• Home
  • Úspěchy - Přírodovědecká fakulta JU

Nová publikace týmu Milana Nováka: Zvýšení efektivity fotovoltaických panelů o 14%

graficky abstrakt

Tým Milana Nováka a studentů z Katedry informatiky zaujal recenzenty svojí publikací řešící kontrolní systém přesného ochlazování fotovolatických panelů v oblasti mírného klimatu.

Společně s kolegy z vysoké školy aplikovaných věd v německém Deggendorfu navrhli a experimentálně ověřili systém, který zohledňuje v near-real-time řadu parametrů, a vůbec poprvé byla do rozhodovacího paradigmatu zahrnuta také náhlá změna atmosférického tlaku v důsledku velmi těžko predikovatelných lokálních změn počasí.
Tímto způsobem bylo dosaženo průměrné 14% zvýšení učinnosti, oproti panelům bez cíleného lokálního ochlazování. Výhodou navrženého řešení je jeho plná otevřenost a škálovatelnost, stejně jako cenová dostupnost, zvyšující výslednou cenu takto vylepšených fotovoltaických panelů pouze marginálně.
Publikace s názvem "Energy-efficient smart solar system cooling for real-time dynamic weather changes in mild-climate regions" vyšla v prestižním časopise "Renewable and Sustainable Energy Reviews" a je k dispozici v open access přístupu zde: https://doi.org/10.1016/j.rser.2023.113347

Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters

Co drží pohromadě sladkovodní potravní sítě?

Sladkovodní biotopy často zahrnují několik různých prostředí: volnou vodu, dno a příbřežní části s bohatou vegetací. Každé z těchto prostředí je charakterizováno jiným místním společenstvem, které závisí na jiných zdrojích energie. Zatímco organismy ve volné vodě jsou malé a je pro ně typický rychlý obrat biomasy, fauna dna zahrnuje větší organismy a pomalejší obrat biomasy. Předchozí výzkumy ukázaly, že jejich koexistence může být zajištěna pohyblivými vrcholovými predátory, kteří tato společenstva spojují do takzvaných vícekanálových potravních sítí. Zatím ale nebyly přesně známy mechanismy, které tuto koexistenci zaručují.

Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters přináší vysvětlení těchto empirických pozorování. Výzkum vedený PhD studentem Samuelem Dijoux z Laboratoře biodiversity a ekologie vodního hmyzu na ENTÚ BC AV ČR a Katedry biologie ekosystémů na PřF JU využil simulačních modelů k vyhodnocení přínosu vlastností jednotlivých prostředí ke struktuře a stabilitě vícekanálových potravních sítí. Studie prokázala, že koexistence druhů nebo naopak na sebe navazující extinkce v rámci celého společenstva jsou řízeny kombinací asymetrií v produktivitě různých prostředí a velikosti místních druhů. Vícekanálové potravní sítě tak drží pohromadě jejich ‘symetrická asymetrie’, která vyvažuje odlišnosti na různých trofických úrovních a upravuje tok energie skrze různé kanály potravní sítě. Výsledky studie také ukazují, jak dalekosáhle mohou eutrofizace a další změny způsobené člověkem ovlivnit sladkovodní společenstva.

Dijoux S., Boukal D. S. (2021) Community structure and collapses in multichannel food webs: Role of consumer body sizes and mesohabitat productivities. Ecology Letters in press: DOI: 10.1111/ele.13772

Obrázek: Společenstva volných vod (tmavě modré symboly) se vyznačují vysokou produktivitou a malými konzumenty, zatímco společenstva dna (hnědé symboly) jsou méně produktivní a zahrnují větší konzumenty. Tyto dvě úrovně asymetrie se navzájem kompenzují, takže výsledkem je stabilní společenstvo charakterizované vyrovnaným tokem energie dostupné pro populaci vrcholového predátora.

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) vyvinuli léčivo, které tohle dokáže. V rámci dosavadního výzkumu tým RNDr. Jana Ženky tímto přípravkem dosahoval úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Pokud se tento nadějný léčivý přípravek v klinických studiích osvědčí, může přispět k léčbě rakoviny i v globálním měřítku. Více k přečtení zde.

