Pokud potřebujete test na přítomnost viru SARS-CoV-2, připravili jsme pro vás tuto stránku, která vás provede postupem.
Odpovídejte na jednotlivé otázky.
If you need a test for the presence of the SARS-CoV-2 virus, we prepared for you this web page, which will guide you through the process. Answer the following questions.
Jste student anebo zaměstnanec JU anebo zaměstnanec BC AVČR? Are you a student or employee of USB or employee of BC CAS?
Scientific Image Competition 2023
The department of Molecular Biology & Genetics (PrF, JU) organizes Scientific Image Competition 2023 for the whole Faculty. We solicit you and your labs for entries into this Annual Faculty Image Competition.
There are two categories and each comes with 3000 Czk first prize:
Each entry should be accompanied by a one sentence description, the category in which it is entered, the name of the person submitting the entry and the name of the lab the image originates from.
Additionally, we ask entrants to provide their images in two formats:
Send the entrants directly to Alexander W. Bruce This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..
The deadline for entries is Friday 22nd December 2023 (inclusive).
All entrants will be judged by a panel of the KMB&G Departmental Academic staff and a component of the number of likes they receive on our Department Facebook page. The winners will be announced in the New Year (most probably around February time).
Galleries of the previous years’ entrants and winners can be found on the faculty KMB&G webpages:
2022: https://web.prf.jcu.cz/en/kmb/research/image-competition/image-competition2017.html
2011-2021 archive: https://web.prf.jcu.cz/en/kmb/research/image-competition/image-competition2016.html
Srdečně vás zveme na audio-vizuální projekci rostlinného biologa, cestovatele a fotografa Lukáše Synka. Projekce nesoucí název OSTROV SOKOTRA - cesta do pravěku se uskuteční ve čtvrtek 14.12. 2023 v přednáškové místnosti B1. Lukáš Synek v ní představí jemenský ostrov Sokotra ležící u Afriky v Indickém oceánu, na kterém se díky jeho dlouhé izolovanosti vyvinula unikátní flóra a fauna.
Úvodní snímek: Stanislav Vaněk, Vesmír
Jan "Hony" Květ, mezinárodně uznávaný vědec zabývající se funkcí a ochranou mokřadních ekosystémů, oslavil v letošním roce 90. narozeniny. K této příležitosti pořádají katedry biologie ekosystémů a experimentální biologie rostlin PřF a Katedra biologických disciplín FZT společný seminář "Úloha mokřadů v krajině".
Na programu semináře jsou dvě přednášky a promítání snímku Voda ztracená a vrácená. Více informací viz leták níže.
Hony Květ své výsledky publikoval v uznávaných mezinárodních časopisech, syntézu výsledků mokřadního výzkumu shrnul do knih, ať už jako autor nebo editor. Za celosvětový přínos k výzkumu mokřadů získal mnohá národní i mezinárodní ocenění a vyznamenání, mj. cenu vědecké společnosti Society of Wetland Scientists (2001, s Dr. Dykyjovou) a cenu Ramsarské úmluvy o mokřadech (v r. 2008). V roce 2002 byl zvolen do České učené společnosti. Vedle vědeckého výzkumu se věnoval a dosud věnuje pedagogické i společenské činnosti. Po revoluci aktivně vstoupil do politiky, kde se jako poslanec zasloužil o tvorbu zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve své době měl opravdu progresivní podobu. Po ukončení svého poslaneckého mandátu se věnoval komunální politice. Významnou měrou se podílel na založení a rozvoji Biologické, později Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Více o Honyho rozmanitém životě a nejen vědecké kariéře se dozvíte z rozhovoru, který vyšel v časopise Živa. Přečíst jej můžete ZDE.
Katedra botaniky pořádá seminář RNDr. Pavla Kúra, Ph.D. z PřF UJEP s názvem Využití neuronových sítí pro klasifikaci obrázků v taxonomii rostlin. Seminář proběhne ve středu 21.4. v 15:00 v seminární místnosti Botanické vily na Zlaté stoce 1. Jste srdečně zváni.
