Diplomové práce
- Přečteno: 11253
PRF
Předměty
Mykologie
-
Aplikovaná mykologie - KBO 301 (ZS)
- Tématem kurzu je praktické využití hub v ostatních vědních oborech a odvětvích např. v lékařství, lesnictví a zemědělství s ohledem na ekologické souvislosti a využití hub. Přednášky a cvičení budou probíhat v tematických blocích.
- Tématem kurzu je praktické využití hub v ostatních vědních oborech a odvětvích např. v lékařství, lesnictví a zemědělství s ohledem na ekologické souvislosti a využití hub. Přednášky a cvičení budou probíhat v tematických blocích.
-
Ekologie hub – KBO 143 (LS)
-
Cílem předmětu je rozšířit a propojit základní znalosti o ekologii jednotlivých trofických skupin hub získané v předmětu Mykologie. Představit pojetí jedinců, populací a společenstev u hub. Seznámit se současnými trendy a metodickými přístupy ekologie hub. Podat základní přehled o výskytu hub (zejména makromycetů) ve vybraných biotopech ČR a možnostech jejich ochrany.
-
-
Fytopatologie – KBO 324 (LS)
-
Vše co potřebujete vědět o patogenních organismech rostlin se zaměřením na houby a houbám podobné organismy. Doporučujeme všem mykologům, botanikům a ekologům.
Vede doc. Michaela Sedlářová z Univerzity Palackého v Olomouci. Předmět se otvírá 1 x za 2 roky a je organizován jako čtyřdenní blok přednášek, cvičení a exkurze
-
text text
-
Mgr. Martina Vašutová, Ph.D.
Odborný asistent -
+420 389 032 378
-
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- Přečteno: 10684
Unikátní chov afrických rypošů
Unikátní chov afrických rypošů
Afričtí rypoši a další „podzemníci“ v jižních Čechách
Díky skrytému způsobu života byli podzemní savci po dlouhá léta velmi dobře ukryti před zraky laické i odborné veřejnosti. Jejich sledování bylo, a přes technologický pokrok stále je, velmi obtížné, neboť jsou celý život zalezlí v rozsáhlých komplexech podzemních tunelů. V posledních desetiletích se jejich výzkum zintenzivnil, neboť se zjistilo, že se u nich vyvinula řada zajímavých adaptací, které jim pomáhají k životu v prostředí velmi nehostinném. Nory jsou totiž bez světla, s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí, často s nedostatkem kyslíku a zároveň přebytkem oxidu uhličitého a k potravě či partnerům je zapotřebí se prokousat půdou.
V posledních dvou dekádách nabral výzkum několika druhů podzemních savců ještě mnohem větších obrátek, neboť se zjistilo, že řada adaptací by mohla být využitelná v lidské medicíně. Řada druhů je dlouhověká, jejich stárnutí postupuje velmi pomalu, jsou odolní vůči rakovině a různým patologickým stavům, které doprovází nedostatek kyslíku jako jsou infarkty či mozkové příhody.
-
Chilský kururo je přibuzný osmáků.
-
Podzemní savec mnoha „nej“ – rypoš lysý.
-
Sociální rypoš Fukomys darlingi z jižní Malawi.
Mezi několika stovkami druhů podzemních savců jsou dvě skupiny bezkonkurenčními premianty v intenzitě a šířce výzkumu, a to i toho biomedicínského. První jsou afričtí rypošovití (Bathyergidae) a druhou slepcovití (Spalacidae), které najdeme hlavně ve východní Evropě (nejblíže k nám v Maďarsku) a na Blízkém východě. Máme to štěstí, že jako jediní na světě je zde v Českých Budějovicích obě skupiny chováme a studujeme.