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) vyvinuli léčivo, které tohle dokáže. V rámci dosavadního výzkumu tým RNDr. Jana Ženky tímto přípravkem dosahoval úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Myši se díky aplikaci této látky zcela vyléčily a zůstaly proti stejnému typu rakoviny odolné i po retransplantací nádorových buněk. Tato terapie byla dosud vyzkoušena na šesti typech zhoubných nádorů včetně jednoho z těch nejhorších, za který se považuje rakovina slinivky břišní. Nicméně, dle vyjádření RNDr. Ženky, je z důvodu léčebné strategie principiálně jedno, o jaký typ rakoviny se jedná. 

Pro eventuální budoucí použití této léčebné strategie u lidí je nutný další vývoj a výzkum včetně řady preklinických a klinických studií. Tyto kroky jsou však nesmírně náročné jak po výzkumné, tak i finanční stránce. JU se proto rozhodla pro tento projekt hledat vhodný spolupracující subjekt a investora.

„Žádná univerzita není z podstaty věci tím správným podnikatelským subjektem. Je proto běžnou praxí zakládat pro uplatnění nápadů v praxi společnosti, kterým jde tento proces lépe“uvádí Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií JU.

Tímto subjektem se stala společnost Bioinova, a.s. Výsledkem vyjednávání pak bylo založení spin-off firmy BioCanim, a.s., která bude dále v projektu pokračovat a snažit se převést vyvinutou technologii do klinické praxe. Bioinova je česká biotechnologická společnost, která provádí vlastní aplikovaný a klinický výzkum v oblasti regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství. Kromě finanční investice tedy JU získala i partnera se zkušenostmi se Správnou výrobní praxí, preklinickým výzkumem a prováděním klinických studií.  

„U nás na Jihočeské univerzitě je to premiéra, na kterou jsme náležitě pyšní“,doplňuje Růžena Štemberková.

Prof. Hana Šantrůčková, děkanka Přírodovědecké fakulty JU založení spin-off společnosti z důvodu umožnění transferu a přizpůsobení technologie pro klinickou praxi podporovala od samého počátku.  

Prorektor pro vědu a výzkum, doc. Luděk Berec, doplňuje, že tento projekt má v případě kladného ověření významný aplikační potenciál a založení spin-off společnosti se jeví jako jediná možná cesta, jak výsledek vědy a výzkumu podrobit preklinickým a klinickým testům a v případě potvrzení jeho účinnosti dovést až do formy komerčního produktu.

Pokud se tento nadějný léčivý přípravek v klinických studiích osvědčí, může přispět k léčbě rakoviny i v globálním měřítku. Nádorová onemocnění jsou celosvětově jedněmi z nejčastějších příčin úmrtí, kdy např. v USA během života rakovinou onemocní přibližně každý čtvrtý člověk, a každý pátý až šestý na ni zemře. Konvenční metody léčby (chemoterapie, radioterapie nebo novější imunoterapie) prodlužují život pacientů průměrně v řádu měsíců. Věříme, že naší novou nádorovou terapií budeme schopni život nejen prodloužit o léta, ale rakovinu u pacientů úplně porážet.

Nový unikátní hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením na Přírodovědecké fakultě JU

Laboratoř proteomiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity byla nově vybavena unikátním hmotnostním spektrometrem tims-TOF (výrobce Bruker Daltonics), který doplnil stávající vybavení. Tims-TOF patří k hmotnostním spektrometrům s vysokým rozlišením, využívá ale technologie odlišné od jiných podobných přístrojů.


Vznikne tak demo laboratoř firmy Bruker Daltonics, poskytující možnost vyzkoušet si tento přistroj pro potenciální zájemce na reálných vzorcích. Implementace nové technologie založené na iontové mobilitě, tzv. PASEF, vede k vysoké citlivosti přístroje a umožňuje tak identifikaci málo abundantních peptidů. Díky financování ze strany Přírodovědecké fakulty i Jihočeské univerzity tak Laboratoř proteomiky může zajišťovat proteomickou analýzu velmi komplexních vzorků bez ztráty citlivosti při charakterizaci méně zastoupených proteinů.

