• Home
  • PŘF - Přírodovědecká fakulta JU

Jubilejní desátý ročník prestižního FEBS praktického krystalizačního kurzu

Laboratoř strukturní chemie Katedry chemie vedená prof. Ivanou Kutou Smatanovou připravuje jubilejní desátý ročník prestižního FEBS praktického krystalizačního kurzu, který se bude konat na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích od 9. do 15. června 2024.

Tento kurz má bohatou historii, která sahá až dvacet let zpět, kdy se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích konal první FEBS kurz “Advanced methods in macromolecular crystallization I”, zaměřený na krystalizaci proteinů, jako i novinky a trendy v oboru proteinové krystalogeneze. Od té doby se stal tradicí a přilákal přes 300 studentů a postdoktorandů z celého světa.

Ani pandemie covid-19 nezastavila jeho pokračování, a v srpnu 2021 se uskutečnil devátý kurz ve zpřísněných podmínkách, ale v off-line režimu. Rentgenová difrakce zůstává stále zásadní metodou pro studium struktury biologických makromolekul, zejména komplexů protein-inhibitor / substrát. I přes pokroky v oblasti cryoEM jsou výzvy v krystalizaci biologických makromolekul pořád aktuální.

Cílem kurzu je překlenout propast mezi novými poznatky a praktickými dovednostmi. Studentům budou přednášet renomovaní odborníci, kteří poskytnou své cenné odborné znalosti a zkušenosti a tím navážou na úspěšnou tradici těchto kurzů. Studenty navíc seznámí s novými tématy jako je screening fragmentů, intracelulární krystalizace nebo cryoEM. Jsme si jisti, že diskuse o teorii spojena s laboratorními experimenty vytvoří jedinečný vzdělávací zážitek, který studentům poskytne nezapomenutelné zkušenosti a zážitky.

Více informací zde.

prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D. and co.

JuniUni - mikrobiolog

Co nám žije na mobilu a třeba na rukou? Odpověď na tuto otázku ve čtvrtek hledali středoškoláci během dalšího semináře Juniorské univerzity. Kurz s názvem mikrobiolog je zavedl do biochemické laboratoře. Tam se seznámili s principy sterilní práce, vyzkoušeli práci s laboratorním materiálem a bakteriemi. Na závěr si odebrali své vlastní vzorky a teď budou čekat, co zajímavého jim v petriho miskách naroste.

 

Celá nabídka kurzů JuniUni i dalšího vzdělávání zde: Centrum pro přírodovědné vzdělávání.

 

  

 

 

JuniUni – středoškoláci si zkouší, jak to chodí na Přírodovědě

Izolovat vlastní DNA, rozpitvat saranče, nebo zjistit, kolik kofeinu je v našich „oblíbených“ nápojích? To všechno zkouší tento týden účastníci Juniorské univerzity PřF JU. Téměř stovka středoškoláků si pod vedením pedagogů a studentů PřF JU zkouší nejrůznější laboratorní techniky.

  

V týdnu od 5. do 9. února se rozbíhají první letošní kurzy Juniorské univerzity. Studenti středních škol si tak mohou ozkoušet laboratorní cvičení molekulární biologie ve kterém si na vlastní oči prohlédnou chromosomy a porovnají, jak vypadají během různých fází dělení jádra buňky. Kdo má odvahu, může si při přípravě meiotických preparátů vyzkoušet pitvu sarančí a podívat se, jak takové saranče vypadá uvnitř.

V laboratoři aplikované biochemie si zase studenti střední zdravotnické školy vyzkoušejí dvě metody izolace DNA. Nejprve si vyizolují vlastní DNA z kapky krve, ze které následně zjistí, zda jsou nositeli mutantních genotypů enzymů odbourávajících alkohol. Ve druhé části praktik izolují plasmidové DNA pomocí metody alkalické lýzy.

A v neposlední řadě se podíváme na celosvětově nejvíce konzumovanou psychoaktivní látku „KOFFEIN“. Pomocí kapalinové chromatografie si studenti stanoví koncentrace kofeinu v nápojích, zjistí a porovnají obsah kofeinu v kávě, čaji a energetických nápojích.

