V časopise Vesmír vyšel v první polovině roku 2017 seriál o Arktidě, na kterém se podíleli i vědci z Centra polární ekologie na PřF JU. Všechny části seriálu najdete zde.

V Nakladatelství JU vyšel překlad knihy britského botanika Daleho Walterse Rostlina jako pevnost (Fortness Plant) na čemž se jako odborný redaktor knihy podílel Martin Janda z Katedry experimentální biologie rostlin. Do češtiny knihu přeložil Stanislav Mihulka.

Rostliny představují lákavou kořist plnou živin pro ohromnou armádu patogenů a predátorů. Dokonce se ani nemohou hnout z místa. Jak vůbec mohou přežít? Odpověď nabízí populárně naučná kniha Rostlina jako pevnost. Jak se nenechat sežrat, která čtenáře seznamuje s nekonečnou válkou mezi rostlinami a jejich protivníky. Walters vykresluje rostliny nikoliv jako bezbranné oběti potravního řetězce, ale jako mistry v přežívání, kteří mají po ruce řadu skvělých triků, díky nimž jsou důstojnými soupeři pro nelítostné mikroskopické patogeny i věčně hladové herbivory. Kdo se bojí, nesmí na louku!

Tato studie konkrétně zkoumala vztah mezi hostitelem a mikrobiomem u pěti druhů ze skupiny Triatominae. Jedním z výsledků je odhalení tří hlavních faktorů (ontogeneze, druhová identita a prostředí), které ovlivňují složení střevního mikrobiomu těchto zákeřnic. Jejich mikrobiomy se vyznačují významnou ztrátou bakteriální rozmanitosti v průběhu ontogenetického vývoje. Nejvyšší bakteriální rozmanitost mají první instary, zatímco mikrobiomu dospělců běžně dominuje jediný taxon.

Tato studie je první, která ukazuje deterministické vzorce ve složení mikrobiomů u různých druhů zákeřnic a ve všech jejich životních stádiích.

Brown, J.J., Rodríguez-Ruano, S.M., Poosakkannu, A. et al. Ontogeny, species identity, and environment dominate microbiome dynamics in wild populations of kissing bugs (Triatominae). Microbiome 8, 146 (2020). https://doi.org/10.1186/s40168-020-00921-x

Rozhovor Lucie Výborné s Janem Zrzavým na Radiožurnálu.

O evoluční úspěšnosti, sobeckém genu, pandemiích a dalších zajímavých tématech...Záznam rozhovoru najdete na tomto odkazu.

Reportáž Deníku N z laboratoří Katedry medicínské biologie, kde jsou testovány vzorky na koronavirus. 

Jak vypadá pracovní den lidí, kteří testují vzorky na koronavirus? Čtěte v tomto článku

Rozhovor s profesorem Janem Zrzavým o pandemii koronaviru pro Reflex.

"Koronavirus neznamená v evoluci člověka nic" tvrdí Jan Zrzavý. Více si přečtěte v tomto článku.

Rozhovor s Terezou Majerovičovou a Jaromírem Benešem pro MF DNES.

Rozhovor s dvojicí vědců, která zkoumá zaniklé vesnice subsaharského Senegalu najdete na tomto odkazu.

Život na hranici možného, aneb tajemství ledovců. Marie Šabacká na konferenci TEDx Prague.

Vystoupení polární ekoložky Marie Šabacké na světoznámé konferenci TEDx můžete zhlédnout v tomto videu.

Luděk Berec z Katedry matematiky hostem Českého rozhlasu České Budějovice

Rozhovor o důležité roli matematiky při tvorbě pandemických plánů si můžete poslechnout zde 

Marie Šabacká hostem pořadu Fokus Václava Moravce.

Polární ekoložka Marie Šabacká byla hostem pořadu ČT24 Fokus Václava Moravce s tématem "Chudá bohatá planeta". Celý pořád můžete shlédnout zde.

Petr Jelínek z Katedry fyziky hostem Českého rozhlasu České Budějovice

O svém výzkumu sluneční koróny a nejen o něm vypráví doc. Petr Jelínek z Katedry fyziky. Celý rozhovor naleznete zde.

Tereza Majerovičová a Jaromír Beneš hosté pořadu Planetárium na Českém rozhlasu

Povídání o archeologickém výzkumu zaniklých vesnic v Senegalu si můžete poslechnout na tomto odkazu

Ján Štěrba a Filip Dyčka z Katedry chemie představují nový hmotnostní spektrometr v reportáži Jihočeské televize.

Laboratoř proteomiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity byla nově vybavena unikátním hmotnostním spektrometrem tims-TOF. Blíže ho veřejnosti představují Ján Štěrba a Filip Dyčka v této reportáži.

Mimořádný objev českých archeologů. Našli stopy obří katastrofy, která mohla měnit dějiny starověku

Článek na info.cz o výzkumu Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Jan Robovský hostem studia ČT24

Vědcům se podařilo uměle vytvořit dvě embrya nosorožce bílého severního. Klíčovou roli v tomto úspěchu sehrál Safari park ve Dvoře Králové nad Labem. Zoolog Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty JU, který se podílel na studii tohoto afrického savce, ve videu hovoří o rozdílech jednotlivých druhů nosorožců. Celá reportáž zde.

Jaromír Beneš hostem studia Leonardo

Doc. Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty byl hostem Studia Leonardo Českého rozhlasu. Celý pořad o nových poznatcích i mýtech z oblasti archeologie si můžete poslechnout v následujícím odkazu.

Rozhovor s Radimem Šumberou v Jihočeském deníku vědy

Radim Šumbera hovoří o svých cestách na Africký kontinent, o výzkumu rypošů a o tom, jak jsou ve výzkumu přínosné genetické analýzy. Celý článek najdete zde.

Julius Lukeš hostem Prostoru X

Profesor Julius Lukeš svojí prací žije. Tvrdí, že lidé si škodí tím, jak se zbavují parazitů. Vede to k nemocem i změně bakterií ve střevech. Mikrobiom přitom ovlivňuje až 90 procent všech chorob. Celý rozhovor můžete vidět zde.

Jaromír Beneš v rozhovoru pro info.cz

Doc. Jaromír Beneš, vedoucí laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, v rozhovoru pro info.cz hovoří o mýtech spojených s takzvaným stěhováním národů. Celý rozhovor najdete v přiloženém odkazu.

Marie Jalovecká v Českobudějovickém týdnu

Rozhovor s Marií Jaloveckou úspěšnou absolventkou Přírodovědecké fakulty JU o výzkumu babesie, parazita přenášeného klíšťaty si můžete přečíst zde.

Rozhovor s Janem Robovským v MF Dnes 

Kriticky ohroženému druhu nosorožce bílého severního svitla naděje. Podle poslední studie mezinárodního týmu vědců, jehož členem je také Jan Robovský z Katedry zoologie PřF JU, by bylo možné je zachránit Rozhovor si můžete přečíst zde. 

