovou mladých expertů v oborech polární vědy a ve výzkumu Arktidy

Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity (CPE JU) bylo přijato do mezinárodní organizace University of the Arctic. Ta sdružuje nejvýznamnější instituce na světě, které se zabývají vzděláváním a výzkumem Arktidy. Členství v organizaci centru přinese prohloubení spolupráce s dalšími obdobně zaměřenými institucemi a rozšíří možnosti výměny odborných informací.

Centrum polární ekologie organizuje pravidelné vysokoškolské kurzy v oborech polární ekologie, kterých se účastní zahraniční studenti. Členství CPE JU v University of the Arctic otevře studentům možnost participovat na kurzech institucí sdružených v této mezinárodní organizaci. Podobné postavení, které získala tímto členstvím Jihočeská univerzita, má v Evropě několik univerzit například univerzita v Innsbrucku. 

Centrum polární ekologie JU je jediné takto specializované pracoviště v České republice. Hlavním cílem centra je vysokoškolské vzdělávání v oborech arktické vědy a vědecký výzkum polárních oblastí zaměřený především na změny prostředí a organismů vlivem klimatických změn. Jedná se o špičkové pracoviště, které propojuje terénní a laboratorní výzkum, což mu umožňuje zázemí jak na univerzitě, tak přímo v Arktidě, kde provozuje vědeckou stanici Česká arktická vědecká infrastruktura „Stanice Josefa Svobody“. Ta zahrnuje kromě hlavní vědecké stanice v správním městě Svalbardu v Longyearbyenu také terénní stanici v zátoce Petunia a expediční vědeckou loď.

„Naše centrum je již členem několika mezinárodních organizací, které se zabývají výzkumem a ochranou polárních oblastí,“ řekl doc. Josef Elster, vedoucí pracoviště. „Přijetí do organizace University of the Arctic si velmi vážíme a bereme ho jako ocenění naší dosavadní činnosti. Počítáme s tím, že členství v organizaci nám umožní zase o něco prohloubit spolupráci s dalšími obdobně zaměřenými organizacemi, a to jak v oblasti sdílení vědeckých poznatků, tak lidských kapacit,“ doplnil doc. Josef Elster.

Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu získali autoři knihy Mokřady - Ekologie, ochrana a udržitelné využívání

V pondělí 25. června 2018 byly Nadací Českého literárního fondu a Nadáním J., M. a Z. Hlávkových uděleny letošní Literární ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu.

V oblasti věd o živé přírodě byla tato cena v letošním roce udělena prof. Haně Čížkové, CSc., Mgr. Libuši Vlasákové, RNDr. Janu Květovi, dr. h. c. a kolektivu autorů za knihu Mokřady – Ekologie, ochrana a udržitelné využívání. Kromě Dr. Jana Květa z Katedry biologie ekosystémů se na tvorbě publikace podíleli také prof. Jiří Komárek a Dr. Klára Řehounková z Katedry botaniky a doc. Oleg Ditrich z Katedry parazitologie a Centra polární ekologie.

Odborná publikace Mokřady – Ekologie, ochrana a udržitelné využívání představuje první české původní souhrnné zpracování problematiky mokřadů. Kromě obecné charakteristiky zahrnuje popis hlavních typů přímořských i vnitrozemských mokřadů včetně mělkých vod a lesů mokrých stanovišť, přičemž hlavním tématem jsou mokřady České republiky. Samostatné kapitoly knihy se věnují funkční a strukturní charakteristice mokřadních ekosystémů a interakcím mezi mokřady a člověkem. Kniha je zdrojem základních informací o ekologii, ochraně, obnově a využívání mokřadů. Odkazuje na více než tisíc původních informačních zdrojů, a tak je možné z ní vycházet i při hlubším zájmu o poznávání mokřadů. Jde o společné dílo třiceti českých odborníků působících v oblastech výzkumu, využívání a ochrany mokřadů.