112 years ago, Doncaster and Raynor published a paper on an interesting mode of inheritance of a light morph (“lacticolor”) in the magpie moth, Abraxas grossulariata, occurring more frequently in females. Based on their observations, they introduced the concept of female heterogamety (i.e. ♀WZ/♂ZZ and derived sex chromosome systems). However, despite the following cytogenetic studies, the sex chromosomes of this iconic species remained unknown. We took advantage of modern methods of molecular cytogenetics and identified and analyzed the chromosomes in this iconic moth and its congener, A. sylvata. The study revealed a pair of molecularly well-differentiated WZ sex chromosomes in both species. Although these species split only around 9.5 million years ago, their W chromosomes differ greatly, and our results suggest their rapid molecular divergence by independent spreading of female-specific repetitive sequences. Our article was selected for the cover story of the June 2018 Issue of the Genes journal:
Zrzavá M., Hladová I., Dalíková M., Šíchová J., Õunap E., Kubíčková S., Marec F. (2018) Sex chromosomes of the iconic moth Abraxas grossulariata (Lepidoptera, Geometridae) and its congener A. sylvata. Genes 9: 279.
The magpie moth, Abraxas grossulariata (photo Andrej Makara) and its sex chromosomes W and Z. (a) The wild-type form of A. grossulariata. (b) WZ bivalent at the pachytene stage of meiotic prophase I. The W chromosome is highlighted by FISH with a W-painting probe (green), clusters of genes for ribosomal RNA (rDNA, red) are immersed into nucleoli (grey circles in the schematic drawing). (c) Mitotic metaphase chromosomes. The W chromosome was identified by FISH with the W-painting probe (not shown). Bar = 10 μm.
RNDr. Petr Veselý, Ph.D.
Předseda volební komise
Vážení členové Akademické obce Přírodovědecké fakulty JU,
v pondělí 15.4.2024 v 18:00 v učebně C2proběhne shromáždění Akademické obce, kde vystoupí pan děkan František Vácha s informacemi o novinkách na fakultě.
Setkání členů Akademické obce slouží jako platforma pro komunikaci mezi vedením fakulty, senátem, zaměstnanci a studenty, takže pokud vám dění na naší alma mater není lhostejné nebo přímo máte nějaká témata, která vás trápí, a chtěli byste je probrat, dorazte. Ale dorazte třeba i jen ze zvědavosti ;-)
Těším se na setkání.
Míša Syrová
předsedkyně Akademického senátu PřF
Náš PhD student Sanjay Kumar - z Laboratoře fyziky plazmatu - se zúčastnil mezinárodní konference SICT 2024 konané ve Vídni.
Prezentoval svou práci prostřednictvím posteru "Nanoarchitectures with Cu-Ag embedded clusters for enhanced localized surface plasmon resonance detection", který byl oceněn jako nejlepší poster konference.
Blahopřejeme Sanjayovi k tomuto ocenění.
Širokospektrální antivirotika pro zvýšení připravenosti na pandemie
Laboratoř strukturní chemie (Katedra chemie PřF JU), vedena Prof. Ivanou Kutou Smatanovou, se stala členem mezinárodního konsorcia, které se zabývá řešením globálních problémů spojených s používáním širokospektrálních antivirotik v rámci projektu HORIZON-HLTH-2023-DISEASE-03-04 "Pandemic preparedness and response: broad-spectrum antivirals for infectious diseases with epidemic potential".
