Středoškolský set
|
OBSAZENO
V pátek 2. prosince byli na tiskové konferenci představeni vítězové 21. ročníku soutěže Česká hlava 2022.
Cena společnosti ČEZ, cena Doctorandus za technické vědy
Cena se uděluje za inovativní přístup, nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost studenta doktorského studijního programu, především v oblasti inženýrství, biotechnologie, systémového inženýrství a kybernetiky s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi.
Laureát: Mgr. Petr Sezemský, Ph.D.
Vývoj bioaktivních nanostrukturovaných povrchů vytvořených pomocí nízkoteplotního plazmatu.
Tématem práce laureáta je vývoj bioaktivních nanostrukturovaných povrchů vytvořených pomocí nízkoteplotního plazmatu. Petr Sezemský se věnoval vývoji senzorických nanostruktur na optickém vlákně, které pokryl tenkou, opticky transparentní a elektricky vodivou vrstvou z oxidu inditého dopovaného cínem (ITO). Tímto způsobem vytvořil senzorickou strukturu, která poskytuje možnost simultánní více-doménové detekce, a to optickou a elektrochemickou cestou. V úzké spolupráci s místními i zahraničními odborníky potvrdil správnost vyvinutého konceptu úspěšnou detekcí mimo jiné i patogenů boreliózy. Vyvinutý koncept detekce má potenciál najít uplatnění nejen v medicíně, ale také v analytické chemii a dalších vědních oborech.
Důležitým rysem vyvinutého senzoru je skutečnost, že receptorové molekuly navázané k ITO povrchu, které jsou zodpovědné za selektivitu detekce, interagují přímo s vyšetřovaným analytem bez potřeby jejich předchozího značení, jedná se tedy o tzv. label-free detekci. Za podstatnou výhodu vyvinuté senzorické struktury lze považovat koncept simultánní duální detekce, což poskytuje možnost potvrzení výsledků získaných dvěma nezávislými metodami: opticky a elektrochemicky. Za další výhodu lze považovat, že senzor umožňuje podrobnější zkoumání jeho bezprostředního okolí a získání lepší představy o dějích probíhajících na jeho povrchu. V neposlední řadě je výhodou jednoduchost postupu měření, jeho rychlost a také relativně nízká cena použitých materiálů, která by se mohla v budoucnu projevit nízkými náklady jeho případné výroby.
Vývoj nanostruktur, které umožňují duální-detekci má velký uživatelský potenciál; při použití vhodného receptoru, například specificky interagující protilátky, je možné využít senzor k detekci např. proteinů, hormonů, léčiv i mikroorganismů. Petr Sezemský v současnosti pracuje na těchto tématech a snaží se o další výzkum a vývoj v této oblasti, a to ve spolupráci s několika českými i zahraničními pracovišti. Mimo to se intenzivně věnuje dalšímu výzkumu přípravy nových funkčních povlaků, které jsou určeny pro širší spektrum průmyslových aplikací, například, ochranné povlaky, nanostrukturované biofunkční povrchy, fotoaktivní vrstvy a další.
zdroj:ceskahlava.cz
Na záznam předávání se můžete podívat v aplikaci iVysílání České televize.
Vážení příznivci hmotnostní spektrometrie,
rádi bychom Vám oznámili, že ve dnech 30. října - 1. listopadu 2024 proběhne v Českých Budějovicích ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské Univerzity a Biologickým centrem AV ČR, v.v.i. 12. konference České společnosti pro hmotnostní spektrometrii. Konference bude pokrývat široký rozsah témat hmotnostní spektrometrie, analytické chemie a omics technik.
Registrace na konferenci je otevřena na stránkách společnosti https://www.czechms.org/cz/events/cmsc/2024/. Abstrakty budou přijímány do 7. 10. 2024, samotná registrace bude dostupná až do 14. 10. 2024.
V případě jakýchkoliv dotazů se prosím obracejte na This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..
Těšíme se na setkání s Vámi v Českých Budějovicích.
- Galerie:
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5218b.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5219s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5221s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-10-19/5222b.jpg,
Celosvětově unikátní výzkumnou plochu 18. 10. 2019 slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR u obce Vintířov na Sokolovsku. Jedná se o experimentální povodí, které umožní detailně sledovat, jak fungují klíčové ekosystémové procesy ve volné krajině.
V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice.
Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa.
Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO2) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.
