Výzkumný tým je tvořen odborníky z oblasti archeologie, botaniky a antropologie, působících na Archeologickém ústavu Filozofické fakulty, v Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty, na Dakarské univerzitě a dále na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Cílem expedice je výzkum zaniklých vesnic, které byly od roku 1954 nuceně vysidlovány z důvodu založení a postupného rozšiřování Národního parku Niokolo-Koba v oblasti původního umístění těchto vesnic. Jihočeský tým se první týden zaměřil na plochu bývalé vesnice Niemenike. Provedl zde archeologickou testovací sondáž v prostoru zaniklého domu s rituálně uloženou keramickou nádobou. Dalším prvkem výzkumu jsou odběry půdních vzorků, jejichž chemismus může prozradit zajímavé informace o využívání různých částí vesnice. Důležitou součástí bádání je dendrochronologický průzkum významných stromů v prostoru bývalé vesnice. Ty mohou leccos prozradit o vztahu lidí k jejich prostředí, který je v západní Africe nositelem animistického vidění světa, byť je zde v moderní době překryt islámem nebo křesťanstvím. Aby to výzkumný tým dobře poznal a pochopil, navštívil živé vesnice Tambanoumouya a Gamon v okolí národního parku. V nich se dochovaly důležité rituály, jejichž stopy tým studuje i v zaniklých vesnicích. Vzniká tak zajímavé svědectví o tradiční africké vesnici, která je sice nositelem tradice, ale která dnes podléhá významným změnám.

Jaromír Beneš, Tereza Majerovičová

Spolupráce by měla navazovat na dlouhodobý monitoring podmínek prostředí a výzkum prováděný i napříč různými skupinami druhů, od lišejníků přes hmyz až po ptáky. Přestože dosud byl tento výzkum prováděn v obou parcích víceméně nezávisle, přinesl důležité údaje o změnách klimatu a jejich vlivu na společenstva rostlin a živočichů. Nově získané společné výsledky i srovnání již existujících dat přispějí k hlubšímu porozumění probíhajících přírodních změn a budou základem pro rozhodování o ochraně přírodních procesů a biodiverzity na území obou parků.

 „Doposud jsme se znali, věděli jsme o svých podobných výzkumech, ale nepublikovali jsme společně výsledky z obou parků na Šumavě, protože se prováděly v různých časových odstupech a na obtížně srovnatelných plochách a měly různé zaměření,“ doplňuje doc. Jörg Müller, vedoucí oddělení výzkumu a ochrany přírody Bavorského parku.

 Oba přeshraniční Národní parky netvoří jen společný přírodní prostor, který by měl být vědci chápán jako jeden celek. Jedná se také o území se společnými chráněnými druhy, které mohou být efektivně chráněny jen při společně koordinovaném, na výsledcích dlouhodobého pozorování založeném přístupu.

 „Jsem opravdu rád, že to přišlo. Informace o tom, co se v přírodě našich národních parků děje, dlužíme veřejnosti dlouhá léta a díky nově podepsané dohodě o spolupráci a sladění našich dílčích monitoringů, jí to můžeme v brzké době jasně sdělit,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

 Představitelé obou parků a vědci z jihočeské univerzity pod vedením prof. Františka Váchy, děkana Přírodovědecké fakulty JU, se dohodli na novém výzkumu, který se bude věnovat souvislostem mezi klimatem, biodiverzitou a vodním režimem.

 „Jsme svědky opravdu historického okamžiku. Je až neuvěřitelné, že k první vědecké spolupráci na společném výzkumném projektu dochází až dnes, po tolika letech existence obou parků a jsem hrdý, že u toho mohou být i odborníci z naší Přírodovědecké fakulty,“ komentuje okamžik podpisu prof. Vácha.

 Celý projekt by měl být financován z evropských prostředků.

Užitečné odkazy:

2nd Arctic Science Ministerial (stránky konference)

Program konference (pdf)

Prezentace České arktické výzkumné infrastruktury (pdf)

Výzkum na České arktické výzkumné infrastruktuře (pdf)

Sborník konference (pdf)