Analýza škrobových zrn je vhodným zdrojem dat pro archeologii. Škrobová analýza se začala používat pro účely archeologického bádání v posledních třech dekádách. Škrobová zrna patří do skupiny rostlinných mikrozbytků spolu s fytolity, pylem, sporami aj. Zkoumáním těchto rostlinných reziduí se odhalují změny v životním prostředí a změny přirozeně vzniklé přírodními procesy i antropogenními aktivitami. Analýza škrobových zrn je spojena s odpověďmi na otázky ohledně užívání i opracovávání rostlin a složení rostlinné složky lidské potravy. Tato technika je také vhodná pro zkoumání funkce nástrojů, domestikaci rostlin a vegetační historii. Poškozená zrna škrobu mohou však bránit použití této konkrétní techniky. Výsledky vzešlé díky škrobové analýze je vhodné kombinovat s výsledky poskytovanými jinými metodami, jako jsou palynologie, fytolitová analýza nebo rozbory rostlinných makrozbytků.
Škrobová zrna z archeologických artefaktů
Škrob je zásobní polysacharid u většiny fotosynteticky aktivních rostlin. Výjimka jsou rostliny, které tvoří místo škrobu zásobní polysacharid inulin. Škrob je zdroj glukózy pro rostliny uzpůsobený k dlouhodobému uchování. Je směsí dvou homopolysacharidů (amylózy a amylopektinu).
Škrob se tvoří v zelených částech rostliny ve specializovaných organelách, chloroplastech. V chloroplastech vznikají malá škrobová zrna o průměru 1 µm. Škrobová zrna jsou spotřebována nebo transportována. Škrob se dále ukládá ve specializovaných organelách buněk, v amyloplastech. Největší množství škrobu je uloženo v zásobních orgánech ve specializovaných buňkách semen, kořenů a hlíz. Škrob je v amyloplastech uskladněn ve formě škrobových zrn, která jsou druhově specifická. Liší se tvarem, velikostí a poměrem polysacharidů. Tyto vlastnosti škrobových zrn jsou dány z velké části geneticky, ale jsou také ovlivňovány vnějšími vlivy.
Postup analýzy
Škrob je možno identifikovat použitím optické mikroskopie v polarizovaném světle, kdy má škrobové zrno specifický optický projev (extinction cross). Na LAPE jsou k tomuto účelu používána dvě mikroskopovací pracoviště. Optický mikroskop Nikon Eclipse a optický mikroskop Leica MD 2500. Obě pracoviště jsou vybavena digitální kamerou pro záznam a počítačem s ovládacím a analytickým softwarem. Pro přesné morfologické rozlišení škrobových zrn je třeba použít vzorky ze srovnávací sbírky. Lze použít rovněž statistický postup identifikace škrobů z archeologických vzorků.