Nový přístroj doplní další hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením, Synapt G2-Si, umožňujícím i analýzy proteinů za nativního stavu a další hmotnostní spektrometry zajišťující běžné proteomické aplikace. Laboratoř proteomiky tak může nabízet široké portfolio analýz, zahrnujících kvantifikaci proteinů, analýzu post-translačních modifikací, biotyping, studium struktury proteinů pomocí nativní hmotnostní spektrometrie s využitím iontové mobility či pomocí metody výměny vodíku za deuterium spojenou s hmotnostní spektrometrií, vysokým školám, ústavům Akademie věd ČR, nemocnicím a dalším vědecko-výzkumným organizacím i soukromým firmám.

Nezanedbatelnou roli bude mít nový přístroj i ve výuce nové generace vědeckých pracovníků, kteří budou mít reálnou možnost využití těchto špičkových přístrojů při jejich kvalifikačních pracích. Špičkové vybavení Laboratoře proteomiky společně s dalšími moderními technologiemi dostupnými v kampusu Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra AVČR, v.v.i. tak představuje unikátní možnosti pro vědecký výzkum a vzdělávání mladých vědců v rámci České republiky a střední Evropy.

Slavnostní otevření demo laboratoře je plánováno v nejbližších měsících za účasti expertů na proteomiky z firmy Bruker Daltonics, kteří představí nový přístroj širší odborné veřejnosti z ČR a okolních států.

Obrovský úspěch vědců z Přírodovědecké fakulty

Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka.
Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s podporou Grantové agentury ČR, otiskl prestižní odborný časopis Nature.

Ačkoli nově popsaný parazitický prvok Blastocrithidia nonstop nenapadá přímo člověka, je blízce příbuzný trypanozomám, které způsobují řadu závažných chorob, například spavou nemoc. Díky své genetické „úchylce“ je nový prvok velmi cenný pro další biologický výzkum, protože může vědcům umožnit dosud nepředstavitelné manipulace s genetickým kódem.

Na výzkumu se podíleli studenti a zaměstanci PřF: Ambar Kachale, Anna Nenarokova, Serafim Nenarokov, Zdeněk Paris a Julius Lukeš

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde: Tisková zpráva AV ČR

Reportáž České televize k tomuto tématu si můžete pustit zde.

zdroj: Tisková zpráva Akademie věd ČR

Ocenění studenti 2023

Gratulujeme studentůmPřírodovědecká fakulta JU, kteří získali v tomto semestru následující ocenění:

🏆 CENA DĚKANKY - Mgr. Václavovi Brabcovi
za vynikající výsledky prezentované v diplomové práci: "In silico and functional analysis of clock component timeless-m" obhájené v oboru EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

🏆 THE DEAN´S AWARD - Vinicius Silva Kavagutti, Ph.D.
for exellent research presented in the dissertation thesis: "Microbial and Viral Genomic Diversity in Freshwater Environments" in the study field of HYDROBIOLOGY

🏆 CENA REKTORA - Mgr. Monice Hrubé
za vynikající výsledky ve studiu v navazujícím magisterském studijním programu N1501 BIOLOGIE

🏆 CENA REKTORA - Mgr. Lucii Hornátové
za vyníkající výsledky ve studiu v navazujícím magisterském studijním programu N0114A300081 UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Odborníci z PřF JU spolupracovali na vytvoření největší databáze rostlin ČR

Odborníci z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity, Botanického ústavu Akademie věd ČR a desítky externích spolupracovníků vytvořili nejrozsáhlejší portál o vegetaci a flóře České republiky.

Databáze se připravovala čtyři roky a poskytuje údaje ke všem rostlinám, které se v Čechách vyskytují, což je více než 3 500 druhů. Zájemci mohou v databázi najít mimo jiné interaktivní mapy, na nichž je zaznamenáno, kde přesně lze vybrané druhy rostlin najít, úplný systém klasifikace české vegetace, fotografie a obrázky stovek rostlinných druhů či doplňkové informace. Celkem je na mapách zaznačeno 13 milionů nejrůznějších míst v ČR. „Portál je určený nejen odborníkům, ale také amatérským botanikům a milovníkům přírody. Ti si mohou například ověřit své určení nalezené rostliny pomocí množství fotografií, které provázejí informace o každém druhu, a zároveň z map zjistit, zda daný druh na uvedeném území roste," upřesnil Ing. Milan Štech, Ph.D., z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty JU. Základní informace jsou k dispozici také v angličtině, s databází tak mohou pracovat i zahraniční zájemci. Podoba portálu není konečná, odborníci ho budou průběžně doplňovat o nové údaje.