„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa, tel. 725 653 058, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Mgr. Daniela Procházková, referentka publicity, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Místo v mapě zde: https://mapy.cz/s/3ukpY
- Galerie:
- images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6500s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6499s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6498s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6496s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/16-12-20/6495s.jpg,
Biologický průzkum kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích prokázal, že nižší frekvence sečení významně podporuje opylovače a další hmyz.
V Českých Budějovicích rozkvetly městské trávníky hned na několika lokalitách, mimo jiné i na sídlištích Máj a Vltava, u výstaviště nebo u Velkého jezu. Ve vědeckém kampusu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU se stalo vytváření kvetoucích trávníků pravidlem. Kromě bylin mají tyto snahy podpořit ubývající opylovače i další hmyz. Právě na hmyz byl zaměřen průzkum městských trávníků, který letos proběhl v režii Cally.
„Bylo nám jasné, že kvetoucí trávníky budou hmyz přitahovat. Chtěli jsme ale zjistit, jak velké jsou rozdíly mezi nimi a běžnými městskými trávníky sečenými několikrát do roka. Pro průzkum jsme vybrali důležité skupiny opylovačů, především samotářské včely, čmeláky či motýly, a také býložravé brouky ze skupin nosatců a mandelinek,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally, který měl průzkum na starosti.
Do průzkumu byly zahrnuty všechny lokality kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích. Ke každé ploše byla navíc vybrána kontrolní plocha v blízkém okolí, která je sečena běžným způsobem. Průzkum odhalil výskyt 46 druhů blanokřídlého hmyzu (včely, čmeláci, kutilky aj.), 15 druhů denních motýlů a 25 druhů býložravých brouků. Kvetoucí trávníky přitom hostily zhruba dvojnásobek až trojnásobek druhů oproti kontrolním plochám.
„Ještě mnohem výraznější byl rozdíl, když jsme porovnali počty nalezených jedinců. Na kvetoucích plochách jsme zjistili oproti normálně sečeným trávníkům zhruba trojnásobný počet býložravých brouků a včel medonosných, pětinásobek samotářských včel a dokonce sedmkrát více denních motýlů,“ vypočítává Jiří Řehounek a dodává: „Výsledky průzkumu předčily naše očekávání. Potvrdily, že ochrana a podpora ubývajícího hmyzu v městském prostředí není složitá a její výsledky se projevují překvapivě rychle.“
Extenzivně sečené trávníky jsou jednou z aktivit neformální skupiny občanů Českých Budějovic, která si vytkla za cíl vyhledávat vhodné plochy a jednat s magistrátem i dalšími subjekty o úpravách jejich sekání. Na projektu se podílí také Calla a odborníci z Přírodovědecké fakulty JU a Akademie věd ČR. Aktuality k tématu jsou od letošního roku zveřejňovány na Facebookovém profilu „Rozkvetlé trávníky v ČB“.
Kromě extenzivně sečených trávníků běží v Českých Budějovicích několik let i projekt tzv. květnatých pásů v parku Stromovka a vědeckém kampusu, který vznikl z iniciativy pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU. Také tyto pásy vysetých kvetoucích bylin pravidelně sledují biologové z PřF JU, Biologického centra AV ČR a Cally.
Další informace najdou zájemci v následujících zprávách:
Entomologický monitoring extenzivních trávníků (autor Jiří Řehounek) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_hmyz_2020_final1.pdf
Botanický monitoring extenzivních trávníků (autorky Lenka Štěrbová a Eva Koutecká) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_monitoring_rostlin_2020_final.pdf
Monitoring denních motýlů na květnatých pásech (autorka Jana Lipárová) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_2020_motyli.pdf
Monitoring žahadlových blanokřídlých na květnatých pásech (autor Jiří Řehounek) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_Blanokridli_2020.pdf
Kontakt: RNDr. Jiří Řehounek (Calla), 605 066 898
Letošní geologická exkurze proběhla ve dnech 8. – 9. 5. 2023 a směřovala do Českého ráje a Českého krasu. Výhled z rozhledny na Kopanině umožňuje v krajině pozorovat jednotlivé fáze Dawisova geomorfologického cyklu. Odtud přechod na Frýdštejn nabízí sledování hranice metamorfovaných fylitů a nástup pískovcových sedimentů. Rozdíly ve struktuře pískovců jsme sledovali na Malé skále, Betlémských, Suchých a Klokočských skalách, kde jsme navštívili i pískovcové podzemí v jeskyni Postojná. Vyvřelé horniny jsme pozorovali ve Votrubcově lomu na Kozákově, kde jsme měli příležitost i sbírat drobné polodrahokamy. Český kras nám připomněl povrchové krasové jevy, exkurzi obohatily i nálezy drobných zkamenělin a v Lomu Kobyla jsme pozorovali Očkovský přesmyk, kde je patrný překryv mladších sliveneckých vápenců staršími vápenci ze siluru.
