Univerzita třetího věku
Šumava: Známá a přece neznámá
.…objevujte ji společně s vědci PřF JU
Zveme Vás do kurzu univerzity třetího věku (čili 55+), který bude tentokrát věnovaný Šumavě.
Šumava, známá a přece neznámá. Toto území je proslulé svými rozlehlými lesy, hlubokými údolími a mnoha malebnými jezery. Díky své jedinečné přírodní kráse a bohaté historii je Šumava oblíbeným cílem turistů, vědců a milovníků přírody. Národní park Šumava je jedním z největších a nejstarších chráněných území v Česku, kde se snaží zachovat a obnovit původní přírodní ekosystémy. Chcete-li se o ní dozvědět víc, přihlaste se do našeho kurzu a objevujte ji společně s námi.
Kdy?: začínáme první přednáškou 19.3.2025 v 16:30 (celkem proběhne 7 přednášek a 2 exkurze do zajímavých lokalit NP Šumava v doprovodu vědců z PřFJU), exkurze probíhají 3.5. a 17.5.
Kde?: Posluchárna C1, Budova C Přírodovědecké fakulty JU
Cena: 1200,- Kč
Odkaz na přihlášení
Témata jednotlivých lekcí:
Obraz Šumavy jako výsledek spletité historie území (Michal Hořejší a Jaroslav Vrba)
19. 3. 2025
Řekne-li se Šumava, snad každému vyvstane obraz rozsáhlého území nekonečných lesů. Málokdo si však uvědomí, že nejde o obraz samozřejmý, navíc opřený o skutečnou dynamiku šumavských lesů. V 19. století, kdy ji Češi doslova objevili, byla Šumava vnímána prizmatem hned několika konkurenčních motivů – od pohoří se na jedné straně očekávaly strmé hory alpského charakteru s vyhlídkami, na druhé straně se však zdůrazňovala neprostupnost a divokost. A do toho přišla známá Klostermannova „broučková“ kalamita… Úvodní přednáška představí historii pohoří, a především pak historii jeho kulturního uchopování.
Je květena Šumavy opravdu chudá? (Milan Štech)
26. 3. 2025
Díky geomorfologii a převažujícímu substrátu je z pohledu cévnatých rostlin Šumava často považována za území druhově chudé. Přednáška vás provede nejhojnějšími, nejvýznamnějšími, nejkrásnějšími, nejvzácnějšími i nejohroženějšími rostlinami Šumavy a dokáže vám, že první pohled klame a květena Šumavy jako celku je značně bohatá a cenná.
V čem jsou jedinečná šumavská jezera (Jaroslav Vrba)
2. 4. 2025
Téměř dvě staletí patří ledovcová jezera k ikonickým cílům návštěvníků Šumavy. Jejich hladiny zrcadlí nejen ledovcové kary se strmými jezerními stěnami, ale i okolní hluboké lesy – ať už živé či „mrtvé“. Jejich hladiny a sedimenty ovšem ukrývají strhující příběhy od jejich vzniku před téměř 15 tisíciletími a jejich dramatickou proměnu v posledních 150 letech. Co se přihodilo od první návštěvy profesora Antonína Friče? Díky dlouhodobému bádání generací hydrobiologů máme unikátní data o vymizení a následném návratu života do šumavských jezer. Ukážeme, jak jejich ekosystémy ovlivnily v minulém století kyselé deště a jak se jezera zotavují.
Šumavská rašeliniště (Zuzana Urbanová, Tomáš Picek)
9. 4. 2025
Rašeliniště představují ikonickou součást Šumavy se svými jezírky a mechovými koberci, ale najdeme zde i jiné typy rašelinišť, jejichž role v krajině, koloběhu vody a živin je zcela zásadní. Mnoho šumavských rašelinišť bylo v minulém století narušeno odvodněním či těžbou rašeliny. V posledních letech se přistupuje k aktivní revitalizaci narušených rašelinišť a společně se podíváme na možnosti a úspěšnost těchto aktivit.
Živočichové pod vodní hladinou (Petr Blabolil, Vojtěch Kolář)
16. 4. 2025
Během přednášky se podíváme na rybí a hmyzí společenstva od pramenných stružek po významné toky jako jsou Vltava a Otava. Seznámíme se s původními společenstvy, které byly historicky ovlivněny okyselením vody, využíváním povodí i vlastních toků. Pozornost bude věnována i současnému krajinnému inženýru bobru evropskému a jeho zásahům do krajiny - především tvorbě nových vodních ploch.
Je kůrovec rizikem pro české lesy? (Martin Hais)
23. 4. 2025
Přednáška bude zaměřená na způsob šíření kůrovce v lesích, rizika napadení stromů a které podmínky je zvyšují. Také bude zařazeno téma, zde je možné napadení stromů lýkožroutem předvídat i více let dopředu a jaká data se k tomu používají.
Co vyprávějí šumavské smrčiny (Hana Šantrůčková)
30. 4. 2025
Od nepaměti je Šumava krajem rozsáhlých hvozdů, které jsou svým charakterem a rozlohou jedinečné, ale které čas od času podléhají zkáze. Přednáška chce přispět k pochopení zákonitostí vývoje šumavských lesů a to především v podmínkách měnícího se prostředí. Cílem je také ukázat, že pokud odumře stromové patro, les je stále živý.
Odkaz na přihlášení
Pro více informací pište:
