Archeobotanická letní škola v Ochridu, Republika Severní Makedonie jako součást mezinárodního výzkumného projektu Frontier Studies
doba trvání: 2019-současnost
Archeobotanická letní škola má již delší tradici. Jejím hlavním smyslem je spojení přírodovědy s archeologií, speciálně s obory archeobotaniky. V tomto duchu jsou studenti botaniky a archeologie obou fakult (PřF a FF JČU) trénovaní přímo v rámci několika výzkumných projektů, v tomto případě v rámci Frontier Studies.
Frontier Studies je mezinárodní výzkumný project, zaměřený na město Ochrid a jeho okolní krajinu a prostředí. Je situován na severní břeh stejnojmenného jezera v hraniční oblasti Albánie a Severní Makedonie. Od doby zahájení v roce 2017 bylo výzkumné úsilí definováno spoluprácí mezi Univerzitou Karlovou v Praze (Marek Verčík, ÚKAR FF UK) a Archeologickým muzeem ve Skopje (Pero Ardjanljev), od roku 2019 také s Českou geologickou službou (Jan Hošek) a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (LAPE). Cílem první výzkumné sezóny, podpořené konáním letní školy archeobotaniky JČU, byl extenzivní terénní průzkum historické krajiny a výzkum dynamiky sídelních struktur regionu, zachycených ve vývojovém sledu.
Úkolem letní archeobotanické školy v tomto projektu je získat a poskytnout především archeobotanická data, sloužící k vysvětlení krajinně ekologických otázek, soustředěných na historická mikroprostředí, zajímavá pro popis vegetace v jednotlivých fázích vývoje pravěkého a starověkého osídlení. Specifickým cílem je take vytvoření referenční database pro další rekonstrukce.
V prvním roce projektu se účastníci letní školy podíleli na testování několika lokalit (Trebeniste, Grasinca I/II, Daljan, Gorno Lakocerej- Tri topoli, Bobansko ezero) a to prostřednictvím geologických sond bagrem nebo vrtnou soupravou. Byly vzorkovány tyto čtyři locality. Vzorky byly podrobeny analýze rostlinných makrozbytků, dřeva a uhlíků, radioarbonovému datováním AMS, analýze pylu a dalším metodám…
Už nyní poskytly analýzy zajímavé výsledky. Nejenom jsme překvapení přítomností nákolního sídliště z Grašnice (z doby pozdní antiky), ale především evidencí organické vrstvy z mladší doby bronzové na bázi geologické sondy, jejíž existence pod mocným jezerním sedimentem svědčí o významné tektonické události. Analýzy, které se provádějí, potvrzují datování keramických fragment do závěru mladší doby bronzové. Také však zachycují stav krajiny v závěru prehistorické periody, kdy bylo centrální sídliště v Ochridu obklopenou vodou jezera a pobřežních lagun.