Exkurzi vedli M. Lulák a M. Hais. Akce byla financována z projektu Centra pro přírodovědné vzdělávání PřF JU.
Náš student Ing. Pavla Čurda získal čestné uznání pro mladé vědce do 33 let 'Dr. Tasilo PRNKA Prize.' za přednášku 'Origin of Nanoparticle Nuclei: Formation of Dimers in Pulse Magnetron Discharges ' na konferenci NANOCON v Brně, 2023.
Stránky konference.
Univerzita Pardubice udělila 30. 9. 2022 prof. Liboru Grubhofferovi čestný doktorát za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie. Prof. Grubhoffer, pracovník UCH PřF JU byl v letech 2004-2011 děkanem Biologické/Přírodovědecké fakulty JU a v letech 2012-2016 rektorem JU.
Doctor honoris causa Univerzity Pardubice
- za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie
Je pro mne neobyčejnou ctí představit prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., který dnešním dnem vstoupí mezi čestné doktory Univerzity Pardubice. Profesor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách a vyrůstal jako venkovský chlapec v obci Oldřiš u Poličky na severním okraji Ždárských vrchů. V letech 1972 až 1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Po maturitě studoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1981. Po absolvování základní vojenské služby pracoval ve Výzkumném ústavu organických syntéz v Rybitví a od roku 1983 v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, kde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Sloním. V roce 1986 profesor Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologického ústavu československé akademie věd.
Počátkem 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity a v letech 1994 až 2002 současně vykonával funkci ředitele Parazitologického ústavu Akademie věd české republiky. V roce 2001 byl na Biologické fakultě Jihočeské univerzity jmenován profesorem v oboru „Molekulární a buněčná biologie a genetika" a v letech 2004 až 2011 pak byl jejím děkanem. Během jeho funkčního období došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se profesor Grubhoffer stal rektorem Jihočeské univerzity v českých Budějovicích. V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti české republiky. V roce 2016 obdržel čestný doktorát Arizonské univerzity v Tucsonu ve Spojených státech a o dva roky později získal čestný doktorát na Univerzitě Johanna Keplera v Linci. Založil a do začátku letošního roku vedl společnou Laboratoř molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd české republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v českých Budějovicích. Od roku 2017 je ředitelem Biologického centra Akademie věd České republiky. Aktuálně je rovněž členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a zpravodajem pro oblasti vzdělávání Chemie a oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí. Ve své vědecké činnosti se profesor Grubhoffer aktuálně věnuje molekulárním a buněčným faktorům podílejícím se na šíření patogenů prostřednictvím klíšťat a původcům lymské boreliózy a TBE viru z pohledu interakce povrchových molekulárních struktur. Je autorem a spoluautorem více než 150 odborných publikací a mnoha konferenčních příspěvků a výsledků aplikovaného výzkumu.
V oblasti organizace vědy a výzkumu se zajímá o vztah univerzitního a neuniverzitního výzkumu, způsobů jejich hodnocení a financování, mechanismů jejich koexistence s pozitivní vazbou. Své aktivity rovněž směřuje do oblasti ochrany akademických svobod a práv v univerzitním prostředí a obecně lidských práv a jejich ochrany v širším společenském kontextu. Od roku 2012 je profesor Grubhoffer členem Vědecké rady Univerzity Pardubice.
Výše uvedené údaje svědčí o tom, že prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. je odborně vyhraněnou osobností s bohatými teoretickými znalostmi a praktickými experimentálními zkušenostmi, které je schopen účinně sdělovat a předávat dalším generacím studentů a mladým vědeckým pracovníkům. Není sporu o tom, že jmenovaný je ve vědeckém oboru svého bádání osobností uznávanou, těšící se respektu vědecké a odborné společnosti. s potěšením vám sděluji, že Vědecká rada Fakulty chemicko-technologické, po seznámení se s celoživotním dílem profesora Grubhoffera a jeho podílem na rozvoji vědecké a pedagogické spolupráce s naší univerzitou, dospěla k rozhodnutí navrhnout rektorovi Univerzity Pardubice, aby jmenoval prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc. doktorem honoris causa Univerzity Pardubice, a to za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie.
prof. Ing. Petr Kalenda, CSc. děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice
V pátek 22. března a v sobotu 23. března se na Katedře chemie konal chemický workshop pro učitele chemie.