Studium podzemních savců má na Přf JU dlouhou tradici, neboť již po čtvrt století se pomocí laboratorních a terénních přístupů snažíme odhalovat nejrůznější tajemství podzemních savců a to zejména smyslové, behaviorální, fyziologické, ekologické a morfologické adaptace na život v podzemí. Zabýváme se také druhovou pestrostí a taxonomií, a faktory které vedou ke vzniku jednotlivých druhů a jejich rozšíření. Zajímáme se i o jejich chování, sociální uspořádání a reprodukční systémy. Mimo současného chovu slepců a rypošů je náš výzkum unikátní v dalších aspektech. Snažíme důsledně integrovat výsledky terénního a laboratorních výzkumu (většina dalších týmů se soustředí na práci v laboratoři), máme největší celosvětových záběr zkoumaných taxonů podzemních hlodavců (Afriky, Blízký východ, Evropa, Čína a Jižní Amerika) a také chováme druhově nejpestřejší kolekci podzemních hlodavců (většina skupin studuje pouze jeden druh často rypoš lysý), což nám umožňuje využívat různé srovnávací přístupy. V současnosti chováme pět druhů rypošů (mj. rypoš obří, Ansellův, lysý), slepce galilejského a také jihoamerického kurura a to v nějakých 400 jedincích.
Věda v rypošáriu
Naše chovy lákají zájemce z řad veřejnosti na prohlídky „rypošária“ a další vědecké skupiny k výzkumu.
Mimo kolegů na Katedře zoologie spolupracujeme se skupinou Lenky Gahurové z katedry molekulární biologie a genetiky na problematice reprodukční biologie a kvalitě oocytů. V rámci České republiky spolupracujeme především s O. Mikulou a J. Bryjou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na diverzitě a taxonomii rypošů (a dalších afrických savců) a s H. Burdou na nejrůznějších aspektech biologie podzemních savců. V rámci zahraničních spoluprací za zmínku stojí ta s Nigelem C. Bennettem z Jihoafrické republiky, E. Nevem z Izraele a Sabine Begall z Německa.
Výzkumy a studie afrických rypošů Katedry zoologie dostupné zde:
-
Odchyt nejohroženějšího druhu rypošů, jihoafrického rypoše písečného.
-
Měření síly skusu slepce galilejského v izraelské školce.
-
Rypoší rodina při sledování aktivity.
-
Studium komunikace cokora Eospalax cansus v Tibetu.
-
Výzkumník a zkoumaný. Jak je vidí infračervená kamera.
-
Analýza potravní nabídky rypošů v savaně v Zambii.
Víte, že:
- Počet jedinců v chovu je 400 rypošů.
- Spořádají 700 kg zeleniny měsíčně.
- Péči o chovy se věnuje jedna technička (ta se věnuje i dalším chovům). Když je potřeba – zejména o prázdninách - tak vypomáhají také studenti.
- Síla skusu je po zohlednění velikosti těla srovnatelná se savci s tím úplně nejsilnějším skusem, jako jsou hyeny skvrnité, které dokáží drtit i sloní kosti?
- V přírodě žijí v tunelech, které si sami hloubí a komplexy těchto tunelů mohou u sociálních druhů dosahovat délky kolem tři kilometrů?
- Žijí v monogamním uspořádání, kdy se rozmnožuje pouze jeden pár a ostatní jsou jejich nerozmnožující příbuzní? Pokud v chovech jeden z rodičů umře, tak se v rodině nikdo po celá léta nemnoží.
- Rypoši, kteří se rozmnožují, žijí dvakrát déle než ti, kteří tu možnost nemají?
- Některé druhy žijí velmi dlouho a to až několik desítek let?
.
- Že se v rodinách může vyskytovat několik desítek či dokonce stovek jedinců?
- Ačkoliv mají miniaturní oči, které nerozlišují tvary a nejsou schopny vnímat pohyb, dokáží hluboko ve svých tunelech vnímat i odražené měsíční světlo?
- Nemají čípky pro červené světlo, takže vidí modrozeleně?
- (téměř) nemají rakovinu? Za tuto vlastnost může pravděpodobně kyselina hyaluronová, která jím a naším drahým polovičkám pomáhá zvláčňovat kůži.
- Rypoš lysý dokáže přežít v prostředí bez jakéhokoliv kyslíku téměř 20 minut?
- Jedinci některých druhů spolu komunikují pomoci bubnování zadních končetin do podlahy tunelů?
- Že tělní teplota rypoše lysého z velké části kopíruje teplotu okolí?
- Stále rostoucí řezáky, které slouží, jako hlavní pracovní nástroje (krumpáče), rostou rychlostí až 1cm za týden? Když se nějaký u nás v chovech zlomí a pak špatně roste, musíme jednou týdně ucvaknout přerostlou část.