V tomto týdnu u nás zažili „vejšku“ studenti z Českých Budějovic, Českého Krumlova, Prachatic, Volyně a dalších jihočeských měst. Další otevřené kurzy Juniorské univerzity JU čekají na své účastníky! Jejich seznam najdete zde: kurzy Juniorské univerzity JU 

    

  

 

JuniUni Jak pracuje půda a kdo v ní žije?

Jak pracuje půda a kdo v ní žije?

Odpověď na tuto otázku hledali studenti, kteří využili nabídky JuniUni a 4. dubna navštívili Půdní skupinu na Katedře biologie ekosystémů. Po krátké úvodní přednášce vyrazili do okolí fakulty, kde se na vlastnoručně odebraných půdních sondách v lese, na louce a na poli mohli přesvědčit o tom, jak moc způsob, kterým hospodaříme, ovlivňuje charakter půdy a její obyvatele. Odpoledne nahlédli do laboratoří a zázemí, kde si mohli vyzkoušet některé z jednoduchých a rychlých analýz půdy.

Nabídka workshopů JuniUni je dostupná na Centrum pro přírodovědné vzdělávání

 

 

 

Kandidáti navržení na funkci děkana Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Volební komise oznamuje členům akademické obce, že ve stanoveném termínu byli navrženi dva kandidáti na funkci děkana, prof. RNDr. František Vácha, Ph.D. a prof. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D.


Prof. Kaštovský svou kandidaturu odmítl. Prof. Vácha s kandidaturou souhlasil a členové akademické obce PřF JU mohou členům volební komise k jeho kandidatuře podat písemné připomínky do 29. listopadu 2022 do 12:00.

Představení prof. Váchy a jeho představ o dalším směřování PřF JU proběhne na shromáždění akademické obce PřF JU 29. listopadu 2022 od 16:00 v učebně B2 Blažkova pavilónu.

V Českých Budějovicích, 22. listopadu 2022

RNDr. Petr Nguyen, Ph.D.

za volební komisi

 

Přiložené dokumenty:

Plán aktivit volba děkana 2022

 CV. prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.

Katedra biologie ekosystémů spolupořádala Den Země v Písku

Den Země byl příležitostí pro uspořádání mnoha akcí pro veřejnost, z nichž některé proběhly i za přispění naší fakulty. Jednou z nich byl festival Den Země v Písku 2023 pořádaný spolkem Aktivní Písek ve spolupráci s městem Písek. Organizátoři připravili bohatý program včetně vzdělávacího program pro žáky ZŠ a širokou veřejnost na téma "Půda nás baví", který zaštítily Ústav půdní biologie a biochemie Biologického centra AV ČR a naše Katedra biologie ekosystémů. Písečáci se tak na Alšově náměstí mohli seznámit s některými obyvateli půdy a nahlédnout do jejich světa nejen mikroskopem nebo například přístrojem na měření půdní respirace.

Půdaři z KBE připravili pro návštěvníky dvě zastavení. U prvního se zvídavci mohli dozvědět, jak široké spektrum organismů půdu obývá, čím jsou zajímaví a důležití a tedy proč je vlastně studovat. Druhý stánek se věnoval obnově šumavských rašelinišť, kterými se KBE dlouhodobě zabývá. Expozice mj. nabídla možnost si osahat rašelinu z nenarušeného i degradovaného rašeliniště, případně "potěžkat" množství vody, které je hrst rašeliny schopná zadržet. "Rašelináři" ještě přizvali spolupracovníky z Národního parku Šumava, se kterými v rámci projektu LIFE for MIRES sledují vývoj původně odvodněných rašelinišť po jejich revitalizaci. Kolemjdoucí tak mohli vedle "ponoření" pod povrch půdy hned vedle nahlédnout na tuto tematiku z vyšší perspektivy u interaktivního modelu povodí, který pomáhá pochopit, jak moc jsme v historii změnili vodní režim naší krajiny a jaké z toho plynou následky nejen pro půdu. Venkovní program doplnily přednášky o revitalizacích rašelinišť v písecké knihovně.

Půdaři z KBE děkují organizátorům festivalu a kolegům z ÚPBB za pozvání a spolupráci.

