RNDr. Jiří Kratochvíl, Ph.D. z katedry fyziky, který loni za svůj výzkum nanomateriálů pro biomedicínské aplikace získal ocenění Česká hlava, podal rozhovor Mladé frontě ohledně výzkumu antivirových povrchů.

Rozhovor si můžete přečíst na webu iDNES.

Dr. Jiří Kratochvíl, z Katedry fyziky PřF JU získal projekt TAČR GAMA 2 - Antivirové povrchy pro zdravotnický materiál, který je společným projektem Laboratoře fyziky plazmatu a nanotechnologií a Laboratoře aplikované biochemie na Katedře chemie a zabývá se vývojem nových materiálů pro preventivní opatření proti přenosu viru s důrazem na rod betakoronavirů (CoV), jejichž podmnožinou je i COVID-19.

Cílem projektu je pomoci zabránit přenosu viru přes povrchy, ale také kapénkami, a to za využití nanomateriálů, se kterými máme v naší laboratoři bohaté zkušenosti, např. [1], [2], [3], [4].

V rámci projektu budou testovány nanostrukturované povlaky na bázi kovů a jejich oxidů pro inaktivaci viru, zároveň bude laděna topografie a volná povrchová energie těchto povrchů, s cílem zabránit ulpívání viru a mastnoty. Tento typ povlaků bude zamýšlen pro pokrývání povrchů, se kterými je více lidí v častém kontaktu, například madla v autobusech, kliky v nemocnicích, tlačítka na platebních terminálech, viz obrázek a).

Druhá část se zabývá zabránění přenosu kapének pomocí ladění polární a disperzní složky volné povrchové energie. Přenosu kapének bude zabráněno hydrofobizací jedné strany filtru pro zachytávání velkých kapének, druhá strana filtru naopak bude opatřena funkčními skupinami pro záchyt viru ve formě aerosolu menších kapének, či virových částic, viz obrázek b).

Obrázek: a) Jeden z typů zamýšlených antivirových povrchů, kdy bude využito obrovského měrného povrchu nanočástic produkujících kovové ionty pro antivirový efekt. Zároveň bude laděna povrchová energie a struktura povrchu tak, aby bylo zabráněno ulpívání mastnoty a i viru b) Hydrofilně, hydrofobní úprava textilií pro záchyt viru a kapének.

Reference
[1] J. Kratochvil, J. Sterba, J. Lieskovska, H. Langhansova, A. Kuzminova, I. Khalakhan, O. Kylian, V. Stranak. Antibacterial effect of Cu/C:F nanocomposites deposited on PEEK substrates, Materials Letters, 230 (2018) 96-99
[2] J. Kratochvil, D. Kahoun, J. Sterba, H. Langhansova, J. Lieskovska, P. Fojtíkova, J. Hanus, J. Kousal, O. Kylian, V. Stranak. Plasma polymerized C:H:N:O thin films for controlled release of antibiotic substances, Plasma processes and Polymers 15 (2018) e1700160
[3] J. Kratochvil, A. Kuzminova, O. Kylian, State-of-the-Art, and Perspectives of, Silver/Plasma Polymer Antibacterial Nanocomposites, Antibiotics, 7 (2018) 78
[4] J. Kratochvil, D. Kahoun, O. Kylian, J. Sterba, T. Kretkova, J. Kousal, J. Hanus, J. Vaclova, V. Prysiazhnyi, P. Sezemsky, P. Fojtikova, J. Lieskovska, H. Langhansova, I. Krakovsky, V. Stranak, Nitrogen enriched C:H:N:O thin films for improved antibiotics doping, Applied Surface Science, 494 (2019), 301-308

Nobelista Jean-Marie Lehn navštíví České Budějovice

Francouzský chemik Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987, přijal pozvání ředitele Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), Libora Grubhoffera, a ve dnech 26. až 28. června 2022 navštíví České Budějovice. Na Jihočeské univerzitě (JU) a Biologickém centru bude mít přednášku a diskusi s doktorskými studenty. Původně se měla jeho návštěva uskutečnit již před dvěma lety, musela být však odložena kvůli koronavirové pandemii.    

Jean-Marie Lehn (*1939) je považován za otce tzv. supramolekulové chemie, Nobelovu cenu získal za objev syntetických makrocyklických molekul se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Do Českých Budějovic dorazí tato významná vědecká osobnost v neděli 26. června.