Během pátečního odpoledního programu si učitelé mohli vyzkoušet laboratorní přípravu nitrocelulózy (střelné bavlny) a syntézu magnetitu neboli oxidu železnato-železitého, včetně demonstrace jejich unikátních vlastností. V sobotu dopoledne si potom vyzkoušeli stanovení disociačních konstant aminokyseliny glycinu pomocí acidobazické titrace s potenciometrickým určením bodu ekvivalence.
Nabídku kurzů pro pedagogy SŠ najdete na Centru pro přírodovědné vzdělávání.
V aktuálním čísle časopisu Živa (3/2023) vychází článek od Terezy Maxerové a jejího školitele Vojtěcha Koláře z Katedry biologie ekosystémů. Dočtete se o unikátních biotopech, které ve vojenských újezdech vznikly a o tom, jak je zachovat poté, co byla cvičiště armádou opuštěna.
Abstrakt: Článek se zabývá biodiverzitou v tůních v bývalých vojenských cvičištích a problematikou dlouhodobé péče o tyto lokality. Vlivem činnosti armády vznikaly ve vojenských cvičištích unikátní biotopy hostící velkou biodiverzitu včetně velkého počtu ohrožených druhů. Kvůli opuštění daných území armádou však často dochází k zániku těchto biotopů a druhů na ně vázaných. Nabízí se však pestrá škála možností, jak o takové lokality pečovat. V tomto článku prezentujeme příklad bývalého tankodromu u Českých Budějovic, kde bylo k obnově zarůstajících tůní použito prohloubení bagrem, vysekání okolních dřevin a pojezd okolního terénu těžkou technikou. Dále uvádíme příklady z dalších lokalit, kde tůně udržuje např. motokros nebo účelový pojezd armádou či fanoušky vojenské techniky a jmenujeme organismy, kterým tyto zásahy vyhovují.
Pokud nejste předplatiteli časopisu Živa a nemáte k článku přístup, neváhejte kontaktovat Vojtu (kontakty zde), rád se podělí o autorskou kopii.
Dears,
We would like to invite you to Europian Conference of Tropical Ecology which is held here in Building „C“ and Building „B“ of Faculty of Science this week from 19th to 23rd June 2023.
More information is available via this link: https://gtoe2023.bc.cas.cz
Dear fans of mass spectrometry,
We would like to inform you that the 12th Conference of the Czech Society for Mass Spectrometry will take place in České Budějovice at the University of South Bohemia from October 30th till November 1st, 2024. The conference is organized together with the Faculty of Science of the University of South Bohemia and the Biology Centre of the Czech Academy of Sciences. It will cover a broad range of topics related to mass spectrometry, analytical chemistry and omics techniques.
Registration is open on the society's website https://www.czechms.org/en/events/cmsc/2024. Abstracts will be accepted until October 7th, 2024, and the registration will remain open until October 14th, 2024.
For any inquiries, please feel free to contact us at This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..
We are looking forward to seeing you in České Budějovice.
Setkání učitelů geografie a zeměpisu na PřF JU se neslo v duchu tvůrčí hry s názvem „OSTROV“. Tímto způsobem přednášející Roman Kneifl demonstroval, jak lze zajímavě přiblížit žákům proces demografické revoluce. Nechyběla ani ukázka a výklad zajímavých populačních grafů a animací v různých historických a dějinných souvislostech.
Kurzy pro pedagogy podrobněji na Centrum pro přírodovědné vzdělávání.
- Galerie:
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4045s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4046s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4047s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4048s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4049b.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4050s.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4051b.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/21-1-19/4057b.jpg,
V pátek 18. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří, na který zavítalo více než tři sta zájemců o studium. Ti si mohli prohlédnout jak budovy fakulty, přičemž hlavní program probíhal v budově B a C, tak moderní laboratoře.
Největší zájem byl tradičně o biologické a chemické obory, pro návštěvníky byl ale připraven i zajímavý doprovodný program. Posluchače upoutal např. prof. Jan Lepš se svou přednáškou o výzkumné terénní stanici na Papui-Nové Guineji, kde již více než deset let vědci a studenti z Přírodovědecké fakulty zkoumají společenstva rostlin a hmyzu.
K nahlédnutí byly také moderní IT laboratoře nebo zvukové nahrávací studio.