-
Mapování struktury podzemní tunelů u slepce malého pomocí zemního radaru ve východním Maďarsku.
-
Individuální značení rypošů pro behaviorální studie
-
Studium komunikace cokora Eospalax cansus v Tibetu.
Číst dál …Unikátní chov afrických rypošů
- Přečteno: 4207
Udržitelná Přírodověda
Udržitelná Přírodověda
Udržitelný rozvoj
Udržitelnost je široký a komplexní koncept, který se zaměřuje na vyvážené propojení tří klíčových oblastí: ekonomické, sociální a environmentální. Hlavním cílem udržitelnosti je zajistit kvalitní život a vytvořit systém, který umožňuje současným generacím uspokojit své potřeby, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojit ty své.
Environmentální aspekt: Ochrana životního prostředí je jádrem udržitelného rozvoje. Znamená to ochranu přírodních ekosystémů, biodiverzity a klimatických podmínek. Environmentální udržitelnost zahrnuje snahu o snížení emisí skleníkových plynů, minimalizaci odpadu, ochranu vodních zdrojů a půdy a celkově snížení negativního dopadu lidské činnosti na planetu.
Ekonomický aspekt: Udržitelný rozvoj v ekonomické sféře znamená podporu takového hospodářského růstu, který je dlouhodobě udržitelný a nezpůsobuje nevratné škody na přírodních zdrojích. To zahrnuje efektivní využívání zdrojů, podporu inovací a technologií, které snižují ekologickou stopu, a vytváření pracovních míst, která respektují lidská práva a důstojnost.
Sociální aspekt: Sociální dimenze udržitelnosti klade důraz na zajištění rovnosti, spravedlnosti a kvality života pro všechny členy společnosti. To zahrnuje přístup ke vzdělání, zdravotní péči, bydlení a základním lidským právům. Udržitelný rozvoj podporuje sociální soudržnost a inkluzi, aby žádná skupina nebyla vyloučena či marginalizována.
PřF JU a udržitelnost
Udržitelnost je velkým tématem Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve výuce, výzkumu i pracktikému využití s přesahem hned do několika projektů fakulty.
Jedná se například o projekty řešící zeleň ve městech, udržitelnost mokřadů, monitorování biodiverzity mozaikovitě sečených trávníků, ale také otázku energetiky společnosti ale i fakulty. Fakulta spolupracuje a podílí se na specializovaných projektech zadávaných jak magistrátem města ČB tak i soukromou frérou. Na témata týkající se udržitelnosti organizuje Univerzita třetího věku PřF JU také řadu vzdělávacích kurzů, které jsou nabízeny v průběhu celého roku.
Fakulta se aktivně zapojuje do Evropského týdne udržitelného rozvoje (ETUR) a každoročně pořádá dubnovou akci Den Země, která se interaktivní formou zaměřuje na vzdělávání žáků ZŠ a SŠ v oblasti udržitelného rozvoje, zerowaste, upcycling, ochranu biodiverzity (mozaikovité sečení, podporování opylovačů,...) a na změny ve městě jako příprava na globální oteplování.
Pracovní skupiny a projekty
-
Pracovní skupina Ekologie obnovy
Ekologie obnovy se věnuje problematice člověkem narušených míst. Poskytuje vědecké podklady pro praktickou ekologickou obnovu a prosazuje využívání spontánní, či rozumně řízené sukcese v co možná největší míře, bez použití klasických způsobů technické rekultivace.
Ve spolupráci s organizací Calla monitoruje fakulta biodiverzitu nejen mozaikově sečených trávníků, ale i extenzivně sečených trávníků na území města ČB. Před několika lety Pracovní skupina Ekologie obnovy také založila květnaté pásy v kampusu a v parku Stromovka, kde také probíhá monitoring (podrobněji na Květnaté pásy).
-
Pracovní skupina Analytické a environmentální chemie
V Laboratoři analytické a environmentální chemie PřF JU se studenti pod vedením Doc. Klementové věnují studiu možností fotochemické degradace farmak v přírodních vodách za environmentálně relevantních podmínek. Rovněž sledují toxicitu farmak a vzniklých fotoproduktů pro vybrané vodní organismy. Pod vedením Dr. Fojtíkové se studenti věnují výzkumu obsahu vybraných organických toxických látek v cigaretových nedopalcích a jejich následnému uvolňování do složek životního prostředí.