Reportáž o terénních exkurzích na Svalbard a Papuu-Novou Guineu 

Studenti PřF JU již několik let jezdí na zajímavé terénní exkurze do Arktidy a na Papuu-Novou Guineu. Tady si můžete přehrát krátkou reportáž o těchto exkurzích.

Rozhovor se studentkou Anetou Pilíkovou v magazínu Studenta

Rozhovor o Kurzu tropické ekologie a o cestování si můžete přečíst zde. 

Prof. Jan Zrzavý hostem Pavla Štrunce 

V interview hovoří o definici pohlaví, fenoménu singles či o xenofobii. Celý rozhovor si můžete poslechnout na tomto odkazu.

Prof. Vojtěch Novotný v pořadu GEN 

Prof. Vojtěch Novotný, který již přes dvacet let působí na terénní stanici na Papui–Nové Guineji a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity představuje svůj výzkum v pořadu České televize GEN.

Nový třídílný seriál o počátcích zemědělství s doc. Jaromírem Benešem na ČRo Planetárium 

Český rozhlas Planetárium začal vysílat třídílný seriál o počátcích zemědělství, ve kterém hovoří prof. Jaromír Beneš. První díl byl vysílán 15. 9. 2018 a jeho záznam si můžete poslechnout na následujícím odkazu od dvacáté šesté minuty a padesáté vteřiny.

ČRO PLANETÁRIUM - POČÁTKY ZEMĚDĚLSTVÍ

Prof. Jaroslav Vrba hostem Českého rozhlasu

Prof. Jaroslav Vrba hovoří v pořadu Lucie Výborné o kvalitě vody v nádržích v České republice. Celý záznam si můžete poslechnout na tomto odkazu.

Rozhovor s Martinem Palusem v MF Dnes

Absolvent PřF JU Martin Palus obdržel v letošním roce Prémii Otto Wichterleho, více o jeho výzkumu si můžete přečíst v tomto článku.

Doc. Tomáš Doležal hostem ČT 

Co se stane, když nedodáme imunitnímu systému dost energie? Nebo naopak, když ji dodáme zbytečně moc? Jakým způsobem se reguluje nakládání s energií organizmu během imunitních reakcí? Pokud imunitní systém nemá dost energie, nemůže být dostatečně efektivní a hůře bojuje s patogenem. To je vcelku logické. Co se ale stane, když se pro potřebu imunity uvolní energie zbytečně moc? Organizmus nemá neomezené zásoby a tak s energií musí nakládat velmi obezřetně. Často se také spekuluje, že uvolněnou energii nevyužívá pouze imunitní systém, ale i samotný patogen. Jak zajistit, aby hostitel zbytečně nekrmil patogeny? Toto jsou důležité evolučně-ekologické otázky, které ovšem není jednoduché experimentálně ověřovat. Pro experimentální ověření je třeba mít především dobrý modelový systém, nejlépe snadno manipulovatelný modelový organismus s dobře definovaným modelem infekce.
Adam Bajgar a Tomáš Doležal z laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily takový modelový systém mají. Díky genetickému modelu octomilky jsou schopni regulovat množství energie, uvolněné při imunitní reakci a sledovat, jak to ovlivní boj hostitele s patogenem. Zjistili, že pokud imunitní systém nedostane dost energie, tak je skutečně neefektivní a octomilka snáze podlehne infekci. Ovšem zvýšit množství uvolněné energie může někdy imunitní reakci vylepšit, ale někdy naopak může pomoci patogenům na úkor zásob hostitele, záleží na typu infekce. Tyto experimenty navíc ukázaly, že imunitní buňky se při ohrožení organizmu sice chovají sobecky a usurpují si energii pro sebe, ale že také samy tuto svou sobeckost dokáží držet na uzdě, limitovat jí. Na začátku reakce vyplaví molekulu, která utlumí spotřebu energie jinými tkáněmi, později ovšem samy vyplaví enzym, který tuto molekulu degraduje a tak učiní vlastní sobeckosti přítrž. 

Doc. Doležal o poznatcích, ke kterým se svým týmem dospěl, krátce pohovořil ve vysílání České televize. Na reportáž se můžete podívat zde. 

Rozhovor se studentkou doktorského studia Jarmilou Krásovou 

Mgr. Jarmila Krásová studuje třetím rokem doktorský obor Zoologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích pod vedením doc. Radima Šumbery Ph.D. Ve svojí disertační práci se zabývá fylogenezí hlodavců v horských oblastech východní Afriky. Rozhovor s ní si můžete přečíst zde. 

Rozhovor s prof. Janem Zrzavým v časopise Vesmír

Na webu časopisu Vesmír si můžete přečíst rozhovor s prof. Janem Zrzavým, ve kterém s redaktorem Martinem Janáčem mluvil především o tématu násilné smrti.

Rozhovor s prof. Liborem Grubhofferem 

S příchodem teplého počasí se to venku klíšťaty jen hemží. Každé čtvrté klíště je přitom podle průzkumu infikované. Pokud Vás zajímá, zda tento nárůst infikovaných klíšťat souvisí s globálním oteplováním a zda je třeba se jich tolik obávat, přečtěte si rozhovor s profesorem Liborem Grubhofferem, který se Přírodovědecké fakultě výzkumem klíšťat dlouhodobě zabývá.

Rozhovor s prof. Hanou Šantrůčkovou v časopise Vesmír

V aktuálním čísle časopisu Vesmír si můžete mimo jiné přečíst rozhovor s prof. Hanou Šantrůčkovou z Katedry biologie ekosystémů.

Rozhovor s mikrobioložkou Marií Šabackou 

Mikrobioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie vyhrála v soutěži Nadačního fondu Neuron téměř půl milionu korun, které využije na výzkum ohrožených a málo probádaných tropických ledovců v Africe. Rozhovor s Marií Šabackou si můžete přečíst zde. 

Doc. Radim Šumbera v Dobrém ránu ČT 

Doc. Radim Šumbera z katedry zoologie byl společně s několika rypoši hostem včerejšího Dobrého rána na ČT. Tady najdete odkaz na první vstup, po jeho přehrání je pak možné pustit si na stránce několik dalších.

Jihočeská televize natáčela v Laboratoři fyziky plazmatu

Podívejte se, jaké pokročilé problémy jsou řešeny Laboratoří fyziky plazmatu v rámci projektů NATO, GAČR a dalších.

případně je možné shlédnout pořad Na kloub věci přímo na webu Jihočeské televize. 

Marie Šabacká v pořadu Vědci pod mikroskopem

Marie Šabacké z Centra polární ekologie vystoupila v pořadu Úřadu vlády České republiky, Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, "Vědci pod mikroskopem" (díl 3)

Martin Lulák z CPE hostem Českého Rozhlasu

Martin Lulák z Centra polární ekologie v pondělí povídal o životě na Svalbardu v pořadu Odpolední host Českého rozhlasu České Budějovice. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu.