Kniha byla zpracovaná a vydaná v rámci projektu Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky, který byl řešen v letech 2015 - 2017 a byl financován z EEA fondů v programovém období 2010-2014. Projekt, na kterém se kromě Ministerstva životního prostředí podílelo dalších sedm partnerských organizací, koordinovala sekce ochrany přírody a krajiny MŽP a přispěl ke zvýšení znalostí a informovanosti o významu a funkci mokřadů v krajině i naplňování Ramsarské úmluvy o mokřadech Českou republikou.

Ceny Živy za rok 2016

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/11.05.2017/2760s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/11.05.2017/2761s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/11.05.2017/2764s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/11.05.2017/2763s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/11.05.2017/2765s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/11.05.2017/2767s.jpg,

V úterý 9. května 2017 byly v pražské vile Lanna za účasti představitelů Akademie věd ČR a dalších významných hostů uděleny ceny Živy. Mezi oceněnými bylo i několik vědců z Přírodovědecké fakulty JU.

Purkyňovu cenu, která patří autorům nejlepšího článku ročníku ve věkové kategorii od 30 let, převzali Petr Čapek a Hana Šantrůčková za téma Proč se vědci obávají odtávání permafrostu (2/2016). Zvláštní ocenění bylo uděleno autorům nového volného cyklu článků K výuce, který vycházel v průběhu celého ročníku a je určen především pro středoškolské pedagogy a studenty - do tohoto cyklu se z PřF JU zapojili svými příspěvky Milan Štech, Josef Juráň a Jan Kaštovský. Konkrétně se jednalo o následující články:

Milan Štech - Jak přenést příběh cévnatých rostlin do středoškolské biologie(Živa 2/2016)

Josef Juráň, Jan Kaštovský - Nový pohled na systém řas a jak ho učit? (Živa 6/2016)

Jan Kaštovský, Josef Juráň - Evoluce sinic a řas v moderním pojetí (Živa 6/2016)

Všem pěti oceněným gratulujeme.

Čestné doktoráty udělené Jihočeskou univerzitou na návrh Přírodovědecké fakulty

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uděluje čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa významným domácím a zahraničním osobnostem, které se významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury anebo jinak o prospěch lidstva. Přehled čestných doktorátů udělených na návrh Přírodovědecké fakulty najdete níže.

11. Univ.-Prof. Mag. Dr. Norbert Müller

Univ.-Prof. Mag. Dr. Norbert Müller z Johannes Kepler Universität v Linci patří k mezinárodně respektovaným odborníkům v oblasti fyzikální organické chemie a bioorganické chemie. Slavnostní akt udělení čestného titulu doctor honoris causa v oblasti biofyzika se uskutečnil v pondělí 5. června 2017 v obřadní síni českobudějovické radnice.

Profesor Norbert Müller je univerzitním profesorem bioorganické chemie, vedoucím Ústavu organické chemie Univerzity Johannese Keplera v Linci. Zaměřuje se na využití metod nukleární magnetické rezonance (NMR) při výzkumu malých molekul organických sloučenin, přírodních látek, jakož i bioorganických molekul mnohem větších velikostí, jakými jsou nukleové kyseliny, peptidy či proteiny. Aplikací metod nukleární magnetické rezonance k poznání strukturních a funkčních vlastností organických molekul, dokázal profesor Müller rozšířit až do oblasti strukturní biologie či biochemie.

V roce 2002 byl Norbert Müller jmenován hostujícím profesorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, tehdy přednášel na letních školách Jihočeské univerzity v Nových Hradech. Spolupráce s univerzitou trvá dodnes. Profesor Norbert Müller má zásadní zásluhu na jedinečném studijním programu Biological Chemistry, který je fungujícím příkladem těsné přeshraniční spolupráce mezi oběma univerzitami.

10. Prof. Villy Sundström

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích udělila 24. září 2014 čestný doktorát v oboru biofyzika profesoru Villy Sundströmovi, který je profesorem chemické fyziky na Univerzitě v Lundu ve Švédsku. Patří mezi přední světové odborníky v oboru časově rozlišené spektroskopie - metody, která umožňuje sledovat extrémně rychlé děje na molekulární úrovni. Společně s dalšími kolegy byl jedním z prvních na světě, kteří dokázali měřit časové konstanty přenosů energie a elektronu ve fotosyntéze, a otevřel tak cestu ke studiu rychlých procesů ve fotosyntéze, tak jak jej známe dnes.

