Laboratoř využívá mušku octomilku - Drosophila melanogaster - jako model pro zkoumání meziorgánové komunikace, která ovlivňuje distribuci živin do různých orgánů a buněk během rozličných životních situací. Například imunitní reakce je náročná na energii a živiny a tomu je potřeba přizpůsobit celkový metabolizmus organismu. Octomilka je prvotřídní genetický model pro výzkum těchto regulací.Laboratoř využívá mušku octomilku - Drosophila melanogaster - jako model pro zkoumání meziorgánové komunikace, která ovlivňuje distribuci živin do různých orgánů a buněk během rozličných životních situací. Například imunitní reakce je náročná na energii a živiny a tomu je potřeba přizpůsobit celkový metabolizmus organismu. Octomilka je prvotřídní genetický model pro výzkum těchto regulací.
Centrum polární ekologie hledá postdoktorského pracovníka, který by rozšířil nově vznikající skupinu vedenou Vojtěchem Kubelkou, Ph.D., zabývající se evoluční ekologií.
Více informací ZDE.
Katedra medicínské biologie vypisuje nová témata pro experimentální bakalářské a diplomové práce. Zvolit si můžete z témat věnujících se nádorové imunoterapii, ale i interakci klíště-hostitel. Aktuální seznam najdete ZDE.
Nový článek Five decades of terrestrial and freshwater research at Ny-Ålesund, Svalbard za přispění prof. Elstera vyšel v časopise Polar Research.
Článek je k dispozici ZDE.
Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) vyvinuli léčivo, které tohle dokáže. V rámci dosavadního výzkumu tým RNDr. Jana Ženky tímto přípravkem dosahoval úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Pokud se tento nadějný léčivý přípravek v klinických studiích osvědčí, může přispět k léčbě rakoviny i v globálním měřítku. Více k přečtení zde.
Klíštěcí sliny obsahují stovky proteinů, které narušují a modulují hostitelskou imunitní odpověď a díky tomu klíšťata mohou nepozorovaně sát krev po dobu několika dnů. Jedním z těchto proteinů je i protizánětlivý Iripin-1, který popsal tým výzkumníků z KME ve spolupráci s vědci z Parazitologického ústavu a NIH v nově vydané publikaci. Publikaci si můžete přečíst kliknutím na tento odkaz.