Otevřen veřejnosti byl i chov rypošů, kde se návštěvníci mohli dozvědět o těchto afrických podzemních hlodavcích plno zajímavostí. Na památku si pak mohli odnést osteologické preparáty ze sbírek Katedry zoologie.
- Galerie:
- images/PRF/fakulta/aktuality/17-1-20/5725b.jpg,
- images/PRF/fakulta/aktuality/17-1-20/5726b.jpg,
V pátek 17. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří, kterého se zúčastnilo více než 350 zájemců o studium. Ti si zde mohli prohlédnout jak budovy fakulty, tak její moderní laboratoře a vybavení.
Velký zájem byl opět nejen o biologické obory, ale i o obory garantované Ústavem fyziky. Zde jistě zaujal především poutavý doprovodný program, kdy bylo možné například nahlédnout do laboratoře s femtosekundovým laserem, nebo si vyzkoušet zvukové nahrávací studio v laboratoři elektroniky a akustiky.
Zájemci o chemii si zase mohli vyzkoušet moderní metody analytické chemie.
Návštěvníci mohli vybírat z pestré nabídky přednášek z různých odvětví současné biologie. Přístupné také byly chovy katedry zoologie, kde již tradičně největší úspěch sklízeli afričtí podzemní savci - rypoši.
Více fotografií naleznete ZDE.
V pátek 22. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří.
Pro zájemce z řad středoškolských studentů byly připraveny přednášky o všech oborech, které fakulta nabízí.
Zároveň probíhaly zajímavé přednášky týkající se různých zahraničních exkurzí a výzkumů.
PROGRAM si můžete prohlédnout: ZDE
Povedlo se nám všechen obsah natočit živě ve studiu tak, abyste měli možnost si jej pustit zpětně.
Pusťte si záznam z vysílání zde:
Den otevřených dveří se koná v pátek 19. ledna 2024 ve vestibulu budovy C od 9:00 - 15:00 hod.
Těšíme se na Vás!
Uchazeči o studium mohou podávat přihlášky do 31. března 2024.
E - PŘIHLÁŠKA
Dotazník pro návštěvníky
Navštívili jste Den otevřených dveří? Byli jste spokojení s programem?
Váš nároz je pro nás důležitý.
Vyplněním dotazníku nám pomůžete a navíc můžete vyhrát hodnotné ceny.
.
DOTAZNÍK
Fotogalerie
Studijní programy
-
Bakalářské studium
-
Magisterské studium
-
Doktorské studium
Katedrová videa
-
Katedra biologie ekosystémů
Více informací o katedře zde.
-
Katedra botaniky
Více informací o katedře zde.
-
Katedra experimentální biologie rostlin
Více informací o katedře zde.
-
Katedra medicínské biologie
Více informací o katedře zde.
-
Katedra molekulární biologie a genetiky
Více informací o katedře zde.
-
Katedra parazitologie
Více informací o katedře zde.
-
Katedra zoologie
Více informací o katedře zde.
-
Katedra informatiky
Více informací o katedře zde.
-
Katedra fyziky
Více informací o katedře zde.
-
Katedra chemie
Více informací o katedře zde.
-
Katedra matematiky
Více informací o katedře zde.
-
Centrum polární ekologie
Více informací o katedře zde.
-
Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie
Více informací o katedře zde.
-
Učitelství pro SŠ
Více informací o učitelském studiu zde.
-
Výzkum na Papui - Nové Guineji
Více informací o výzkumu zde.
Kudy k nám
Budova C Přírodovědecké fakulty, kde se koná Den otevřených dveří 2024, se nachází v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Kampus je dostupný MHD ČB - zastávka Jihočeská univerzita - linka č. 3, 7, 15 a 45
Parkování v areálu kampusu není k dispozici
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Branišovská 1760 370 05 České Budějovice
Máte dotaz ke studiu?
Sledujte nás
Připojte se k nám na Instagramu, kde naleznete užitečné informace, včetně průvodce cestou k naší fakultě. Nezapomeňte náš účet sledovat, protože během Dne otevřených dveří vám náš tým studentů ve stories bude pomáhat, abyste nezmeškáli žádnou důležitou část programu. Buďte s námi krok za krokem!
Další užitečné informace najdete ve studentském průvodci Binolupa.
Během Dne otevřených dveří bude k dispozici internetové připojení.
Název wifi: JU_wireless* (uživatelské jméno i heslo: dod2024)
Stay in touch social media
Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
© 2024 University of South Bohemia Cookies
|