V pondělí 27. června v 10 hodin přednese své koncepční úvahy o chemii a vědě obecně v přednášce s názvem „Od hmoty k životu: Chemie? Chemie!“ v posluchárně C2 na Přírodovědecké fakultě JU. 

Přednášku je možné sledovat prostřednictvím platformy Zoom zde: https://bit.ly/J-MLehn

Anotace přednášky:
From Matter to Life: Chemistry ? Chemistry !
Jean-Marie LEHN,
ISIS, University of Strasbourg Institute for Advanced Study

The evolution of the universe has generated more and more complex forms of matter through self-organization, from particles up to living and thinking matter. Animate as well as inanimate matter, living organisms as well as materials, are formed of molecules and of the organized entities resulting from the interaction of molecules with each other. Chemistry provides the bridge between the molecules of inanimate matter and the highly complex molecular architectures and systems which make up living and thinking organisms. Synthetic chemistry has developed a very powerful set of methods for constructing ever more complex molecules. Supramolecular chemistry seeks to control the formation of molecular assemblies by means of the interactions between the partners. The designed generation of organized architectures requires the handling of information at the molecular level in a sort of molecular programming, thus also linking chemistry with information science. The field of chemistry is the universe of all possible structures and transformations of molecular matter, of which those actually realized in nature represent just one world among all the worlds that await to be created! Conceptual considerations on chemistry and science in general will be presented.

Záznam přednášky: 

>  http://home.prf.jcu.cz/~predota/jml/Jean-Marie_Lehn_20222706_video.mp4  <

Přinášíme Vám záznam přednášky držitele Nobelovy ceny profesora Jean-Marie Lehna, která se uskutečnila 27. 6. 2022 na půdě Přírodovědecké fakulty JU.

1. 3. 2023 bude studijní oddělení zavřeno z důvodu konání promocí

A selection procedure is announced for study stays and internships abroad in the next academic year 2023/2024 within the Erasmus + program (or for internships for the summer semester 2023).

Send your applications by e-mail or deliver in person to my office by 24 February 2023 by 3 pm (Faculty of Science, building C, door number 13).

All information can be found at https://www.prf.jcu.cz/cz/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-pobyty/erasmus-pro-studenty. The procedure of the selection procedure is described in the section of the selection procedure, and you will also find the application form for the selection procedure here. Further on this link you will find more detailed information about study stays and internships and a list of partner universities.

Mgr. Barbora Okosy
Referent pro zahraniční vztahy

Přírodovědecká fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Branišovská 1760, budova C, číslo dveří 13
370 05 České Budějovice
e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
tel.: +420 387 776 212

Simona Poláková: Od teorie k praxi aneb život ornitologa mezi nůžkami

Katerina Sam: Do tropů a zase zpátky

Marie Šabacká: Led a sníh nejsou bez života

Martin Palus: Virolog ve "skafandru"

Over the past months, with the agreements of the Faculty of Science and Biology Centre CAS, we have developed this workplace with the main purpose of gathering academic researchers (PhD students, Postdocs, and long-term researchers) on a common place. Such network offers the possibility for everyone to share important information related with science in general.

We have designed different channels in the ARN to satisfy as many research needs as possible: a place to be informed with all seminars from the institutes/dept., one to be updated with opportunities (jobs, positions, etc.), one to find new tools/courses/workshops to improve your skills, one to get in touch with your own department/institute, and many more. Therefore, the ARN aims to act as a facilitator for local researchers’ communication. Now that 30 of our colleagues have tested the ARN, we finally need you to make the community alive. Your implication will enable our community to grow and become self-reliant. Also, consider this as your tool! The ARN still has many rooms to improve and your contribution and feedback will be very much appreciated.

One last word about this initiative and us. As it is for now, the ARN is not representing officially BC and PrF, but it is the first attempt in linking both institutions and we count with their agreements. Such initiative has entirely been developed by PhD students and Postdocs on our free time and is outgrown from the Academic Coffee Meeting, an academic meeting group to discuss and share science topics and academic issues.

Thank you in advance and Welcome onboard!

You can sign-up to the ARN by using either your faculty address (@prf.jcu.cz/@frov.jcu.cz), or your BC address (@bc.cas.cz/@paru.cas.cz/@entu.cas.cz/@hbu.cas.cz/@umbr.cas.cz) only.