9. RNDr. Jan Květ, CSc.

V červnu roku 2013 převzal čestný doktorát v oboru biologie ekosystémů RNDr. Jan Květ , který patří mezi celosvětově uznávané odborníky v oblasti ekologie mokřadních rostlin. Zasloužil se o metodický rozvoj systémového ekologického výzkumu a rozvoj vědeckého poznání v oblasti ekologie mokřadních a dalších přírodě blízkých ekosystémů. Má mnohostranné zásluhy o praktickou ochranu přírody a životního prostředí na úrovni regionu, České republiky i úrovni mezinárodní a celosvětové, a to jako veřejný činitel i soukromá osoba. Na jeho poznatcích je založena celá řada přírodě blízkých postupů spojených s revitalizací krajiny a jejím udržitelným rozvojem. Pro svůj vědecký přínos byl zvolen členem České učené společnosti.

8. prof. Dr. Steven M. Reppert 

Světově uznávaný neurobiolog prof. Steven M. Reppert převzal dne 19. 3. 2013 na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa v oblasti molekulární a buněčná biologie a genetiky. Prof. Reppert z Lékařské fakulty University of Massachusetts, Worcester, USA, se více než tři desítky let zabývá výzkumem cirkadiánních rytmů. Jeho oblíbeným objektem zájmu je motýl monarcha stěhovavý (Danaus plexippus).

7. prof. Dr. Jeffrey R. Johansen

Čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa převzal na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity světově uznávaný biolog prof. Jeffrey R. Johansen. Zasedání se uskutečnilo 22. listopadu 2012 v reprezentativních prostorách obřadní síně českobudějovické radnice.

Prof. Johansen je mimořádná osobnost po vědecké i lidské stránce. V dobách úzké specializace vědců je renesanční osobou, protože se věnuje dvěma hlavním výzkumným tématům, a to taxonomii a ekologii rozsivek a kombinovanému přístupu k systematice sinic. V obou těchto oborech patří mezi světovou špičku, je nebo byl řešitelem celé řady významných grantů a celkový počet jeho publikací přesahuje stovku.

Profesor Johansen je velkým příznivcem České republiky a Jihočeské univerzity obzvlášť. Vědecká spolupráce s JU vyústila do sedmi společných publikací.Široká je také spolupráce v oblasti vzdělávání, skutečně nadstandardní je Johansenem umožněné studium našich posluchačů na John Carroll University v USA. Již od roku 2001 některý z našich studentů nebo pedagogů kontinuálně pracuje v jeho laboratoři, od roku 2004 pokračují naši absolventi bakalářského studia algologie v magisterském studiu v USA. Takto koncipovaná studia již absolvovali 4 naši studenti a pátý právě studuje: kromě toho již na John Carroll University absolvovalo vědecké stáže dalších 6 studentů či pedagogů Přírodovědecké fakulty JU v celkové délce více než 30 měsíců.

6. prof. Dr. Francisco J. Ayala

Dne 11. května 2010 se v obřadní síni českobudějovické radnice konalo slavnostní zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity, na kterém byla udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru evoluční biologie, kterou převzal prof. Dr. Francisco J. Ayala, světově uznávaný odborník v oblasti evoluční biologie a genetiky z University of California, Irvine, U.S.A.

Světově proslulý vědec prof. Dr. Francisco J. Ayala působí na University of California v Irvine, USA. Dlouhodobě spolupracuje se 2 laboratořemi Přírodovědecké fakulty. Konkrétně se jedná o skupinu prof. Julia Lukeše (rovněž Parazitologický ústav BC AV ČR, v.v.i.) a doc. Michala Žurovce (rovněž Entomologický ústav BC AV ČR, v.v.i.). Spolupráce se týká evolučních prací na patogenních trypanosomách a leishmániích a na mušce drosofile. Tato více než 5 let trvající spolupráce vyústila v několik společných publikací, z nichž tři vyšly v prestižních Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA.