Foto: KBE a Markéta Kubátová (BC AV ČR)

Katedra medicínské biologie na Makerday

Poslední sobotu před prázdninami se Katedra medicínské biologie PřF JU ve spolupráci s Biologickým centrem AV zúčastnila Makerday na Sokolském ostrově. Akce byla určena všem zájemcům o umění, techniku a tvoření.

Návštěvníci si ve stanu Katedry medicínské biologie mohli prohlédnout klíšťata z blízka. Pod mikroskopem byla k vidění vývojová stádia klíšťat, jejich méně známé druhy a klíšťata po různé době sání. Návštěvníky zaujala i ukázka metody, pomocí které se z klíšťat získávají pro experimentální účely sliny.

Zájemci si dále mohli vyzkoušet zachránit buňku před infekcí. Prostřednictvím skládačky se návštěvníci dozvěděli, jak v lidském těle fungují virus neutralizační protilátky a jak buňky prezentují zachycený antigen. 

 

Kdo chce pochopit počasí, měl by zkusit život v oblacích... Aspoň na chvíli! - záznam populárně naučné přednášky

Alena Zárybnická své první mapy a snímky z družic stahovala z mezinárodního programu pomocí antény a přijímače z ponorky na faksimilový papír ze začátku 80. let. Dnes je 25 let v redakci počasí ČT. A podílí se i na dalších projektech redakce počasí, sportu či v Českém rozhlase. Je spoluautorkou knih (např. Skoro jasno či Když se blýská na časy), článků o počasí v časopisech a novinách, knihy rozhlasových rozhovorů Zálety Aleny Zárybnické a cestopisné knihy Alpami na kole.

 

yt  Pro ty z vás, kteří nestihli přednášku Aleny Zárybnické, nabízíme její záznam na Youtube kanálu katedry fyziky.

 

 2021-12-09_zarybnicka

Klub Wikipedie

Klub Wikipedie

 

Wikiklub neboli neformální setkání příznivců Wikipedie zve zájemce o editaci z řad studentů, zaměstnanců JU i veřejnosti, a to jak zkušené editory, tak i začátečníky.

Kde: místnost Klub v přízemí budovy Akademické knihovny Jihočeské univerzity (Branišovská 1646/31b, dále také AK JU)

Kdy: pokračujeme i v roce 2024, a to 1x měsíčně v čase 16:45–17:45. Termíny jsou plánovány na úterky kolem poloviny měsíce: 16. 1., 13. 2., 12. 3., 16. 4., 14. 5. a 18. 6.

K dispozici budou:

  • počítač a interaktivní tabule, židle a stoly pro 25 lidí, je možné donést si vlastní notebook, tablet apod. s možností připojení k wi-fi.
  • zjištěné chyby a nedostatky ve Wikipedii (kdybyste třeba neměli vlastní tipy, co editovat)
  • wikipedistka na konzultace obzvláště k Wikipedii a sesterským projektům Wikimedia Commons a Wikidata
  • zdroje knihovny (potřebujete-li je a nemáte registraci v AK JU, dejte prosím vědět předem, abychom je mohli zajistit)
  • toalety

Jak:

  • Účast na setkáních Wikiklubu je zdarma.
  • Není potřeba se předem nikam registrovat. Napíšete-li nám však, samozřejmě budeme rádi a na oznámené téma se připravíme.

Kdo: kontaktní osobou je wikipedistka Czeva (e-mail přes rozhraní Wikipedie, e-mail: czevawikimedia.cz)

    Kniha Věda je život, život není věda

    Eva Bobůrková, Radek Gális

    Kniha s názvem Věda je život, život není věda obsahuje rozhovory s osmi význačnými vědci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsahuje autorské rozhovory s významnými vědci a odborníky, kteří dlouhodobě působili nebo stále ještě působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, a svou prací i zapojením do společenského života jsou pracovním i morálním příkladem pro současnou mladou generaci. Zpovídavými osobnostmi jsou pediatr a emeritní děkan Zdravotně sociální fakulty JU Miloš Velemínský (+2024), teolog, exulant a emeritní děkan Teologické fakulty JU Karel Skalický, biolog, emeritní rektor JU a současný ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, botanik Jan Květ, psycholog a historik Milan Nakonečný, biolog a vedoucí terénní stanice na Papui Nové Guineji Vojtěch Novotný, bioložka a emeritní děkanka Přírodovědecké fakulty JU Hana Šantrůčková, parazitolog a emeritní ředitel Parazitologického ústavu Akademie věd ČR Julius Lukeš. Knihu s bohatou fotografickou přílohou opatřil úvodem první rektor Jihočeské univerzity doc. Jiří Divíšek. 