More introductory details will wait you in the welcome channel after your registration:
https://join.slack.com/t/arn-jcu-cas/signup

You can share with your colleagues the enclosed flyer and/or contact us :-)

Warm regards,
Samuel Dijoux
(Initiator and co-developer of the ARN)

Additional information about the Slack
To always be updated with the latest news about the ARN: install the Slack desktop version (below) or install it on your phone (by visiting your phone appstore), then enter the workplace address: arn-jcu-cas.slack.com:
https://slack.com/intl/en-cz/help/articles/209038037-Download-Slack-for-Windows
https://slack.com/intl/en-cz/help/articles/207677868-Download-Slack-for-Mac
https://slack.com/intl/en-cz/help/articles/212924728-Download-Slack-for-Linux--beta-

Z důvodu pandemie koronaviru proběhla aktualizace akademického kalendáře.

Více informací naleznete v dodatcích k akademickému kalendáři.

Aplikaci pro rezervaci fakultních automobilů pro zaměstnance najdete nově v sekci Fakulta ---- IT Služby  ----- Návody a nastavení

nebo přímo na adrese: https://auta.prf.jcu.cz/

Petr Veselý z Katedry zoologie představil veřejnosti fascinující svět fauny. Popsal několik druhů mimikry a aposematismu u různých živočichů. Podrobně popsal jaké z toho plynou výhody a proč se některé druhy živočichů evolučně přizpůsobily.

Přírodovědecká fakulta JU získala akreditaci, v podmínkách jihočeského regionu unikátního studijního programu, “Artificial intelligence and Data Science” (MAID).

Jedná se o magisterský navazující přeshraniční studijní program typu joint degree, vyučovaný v anglickém jazyce, jehož absolventi získají dva tituly (Mgr. (CZ) a M.Sc. (DE)). Tento program vznikl v úzké spolupráci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (University of South Bohemia - USB) a Univerzity aplikovaných věd v Deggendorfu (Deggendorf Institute of Technology - DIT).

 Studijní program se zaměřuje na fenomén umělé inteligence ve spojení s analýzou dat. Unikátní je především orientace na aplikovaný sektor, a to nejen absolvováním povinné praxe, ale také semestrálním kurzem AI.Lab, kde si studenti ověří aplikace metod AI v praxi.

 První zimní semestr je vyučován vždy od října v Českých Budějovích, druhý letní od března v Deggendorfu a další dva semestry si student vybírá podle svých priorit. Studium je možné zahájit také v letním semestru v Německu.

 MAID je profesně orientovaný studjní program, který vznikl ve spolupráci s nejvýznamějšími firmami v regionu, ale především také za značné podpory Jihočeské hospodářské komory (JHK). Vznik studijního programu byl podpořen z programu přeshraniční spolupráce mezi svobodným státem Bavorsko a Českou republikou, CÍL EUS 2014-2020.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách programu: https://maid.education

Výzkum týmu vědkyň a vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR publikoval prestižní Journal of Travel Medicine.

Vědkyně a vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví. Jejich cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy během pandemie onemocnění COVID-19. Tým z Laboratoře funkčních biorozhraní pod vedením Hany Lísalové vyvinul pro testování speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám.  Výzkum, který byl nedávno zveřejněn v prestižním vědeckém časopise Journal of Travel Medicine, se podařilo realizovat díky spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, tchajwanskou Academia Sinica, ELI ERIC a Dopravním podnikem hl. m. Prahy.

Studie potvrdila potenciál biosenzorů jako nástroje pro detekci virů ve veřejném prostředí. Konkrétně se zaměřila na detekci viru ve stovkách různorodých složitých vzorků, které byly připraveny ze stěrů z povrchů ve veřejné dopravě. Výzkum navazuje na předchozí práci týmu publikovanou v ACS Applied Materials and Interfaces, která přinesla návrh nového biosenzorového konceptu a prokázala jeho účinnost při detekci viru SARS-CoV-2 v klinických vzorcích pacientů s COVID-19. Nyní tým rozšířil svou metodu na významně různorodější vzorky stěrů z povrchů exponovaných míst ve veřejném prostoru.