Profesor Ayala je příznivcem České republiky, v čemž jistě hraje roli jeho manželka českého původu Hana Ayala (významná filantropka). Profesor Ayala je nositelem Mendelovy medaile Akademie věd ČR, pravidelně Českou republiku navštěvuje a současný pobyt doc. Žurovce a dr. Žurovcové v jeho laboratoři či aktivní spolupráce s prof. Juliem Lukešem jsou dalšími projevy vysoce nadstandardního vztahu k naší zemi.

5. prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc. a prof. Dr. Erik De Clercq, MD.

Na začátku června 2009 vědecká rada Jihočeské univerzity udělila hned dva čestné doktoráty. Držiteli čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa v oblasti molekulární a buněčné biologie se stali světově uznávaní objevitelé řady účinných virostatik používaných při léčbě AIDS, pravých neštovic nebo žloutenky typu B profesor Antonín Holý a hostující profesor na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity profesor Erik De Clercq z belgické univerzity v Lovani. 

4. prof. Dr. Rolf Hilgenfeld

Čestný doktorát v oboru biofyzika převzal v dubnu roku 2009 profesor Hilgenfeld z německé Universität zu Lübeck. Profesor Rolf Hilgenfeld patří mezi světově uznávané odborníky v oblasti proteinové krystalografie. Mezinárodní reputaci si získal díky své vědecké práci zaměřené především na implementaci makromolekulární krystalografie a následným příspěvkem k návrhu léčiv. Rolf Hilgenfeld je také úspěšný lektor, organizátor a manažer, který od roku 2003 působí jako ředitel ústavu Biochemie na Univerzitě v Lübecku. Zde vede oddělení zabývající se studiem strukturních bází vnitrobuněčných infekcí způsobených vnitrobuněčnými bakteriemi jako jsou Legionelly a coronaviry. Jeho skupina nyní pracuje na Lassa virech, St. Louis Encephalitis virech, několika picorna- a enterovirech, pokračuje v práci s coronaviry a současně je stále aktivní v práci na vývoji léků účinných v boji s HIV. Profesor Hilgenfeld publikuje v nejvýše impaktovaných časopisech, jako je Nature nebo Science.

3. prof. Dr. James H. Oliver, Jr.

Další čestný doktorát převzal v říjnu 2008 světově uznávaný biolog prof. Dr. James H. Oliver Jr., který působí na Georgia Southern University, Statesboro GA, U.S.A. Profesor Oliver je světově uznávaným odborníkem v oblasti biologie klíšťat a klíšťaty přenášených chorob

2. prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon

Druhý čestný doktorát převzal na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity dne 5. prosince 2006 v obřadní síni českobudějovické radnice prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů. Čestný titul mu byl udělen v oboru ekologie

Profesor Dixon je mezinárodně vysoce uznávaným odborníkem v obou ekologie mšic a jejich predátorů, autorem čtyř a editorem dalších šesti knih o této tematice, členem několika vědeckých rad konferencí. Jen od roku 1992 publikoval dle Web of Science 110 vědeckých článků (celkem 290 za svou kariéru) v prominentních recenzovaných časopisech, které byly v letech 1992-2005 dle WoS citovány celkem 1469krát. Během svého pedagogického působení vychoval několik desítek studentů doktorských studijních programů; mnozí z nich nyní zaujímají významné pozice v oblasti vědy (např. prof. Paul Wellings, rektor Univerzity v Lancasteru), jiní se stali vůdčími vědeckými osobnostmi, především v oblasti biologické kontroly škůdců (např. prof. Bill Murdoch, prof. Nick Mills). Za svou celoživotní činnost obdržel prof. Dixon mnoho čestných uznání, z nichž je možno jmenovat čestnou medaili Polské akademie věd (2000) či zlatou medaili Řehoře Mendela Akademie věd České republiky.

1. prof. Dr. John Law

Jako první obdržel čestný doktorát na návrh PřF JU prof. Dr. John Law z University of Georgia, Athens, U.S.A. Čestný doktorát mu byl udělen 4. listopadu 2004 v oboru molekulární a buněčné biologie. Profesor Law je světově uznávaným specialistou v oblasti biochemie a molekulární biologie hmyzu.