    Slavnostní prezentace knihy se uskuteční ve čtvrtek 11. dubna v 16.00 u Lavičky Václava Havla vedle rektorátu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za přítomnosti autorů, většiny respondentů i emeritní předsedkyně Akademie věd ČR a Učené společnosti ČR prof. Heleny Illnerové.   

    Kniha vydána ve spolupráci s nakladatelstvím Dauphin, 280 stran, ISBN 978-80-7645-526-9,

    doporučená cena 350 Kč, kontakt: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel.: 602649292

      

    Kolik bobrů žije v Boleticích?

    Galerie:
    • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/20230319_141617.jpg,
    • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/20230504_103855.jpg,
    • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/img_2220.jpg,
    • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/img_2223.jpg,

    Student katedry biologie ekosystémů Vladislav Seidl se ve své bakalářské práci v sezóně 2021/22 věnoval monitoringu bobří populace ve vojenském újezdu Boletice. Zmapoval pobytové stopy bobrů a data následně vyhodnotil pomocí GIS softwaru. Výsledky odhalily, že se v Boleticích vyskytuje šest bobřích teritorií čítajících odhadem 34 jedinců. Celá práce byla následně zpracována do podoby článku do šumavského časopisu Silva Gabreta. Na bakalářskou práci student navázal výzkumem biodiverzity v bobřích a člověkem vytvořených tůních. S monitoringem se začalo v loňském roce a proběhl průzkum vodního hmyzu, plžů a ryb se zaměřením na ochranářsky významné druhy (tj. druhy z Červeného seznamu). Výzkum biodiverzity byl podpořen mimo jiné Studentskou grantovou agenturou (SGA) PřF JU. Nyní se intenzivně pracuje na zpracování vzorků a doufejme, že se i tyto výsledky podaří opublikovat! Na průzkumu se také podíleli vedoucí práce Vojtěch Kolář a na průzkumu ryb také další kolega z katedry Petr Blabolil.

    Originální článek v časopisu Silva Gabreta ZDE.

    Ilustrační foto: autoři studie

    Komerční rybolov devastuje ohrožené druhy v srdci Novohradských hor. Jihočeští vědci volají po ochraně Jiřické nádrže

    Jiřická nádrž, foto Petr Znachor BC AV ČR

    Velké obavy o osud Jiřické nádrže (Pohořského rybníka) v jádrové části Přírodní památky Novohradské hory mají hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s dalšími odborníky a veřejností. Tento jedinečný horský ekosystém malé říčky (Pohořský potok) a přibližně dvě stě let starého rašelinného rybníka se ještě donedávna vyznačoval čistou vodou a neporušenými přírodními poměry s původními druhy vzácných živočichů, včetně ohrožené střevle potoční. Komerční rybolov a vysazování velkých dravců, které se v nádrži v současné době provozuje, však významně ničí původní společenstva ryb i obojživelníků. Odborníci proto apelují na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a byla zahrnuta do připravované Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu založili také petici aePetici, v níž se mohou vyjádřit svým podpisem i občané.

    Podle jihočeských odborníků, kteří sledují povodí Jiřické nádrže už více než dekádu, je charakter, biologická hodnota a ekologická významnost této nádrže v jádrové části Přírodního parku Novohradské hory (téměř 900 m n. m.) na podobné úrovni, jako je tomu u rašelinného jezera Laka na Šumavě. Tomu bohužel neodpovídá úroveň ochrany unikátního ekosystému Pohořského potoka a Jiřické nádrže s původními populacemi střevle potoční a pstruha obecného. V České republice se jedná o jeden z mála systémů, kde střevle přirozeně využívají nejen tekoucí vody (Pohořský potok), ale i vody stojaté (Jiřická nádrž), a to velmi dynamickým způsobem v závislosti na panujících podmínkách.