Hana Lísalová, vedoucí výzkumného týmu, uvedla: „Jsme nadšeni výsledky našeho výzkumu a věříme, že naše objevy mohou mít významný dopad na oblast veřejného zdraví. Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj pro monitorování přítomnosti virů a infekčních rizik ve veřejném prostoru, což umožňuje rychlé a efektivní nastavení adekvátních opatření pro snížení možnosti šíření nákazy.“

 „Velmi si cením odvahy Hany Lísalové a jejího týmu proniknout do oblasti veřejného zdraví a pustit se do práce na výzkumu možností šíření viru SARS-CoV-2 i v tak turbulentní a nejisté době, jakou byla pandemie COVID-19. Veškerá logistika sběru vzorků se podařila díky spolupráci celého interdisciplinárního týmu Sekce optiky včetně zapojení našich studentů,“ řekl Alexandr Dejneka, vedoucí Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR.

Biosenzorový systém je vysoce adaptabilní a lze jej použít k detekci široké škály virů. Výsledku by nemohlo být dosaženo bez spolupráce s Biologickým centrem AV ČR a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

„V rámci testování vzorků odebraných v MHD bylo několik pozitivních na záchyt viru SARS-CoV-2. Následně nás zajímalo, zda se jedná o infekční virus, či již inaktivované virové částice. Infektivitu viru jsme ověřovali kultivačními pokusy v naší BSL3 laboratoři. Laboratoř s touto klasifikací musí splňovat velmi přísná kritéria na biologickou bezpečnost, díky tomu v ní lze studovat i tyto vysoce rizikové patogeny,“ řekl Václav Hönig z Biologického centra AV ČR.

 „Náš výzkumný tým se zajímá o vývoj univerzálních biosenzorů, které jsou schopny detekovat širokou škálu patogenů, proto jsme se rádi zapojili do spolupráce s Dr. Lísalovou a jejím výzkumným týmem využívajícím tento unikátně řešený biosenzor. Pandemie COVID-19 umožnila sběr velkého množství vzorků, které sloužily nejen k ověření citlivosti a specifity biosenzorů, ale umožnily také analyzovat význam tolik diskutovaného přenosu infekce přes povrchy v běžném životě. Biosenzor dr. Lísalové potvrdil svou univerzálnost, a věříme, že má potenciál být využit i pro detekci jiných patogenů a přispět tak k ochraně zdraví lidí po celém světě,“ shrnuje Ján Štěrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 Studie se zaměřila i na srovnání výsledků detekce SARS-CoV-2 pomocí biosenzoru a standardní metody PCR. Výsledky prokázaly, že kombinace dvou citlivých a spolehlivých metod založených na různých detekčních principech může mnohem přesněji monitorovat rizika šíření virů ve veřejném prostoru než použití pouze jedné metody. Výsledky studie mají potenciál způsobit revoluci ve způsobu, jakým monitorujeme a detekujeme viry ve veřejných prostorách a demonstrují potenciál biosenzorů jako doplňkového screeningového nástroje při monitorování a prognóze epidemie. Mohly by připravit cestu k dalším průlomům v oblasti veřejného zdraví.

Výzkum týmu z Fyzikálního ústavu AV ČR nejen přináší průlomové poznatky v oblasti biosensorů, ale také podtrhuje důležitost spolupráce mezi vědeckými institucemi a univerzitami. Publikovaná práce je důkazem, že tato spolupráce umožňuje překonávat hranice jednotlivých disciplín.

Článek v časopise Nature Human Behavior, jejímž prvním autorem je doktorand Gabriel Šaffa (Katedra zoologie), byl v sekci společenskovědních a ekonomických oborů oceněn cenou rektora za prestižní vědeckou publikaci.

Mgr. Gabriel Šaffa, prof. Jan Zrzavý, Dr. Pavel Duda – všichni (PřF JU)
Global phylogenetic analysis reveals multiple origins and correlates of genital mutilation/cutting
Nature Human Behaviour, 6(5), 635-645, 2022
Původní vědecká práce (článek v časopisu)

Existence nákladných rituálů, při kterých si lidé úmyslně působí bolest a ohrožují své zdraví, představuje pro evoluční antropology přetrvávající záhadu. K těmto rituálům patří také tradiční formy mužské a ženské obřízky, dnes často označované jako genitální mutilace. Kvůli zdravotním rizikům, která jsou s nimi spojena, byly ženské obřízky postaveny mimo zákon ve většině zemí, kde byly tradičně prováděny, a zdravotnické a lidskoprávní organizace dlouhodobě usilují o jejich vymýcení. O původu a příčinách udržování těchto praktik však víme jen velmi málo.