Prof. Jiří Komárek hostem Českého rozhlasu

Profesor Jíří Komárek, který působí na katedře botaniky, byl v sobotu hostem Filipa Černého v pořadu Jihočeši. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu. 

Rozhovor s doc. Jaromírem Benešem v časopisu Týden

V časopise Týden vyšel zajímavý rozhovor s vedoucím Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie, doc. Jaromírem Benešem. Rozhovor si můžete přečíst zde. 

Doc. Oleg Ditrich v dalším dílu pořadu A DOST!

Doc. Oleg Ditrich opět v pořadu A DOST! Tentokrát o přístrojích, které údajně parazity v lidském těle nejen odhalí, ale dokonce zahubí. Celý díl můžete sledovat zde

Doc. Oleg Ditrich v pořadu A DOST!

Doc. Oleg Ditrich působící na Přírodovědecké fakultě hovoří o rizicích parazitárních infekcí. Je strach z parazitů skutečně oprávněný? Podívejte se na na celý díl zde.

Docent Tomáš Doležal hostem ve studiu České televize

Koncem roku 2016 byl hostem studia ČT24 vedoucí Katedry molekulární biologie a genetiky doc. Tomáš Doležal, který hovořil o tom, jakým způsobem v jeho laboratoři probíhá výzkum fungování imunity a jak se při výzkumu uplaťnují octomilky. Záznam jeho rozhovoru najdete pod tímto odkazem, začíná v osmé minutě. 

Rozhovor Lucie Výborné s Janem Zrzavým na Radiožurnálu.

O evoluční úspěšnosti, sobeckém genu, pandemiích a dalších zajímavých tématech...Záznam rozhovoru najdete na tomto odkazu.

Reportáž Deníku N z laboratoří Katedry medicínské biologie, kde jsou testovány vzorky na koronavirus. 

Jak vypadá pracovní den lidí, kteří testují vzorky na koronavirus? Čtěte v tomto článku

Rozhovor s profesorem Janem Zrzavým o pandemii koronaviru pro Reflex.

"Koronavirus neznamená v evoluci člověka nic" tvrdí Jan Zrzavý. Více si přečtěte v tomto článku.

Rozhovor s Terezou Majerovičovou a Jaromírem Benešem pro MF DNES.

Rozhovor s dvojicí vědců, která zkoumá zaniklé vesnice subsaharského Senegalu najdete na tomto odkazu.

Život na hranici možného, aneb tajemství ledovců. Marie Šabacká na konferenci TEDx Prague.

Vystoupení polární ekoložky Marie Šabacké na světoznámé konferenci TEDx můžete zhlédnout v tomto videu.

Luděk Berec z Katedry matematiky hostem Českého rozhlasu České Budějovice

Rozhovor o důležité roli matematiky při tvorbě pandemických plánů si můžete poslechnout zde 

Marie Šabacká hostem pořadu Fokus Václava Moravce.

Polární ekoložka Marie Šabacká byla hostem pořadu ČT24 Fokus Václava Moravce s tématem "Chudá bohatá planeta". Celý pořád můžete shlédnout zde.

Petr Jelínek z Katedry fyziky hostem Českého rozhlasu České Budějovice

O svém výzkumu sluneční koróny a nejen o něm vypráví doc. Petr Jelínek z Katedry fyziky. Celý rozhovor naleznete zde.

Tereza Majerovičová a Jaromír Beneš hosté pořadu Planetárium na Českém rozhlasu

Povídání o archeologickém výzkumu zaniklých vesnic v Senegalu si můžete poslechnout na tomto odkazu

Ján Štěrba a Filip Dyčka z Katedry chemie představují nový hmotnostní spektrometr v reportáži Jihočeské televize.

Laboratoř proteomiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity byla nově vybavena unikátním hmotnostním spektrometrem tims-TOF. Blíže ho veřejnosti představují Ján Štěrba a Filip Dyčka v této reportáži.

Mimořádný objev českých archeologů. Našli stopy obří katastrofy, která mohla měnit dějiny starověku

Článek na info.cz o výzkumu Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Jan Robovský hostem studia ČT24

Vědcům se podařilo uměle vytvořit dvě embrya nosorožce bílého severního. Klíčovou roli v tomto úspěchu sehrál Safari park ve Dvoře Králové nad Labem. Zoolog Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty JU, který se podílel na studii tohoto afrického savce, ve videu hovoří o rozdílech jednotlivých druhů nosorožců. Celá reportáž zde.

Jaromír Beneš hostem studia Leonardo

Doc. Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty byl hostem Studia Leonardo Českého rozhlasu. Celý pořad o nových poznatcích i mýtech z oblasti archeologie si můžete poslechnout v následujícím odkazu.

Rozhovor s Radimem Šumberou v Jihočeském deníku vědy

Radim Šumbera hovoří o svých cestách na Africký kontinent, o výzkumu rypošů a o tom, jak jsou ve výzkumu přínosné genetické analýzy. Celý článek najdete zde.

Julius Lukeš hostem Prostoru X

Profesor Julius Lukeš svojí prací žije. Tvrdí, že lidé si škodí tím, jak se zbavují parazitů. Vede to k nemocem i změně bakterií ve střevech. Mikrobiom přitom ovlivňuje až 90 procent všech chorob. Celý rozhovor můžete vidět zde.

Jaromír Beneš v rozhovoru pro info.cz

Doc. Jaromír Beneš, vedoucí laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, v rozhovoru pro info.cz hovoří o mýtech spojených s takzvaným stěhováním národů. Celý rozhovor najdete v přiloženém odkazu.

Marie Jalovecká v Českobudějovickém týdnu

Rozhovor s Marií Jaloveckou úspěšnou absolventkou Přírodovědecké fakulty JU o výzkumu babesie, parazita přenášeného klíšťaty si můžete přečíst zde.

Rozhovor s Janem Robovským v MF Dnes 

Kriticky ohroženému druhu nosorožce bílého severního svitla naděje. Podle poslední studie mezinárodního týmu vědců, jehož členem je také Jan Robovský z Katedry zoologie PřF JU, by bylo možné je zachránit Rozhovor si můžete přečíst zde. 

Reportáž o terénních exkurzích na Svalbard a Papuu-Novou Guineu 

Studenti PřF JU již několik let jezdí na zajímavé terénní exkurze do Arktidy a na Papuu-Novou Guineu. Tady si můžete přehrát krátkou reportáž o těchto exkurzích.

Rozhovor se studentkou Anetou Pilíkovou v magazínu Studenta

Rozhovor o Kurzu tropické ekologie a o cestování si můžete přečíst zde. 