    Nechránit tuto nádrž je proti všem moderním vědeckým konceptům
    Jiřická nádrž bohužel v současné době postrádá jakýkoliv stupeň efektivní ochrany před nevhodným komerčním využitím. „To, že je tato horská rašelinná nádrž vedena jako obyčejný rybník, je těžko pochopitelné, neboť v kontextu jejího povodí a oživení ohroženými druhy ryb to vůbec neodpovídá realitě,“ shodují se Dr. Jiří Peterka, Prof. Jan Kubečka a Prof. Karel Šimek z Hydrobiologického ústavu Biologického centra (BC) AV ČR. Nezahrnout tuto nádrž do plánované úpravy přírodní památky je podle odborníků proti všem moderním vědeckým konceptům napojení řeka-jezero (rybník), protože prostředím povodí Pohořského potoka a vodních cest je vlastně zajištěna biodiverzita v těchto otevřených a propojených rašelinných ekosystémech. V horní části nádrže se navíc nyní vyskytuje i zvláště chráněný bobr evropský.

    „Je proto zarážející, že tato unikátní nádrž s charakterem přírodního horského jezera, která je centrálním integrujícím prvkem povodí všech rašelinišť v návrhu přírodní památky Pohoří na Šumavě, není do návrhu zahrnuta,“ doplňuje Prof. Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

    Nepůvodní druhy rybích dravců pustoší původní střevle a pstruhy
    Jiřická nádrž je nyní v pronájmu soukromé firmy. Aktuálně praktikovaný systém komerčního rybolovu narušil křehkou rovnováhu zdejšího ekosystému. Do nádrže byly vysazeny zcela nepůvodní druhy jako sibiřští jeseteři v délce až jeden metr, amuři o váze 8 kg nebo štiky. Zejména štiky jsou schopny se vytřít i v této horské nádrži, nejsou v tomto pstruhovém povodí přirozeným druhem a jsou velmi agresivními predátory, kteří pustoší původní populace střevle potoční a pstruha obecného i v přítocích. Na referenčních lokalitách Pohořského potoka, které Hydrobiologický ústav BC AV ČR dlouhodobě sleduje, již nelze střevli ani spatřit. Navíc všechna voda z Jiřické nádrže je teď odváděna přes výpustní zařízení, a přirozené migrační cesty ohrožených druhů ryb přes přeliv rybníka byly tudíž zcela přerušeny. Přítomnost velkých dravců se negativně dotkne i populací čolka horského, který se hojně vyskytoval v horní části Jiřické nádrže a v přilehlých tůňkách a oddělených původních meandrech Pohořského potoka.

    „Současná umělá rybí obsádka je naprosto nevhodná do prostředí Přírodního parku Novohradské hory, jehož toky odpovídají svým charakterem pstruhovému pásmu. Velké ryby jako jeseteři s délkou až 120 cm a kapři a amuři s váhou až 20 kg nenajdou v prostředí nádrže dostatek přirozené potravy a musí být dokrmovány, což jen zrychluje devastaci původních společenstev ryb, která se v tomto systému vyvíjela po staletí a měla by tudíž být objektem zvýšené ochrany. Vysazování dravců jako je štika do čistě „pstruhových vod“ s velkým podílem ohrožené střevle potoční je dokonce i v příkrém rozporu s pravidly rekreačního rybolovu provozovaného na pstruhových vodách,“ říkají Dr. Peterka a Prof. Jan Kubečka.

    Velmi kontroverzní je i oplocení celé nádrže a přilehlých luk, což znemožňuje přístup k vodní ploše a omezuje turistické využití této jádrové části Přírodního parku Novohradské hory.

    Společenské priority a kvalita vody
    Odborníci rovněž upozorňují na to, že nádrž není izolovaný systém, jako např. louka, ale otevřený krajinný prvek, resp. vodní útvar propojující rozsáhlé povodí chráněných rašelinišť s povodím řeky Malše a přirozené migrační cesty původních druhů ryb.