-
Studijní program Management udržitelnosti v přípravě
Tvorba profesního bakalářského studijního programu Management udržitelnosti je příkladem důležité spolupráce mezi akademiky a neakademiky, která přispívá k rozvoji trvale udržitelného přístupu v praxi.
Tento program vzniká jako výsledek společného úsilí zástupců 6 fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odborníků z praxe, kteří rozpoznali potřebu vzdělávat novou generaci manažerů se specifickými znalostmi a dovednostmi v oblasti udržitelného rozvoje. Akademici do programu vkládají své hluboké teoretické znalosti a pedagogické zkušenosti, zatímco neakademičtí experti z firem, nevládních organizací a veřejné správy přinášejí cenné praktické poznatky a pohledy z reálného světa.
Tato symbióza akademického a aplikovaného přístupu zajišťuje, že absolventi budou vybaveni komplexním pochopením konceptů udržitelnosti a schopností efektivně je uplatňovat v rozmanitých organizacích a komunitách. Takové prakticky orientované vzdělávání hraje klíčovou roli v implementaci principů společenské odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje v podnikové praxi i veřejném sektoru. -
Výzkumy na území města ČB a okolí
Zachování přírody a kvalita životního prostředí úzce souvisí s kvalitou života obyvatel ve městě a jeho udržitelným rozvojem. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a pod vedením jejích zaměstnanců vznikla během let řada diplomových prací a odborných studií. Tyto práce přináší na přírodu, krajinu a životní prostředí v Českých Budějovicích nový pohled: Přírodovědecká fakulta a město České Budějovice
Cílem našich stránek je přiblížit lidem nejen různě tematicky zaměřené práce studentů a pracovníků PřF JU, ale i představit město očima přírodovědců. Řada vznikla ve spolupráci s pracovníky magistrátu města České Budějovice nebo Jihočeského kraje, ať už ve fázi zadání nebo využití výstupů.
Příkladem této spolupráce jsou i výstupy projektově vedeného předmětu Environmentální projekty v praxi, které se v roce 2024 zaměřily na informování veřejnosti o důležitosti vodní nádrže Bagr v největším Budějovickém parku Stromovka. Studenti se zaměřili na témata související s kvalitou vody, rybí obsádky i důležitosti přírodě blízkých opatření. Podrobněji zde: Informace o významu vodní nádrže Bagr - informační tabule nebo Nádrž Bagr – Budějcké vody (budejckevody.cz)
-
Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy
Cílem projektu je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu. Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách. Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí (např. zásady hospodaření v obou národních parcích).
Podrobnější informace o projektu zde.
Akce
-
ETUR
Týden udržitelnosti se snaží zvýšit povědomí o významu udržitelného rozvoje a podporuje přijetí odpovědného přístupu k životnímu prostředí v každodenním životě.
Fakulta se každoročně zapjuje do Evropského týdne udržitelného rozvoje ETUR. Veřejnosti jsou nabízené přednášky, workshopy, ale i rozhovory, které se váží k udržitelné vědě i problematice na PřF JU.
Aktivity v rámci ETUR, které fakulta pořádá jsou dostupné zde.
-
Den Země
Dubnová akce Den Země, kterou pořádá Přírodovědecká fakulta každý rok vždy k mezinárodnímu dni Den Země (22. dubna) se věnuje vzdělávání a popularizaci udržitelnosti. Vedecká témata, na kterých pracují vědci z PřF JU jsou interaktivní a zábavnou formou předávána žákům ZŠ a SŠ.
-
Univerzita třetího věku
Univerzita třetího věku PřF JU každoročně organizuje vzdělávací kurzy, které se zaměřují na oblast udržitelnosti a odpovědnosti.
Aktuální nabídka kurzů dostupná zde -> Univerzita třetího věku.
Číst dál …Udržitelná Přírodověda
- Přečteno: 4563
Bezpečný výzkum a nelegitimní ovlivňování
Bezpečný výzkum a nelegitimní ovlivňování
Číst dál …Bezpečný výzkum a nelegitimní ovlivňování
- Přečteno: 111