Prof. Jan Zrzavý hostem Pavla Štrunce 

V interview hovoří o definici pohlaví, fenoménu singles či o xenofobii. Celý rozhovor si můžete poslechnout na tomto odkazu.

Prof. Vojtěch Novotný v pořadu GEN 

Prof. Vojtěch Novotný, který již přes dvacet let působí na terénní stanici na Papui–Nové Guineji a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity představuje svůj výzkum v pořadu České televize GEN.

Nový třídílný seriál o počátcích zemědělství s doc. Jaromírem Benešem na ČRo Planetárium 

Český rozhlas Planetárium začal vysílat třídílný seriál o počátcích zemědělství, ve kterém hovoří prof. Jaromír Beneš. První díl byl vysílán 15. 9. 2018 a jeho záznam si můžete poslechnout na následujícím odkazu od dvacáté šesté minuty a padesáté vteřiny.

ČRO PLANETÁRIUM - POČÁTKY ZEMĚDĚLSTVÍ

Prof. Jaroslav Vrba hostem Českého rozhlasu

Prof. Jaroslav Vrba hovoří v pořadu Lucie Výborné o kvalitě vody v nádržích v České republice. Celý záznam si můžete poslechnout na tomto odkazu.

Rozhovor s Martinem Palusem v MF Dnes

Absolvent PřF JU Martin Palus obdržel v letošním roce Prémii Otto Wichterleho, více o jeho výzkumu si můžete přečíst v tomto článku.

Doc. Tomáš Doležal hostem ČT 

Co se stane, když nedodáme imunitnímu systému dost energie? Nebo naopak, když ji dodáme zbytečně moc? Jakým způsobem se reguluje nakládání s energií organizmu během imunitních reakcí? Pokud imunitní systém nemá dost energie, nemůže být dostatečně efektivní a hůře bojuje s patogenem. To je vcelku logické. Co se ale stane, když se pro potřebu imunity uvolní energie zbytečně moc? Organizmus nemá neomezené zásoby a tak s energií musí nakládat velmi obezřetně. Často se také spekuluje, že uvolněnou energii nevyužívá pouze imunitní systém, ale i samotný patogen. Jak zajistit, aby hostitel zbytečně nekrmil patogeny? Toto jsou důležité evolučně-ekologické otázky, které ovšem není jednoduché experimentálně ověřovat. Pro experimentální ověření je třeba mít především dobrý modelový systém, nejlépe snadno manipulovatelný modelový organismus s dobře definovaným modelem infekce.
Adam Bajgar a Tomáš Doležal z laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily takový modelový systém mají. Díky genetickému modelu octomilky jsou schopni regulovat množství energie, uvolněné při imunitní reakci a sledovat, jak to ovlivní boj hostitele s patogenem. Zjistili, že pokud imunitní systém nedostane dost energie, tak je skutečně neefektivní a octomilka snáze podlehne infekci. Ovšem zvýšit množství uvolněné energie může někdy imunitní reakci vylepšit, ale někdy naopak může pomoci patogenům na úkor zásob hostitele, záleží na typu infekce. Tyto experimenty navíc ukázaly, že imunitní buňky se při ohrožení organizmu sice chovají sobecky a usurpují si energii pro sebe, ale že také samy tuto svou sobeckost dokáží držet na uzdě, limitovat jí. Na začátku reakce vyplaví molekulu, která utlumí spotřebu energie jinými tkáněmi, později ovšem samy vyplaví enzym, který tuto molekulu degraduje a tak učiní vlastní sobeckosti přítrž. 

Doc. Doležal o poznatcích, ke kterým se svým týmem dospěl, krátce pohovořil ve vysílání České televize. Na reportáž se můžete podívat zde. 

Rozhovor se studentkou doktorského studia Jarmilou Krásovou 

Mgr. Jarmila Krásová studuje třetím rokem doktorský obor Zoologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích pod vedením doc. Radima Šumbery Ph.D. Ve svojí disertační práci se zabývá fylogenezí hlodavců v horských oblastech východní Afriky. Rozhovor s ní si můžete přečíst zde. 

Rozhovor s prof. Janem Zrzavým v časopise Vesmír

Na webu časopisu Vesmír si můžete přečíst rozhovor s prof. Janem Zrzavým, ve kterém s redaktorem Martinem Janáčem mluvil především o tématu násilné smrti.

Rozhovor s prof. Liborem Grubhofferem 

S příchodem teplého počasí se to venku klíšťaty jen hemží. Každé čtvrté klíště je přitom podle průzkumu infikované. Pokud Vás zajímá, zda tento nárůst infikovaných klíšťat souvisí s globálním oteplováním a zda je třeba se jich tolik obávat, přečtěte si rozhovor s profesorem Liborem Grubhofferem, který se Přírodovědecké fakultě výzkumem klíšťat dlouhodobě zabývá.

Rozhovor s prof. Hanou Šantrůčkovou v časopise Vesmír

V aktuálním čísle časopisu Vesmír si můžete mimo jiné přečíst rozhovor s prof. Hanou Šantrůčkovou z Katedry biologie ekosystémů.

Rozhovor s mikrobioložkou Marií Šabackou 

Mikrobioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie vyhrála v soutěži Nadačního fondu Neuron téměř půl milionu korun, které využije na výzkum ohrožených a málo probádaných tropických ledovců v Africe. Rozhovor s Marií Šabackou si můžete přečíst zde. 

Doc. Radim Šumbera v Dobrém ránu ČT 

Doc. Radim Šumbera z katedry zoologie byl společně s několika rypoši hostem včerejšího Dobrého rána na ČT. Tady najdete odkaz na první vstup, po jeho přehrání je pak možné pustit si na stránce několik dalších.

Jihočeská televize natáčela v Laboratoři fyziky plazmatu

Podívejte se, jaké pokročilé problémy jsou řešeny Laboratoří fyziky plazmatu v rámci projektů NATO, GAČR a dalších.

případně je možné shlédnout pořad Na kloub věci přímo na webu Jihočeské televize. 

Marie Šabacká v pořadu Vědci pod mikroskopem

Marie Šabacké z Centra polární ekologie vystoupila v pořadu Úřadu vlády České republiky, Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, "Vědci pod mikroskopem" (díl 3)

Martin Lulák z CPE hostem Českého Rozhlasu

Martin Lulák z Centra polární ekologie v pondělí povídal o životě na Svalbardu v pořadu Odpolední host Českého rozhlasu České Budějovice. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu.

Prof. Jiří Komárek hostem Českého rozhlasu

Profesor Jíří Komárek, který působí na katedře botaniky, byl v sobotu hostem Filipa Černého v pořadu Jihočeši. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu. 

Rozhovor s doc. Jaromírem Benešem v časopisu Týden

V časopise Týden vyšel zajímavý rozhovor s vedoucím Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie, doc. Jaromírem Benešem. Rozhovor si můžete přečíst zde. 