    Další společenskou prioritou je udržení kvality vody v přítocích řeky Malše a co nejnižšího zatížení vodárenské nádrže Římov fosforem z povodí Novohradských hor. Podobné projekty s dokrmováním nepůvodních druhů ryb zcela zásadně narušují přírodní poměry v povodí dotčeného území v Přírodním parku Novohradské hory a přispívají i ke zvýšenému odnosu fosforu.

    Tištěnou petici je možné podepsat na recepcích Biologického centra AV ČR v Branišovské ulici 31 a v ulici Na Sádkách 7 v Českých Budějovicích, elektronickou ePetici je možné podepsat on-line na Portálu občana https://portal.gov.cz/e-petice/335-petice-za-pripojeni-jiricke-nadrze-do-prirodni-pamatky-pohori-na-sumave-v-navrhu-planu-pece-na-obdobi-20232032.

     

    >Více informací k Petici za připojení Jiřické nádrže do Přírodní památky Pohoří na Šumavě v Návrhu plánu péče na období 2023–2032<

     

    Zdroj: Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

    Kontroly studia za akademický rok 2019/2020

    V termínu od 12. do 23. 10. 2020 probíhají kontroly studia.
    Na studijní oddělení zašlete zápisový list A za 19/20 – naskenovaný/vyfocený s podpisem.

    Svým podpisem stvrzujete, že jsou výsledky vyplněny správně.
    Zápisový list můžete na studijní odd. i přinést.

    Pokud nemáte vyplněny všechny výsledky, kontaktujte příslušného vyučujícího/katedru.

    Krajina, parky, zahrady - na PřF probíhal kurz univerzity třetího věku

    Proběhl další kurz U3V, tentokrát na téma krajina, parky, zahrady a jejich skryté přírodní a kulturní hodnoty. Nechyběla ani závěrečná přednáška o funerální kultuře, aneb podzimní hřbitovy jako netradiční parky.  S velkým úspěchem se také setkaly obě odpolední exkurze. První do Tereziina údolí a druhá do zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou.

    Krajské kolo matematické olympiády kategorie A

    Galerie:
    • images/PRF/fakulta/aktuality/16-1-20/5668b.jpg,

    Na Přírodovědecké fakultě JU se v úterý 15. ledna 2020 uskutečnilo krajské kolo matematické olympiády kategorie A.

    Již tradičně soutěž spolupořádáme s krajskou komisí matematické olympiády a s českobudějovickým Domem dětí a mládeže. V letošním roce se soutěže zúčastnil nebývale vysoký počet studentů.

    Více než 70 středoškoláků  řešilo obtížné matematické problémy. Mnozí z nich pravidelně navštěvují matematický kurz Metody řešení úloh SŠ, který probíhá na Přírodovědecké fakultě JU vždy v zimním semestru jako příprava na matematické soutěže. Věříme, že mnozí z účastníků krajského kola budou úspěšnými řešiteli a někteří postoupí do ústředního kola, kde se utkají s vítězi dalších krajských kol. 
    Studenty a jejich učitele rádi přivítáme na kurzu i na olympiádě i v příštím školním roce.

    Křest knihy Česká příroda, krásy a zajímavosti

    Ve středu 4.12. se v prostorách klubu akademické knihovny JU CB konal křest knihy, jejímž autorem je Prof. Jan Kopecký, dlouholetý pedagog Přírodovědecké fakulty.

    Přestože se jeho výzkum týká klíšťat a jimi přenášenými nemocemi, jeho vášní a celoživotní láskou je fotografování přírody, konkrétně zvířat a rostlin. Kniha Jana Kopeckého přináší fotografie vzácných a chráněných zástupců naší fauny a flóry doplněné o jejich stručný popis i zážitky, které autor při jejich fotografování získal.

    Na křtu knihy autora představil Doc. František Weyda, též fotograf, věnující se především vědecké a mikroskopové fotografii a zároveň dlouholetý autorův přítel. Pak následovalo promítání fotografií z knihy s autorovým komentářem a nakonec byla kniha pokřtěna.

