O události
Petr Pařil: „Nová suchá hydrobiologie“ aneb reakce vodních bezobratlých na změny hydrologického a teplotního režimu akcelerované klimatickými změnami i člověkem (pedagogická habilitační přednáška)
Abstrakt:
Klima se v průběhu historického vývoje země neustále proměňovalo, což nutilo organizmy k neustálému přizpůsobování jejich strategií nutných pro přežití. Pro vodní bezobratlé ve sladkých vodách je zcela zásadním faktorem nejen jejich hydrologický režim ale i teplota, která zásadně ovlivňuje klíčové faktory, jako je například obsah kyslíku či intenzita fyziologických procesů. Zvláště pak extrémní situace, kterými jsou z hydrologického pohledu povodně či sucha, nebo v případě teploty vymrzání či překročení letálních maxim organizmů, představují zásadní environmentální filtry prostředí. Doklady o drastických výkyvech těchto parametrů v minulosti můžeme vyvozovat jak ze současného rozšíření genetických linií některých druhů, tak i změn společenstev vhodných modelových skupin uchovaných v paleorachivu jezerních sedimentů. V přímém přenosu pak pozorujeme i současné hydrologické a teplotní změny probíhající v důsledku akcelerující klimatické změny, která se mimo jiné projevuje stále častějšími epizodami úplného vyschnutí dříve permanentních vodních toků. Nový fenomén vysychání středoevropských toků se následně promítá nejen do skladby společenstev a jejich vlastností, ale mění i strukturu populací jednotlivých druhů. Ve vysychajících tocích tak přežívá jen omezená část společenstva vybavená dostatečnou rezistencí či resilencí (pružností) vůči suchu, naopak pro některé vodní druhy, či pro suchozemské organizmy může být vyschlé koryto novou šancí. Jednou z klíčových vlastností druhů schopných opakovaně osidlovat vysychavé toky je dobrá schopnost šíření (disperze), která obecně napomáhá organizmům udržet se v silně narušovaném prostředí. V hojné míře jsou jí vybaveny proto i v současnosti expandující či invazní druhy, kolonizující ať už díky klimatické změně či s přispěním člověka nová území. Pochopení příčin a mechanizmů změn v takto ovlivňovaných společenstvech je zásadní nejen pro popis současných trendů, ale i pro odhad trajektorií jejich budoucího vývoje. Hydrologické a teplotní dopady klimatické změny na vodní organizmy jsou navíc ještě prohlubovány lidskými aktivitami jako je znečištění vod, nicméně o vzájemných interakcích těchto faktorů je známo z vysychavých toků mírného klimatu jen málo. Přednáška tak odhalí nečekané souvislosti a překvapivé závěry dlouholetého výzkumu těchto otázek nejen na vysychavých tocích.
Petr Pařil pracuje na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Ilustrační fotografie: irozhlas.cz
Powered by iCagenda