Doc. Oleg Ditrich v dalším dílu pořadu A DOST!

Doc. Oleg Ditrich opět v pořadu A DOST! Tentokrát o přístrojích, které údajně parazity v lidském těle nejen odhalí, ale dokonce zahubí. Celý díl můžete sledovat zde

Doc. Oleg Ditrich v pořadu A DOST!

Doc. Oleg Ditrich působící na Přírodovědecké fakultě hovoří o rizicích parazitárních infekcí. Je strach z parazitů skutečně oprávněný? Podívejte se na na celý díl zde.

Docent Tomáš Doležal hostem ve studiu České televize

Koncem roku 2016 byl hostem studia ČT24 vedoucí Katedry molekulární biologie a genetiky doc. Tomáš Doležal, který hovořil o tom, jakým způsobem v jeho laboratoři probíhá výzkum fungování imunity a jak se při výzkumu uplaťnují octomilky. Záznam jeho rozhovoru najdete pod tímto odkazem, začíná v osmé minutě. 

Databáze je vytvářena v rámci mezinárodního projektu „Earth Microbiome Project (EMP)“ a na její tvorbě se podílí více než 200 vědeckých týmu z celého světa. Vědci z Jihočeské univerzity přispěli do databáze více než 300 vzorky půdní DNA, které získali během několika expedic do Arktidy.

V čem je tedy projekt unikátní? „Za dobu své pětileté existence nashromáždil EMP téměř 30 000 vzorků mikrobiální DNA z různých prostředí jako je voda, sedimenty, vyšší organismy a půda. Díky této unikátní sbírce tak můžeme poprvé hledat odpovědi na klíčové otázky mikrobiální ekologie: Jsou všechny mikroorganismy všude a pouze prostředí rozhodne, které skupiny budou dominantní? Jsou si podobné mikroorganismy z půdy Arktidy a boreálního lesa? Tyto a další otázky se ve své nové studii s názvem „A communal catalogue reveals Earth’s multiscale microbial diversity“ publikované v časopise Nature snažíme zodpovědět,“ říká Dr. Bárta.

V rámci studie byl také vyvinut nový metodický (bioinformatický) nástroj umožňující přesnější porovnávání mikrobiálních genů, který v budoucnu umožní dalším vědeckým týmům snadnější vkládání svých dat do stále se rozrůstající databáze.

Kompletní studii si můžete přečíst zde.

Jihočeští vědci objasnili, jak rostliny přeměňují přebytky světelné energie na teplo.

Pro rostliny je světelné záření jediným zdrojem energie pro zajištění veškerých životních funkcí. Přeměnu světelného záření na formy energie využitelné rostlinou buňkou zajišťuje fotosyntéza, což je složitý biochemický proces, který probíhá na bílkovinných strukturách (fotosystémech) uvnitř chloroplastů. Fotosystémy potřebují nepřetržitý přísun světelné energie a jsou proto obklopené tzv. světlosběrnými komplexy, které pohlcují světlo a absorbovanou energii předávají fotosystémům ke zpracování. Světlosběrné komplexy tedy plní roli jakýchsi mikroskopických solárních panelů, které ovšem disponují řadou unikátních vlastností. V případě, že je absorbované energie příliš a hrozí tak poškození fotosystémů, světlosběrné komplexy dokáží velkou část absorbované energie přeměnit na teplo a tak se jí bezpečně zbavit. Jedná se určitou analogii odpuštění páry pomocí bezpečnostního ventilu. Mechanismus, který tuto přeměnu umožňuje, se nyní podařilo objasnit díky práci jihočeských vědců.

Vědecké týmy dr. Romana Sobotky z Centra Algatech v Třeboni a prof. Tomáše Polívky z Jihočeské Univerzity publikují v těchto dnech článek v prestižním vědeckém časopise Nature Chemical Biology. Jedná se průlom v pochopení fyzikální podstaty přeměny světelného záření na tepelné, které probíhá za určitých podmínek ve světlosběrných komplexech rostlin. Bez tohoto mechanismu by rostliny velmi špatně zvládaly růst za podmínek, kdy se rychle mění intenzita slunečního záření, například při proměnlivé oblačnosti. Základní stavební jednotkou světlosběrných komplexů je bílkovina, které k sobě váže několik molekul chlorofylu a karotenoidů. Ačkoli bylo zjevné, že právě karotenoidy jsou odpovědné za vyzáření tepla, to jakým způsobem dokáže karotenoid odebrat energii z molekul chlorofylu, zůstávalo předmětem dohadů.

V uplynulých desetiletích byla tato problematika intenzivně studována na izolovaných světlosběrných komplexech rostlin, a přestože bylo vypracováno několik možných scénářů, pro žádný se nepodařilo získat přesvědčivé důkazy. Čeští vědci obrátili pozornost k bílkovinám sinic, které jeví značnou strukturní podobnost se světlosběrnými komplexy rostlin. Tyto bílkoviny se nazývají HLIP (High-Light Inducible Proteins) a jejich přítomnost v sinicích je již sama o sobě pozoruhodná, protože tyto organismy používají světlosběrné komplexy, které jsou zcela odlišné od rostlin. K výzkumu byla použita modelová sinice Synechocystis 6803, která se využívá v mnoha laboratořích jako unikátní genetický nástroj pro studium fotosyntézy, a v tomto směru patří Laboratoř fotosyntézy v Třeboni k světově nejuznávanějším.

Třeboňskému pracovišti se podařilo bílkovinu HLIP naizolovat v potřebném množství a prokázat, že váže molekuly chlorofylů a karotenoidů a je schopna měnit světlo na tepelné záření se stejnou intenzitou jako komplexy rostlin. Skupina prof. Tomáše Polívky poté analyzovala izolovanou bílkovinu HLIP pomocí femtosekundové spektroskopie, techniky, která umožňuje zachytit extrémně rychlé procesy na molekulární úrovni. Přenos energie z chlorofylu na karotenoid a následná konverze na tepelné záření v bílkovině HLIP proběhne v biliontinách sekundy, ale přesto je o něco málo pomalejší, než obdobná přeměna energie u rostlin. Díky tomu se podařilo poprvé fyzikálně popsat a pochopit celý mechanismus. Výsledky jsou také zásadní z hlediska porozumění funkci HLIP u sinic a jejich postupné evoluci ve světlosběrné systémy řas a rostlin. Významnost tohoto objevu potvrzuje fakt, že prestižní časopis jako je Nature Chemical Biology zvolil na svou obálku ilustraci, která se vztahuje právě k této publikaci.

Tyto a další otázky moderní ekologie dlouhodobě řeší mezinárodní tým pod vedením profesora Vojtěcha Novotného z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Entomologického ústavu Akademie věd ČR. 

Po výzkumu v České republice a na Papui Nové Guinei se vědci zaměřili na výzkum v Japonsku. Výzkum probíhá na ostrově Hokkaido v okolí vědecké stanice v Tomakomai na jihozápadě ostrova.