Od 1. ledna 2024 se tak spolu s dalšími 14 institucemi z 8 evropských zemí podílí na projektu PANVIPREP s názvem "Vývoj širokospektrálních antivirotik pro zvýšení připravenosti na pandemie", jehož výsledky přispějí k evropské a celosvětové pandemické připravenosti tím, že se zaměří na výzkum pěti vysoce rizikových rodin RNA virů. Naše laboratoř bude zkoumat enteroviry EV-A71 a EV-D68. K vývoji a charakterizaci širokospektrálních antivirových sloučenin bude použita řada inovativních přístupů z virologie, strukturní biologie, medicinské chemie a farmakokinetiky.
prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D., Mgr. Barbora Kaščáková, Ph.D., Mgr. Michal Kutý, Ph.D., Mgr. Petra Havlíčková, Mgr. Anna Koutská
Na PřF JU jsme ukončili první školení SŠ učitelů, kteří se věnují na praxích našim studentům učitelství.
První dvě setkání jsme uspořádali společně s kolegy z naší Filozofické fakulty a jejich provázejícími učiteli. Školení jsme lektorovali ve spolupráci PřF, FF a PF. Scházelo se nás kolem 25. Třetí setkání jsme uspořádali již fakultně. U nás na PřF JU jsme se sešli v Edulabu, v prostředí vytvořeném pro naše studenty učitelství. Přestože školení je pro provázející učitele povinné, bavilo nás. Ujasnili jsme si procesy související s reformou praxi, která probíhá, a která se nám víceméně líbí. Věnovali jsme se moderním výukovým metodám, souvisejícím pedagogickým a psychologickým tématům a sdíleli zkušenosti. Všichni dohromady - SŠ i VŠ učitelé, zástupci vedení SŠ i fakult. Při školení jsme také využili podcasty a další zdroje připravené KVBU a Učitelem naživo.
V červnu začínáme další sérii školení provázejících učitelů a již máme nové zájemce o účast. Pro naše studenty učitelství budou mít tato školení učitelů velký efekt a přínos.
Informace k červnovému školení jsou k dispozici v pozvánce.
Přihlásit se předběžně můžete zde.
První jarní den proběhlo na Přírodovědecké fakultě neoficiální předání děkanské funkce za doprovodu Šuspova kakofonického souboru (Šukas).
Stávající děkan prof. František Vácha předal symbolicky žezlo své kolegyni prof. Hance Šantrůčkové. Oficiální jmenování proběhne 1. dubna 2019.
Fotografie z celého večera si můžete prohlédnout níže.
Ve čtvrtek 13. května 2021 od 14 hodin se uskutečnilo ve velké zasedací místnosti rektorátu Jihočeské univerzity první slavnostní předání cen JU Innovation. Za účasti vedení Jihočeské univerzity byly oceněny nejlepší inovativní výsledky vědeckých a výzkumných projektů univerzity, a to napříč všemi obory.
V rámci celouniverzitní soutěže za období 2016-2020 zvítězilo řešení L. Ptáčka z katedry fyziky a M. Nováka z katedry informatiky. Týká se dálkové regulace elektronických přístrojů s využitím servomotoru. Je chráněno českým patentem CZ307875.B6 a v současnosti probíhá jeho posuzování pro udělení evropského patentu.
Předání ocenění z rukou rektora prof. PhDr. Bohumila Jirouška, Dr. (vpravo) oceněným vědcům: Ing. Ladislav Ptáček, Ph.D. (vlevo) a PhDr. Milan Novák, Ph.D. (uprostřed)
Z médi9: Písecký deník.cz, budejcka.drbna.cz
prof. Ing. Hana Šantrůčková (děkanka Přírodovědecké fakulty JU) osobně předala v pondělí 29. 8. 2022 do rukou paní ředitelky PaedDr. Eva Klasové smlouvu o zřízení fakultní školy a spolupráci mezi PřF JU a SŠ a JŠ ve Volyni.
Přítomnost správného a zdravého střevního mikrobiomu v raném vývojovém období má pozitivní vliv na budoucí zdraví hostitele, od snížení pravděpodobnosti různých imunitních onemocnění až po infekce parazity. Proto je zjištění, že mikrobiom ptáčátek je poměrně stabilní, velmi důležité s ohledem na dlouhodobé působení střevního mikrobiomu na hostitele.