Studie Gabriela Šaffy a jeho kolegů z PřF JU, publikovaná v časopise Nature Human Behavior, aplikuje fylogenetické metody na etnografická a demografická data s cílem popsat globální distribuci, diverzitu, evoluční historii obřízek. Ukazuje, že tyto rituály vznikly vícekrát nezávisle na sobě, v několika případech o 2000–3000 let dříve, než dosvědčuje archeologický záznam. Ženská obřízka přitom vzniká a udržuje se pouze ve společnostech, které praktikují mužskou obřízku. Většinou v polygynních společnostech, kde manželky jednoho muže nežijí ve společné domácnosti, nebo kde muž tráví hodně času mimo domov, kde sňatky dojednávají rodiče a platí se cena za nevěstu. Za vznikem a udržováním těchto praktik tak zřejmě stojí obavy o paternitu.

Tam, kde dodnes praktikovány, slouží obřízky nejen jako signály panenství a cudnosti, ale také dospělosti, statečnosti, síly, respektu k autoritě a v neposlední řadě příslušnosti k etnické či náboženské skupině. To, že socio-ekologické faktory, které daly těmto rituálům vzniknout, se zřejmě liší od těch, které je v současnosti udržují, představuje výzvu pro všechny výzkumníky, kteří se jim snaží porozumět. Ze vzájemné provázanosti ženské a mužské obřízky plyne, že je kontraproduktivní snažit se všemožnými způsoby vymýtit ženskou obřízku a zároveň omlouvat nebo podporovat praktikování té mužské.

Zpět na Katedru chemie

Červnový den s chemií na Přírodovědecké fakultě pro žáky základních a středních škol

• 

• Aktuální obsazenost termínů

  K DATU 10.5.2023 (8:25)

   

  PROGRAM JE JIŽ PLNĚ OBSAZEN

PODROBNOSTI K PROGRAMU

• 

•  

  V plánu jsou pyrochemické pokusy, kde se žáci mohou těšit například na černý střelný prach, hořlavé směsi kovů, nitrocelulózu či dýmovnice nebo výbuch plechovky. Jedno ze stanovišť bude věnováno aluminotermii, každý účastník si připraví příslušnou aluminotermickou směs s jejíž pomocí si vyrobí kovový nuget, který si následně opracuje a bude moci vzít domů. Na dalších stanovištích bude věnována pozornost DNA. Žáci si vyzkouší zjednodušenou metodu izolace DNA z ovoce. Rovněž si vyzkouší elektroforézu. Jedno ze stanovišť umožní žákům zkusit výrobu historické fotografie. Pro menší děti jsou plánovány laboratorní úlohy, kde si vyzkouší jednoduché chemické pokusy, nezapomeneme ani na ducha v baňce či tajné písmo nebo faraonovy hady.  Někteří z účastníků si budou moci vyzkoušet chromatografii následně pak stanovit obsah cukrů v ovoci refraktometricky. Na programu bude i potenciometrie a spektrofotometrické stanovení antioxidační aktivity nápojů. Pro starší žáky je připraven náhled pod pokličku virologa. Získají tak představu o tom, jak viry vypadají, z čeho se skládají a jak napadají buňky. Zároveň budou objevovat proteiny a jejich strukturu, součástí stanoviště bude i práce s 3D modely proteinové struktury na PC. Ani milovníci krystalů nepřijdou zkrátka.

Červnový den s chemií na Přírodovědecké fakultě pro žáky základních a středních škol

• 

• Aktuální obsazenost termínů

  K DATU 10.5.2023 (8:25)

   