 „Výzkum v Japonsku nám může poskytnout velmi cenné údaje, protože tato oblast je třikrát druhově bohatší než Evropa. Rádi bychom v budoucnu výzkum rozšířili i do dalších koutů světa, například do oblastí Afriky nebo Ameriky,“ upřesnil Martin Volf z Přírodovědecké fakulty JU, vedoucí výzkumu v Japonsku.

 Záměrem vědců je provést výzkum na přibližně šesti místech světa a získaná data porovnat. To umožní zpřesnit model, předpovídající podobu společenstev býložravého hmyzu na základě znalostí složení vegetace v daném místě. Pomocí modelu a reálných dat se bude moci předpovídat například druhové složení býložravého hmyzu a škůdců rostlin i v oblastech, kde výzkum není možný, a to kvůli těžce přístupnému terénu nebo probíhajícímu konfliktu. Tyto poznatky také významně přispějí ke zpřesnění dosavadních odhadů počtu druhů organismů, které obývají naši planetu, což může mít zcela zásadní význam pro ochranu přírody z globálního hlediska.

 Získávání vzorků je poměrně obtížné, jelikož většina býložravého hmyzu je v lesích mírného a tropického pásma vázána na korunové patro lesa. Vědci v Japonsku proto využívají ke sběru dat kombinaci metod, které umožňují práci v těžko dostupných korunách stromů a zároveň zajišťují šetrný způsob získávání vzorků bez použití invazivních metod, například insekticidů. Jedním z velkých pomocníků je jeřáb, jeden z mála takto využívaných na světě. K přístupu do korun stromů využívají vědci i sběr z lešení a žebříků, do nejobtížněji dostupných míst šplhají po lanech. V současné době se terénní práce blíží ke konci, brzy je vystřídá laboratorní fáze výzkumu.

 Dosavadní výsledky naznačují, že společenstva býložravého hmyzu z tropů a mírného pásu jsou v mnoha ohledech překvapivě podobná. Jednotlivé druhy rostlin z tropů i mírného pásu hostí podobný počet druhů hmyzu, který v obou oblastech využívá i podobně širokou škálu hostitelských rostlin. Podobná je i míra poškození, které hmyzí škůdci rostlinám působí. To je v rozporu s řadou dřívějších teorií, které předpokládaly, že za vysokým počtem druhů tropického hmyzu stojí odlišná podoba jeho společenstev. Z  nově získaných údajů českých vědců vyplývá, že za vysokým počtem druhů tropického býložravého hmyzu stojí především velká rozmanitost tropických rostlin a jejich vývojových linií.

Praktické i teoretické zkušenosti s přirozeným výskytem stabilních izotopů lehkých prvků, nabyté při postdoktorském pobytu na Australské národní univerzitě před dvaceti lety, vedly vědce a pedagogy Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v roce 2000 k založení Laboratoře stabilních izotopů (LSI) při katedrách Biologie ekosystémů a Experimentální biologie rostlin

Osmnáctiletá činnost LSI přispěla k řešení mnoha biologicko-ekologických problémů publikovaných v odborných časopisech. Ve spolupráci s kolegy z Freisingu (TU Mnichov) letos kolektiv LSI pořádal už 16. ročník mezinárodní Jarní školy stabilních izotopů navštěvované zájemci nejen z ČR a Německa (https://isotopeschool.wzw.tum.de/).

Na konci května tohoto roku vydal kolektiv LSI v nakladatelství Academia knihu nazvanou „Stabilní izotopy biogenních prvků. Použití v biologii a ekologii“ shrnující zkušenosti s frakcionací stabilních izotopů v biosféře Země a určenou jako učebnici/příručku pro začínající i pokročilé zájemce o široké spektrum biologických aplikací stabilně izotopových metod. Jde o první publikaci knižního rozsahu v tomto oboru na českém trhu.

Stabilita ekologických společenstev při současných změnách klimatu a intenzivnímu využívání půdy je velice zásadní pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Z toho důvodu si zasluhuje velkou pozornost vědců.

Předpokládalo se, že stabilitu společenstev bude zvyšovat především biologická rozmanitost. Analýzou dlouhodobých dat získaných po celém světě se však zjistilo, že hlavním faktorem stability je spíše stupeň synchronizace mezi dominantními druhy, než samotná druhotná rozmanitost.

Celý článek si můžete přečíst ZDE 

Velký publikační úspěch vědeckého týmu Vojtěcha Kubelky v prestižním vědeckém magazínu Trends in Ecology and Evolution

• 

  Arctic Tern (Sterna paradisaea) arriving at Arctic breeding grounds after one of the longest migrations, from Antarctica. Norway 2008

• 

  Numerous Arctic sites might no longer be beneficial for migratory animals as they used to be. Arctic Finland, 2020

• 

  Increase in nest predation has been recorded also in European agricultural landscape, Czech Republic, 2015

• 

  Increase in nest predation has been recorded also in European agricultural landscape, Czech Republic, 2013

• 

  Predated nest of Black-winged Stilt (Himantopus himantopus) at the bank of a steppe lake near Caspian see, Astrakhan region, Russia, 2015

• 

  Many Arctic places are accessible only by helicopter or vězděchod (caterpillar), author Vojtěch Kubelka during the Arctic expedition in 2015, Chukotka, Russia

• 

  Many Arctic places are accessible only by helicopter or vězděchod (caterpillar), author Vojtěch Kubelka during the Arctic expedition in 2010, Chukotka, Russia

• 

  Research in the Arctic can be difficult for a number of reasons. For example, you must accept the fact that a huge number of mosquitos hatch during the short Arctic summer, Vojtěch Kubelka, Barrow, Alaska, 2012

• 

  Kentish Plover (Charadrius alexandrinus) is widely distributed species, represented in the study by six populations, United Arabic Emirates, 2018

• 

  Earlier snowmelt and earlier plant phenology as well as insect emergence can cause mismatch between food availability and demanding period of offspring in migratory animals. Cukotka, Arctic Russia 2010

• 

  Researchers establishing a camp in the coastal Arctic, Chukotka, Arctic Russia 2015

• 

  Red Fox (Vulpes vulpes) is a generalist predator spreading North and rising predator pressure on Arctic migratory birds, Arctic Finland 2019

• 

  Common Snipe (Gallinago gallinago) hiding among vegetation at Chukotka, Arctic Russia, 2010

• 

  Arctic Fox (Vulpes lagopus) is opportunistic predator and during period with lack of Arctic rodents (lemmings) consumes more eggs of Arctic birds, Barrow, Alaska, 2012

• 

  Male of critically endangered Spoon-billed Sandpiper (Calidris pygmaea) at a breeding ground, species suffering higher nest predation rates recently, Chukotka, Arctic Russia, 2015