Čestný doktorát prof. Liboru Grubhofferovi

Univerzita Pardubice udělila 30. 9. 2022 prof. Liboru Grubhofferovi čestný doktorát za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie.
Prof. Grubhoffer, pracovník UCH PřF JU byl v letech  2004-2011 děkanem Biologické/Přírodovědecké fakulty JU a v letech 2012-2016 rektorem JU.

Doctor honoris causa Univerzity Pardubice

- za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie

Je pro mne neobyčejnou ctí představit prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., který dnešním dnem vstoupí mezi čestné doktory Univerzity Pardubice.
Profesor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách a vyrůstal jako venkovský chlapec v obci Oldřiš u Poličky na severním okraji Ždárských vrchů. V letech 1972 až 1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Po maturitě studoval bioche­mii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1981. Po absolvování základní vojenské služby pracoval ve Výzkumném ústavu organic­kých syntéz v Rybitví a od roku 1983 v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, kde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Sloním. V roce 1986 profesor Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologické­ho ústavu československé akademie věd.

Počátkem 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity a v letech 1994 až 2002 současně vykonával funkci ředitele Parazitologického ústavu Akademie věd české republiky. V roce 2001 byl na Biologické fakultě Jihočeské univerzity jme­nován profesorem v oboru „Molekulární a buněčná biologie a genetika" a v letech 2004 až 2011 pak byl jejím děkanem. Během jeho funkčního období došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se profesor Grubhoffer stal rektorem Jihočeské univerzity v českých Budějovicích.
V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti české republiky. V roce 2016 obdržel čestný doktorát Arizonské univerzity v Tucsonu ve Spojených státech a o dva roky později získal čestný doktorát na Univerzitě Johanna Keplera v Linci. Založil a do začátku letošního roku vedl společnou Laboratoř molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd české republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v českých Budějovi­cích. Od roku 2017 je ředitelem Biologického centra Akademie věd České republiky. Aktuálně je rovněž členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké škol­ství a zpravodajem pro oblasti vzdělávání Chemie a oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí.
Ve své vědecké činnosti se profesor Grubhoffer aktuálně věnuje molekulárním a buněčným faktorům podílejícím se na šíření patogenů prostřednictvím klíšťat a původcům lymské boreliózy a TBE viru z pohledu interakce povrchových mo­lekulárních struktur. Je autorem a spoluautorem více než 150 odborných publikací a mnoha konferenčních příspěvků a výsledků aplikovaného výzkumu.

V oblasti organizace vědy a výzkumu se zajímá o vztah univerzitního a neuniver­zitního výzkumu, způsobů jejich hodnocení a financování, mechanismů jejich ko­existence s pozitivní vazbou. Své aktivity rovněž směřuje do oblasti ochrany aka­demických svobod a práv v univerzitním prostředí a obecně lidských práv a jejich ochrany v širším společenském kontextu.
Od roku 2012 je profesor Grubhoffer členem Vědecké rady Univerzity Pardubice.

Výše uvedené údaje svědčí o tom, že prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. je odborně vy­hraněnou osobností s bohatými teoretickými znalostmi a praktickými experimen­tálními zkušenostmi, které je schopen účinně sdělovat a předávat dalším genera­cím studentů a mladým vědeckým pracovníkům. Není sporu o tom, že jmenovaný je ve vědeckém oboru svého bádání osobností uznávanou, těšící se respektu vědec­ké a odborné společnosti.
s potěšením vám sděluji, že Vědecká rada Fakulty chemicko-technologické, po se­známení se s celoživotním dílem profesora Grubhoffera a jeho podílem na rozvoji vědecké a pedagogické spolupráce s naší univerzitou, dospěla k rozhodnutí na­vrhnout rektorovi Univerzity Pardubice, aby jmenoval prof. RNDr. Libora Grubhoffe­ra, CSc. doktorem honoris causa Univerzity Pardubice, a to za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie.

prof. Ing. Petr Kalenda, CSc.
děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice

Článek prof. Lepše a kol. patří k nejvíce citovaným článkům časopisu Trends in Ecology and Evolution

K publikovaným impakt-faktorům přidává nyní Institut pro vědecké informace (ISI) také seznam (obvykle sedmi) nejvíce citovaných článků daného časopisu, publikovaných v předchozích dvou letech, tedy článků, které nejvíce zvýšily impakt faktor daného časopisu.