  PROGRAM JE JIŽ PLNĚ OBSAZEN

PODROBNOSTI K PROGRAMU

• 

•  

  V plánu jsou pyrochemické pokusy, kde se žáci mohou těšit například na černý střelný prach, hořlavé směsi kovů, nitrocelulózu či dýmovnice nebo výbuch plechovky. Jedno ze stanovišť bude věnováno aluminotermii, každý účastník si připraví příslušnou aluminotermickou směs s jejíž pomocí si vyrobí kovový nuget, který si následně opracuje a bude moci vzít domů. Na dalších stanovištích bude věnována pozornost DNA. Žáci si vyzkouší zjednodušenou metodu izolace DNA z ovoce. Rovněž si vyzkouší elektroforézu. Jedno ze stanovišť umožní žákům zkusit výrobu historické fotografie. Pro menší děti jsou plánovány laboratorní úlohy, kde si vyzkouší jednoduché chemické pokusy, nezapomeneme ani na ducha v baňce či tajné písmo nebo faraonovy hady.  Někteří z účastníků si budou moci vyzkoušet chromatografii následně pak stanovit obsah cukrů v ovoci refraktometricky. Na programu bude i potenciometrie a spektrofotometrické stanovení antioxidační aktivity nápojů. Pro starší žáky je připraven náhled pod pokličku virologa. Získají tak představu o tom, jak viry vypadají, z čeho se skládají a jak napadají buňky. Zároveň budou objevovat proteiny a jejich strukturu, součástí stanoviště bude i práce s 3D modely proteinové struktury na PC. Ani milovníci krystalů nepřijdou zkrátka.

V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice. 

Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa.

Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO₂) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.   

„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa, tel. 725 653 058, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Daniela Procházková, referentka publicity, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Místo v mapě zde: https://mapy.cz/s/3ukpY

V Českých Budějovicích rozkvetly městské trávníky hned na několika lokalitách, mimo jiné i na sídlištích Máj a Vltava, u výstaviště nebo u Velkého jezu. Ve vědeckém kampusu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU se stalo vytváření kvetoucích trávníků pravidlem. Kromě bylin mají tyto snahy podpořit ubývající opylovače i další hmyz. Právě na hmyz byl zaměřen průzkum městských trávníků, který letos proběhl v režii Cally.

„Bylo nám jasné, že kvetoucí trávníky budou hmyz přitahovat. Chtěli jsme ale zjistit, jak velké jsou rozdíly mezi nimi a běžnými městskými trávníky sečenými několikrát do roka. Pro průzkum jsme vybrali důležité skupiny opylovačů, především samotářské včely, čmeláky či motýly, a také býložravé brouky ze skupin nosatců a mandelinek,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally, který měl průzkum na starosti.

Do průzkumu byly zahrnuty všechny lokality kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích. Ke každé ploše byla navíc vybrána kontrolní plocha v blízkém okolí, která je sečena běžným způsobem. Průzkum odhalil výskyt 46 druhů blanokřídlého hmyzu (včely, čmeláci, kutilky aj.), 15 druhů denních motýlů a 25 druhů býložravých brouků. Kvetoucí trávníky přitom hostily zhruba dvojnásobek až trojnásobek druhů oproti kontrolním plochám.

„Ještě mnohem výraznější byl rozdíl, když jsme porovnali počty nalezených jedinců. Na kvetoucích plochách jsme zjistili oproti normálně sečeným trávníkům zhruba trojnásobný počet býložravých brouků a včel medonosných, pětinásobek samotářských včel a dokonce sedmkrát více denních motýlů,“ vypočítává Jiří Řehounek a dodává: „Výsledky průzkumu předčily naše očekávání. Potvrdily, že ochrana a podpora ubývajícího hmyzu v městském prostředí není složitá a její výsledky se projevují překvapivě rychle.“

Extenzivně sečené trávníky jsou jednou z aktivit neformální skupiny občanů Českých Budějovic, která si vytkla za cíl vyhledávat vhodné plochy a jednat s magistrátem i dalšími subjekty o úpravách jejich sekání. Na projektu se podílí také Calla a odborníci z Přírodovědecké fakulty JU a Akademie věd ČR. Aktuality k tématu jsou od letošního roku zveřejňovány na Facebookovém profilu „Rozkvetlé trávníky v ČB“.

Kromě extenzivně sečených trávníků běží v Českých Budějovicích několik let i projekt tzv. květnatých pásů v parku Stromovka a vědeckém kampusu, který vznikl z iniciativy pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU. Také tyto pásy vysetých kvetoucích bylin pravidelně sledují biologové z PřF JU, Biologického centra AV ČR a Cally.