• 

  Many surprises can happen during Arctic fieldwork with shorebirds, for example finding a mammoth tusk, author Vojtěch Kubelka during the Arctic expedition in 2010, Chukotka, Russia

• 

  Snow Bunting (Plectrophenax nivalis) is one of the species affected by disruptions to migration profitability, experiencing decline in breeding productivity. Chukotka, Arctic Russia, 2010

• 

  Male of critically endangered Spoon-billed Sandpiper (Calidris pygmaea) at a breeding ground, species suffering higher nest predation rates recently, Chukotka, Arctic Russia, 2015

• 

  Earlier snowmelt and earlier plant phenology as well as insect emergence can cause mismatch between food availability and demanding period of offspring in migratory animals. Arctic Russia 2015

Některé objekty se budou rekonstruovat i prostorově ve 3D. Zajímavostí je, že projekt chce zapojit do sběru dat o zaniklých lokalitách i veřejnost. Kromě doplňujících informací od veřejnosti tak projekt očekává i možnost získání fotodokumentace od pamětníků.

Projekt využije bohatý archiv muzea Ateliér Seidel z Českého Krumlova, který obsahuje tisíce snímků již neexistujících sídelních struktur, polních systémů a obyvatel zejména z oblasti Pošumaví tak, jak je viděl Josef Seidl. To je také důvod, proč první společný česko-bavorský workshop proběhl právě v muzeu Ateliér Seidel.

Další workshop, zabývající se strukturou zpracovávaných dat, následně proběhl v bavorském Freyungu. Na duben je pak naplánován česko-bavorský workshop na Katedry informatiky PřF JU v Českých Budějovicích, který se bude věnovat virtuálnímu datovému prostoru a jeho otevření zainteresované veřejnosti. Připraví se tak prostor umožňující zainteresované veřejnosti podílet se na sběru dat o zaniklých šumavských lokalitách. Dále bude spolupráce směřovat k vytváření interaktivní mapy.

Kromě zhotovení interaktivní mapy a 3D rekonstrukcí je cílem projektu vyvinout metodologii analýzy historických fotografií a její využití přenositelné i na další lokality a zdroje dat. Ukázkou práce členů týmu je ilustrace, která vznikla propojením digitálního modelu terénu s historickou fotografií zaniklé obce Kapličky. Model byl vytvořen z dat pořízených z leteckého laserového skenování povrchu Země. Po odfiltrování vegetačního pokryvu vidíme reliéfní stopy zaniklých polních systémů a relikty zničených domů. Díky trojrozměrné rekonstrukci vidíme krajinu, jak ji viděl i Josef Seidel, když tuto fotografii pořizoval. Podobným postupem bude zmapováno česko-bavorské a případně v budoucnu snad i česko-rakouské příhraničí.

Některé objekty se budou rekonstruovat i prostorově ve 3D. Zajímavostí je, že projekt chce zapojit do sběru dat o zaniklých lokalitách i veřejnost. Kromě doplňujících informací od veřejnosti tak projekt očekává i možnost získání fotodokumentace od pamětníků.

Projekt využije bohatý archiv muzea Ateliér Seidel z Českého Krumlova, který obsahuje tisíce snímků již neexistujících sídelních struktur, polních systémů a obyvatel zejména z oblasti Pošumaví tak, jak je viděl Josef Seidl. To je také důvod, proč první společný česko-bavorský workshop proběhl právě v muzeu Ateliér Seidel.

Další workshop, zabývající se strukturou zpracovávaných dat, následně proběhl v bavorském Freyungu. Na duben je pak naplánován česko-bavorský workshop na Katedry informatiky PřF JU v Českých Budějovicích, který se bude věnovat virtuálnímu datovému prostoru a jeho otevření zainteresované veřejnosti. Připraví se tak prostor umožňující zainteresované veřejnosti podílet se na sběru dat o zaniklých šumavských lokalitách. Dále bude spolupráce směřovat k vytváření interaktivní mapy.

Kromě zhotovení interaktivní mapy a 3D rekonstrukcí je cílem projektu vyvinout metodologii analýzy historických fotografií a její využití přenositelné i na další lokality a zdroje dat. Ukázkou práce členů týmu je ilustrace, která vznikla propojením digitálního modelu terénu s historickou fotografií zaniklé obce Kapličky. Model byl vytvořen z dat pořízených z leteckého laserového skenování povrchu Země. Po odfiltrování vegetačního pokryvu vidíme reliéfní stopy zaniklých polních systémů a relikty zničených domů. Díky trojrozměrné rekonstrukci vidíme krajinu, jak ji viděl i Josef Seidel, když tuto fotografii pořizoval. Podobným postupem bude zmapováno česko-bavorské a případně v budoucnu snad i česko-rakouské příhraničí.

"Jakmile se začneme pídit, jak funguje a podle jakých zákonitostí se vyvíjí krajina, hned na začátku se můžeme zarazit na způsobu, jak ji vymezit – strukturně, prostorově, stupněm přirozenosti, hierarchií v tocích hmoty a energie, stářím… A poté, jak ji uchopit, vzorkovat, interpretovat, znázornit, srovnávat s jinou… Zkoumá ji ze svého pohledu snad každý obor.

Krajina zůstává zároveň užitným, obytným, čerpaným, praktickým objektem zájmu – pro architekty, vodohospodáře, průmyslníky, farmáře, rekreanty, obchodníky se sklady a transportními komunikacemi a dalšími. Je výjimečným průsečíkem střetů.

Jednou z motivací k tématu této Živy je současný tlak ekologických proměnných na krajinu, u nichž dochází k dosahování stále vyšších nadprahových hodnot, ať už jde o přírodní, nebo civilizační vlivy, kde hranice mezi nimi se nedaří vždy rozpoznat a samy o sobě jsou objektem zkoumání." (úryvek z editorialu Pavla Kováře)

Kniha profesora Hindáka a kol. Sladkovodné riasy, vydaná v roce 1978, která byla určovací pomůckou pro specialisty ve vodohospodářské praxi stejně jako pro vysokoškolské studenty, byla tak úspěšná, že dalších čtyřicet let nic podobného nevzniklo.

Po tak dlouhé době se ve věku molekulárních zásahů do systematiky ovšem změnilo mnoho a tato situace vedla ke vzniku poptávky po aktuální česky psané určovací pomůcce, po které volali nejen studenti, ale také zaměstnanci laboratoří sledujících kvalitu vody. Proto se Jan Kaštovský spolu s kolegy z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty JU ve spolupráci s odborníky z dalších institucí rozhodli reagovat. Třináct spoluautorů tak po třech letech práce vytvořilo dvoudílnou publikaci Atlas sinic a řas ČR.

Kniha je volně ke stažení a autoři doufají, že bude stejně tak úspěšná jako dílo vydané před téměř půlstoletím.