Databáze je přístupná na webu stejnojmenného centra, které sdružuje odborníky z výše uvedených odborných pracovišť. Centrum patří mezi takzvaná centra excelence, to znamená, že jsou podporována Grantovou agenturou ČR. Databáze využívá údaje z mnoha herbářových sbírek v České republice, rozsáhlé literatury, botanických databází a terénního průzkumu.

Patříme mezi deset nejlépe hodnocených fakult v ČR

Hospodářské noviny v letošním roce opět uveřejnily tentokrát rozšířené hodnocení vysokých škol a fakult.

V roce 2016 poprvé školy nehodnotila redakce novin, ale Středisko vzdělávací politiky, které působí pod Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a patří mezi přední pracoviště ve výzkumu vzdělávání. Pracovníci střediska vyhotovili vlastní metodiku, která stojí na rozboru několika stovek údajů o každé veřejné vysoké škole a fakultě získaných z různých zdrojů. Aktuální hodnocení si můžete prohlédnout na níže uvedeném odkazu.

PŘEHLED HODNOCENÍ VŠ 

Plužiny. Historické polní systémy České republiky

Galerie:
  • images/PRF/20200916_091508.jpg,
  • images/PRF/oblik-2020.jpg,

Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity vydala publikaci Plužiny. Historické polní systémy České republiky. Jde o kritický katalog ke stejnojmenné výstavě. Česká a anglická jazyková mutace knihy shrnuje přístupným způsobem široké odborné veřejnosti výsledky pětiletého projektu týmu krajinných ekologů, archeologů a historických geografů téma historických polních systémů. Dochované pozůstatky historických zemědělských plužin jsou cennými historickými artefakty a kulturním dědictvím, ale rovněž hodnotnými přírodními stanovišti s vysokou estetickou hodnotou. Relikty středověkých plužin představuji svědectví o historickém osidlovaní a hospodařeni. Jsou hmatatelnou ilustraci středověké organizace půdního fondu v návaznosti na sídla a základem, od kterého se odvozuje dnešní pozemková držba. V relativně nezměněné podobě přežily několik století pod vlivem různých politických a ekonomických systémů a lze je označit za jedny z nejmalebnějších krajin ve střední Evropě. Jsou kulturně historickým dědictvím vzniklým díky tradičním způsobům využívaní půdy.

Kniha je dostupná v PDF verzi na stránkách obou univerzitních pracovišť. Tištěná verze bude k dispozici koncem měsíce října 2022.

Kniha - kritický katalog ke stejnojmenné výstavě je na tomto odkazu.

Právě vyšly dvě knihy, jejichž autorem je Jan Zrzavý

Právě dnes vyšly dvě nové knihy prof. Jana Zrzavého.

Proč se lidé zabíjejí

Každoročně asi půl milionu lidí umírá násilnou smrtí uprostřed hlubokého míru. Nezdá se, že by se lidé k vraždění rozhodovali bez vážných důvodů a své oběti si vybírali náhodně; vražedné chování vykazuje nějakou logiku. Evoluční biolog Jan Zrzavý ukazuje, jak se genetické i ekologické vztahy mezi lidmi podílejí na naší ochotě vraždit i na riziku, že budeme zavražděni. Proč muži vraždí spíš nevlastní děti, kdežto ženy vlastní? Vraždí se spíš manželky mladé, nebo staré? Proč 20 let po legalizaci potratů prudce klesá počet vražd? Páchají genocidu sousedních skupin i šimpanzi? A proč vlastně Heinrich Himmler nařídil vyšetřování zločinů v německých koncentračních táborech?

Kniha vyšla v nakladatelství Triton.

Druhou neméně zajímavou knihou je Jak se dělá evoluce s podtitulem Labyrintem evoluční biologie, která ukazuje evoluční biologii jako dynamický vědní obor, který nemá problém se začleněním nově objevovaných biologických jevů a který nám umožňuje rekonstruovat a pochopit detailní historii jednotlivých skupin organismů s jejich unikátními evolučními novinkami. Mnoho zásadních věcí sice pořád nevíme, ale i tak máme jedinečný nástroj, jak se vyznat v živých bytostech i sami v sobě.

Knihu vydalo nakladatelství Dokořán.

Prémii Otto Wichterleho získali tři absolventi Přírodovědecké fakulty JU

V úterý 6. června 2017 bylo udíleno významné ocenění Akademie věd ČR – Prémie Otto Wichterleho pro rok 2017.


Mezi třiadvaceti mladými badateli, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol, byli tři absolventi Přírodovědecké fakulty JU - Dr. Ondřej Mudrák, který nyní působí na Botanickém ústavu AV ČR a Dr. Milan Říha a Dr. Jan Hrček, kteří působí na Biologickém centru AV ČR. Všichni tři jmenovaní získali prémii v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd.

Ocenění Otto Wichterleho je určeno perspektivním vědcům, kteří dosahují špičkových vědeckých výsledků a v kalendářním roce podání návrhu nepřekročili věk 35 let. Odměnou je vědcům také částka 300 000 korun.

Tiskovou zprávu si můžete přečíst na následujícím odkazu.

Přírodovědecká fakulta byla letos opět úspěšná v projektech GAČR

Grantová agentura ČR v pondělí zveřejnila výsledky grantové soutěže. PřF JU získala nově financování pro 8 standardních řešitelských, 4 standardních spoluřešitelských a 4 juniorských grantů.

Dva získané mezinárodní granty byly schváleny českou stranou a čekáme na výsledky soutěží z partnerských zemí. Spolu s běžícími projekty tak bude věda a výzkum na PřF v příštím roce financovaná celkem z 58 grantů.
Úspěšným týmům srdečně blahopřejeme!

Přírodovědecká fakulta JU získala 2 ze 3 podaných JUNIOR STAR grantů GAČR

Grantová agentura České republiky letos podpořila 30 z celkově 355 podaných JUNIOR STAR projektů. Mezi nimi jsou i 2 projekty Přírodovědecké fakulty JU.

Granty získaly 2 ženy: RNDr. Eva Nováková, Ph.D. a Dr. Anne Daebeler. Vzhledem k poměrně nízkému procentu podpořených projektů je to opravdu velký důvod k radosti. 

Oběma řešitelkám gratulujeme a přejeme hodně úspěchů v jejich dalším výzkumu. 

Přírodovědecká fakulta obsadila druhé místo v anketě Fakulta roku

PřF JU se umístila na druhém místě v žebříčku fakult zaměřených na přírodní vědy.

Ocenění pro naši fakultu dnes převzal děkan prof. František Vácha od projektové manažerky České studentské unie Markéty Šestákové. Přírodovědecká fakulta toto ocenění získala již v akademickém roce 2011/2012, kdy se umístila rovněž na druhém místě mezi přírodovědeckými fakultami veřejných vysokých škol. 

Prof. Libor Grubhoffer obdržel čestný doktorát na Univerzitě J. Keplera v Linci

Prof. Libor Grubhoffer, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty JU, obdržel v úterý 20. listopadu 2018 čestný doktorát na Univerzitě J. Keplera v Linci. Čestný titul mu byl udělen v oblasti přírodních věd.

Libor Grubhoffer, který v současné době působí jako ředitel Biologického centra AV ČR, je významným spolupracovníkem univerzity v Linci. V roce 2007 stál u zrodu přeshraničního studijního oboru Biological Chemistry. Zároveň je renomovaným odborníkem v oblasti biochemie a molekulární biologie klíšťat a jimi přenášených nemocí. V letech 1994 - 2002 působil na postu ředitele Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, v letech 2004 - 2011 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a následující čtyři roky působil jako rektor Jihočeské univerzity. 