Pro časopis Trends in Ecology and Evolution, který je významným periodikem jak v kategorii Ecology, tak v kategorii Evolutionary Biology (IF = 15,24), najdeme jeden z těchto článků od skupiny autorů působících na Přírodovědecké fakultě JU:  Carmona, Carlos P.; de Bello, Francesco; Mason, Norman W. H.; Leps, Jan (2016): Traits Without Borders: Integrating Functional Diversity Across Scales. TREE 3: 382-394.

Článek vznikl v době, kdy byl Carlos Carmona jako držitel stipendia Marie Curie fellowship součástí skupiny funkční ekologie rostlin (Francesca de Bello a Jana Lepše), za spolupráce jednoho kolegy z Nového Zélandu. Na výsledky ISi pro Trends in Ecology and Evolution se můlžete podívat zde.

Členové katedry botaniky se podíleli na vývoji metody pro posuzování pestrosti biodiverzity

Jan Lepš z katedry botaniky PřF je spolu s Carlosem P. Carmonou a Francescem de Bello členem mezinárodního týmu vědců, kterým se podařilo vyvinout metodu, jež umožní přesně posuzovat a vyhodnocovat data týkající se pestrosti biodiverzity.

Biodiverzita je důležitá pro fungování ekosystémů a představuje rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Organismy se ve společenstvu navzájem liší a zastávají také různé funkce.

„Právě to, jak jsou organismy ve společenstvu různé ve svých funkcích, vyjadřuje takzvaná funkční diverzita. Ta je založena na měření funkčních vlastností různých druhů. Metod, jak kvantifikovat funkční diverzitu, se v poslední dekádě objevila celá řada a charakterizují různé její aspekty. Například jaká je variabilita funkčních vlastností v rámci druhu, jak se druhy liší mezi sebou nebo jak se funkční vlastnosti liší s měnícím se prostředím. Každá z metod vychází z trochu jiných předpokladů a výsledky studií jsou potom bohužel velmi obtížně porovnatelné. Na základě našich zkušeností z mnoha terénních projektů jsme proto vyvinuli systém, který umožní hodnotit různé aspekty funkční diverzity jednotným způsobem. Tím se mohou srovnávat výsledky různých studií, což bylo dosud prakticky nemožné. Sestavená metoda tak umožní lépe odpovídat na otázky současné ekologie,“ upřesňuje Jan Lepš.

Plné znění článku je dostupné na: https://authors.elsevier.com/a/1SvWIcZ3WXZZA

Dr. Dagmara Sirová získala prestižní stipendium pro ženy ve vědě

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/775s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/776s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/03.06.2014/777s.jpg,

Vědkyně z Katedry biologie ekosystémů se stala jednou ze tří vítězek letošního ročníku soutěže L´Oréal Pro ženy ve vědě.

Program podporující talentované vědkyně již po osmé ocenil výjimečné projekty na poli české vědy. Celosvětově probíhající projekt se koná pod záštitou organizace UNESCO a odborným garantem v České republice je Akademie věd ČR. Za dobu existence projektu podpořil L´Oréal celkem šesti miliony korun již 24 českých vědkyň.

Boj o ocenění byl v letošním roce velmi náročný, protože počet přihlášek do programu se oproti loňskému roku zdvojnásobil. S počtem 67 přihlášených se letošní ročník zařadil k nejúspěšnějším v historii projektu. Do finále odborná porota vybrala 13 nejlepších vědeckých prací a jejich autorky dostaly možnost je osobně obhájit před odborníky z Akademie věd ČR, zástupci České komise pro UNESCO a také před generálním ředitelem společnosti L´Oréal Laurentem Boukobzou. Tři laureátky převzaly ocenění, každá v hodnotě čtvrt milionu korun, na slavnostním vyhlášení v Café Louvre v Praze 29. 5. 2014.

RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D. pracuje na Katedře biologie ekosystémů a její dlouhodobý výzkum se zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy. Se svým vědeckým týmem zkoumá bakterie, které dokáží pozitivně ovlivňovat růst a vitalitu rostlin. Jako modelový organismus využívá bezkořenovou rostlinu – bublinatku.

K tématu žen ve vědě Dr. Sirová říká: „Přítomnost žen ve vědě je velmi důležitá, protože ženy přinášejí jiný pohled na vědu a výzkumné problémy. Svět má momentálně mnoho naléhavých globálních témat, které je nutné řešit, a ženský přístup je leckdy přínosný.“

Doktorka Sirová je již třetí vědkyní z Přírodovědecké fakulty, která se stala laureátkou výše zmíněného ocenění. V roce 2011 byla mezi vítězkami Dr. Alena Krejčí, která tak získala podporu pro svůj projekt zkoumající buněčné signalizace, o dva roky dříve slavila se svým projektem úspěch absolventka PřF JU Dr. Alena Zíková, která v současné době púsobí na Parazitologickém ústavu AV ČR. 

Fotografie poskytla agentura AMI Communications.

Dr. Jiří Kratochvíl z UFY získal významné ocenění Česká hlava

RNDr. Jiří Kratochvíl, Ph.D. z Katedry fyziky PřF JU dosáhl ocenění Česká hlava v kategorii Doctorandus za technické vědy, a to za výzkum v oblasti nanomateriálů pro biolékařské aplikace.

Jiří Kratochvíl působí jako pedagog a vědec na Přírodovědecké fakultě JU, kde také prováděl multidisciplinární výzkum v rámci spolupráce Katedry fyziky, Katedry chemie a Ústavu medicínské biologie s Katedrou makromolekulární fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Kromě České hlavy získal řadu ocenění za svůj výzkum na prestižních mezinárodních konferencích, a byl vybrán jako vynikající mladý vědec na setkání s nositeli Nobelovy ceny v Lindau, které popsal v rozhovoru pro časopis Journal JU. Mezi jeho vášně patří vedle vědy také programování. Může se pyšnit oceněním Mobilní aplikace roku v kategorii Hry.

Dr. Kratochvíl se věnuje nanomateriálům především na bázi nanočástic připravených pomocí takzvaných plynových agregačních zdrojů. Při této vakuové technice dochází k tvorbě nanočástic z přesycených par kovů generovaných pomocí nízkoteplotního plazmatu. Ve své práci se zabývá výzkumem a vývojem biokompatibilních antibakteriálních povlaků na bázi nanočástic a antibiotik. Možnost nanést tyto organicko/inorganické antibakteriální povlaky na povrch tělních implantátů spolu s možností řídit uvolňování antibakteriálních činidel z jejich objemu by mohla představovat velmi zajímavou alternativu k systemické léčbě antibiotiky. Dále se zabývá vývojem 1D a 2D gradientních nanočásticových povrchů s řízenou smáčivostí, drsností a plazmonickými vlastnostmi, které využívá pro vývoj nových biodetekčních metod.

2020-11-27_Ceska_hlava

Na základě dosažených vědeckých výsledků z oblasti biomedicíny získal Jiří Kratochvíl vědecký projekt na navazující výzkum zaměřený na vývoj antivirových povrchů, kterému se nyní spolu se svými studenty ve spolupráci s Laboratoří aplikované biochemie věnuje. Výsledky základního výzkumu nanočástic mu zároveň umožnily získat finance na vědecký projekt plazmonického nanotisku.

Na slavnostní večer, který proběhne v Národním muzeu, se můžete dívat v přímém přenosu v neděli 29.11. na ČT2 od 21:30.

Doplněno: Záznam slavnostního večera. ( Dr. Jiří Kratochvíl v čase 20:26.)

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2022 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0