ODKAZ KE STAŽENÍ KNIHY

Tato publikace je komplexním představením toho, jak analyzovat data z široké oblasti biologického výzkumu, včetně ochrany přírody a monitorování globálních změn. Je založena na mnohaletém terénním výzkumu a výuce statistických metod obou autorů. Text byl původně publikován v češtině v roce 2016. Anglické vydání bylo podstatně aktualizováno a byly přidány dvě nové kapitoly „Analýza přežití“ a „Klasifikační a regresní stromy“.

Kniha je zaměřena na tradiční statistické přístupy se zaměřením na ty, které převládají ve vědeckých publikacích. Všechny kapitoly jsou doplněny příkladem datových sad, R kódem (vysvětleným krok po kroku) demonstrujícím analytické postupy a interpretací výsledků. Autoři také uvádějí příklady toho, jak vhodně popsat statistické postupy a výsledky analýz ve vědeckých článcích.

Tato učebnice bude sloužit široké veřejnosti, od studentů, vědců nebo odborníků, kteří se snaží zlepšit svou každodenní statistickou praxi, až po přednášející vysokoškolských statistických kurzů.

Knihu si můžete blíže prohlédnout zde: http://cambridge.org/biostatistics

Druhé vydání Klíče je jedním z mnoha výstupů projektu Pladias, který v uplynulých pěti letech sdružil výzkumné kapacity zabývající se diverzitou flóry a vegetace z brněnské Masarykovy univerzity, Botanického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Systematici z katedry botaniky PřF JU významně přispěli k přípravě nového vydání Klíče jak zpracováním vybraných skupin rostlin, tak svou editorskou prací.

Projekt zahrnuje v současné době největší plochu přírodě blízké obnovy pískoven v ČR. Její hlavní součástí jsou plochy rekultivované loni s přispěním týmu biologů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který zvítězil v mezinárodní soutěži Quarry Life Award, kterou pořádala skupina HeidelbergCement, do které patří těžební firma provozující pískovnu.  Na většině území loňské rekultivace byl pouze upraven terén, aby vznikly co nejrozmanitější podmínky pro osídlení rostlinami a živočichy. Od té doby je prostor ponechán samovolnému vývoji.

„Na této pískovně se můžeme přesvědčit, že proces obnovy těžebních prostorů zvládne příroda sama, když jí připravíme vhodné podmínky. Navíc tak ještě pomůžeme řadě ohrožených druhů, které se objevují už po několika měsících,“ sdělila bioložka Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty JU.

Tým odborníků zkoumal plochy ponechané samovolnému vývoji v předchozích etapách rekultivace, především z roku 1998. Z iniciativy Správy CHKO Třeboňsko zde tehdy vznikla vůbec první plocha přírodě blízké obnovy pískoven u nás. Porovnáním ploch ponechaných přírodním procesům s plochami uměle osázenými borovou monokulturou dospěli odborníci k závěru, že pro přírodu je jednoznačně lepší první varianta.

Srpnové vydání celosvětově respektovaného britského časopisu Antiquity zveřejnilo informativní článek česko-senegalského týmu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z Univerzity Cheikh Anta Diop v Dakaru o archeologickém a etnobotanickém výzkumu, který v Národním parku Niokolo-Koba na jihovýchodě Senegalu provádí od roku 2018. Ve článku, jehož hlavní autorkou je doktorandka Archeologického ústavu FF JČU Tereza Majerovičová, je popsán záměr a první ucelené informace o výzkumu zaniklých vesnic v pásmu tropického opadavého lesa a stromové savany v národním parku, který zde byl založen v roce 1957 a jehož důsledkem bylo vysídlení řady vesnic a jejich obyvatel mimo areál parku.

Výzkumný tým se zaměřuje na řešení otázek, jaké materiální a ekologické stopy po sobě zaniklé vesnice a jejich zemědělská zázemí zanechaly a porovnává archeologické stopy se současnými vesnicemi v blízkém okolí parku. Tyto vesnice žijí tradičním životem v souladu s okolní přírodou. Lidé v nich používají po staletí ověřené stavební materiály. Zvláštní kapitolou výzkumu jsou posvátné stromy, především baobaby a kapoky, jejichž mohutné kmeny a široké koruny jsou místními obyvateli chráněny a uctívány v rituálech nazývaných „djalan“. Archeologové a botanici takové dosud žijící stromy na území parku vyhledávají prostřednictvím satelitních snímků a zkoumají pomocí antropologických a dendrologických metod. Plochy zaniklých vesnic jsou pak studovány za pomoci dálkového průzkumu Země a metod environmentální archeologie.

Epidemie covidu na pár let přerušila práci týmu v Senegalu, v současné době se však tým připravuje na expedici, kterou plánuje na rok 2023. Současně probíhá příprava dalších odborných studií. Jedna z nich, která se týká celkového pohledu na využívání rostlin v tradičních senegalských vesnicích, byla prezentována na červnové archeobotanické konferenci IWGP v Českých Budějovicích. Součástí česko-senegalské spolupráce je řada studijních pobytů studentů a vědeckých pracovníků na Jihočeské a dakarské univerzitě v rámci programů Erasmus plus.

Jaromír Beneš, Tereza Majerovičová

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta JČU a Archeologický ústav, Filozofická fakulta JČU

buff.ly/3P81QLZ

 https://twitter.com/AntiquityJ/status/1556933811367297024

Výzkumný tým je tvořen odborníky z oblasti archeologie, botaniky a antropologie, působících na Archeologickém ústavu Filozofické fakulty, v Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty, na Dakarské univerzitě a dále na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Cílem expedice je výzkum zaniklých vesnic, které byly od roku 1954 nuceně vysidlovány z důvodu založení a postupného rozšiřování Národního parku Niokolo-Koba v oblasti původního umístění těchto vesnic. Jihočeský tým se první týden zaměřil na plochu bývalé vesnice Niemenike. Provedl zde archeologickou testovací sondáž v prostoru zaniklého domu s rituálně uloženou keramickou nádobou. Dalším prvkem výzkumu jsou odběry půdních vzorků, jejichž chemismus může prozradit zajímavé informace o využívání různých částí vesnice. Důležitou součástí bádání je dendrochronologický průzkum významných stromů v prostoru bývalé vesnice. Ty mohou leccos prozradit o vztahu lidí k jejich prostředí, který je v západní Africe nositelem animistického vidění světa, byť je zde v moderní době překryt islámem nebo křesťanstvím. Aby to výzkumný tým dobře poznal a pochopil, navštívil živé vesnice Tambanoumouya a Gamon v okolí národního parku. V nich se dochovaly důležité rituály, jejichž stopy tým studuje i v zaniklých vesnicích. Vzniká tak zajímavé svědectví o tradiční africké vesnici, která je sice nositelem tradice, ale která dnes podléhá významným změnám.

Jaromír Beneš, Tereza Majerovičová