    Knihu je možné zakoupit online, např. v knihkupectví Academia zde: https://www.academia.cz/ceska-priroda-krasy-a-zajimavosti--kopecky-jan--2019

    Kurz pro učitele geografie a zeměpisu - Atlasy v minulosti a současnosti

    Zveme Vás na další z našich vzdělávacích akcí, která je určená pedagogům středních a základních škol. Tentokrát jsme pro Vás připravili geografické téma s názvem:

     

    Atlasy v minulosti a současnosti

     

    Termín: 24.2.2023

    Kurz bude probíhat v areálu PřF JU od 8:00 cca do 15:00

     

    Cílem kurzu je seznámit učitele geografie s možnostmi práce se Školními atlasy světa a vytváření pracovních listů s tematikou kartografie pro žáky 2. stupně ZŠ a SŠ.

    Podíváme se do historie kartografické tvorby a ukážeme si zajímavé formy srovnávání obsahu map ve Školních atlasech světa a způsoby jeho vyjadřování.

    Kurz je akreditovaný v systému DVPP.

    Kurz je pro pedagogy zdarma, maximální počet účastníků je 16.

     

    Případné dotazy a přihlášky posílejte na adresu Evy Gardianové: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

    Kurz vede Mgr. Roman Kneifl, Gymnázium Český Krumlov a PřF JU.

     

    Kurz se bude věnovat následujícím tématům:

    • Školní atlasy světa v minulosti a současnosti

    •  Mapy a jejich obsah, kartografická zobrazení

    •  Vzdálenosti na mapách a ve skutečnosti

    •  Workshop – obsah Školních atlasů světa vydaných v průběhu 19. – 21. století

      Vezměte s sebou svůj aktuálně používaný Školní atlas světa. Pokud máte i starší vydání, vezměte i to, bude se hodit.

      Výuka proběhne v areálu Přf JU v budově C, posluchárně C4.

    Kurzy CZV 2024 jaro/léto otevřeny - Juniorská univerzita a profesní vzdělávání učitelů

    Kurzy CZV 2024 jaro/léto otevřeny - Juniorská univerzita a profesní vzdělávání učitelů

    Mílí studenti, učitelé středních škol,

    na období únor až červen jsme si pro Vás připravili nové kurzy celoživotního vzdělávání, kurzy juniorské univerzity a akce pro celé třídy.

    Podívejte se na naší pestrou nabídku a přijďte se k nám podívat!

    Semináře pro pedagogy středních škol

    * Demografická revoluce - projekt "OSTROV" - Seminář pro učitele zeměpisu a geografie

    * Maturita z matematiky ve Skandinávii – Seminář nejen pro učitele matematiky

    * Víkend pro učitele chemie

    * Vertebratologický víkend – Terénní víkend pro učitele biologie

    * Jarní botanický víkend – Terénní víkend pro učitele biologie

    * Výuka fyziky s aplikací PhyPhox – Praktické tipy pro středoškolské učitele

     

    Jednotlivé kurzy popsány zde. Program v pdf ke stažení:

    kurzy-pro-pedagogy-leden-cerven-2024-skladacka.pdf

    ScienceLab

    Pokud byste k nám chtěli přijet s celou třídou, nabízíme novou akci s názvem ScienceLab, kde se můžete se svými studenty podívat na jednu problematiku pohledem biologie, chemie, fyziky, matematiky, informatiky a geografie.

    Termíny a informace zde. Program v pdf ke stažení:

    sciencelab-2024-a4.pdf

    Jednodenní semináře - semináře juniorské univerzity (JuniUni)

    * Ptačí společenstva na krmítkách a jejich predátoři

    * Od DNA k chromosomům – Molekulární praktika

    * Dvojí pohled na DNA v laboratoři savčí vývojové biologie

    * Spektrofotometrické stanovení iontů dvojmocného železa v nízkých koncentracích

    * Jak pracuje půda a kdo v ní žije?

    * Mikrobiolog * Rostliny ve stresu

    * Molekulární metody v terénní zoologii

    Jednotlivé kurzy popsány zde. Program v pdf ke stažení: 

    juni-uni-workshopy-leden-cerven-2024-skladacka.pdf

    Stay in touch
    social media

    Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

    Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

    © 2024 University of South Bohemia
    Cookies

    1

    0