Ale jak ptáčátka sýkorek přicházejí ke složitým bakteriálním společenstvím? Seniorní autorka studie, Kateřina Sam z Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, vysvětluje: "Předchozí studie ukázaly, že ptáci se líhnou s téměř sterilním zažívacím traktem. Jakmile však jsou v hnízdě, jejich tělíčka se velmi rychle kolonizují bakteriemi. Asi po 8–10 dnech mají ptáčátka zažívací trakt kompletně osídlen mikrobiálním společenstvem a připraven na svou funkci. Chtěli jsme lépe pochopit, jak probíhá tato kolonizace. A protože pro pochopení věcí je často dobré je rozbít, rozhodli jsme se experimentovat s ovlivněním tohoto procesu."
Vědci z Akademie věd ČR a Kodaňské univerzity proto naplánovali experiment během hnízdního období, které obvykle probíhá ve střední Evropě od dubna do června, kdy se malé sýkorky líhnou a proces kolonizace jejich tělíček teprve začíná. “Tento proces kolonizace jsme se rozhodli rozbít dvěma metodami ovlivňujícími bakteriální společenstva: antibiotiky a probiotiky,” říká David Diez-Mendéz, první autor a postdok z Akademie věd ČR. V každém experimentálním hnízdě vědci opakovaně podávali antibiotika dvěma ptáčátkům probiotika dalším dvěma po dobu téměř dvou týdnů (tj. od narození po odlétnutí z hnízda), zatímco poslední dvě ptáčátka sloužila jako kontrola.
Narušení procesu kolonizace střeva by mohlo ovlivnit vstřebávání živin a omezit růst. Vědci proto pravidelně vážili ptáčátka a odebírali vzorky střevního mikrobiomu z kloaky (tzv. kloakálními stěry). Zjistili, že kolonizace střeva byla dostatečně odolná vůči narušování, které se pokoušeli provést, a hlavním zdrojem obnovujícího se bakteriálního společenstva střeva ptáčků bylo bakteriální společenstvo v samotném hnízdě, následované vertikálním přenosem od samic spolu s přinášenou potravou. Podivuhodně málo bakterií pocházelo od samců, kteří se při krmení samiček pravidelně střídají. Tyto zajímavé výsledky byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Molecular Ecology.
Vědci očekávali, že antibiotika a probiotika budou mít silný vliv na testovaná ptáčátka, protože antibiotika obecně zastavují růst určitých bakterií a probiotika naopak podporují prospěšné bakterie. Překvapivé výsledky ale ukázaly, že tato léčba neměla měřitelný účinek na růst ani vývoj ptáčátek ani na jejich bakteriální společenstva. Spoluautor studie, Kasun H. Bodawatta z University of Copenhagen, uvádí: "Velmi nás překvapilo, že naše "léčba" neměla na volně žijící sýkorky žádný vliv, přestože se chovná drůbež léčí těmito antibiotiky po desetiletí pro zajištění chovů a prevenci rozvoje patogenních bakterií v zemědělských chovech."
Výzkumný tým také zjistil, že mikrobiální společenstva střeva jsou hlavně ovlivněna prostředím hnízda, z nějž se pravděpodobně neustále přenáší na ptáčátka, a potlačují tak účinek antibiotik a probiotik. Střevní mikrobiomy sourozenců byly si podobnější než mikrobiomy nepříbuzných sousedů. David Diez-Méndez vysvětluje: "Podobnost střevního a hnízdního mikrobiomu je důležitá, protože mikrobiální společenství v hnízdě závisí na materiálu hnízda vybraném samicemi, což má nepřímý mateřský vliv na střevní mikrobiom ptáčátek."
Tato studie se snažila vysvětlit rozdíly mezi dvěma ptačími druhy a také příčiny podobnosti či rozdílnosti střevních mikrobiomů u ptáčátek a jejich matek a otců. Kateřina Sam zdůrazňuje, že i když nyní víme, že střevní mikrobiom ptáčátek sýkorek pochází především z hnízda a je ovlivněn zejména matkou, ale jen do určité míry otcem, tyto zdroje mikrobiálních společenstev stále vysvětlují pouze část procesu, zatímco zdroj zbytku bakterií zůstává neznámý.
Odkaz na původní článek: Diez‐Méndez, D., Bodawatta, K. H., Freiberga, I., Klečková, I., Jønsson, K. A., Poulsen, M., & Sam, K. (2023). Indirect maternal effects via nest microbiome composition drive gut colonization in altricial chicks. Molecular Ecology. https://doi.org/10.1111/mec.16959
Studenti Přírodovědecké fakulty JU a Ekonomické fakulty JU se v průběhu letního semestru věnovali problematice vodní nádrže Bagr. V rámci projektově zaměřených předmětů Katedry biologie ekosystémů a Katedry informatiky se snažili zodpovědět otázku „Jak ve spolupráci s magistrátem města České Budějovice nejlépe informovat občany o důležitosti vodní nádrže Bagr a průběhu její revitalizace v největším parku Českých Budějovic – Stromovce?“ Vyzkoušeli si práci v týmu a spolupráci s reálným zadavatelem projektu, kterým byl vedoucí Odboru ochrany životního prostředí, p. Ing. Radek Kyrián.
Dne 16. května 2024 prezentovali na Magistrátu města České Budějovice výstupy své práce za účasti náměstkyně primátorky pro životní prostředí paní Zuzany Kudláčkové: závěrečnou zprávu, návrh informačních tabulí pro vodní nádrž Bagr, kapitoly na webové stránky Budějcké vody a mapu s příběhem, kterou si můžete prohlédnout zde: Informace o významu vodní nádrže Bagr - informační tabule.
19. května 2023 se uskutečnila exkurze ke kurzu Krajinná ekologie 1 tentokrát z balónu. Cílem bylo sledování krajinné struktury z výšky několika stovek metrů nad zemí. Start byl v ranních hodinách nedaleko Kájova u Českého Krumlova a díky větru z východu jsme směřovali směrem k Boleticím, před nimiž jsme po hodině letu přistáli. V tuto jarní dobu bylo možné odlišovat bukové, smrkové a jedlové porosty. Zajímavostí byly i zřetelné drenážní odvodňovací systémy na loukách či projevy podhoubí na rozložení živin v půdě, které se projevuje kruhovými útvary. Důležité bylo i sledování objektů paměti krajiny jako zřetelné hranice původních plužin či staré ovocné dřeviny jako pozůstatek zaniklých sídel. V rámci exkurze byly pořízeny i snímky, se kterými se bude dále pracovat na cvičení v následujícím semestru.
Exkurze se zúčastnili studenti učitelských oborů i programu Péče o životní prostředí. Akce probíhala pod vedením M. Haise a P. Karvánkové. Akce byla financována z projektu Centra pro přírodovědné vzdělávání PřF JU.
Druhá exkurze kurzu Technologie ŽP vedla pod hráz Orlické přehrady do Vodní elektrárny Orlík. Studenti se nejprve seznámili s fungováním sítě hydroelektráren v Česku a následně s historií elektrárny od uvedení do provozu na začátku šedesátých let 20. století, přes závažné poškození během povodní v roce 2002, až po plány do blízké budoucnosti, kdy elektrárnu čeká významná modernizace. Po nezbytném vysvětlení technologického principu výroby elektřiny za pomoci vodních turbín se studenti vydali do zázemí elektrárny. Během prohlídky provozu měli možnost přímo ve strojovně pozorovat jednu z Kaplanových turbín v akci. Na závěr exkurze skupinka návštěvníků dorazila pod těleso hráze Vodní nádrže Orlík, kde byla zajímavá exkurze ukončena pohledem na pootevřený Johnsonův ventil v patě hráze, který slouží k řízenému upouštění vody ze dna přehrady.