Ocenění od linecké univerzity je pro profesora Grubhoffera již druhým čestným titulem, první získal od Univerzity of Arizona v USA před dvěma lety, rovněž v oblasti přírodních věd. 

Prof. Vojtěch Novotný získal ocenění Marsh Award za celoživotní dílo

The Marsh Christian Trust společně s Královskou entomologickou společností (Royal Entomological Society) udělily profesoru Vojtěchu Novotnému ocenění Marsh Award for Insect Conservation.

Cena je udělována každý rok za mimořádný přínos v oblasti ochrany hmyzu. Může být udělena na základě celoživotního úspěchu nebo významného a příkladného projektu nebo počinu. Za výjimečných okolností mohou být uděleny ceny dvě, které odrážejí obě kritéria. 

Profesor Vojtěch Novotný vede oddělení tropické ekologie na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a zároveň přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, pro jejíž studenty zorganizoval již šestkrát oblíbený Kurz tropické ekologie na Papui-Nové Guineji. Svůj čas rozděluje mezi domovskou instituci v České republice a výzkumné centrum New Guinea Binatang Research Centre poblíž Madangu na Papui-Nové Guineji, které založil a řídí od 90. let. Tato terénní stanice se stala jedním z nejvýznamnějších terénních výzkumných zařízení.

Projekt tropického lesa ve Wanangu získal prestižní cenu Equator Prize

Galerie:
  • images/PRF/uspechy/18.11.2015/1868s.jpg,
  • images/PRF/uspechy/18.11.2015/1869s.jpg,

Chráněné území ve Wanangu a nevládní organizace New Guinea Binatang Research Center jsou dlouhodobými výzkumnými partnery Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity na Papui-Nové Guineji. Máme s nimi společné výzkumné projekty zkoumající potravní sítě tropických lesů či monitorující růst 280 tisíc stromů na 50 hektarech trvalé výzkumné plochy. Wanang je rovněž oblíbenou destinací pro studentské projekty a terénní kurzy tropické ekologie.

Proto si můžeme připsat drobnou zásluhu na úspěchu Wanangské rezervace, jež obdržela cenu Equator Prize 2015, udělovanou UNDP za “mimořádné výsledky při hledání trvalé udržitelnosti pro přírodu a lidská společenství.” Wanang je jedním 21 oceněných projektů, vybraných z více než 1400 žádostí zaslaných z celého světa. Byl vybrán neboť “se stal modelem pro ochranu přírody a sociální rozvoj vedený místními komunitami v partnerství s nevládními organizacemi a výzkumnými institucemi” a rovněž představoval “úspěšný příklad odporu proti komerčnímu kácení tropických lesů.” 

Výzkumný tým z PřF JU se těší na předávací slavnost v Paříži, kde Filip Damen, vedoucí pojektu Wanang, a Pagi Toko, reprezentující New Guinea Binatang Research Center (a možná nastupující jako náš nový doktorand v přístím roce) převezmou cenu, včetně $10,000, z rukou Heleny Clark, vedoucí UNDP, a herce Aleca Baldwina. 

Další informace:

https://www.equatorinitiative.org/index.php?lang=en

https://www.equatorinitiative.org/index.php?option=com_content&view=article&id=924&Itemid=1173&lang=en#wanang-conservation-area-papua-new-guinea

První pozorování nového druhu magnetické exploze na Slunci - NASA

Naši vědci z UFY Přírodovědecké fakulty JU, ve spolupráci s kolegy z Anglie, Indie, Belgie a Číny, poprvé pozorovali a numericky simulovali jev spojený s tzv. "forced magnetic reconnection", což je jev důležitý v souvislosti s ohřevem sluneční korony - jevem, který doposud není ve sluneční fyzice uspokojivě vysvětlen.

O tomto pozorování a simulacích vydala zprávu i americká NASA:

https://www.nasa.gov/…/nasa-s-sdo-sees-new-kind-of-magnetic…

Ve zprávě najdete i odkaz na článek našich vědců (doc. Petr Jelinek a Dr. Pradeep Kumar Kayshap), publikovaný v časopise The Astrophysical Journal:

Stay in touch
social media

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

© 2024 University of South Bohemia
Cookies

1

0