Další informace najdou zájemci v následujících zprávách:

Entomologický monitoring extenzivních trávníků (autor Jiří Řehounek)  http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_hmyz_2020_final1.pdf

Botanický monitoring extenzivních trávníků (autorky Lenka Štěrbová a Eva Koutecká) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_monitoring_rostlin_2020_final.pdf

Monitoring denních motýlů na květnatých pásech (autorka Jana Lipárová)  http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_2020_motyli.pdf

Monitoring žahadlových blanokřídlých na květnatých pásech (autor Jiří Řehounek) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_Blanokridli_2020.pdf

Kontakt: RNDr. Jiří Řehounek (Calla), 605 066 898

Univerzita Pardubice udělila 30. 9. 2022 prof. Liboru Grubhofferovi čestný doktorát za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie.
Prof. Grubhoffer, pracovník UCH PřF JU byl v letech  2004-2011 děkanem Biologické/Přírodovědecké fakulty JU a v letech 2012-2016 rektorem JU.

Doctor honoris causa Univerzity Pardubice

- za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie

Je pro mne neobyčejnou ctí představit prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., který dnešním dnem vstoupí mezi čestné doktory Univerzity Pardubice.
Profesor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách a vyrůstal jako venkovský chlapec v obci Oldřiš u Poličky na severním okraji Ždárských vrchů. V letech 1972 až 1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Po maturitě studoval bioche­mii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1981. Po absolvování základní vojenské služby pracoval ve Výzkumném ústavu organic­kých syntéz v Rybitví a od roku 1983 v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, kde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Sloním. V roce 1986 profesor Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologické­ho ústavu československé akademie věd.

Počátkem 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity a v letech 1994 až 2002 současně vykonával funkci ředitele Parazitologického ústavu Akademie věd české republiky. V roce 2001 byl na Biologické fakultě Jihočeské univerzity jme­nován profesorem v oboru „Molekulární a buněčná biologie a genetika" a v letech 2004 až 2011 pak byl jejím děkanem. Během jeho funkčního období došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se profesor Grubhoffer stal rektorem Jihočeské univerzity v českých Budějovicích.
V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti české republiky. V roce 2016 obdržel čestný doktorát Arizonské univerzity v Tucsonu ve Spojených státech a o dva roky později získal čestný doktorát na Univerzitě Johanna Keplera v Linci. Založil a do začátku letošního roku vedl společnou Laboratoř molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd české republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v českých Budějovi­cích. Od roku 2017 je ředitelem Biologického centra Akademie věd České republiky. Aktuálně je rovněž členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké škol­ství a zpravodajem pro oblasti vzdělávání Chemie a oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí.
Ve své vědecké činnosti se profesor Grubhoffer aktuálně věnuje molekulárním a buněčným faktorům podílejícím se na šíření patogenů prostřednictvím klíšťat a původcům lymské boreliózy a TBE viru z pohledu interakce povrchových mo­lekulárních struktur. Je autorem a spoluautorem více než 150 odborných publikací a mnoha konferenčních příspěvků a výsledků aplikovaného výzkumu.

V oblasti organizace vědy a výzkumu se zajímá o vztah univerzitního a neuniver­zitního výzkumu, způsobů jejich hodnocení a financování, mechanismů jejich ko­existence s pozitivní vazbou. Své aktivity rovněž směřuje do oblasti ochrany aka­demických svobod a práv v univerzitním prostředí a obecně lidských práv a jejich ochrany v širším společenském kontextu.
Od roku 2012 je profesor Grubhoffer členem Vědecké rady Univerzity Pardubice.

Výše uvedené údaje svědčí o tom, že prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. je odborně vy­hraněnou osobností s bohatými teoretickými znalostmi a praktickými experimen­tálními zkušenostmi, které je schopen účinně sdělovat a předávat dalším genera­cím studentů a mladým vědeckým pracovníkům. Není sporu o tom, že jmenovaný je ve vědeckém oboru svého bádání osobností uznávanou, těšící se respektu vědec­ké a odborné společnosti.
s potěšením vám sděluji, že Vědecká rada Fakulty chemicko-technologické, po se­známení se s celoživotním dílem profesora Grubhoffera a jeho podílem na rozvoji vědecké a pedagogické spolupráce s naší univerzitou, dospěla k rozhodnutí na­vrhnout rektorovi Univerzity Pardubice, aby jmenoval prof. RNDr. Libora Grubhoffe­ra, CSc. doktorem honoris causa Univerzity Pardubice, a to za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie.

prof. Ing. Petr Kalenda, CSc.
děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice