Aktuálně - PRF

pokus pokus

Úvodní praxe pro učitelství SŠ

Po vzoru úvodních praxí pro bakalářské obory Biologie („Vomáčka“) a Péče o životní prostředí („Šumáčka“) letos Centrum pro přírodovědné vzdělávání pořádalo „Umáčku“ - Úvodní praxi pro učitelství SŠ. Pilotní ročník se uskutečnil ve Středisku ekologické výchovy Horská Kvilda na Šumavě a zúčastněným studentům nabídl možnost poznat své nové kolegy a kolegyně, získat informace o studiu a také diskutovat se staršími kolegy, studujícími učitelství na naší fakultě. Součástí programu byly různé seznamovací a jiné hry, exkurze do okolí Horské Kvildy a vyzkoušení si badatelských aktivit napříč obory. Zpětná vazba od studentů ukázala, že praxe měla kýžený úspěch, a tak v její organizaci budeme pokračovat i v dalších letech.

  • Přečteno: 92

Fotografický atlas rostlin ČR

Galerie:
  • ,

Vzniká historicky první kompletní fotoatlas rostlin ČR

Fotografický atlas rostlin České republiky bude obsahovat asi 3100 rostlin na více než 9 tis. fotografiích. Spolupracují na ní botanici ze čtyř univerzit (včetně PřF JU), dvou výzkumných ústavů a dvou muzeí. Zapojeno je přes 60 fotografů. Bude unikátní především tím, že bude obsahovat fotografie všech planě rostoucích druhů včetně důležitých určovacích znaků. Zahrnuty budou všechny původní druhy (kromě druhů neprobádaného okruhu pryskyřníku zlatožlutého, Ranunculus auricomus agg.), běžně se vyskytující nepůvodní druhy, nejvýznamnější kříženci, poddruhy a variety (nejčastější nebo plošně rozšířené, dobře rozeznatelné). Z pěstovaných rostlin budou zařazeny jen velmi často pěstované nebo běžně zplaňující. Více informací zde.

Nyní můžete vznik knihy výrazně urychlit, pokud práci na ní podpoříte prostřednictvím veřejné sbírky. Úspěšná sbírka nám i politikům mimo jiné potvrdí, že je o knihu opravdu zájem. Sbírka trvá jen do 26. července 2023

Fotografie všech českých rostlin v jedné KNIZE? Pojďme to dotáhnout! | Donio

Každý příspěvek má smysl! 

Můžete knihu podpořit částkou již od 50 Kč.

 

Děkujeme vám!

Autor obálky: V. Kahovec, autoři loga: J. Janáková a V. Kahovec, autoři fotografií: hluchavka objímavá – V. Nejeschleba, locika vytrvalá – L. Zdařil, kakost hnědočervený – L. Šafářová, česnek kýlnatý – M. Duchoslav, kontryhel holý – A. Lepší, svlačec rolní – V. Nejeschleba, chrpa modrá – T. Mrázek, jeřáb milský – M. Lepší

  • Přečteno: 902

Ocenění studenti 2023

Gratulujeme studentům Přírodovědecká fakulta JU, kteří získali v tomto semestru následující ocenění:

🏆 CENA DĚKANKY - Mgr. Václavovi Brabcovi
za vynikající výsledky prezentované v diplomové práci: "In silico and functional analysis of clock component timeless-m" obhájené v oboru EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

🏆 THE DEAN´S AWARD - Vinicius Silva Kavagutti, Ph.D.
for exellent research presented in the dissertation thesis: "Microbial and Viral Genomic Diversity in Freshwater Environments" in the study field of HYDROBIOLOGY

🏆 CENA REKTORA - Mgr. Monice Hrubé
za vynikající výsledky ve studiu v navazujícím magisterském studijním programu N1501 BIOLOGIE

🏆 CENA REKTORA - Mgr. Lucii Hornátové
za vyníkající výsledky ve studiu v navazujícím magisterském studijním programu N0114A300081 UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

PŘF, Vše, Úspěchy

  • Přečteno: 679

Skupina Adama Bajgara (KMBG) vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek

Skupina Adama Bajgara (KMBG) vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek

Pro detailní studium imunitních buněk, které chrání organismus před infekcí a mnohými patogeny, je nutné dokázat tyto buňky získat v dostatečné čistotě a kvalitě. Zatímco u larválních stadií hmyzu jejich izolace nepředstavuje značný problém, u dospělců je situace mnohem komplikovanější a jejich separace od zbylých tkání není snadná.

V současnosti jsou dostupné metody separace buněk obecně založeny na fluorescenčním značení pomocí endogenně exprimovaných fluorescenčních markerů nebo na vazbě protilátek či protilátkových mimetik na povrchové antigenní epitopy. Taková modifikace cílových buněk však vyžaduje hlubokou znalost molekulární podstaty daného organismu a také představuje potenciální kontaminaci nepřirozenými proteiny, které mohou ovlivnit další buněčnou odpověď.

Skupina Adama Bajgara z Přírodovědecké fakulty vyvinula ve spolupráci s VŠCHT v Praze magnetické nanočástice, které umožňují separaci imunitních buněk z živých octomilek bez nutnosti jejich značení a bez potřeby protilátek. Tyto nanočástice jsou vyrobeny odmytím organických komponent z kvasinek, do jejichž „kostry“ jsou následně enkapsulovány nanočástice oxidu železitého. Tyto kompozity jsou pak rozpoznány imunitními buňkami a následně fagocytovány.

Autoři ukázali, že takto připravené magnetické nanočástice umožňují separaci imunitních buněk z dospělých octomilek se srovnatelnou výtěžností jako konvenčně využívaná izolace buněk na základě endogenně produkovaného fluorescenčního signálu, aniž by byla ohrožena jejich životaschopnost nebo ovlivněna jejich normální funkce a genová exprese.

Použití magnetických kvasinkových nanočástic je tak široce použitelné v situacích, kdy je potřeba získat životaschopné imunitní buňky pro jejich další analýzy, jako je analýza genová exprese, metabolomika, proteomika, single cell transkriptomika nebo analýza enzymatické aktivity. Jelikož je tato metoda založena na schopnosti společné všem fagocytům, je tento přístup teoreticky využitelný pro separaci imunitních buněk i z nemodelových druhů hmyzu, jako je například včela nebo komár.

 

Gabriela Krejčová, Ivan Saloň, Vojtěch Klimša, Pavel Ulbrich, Ayse Beyza Aysan, Adam Bajgar, and František Štěpánek ACS Biomaterials Science & Engineering Article ASAP DOI: 10.1021/acsbiomaterials.3c01199

Kontakt: Mgr. Adam Bajgar, Ph.D. (bajgaa00 at prf.jcu.cz)

Obrázek: magnetická nanočástice, znázornění injikace magnetických nanočástic do octomilek, vyizolovaná imunitní buňka (zeleně) obsahující magnetické nanočástice (červeně), Kredit: Ivan Saloň, Gabriela Krejčová, Adam Bajgar

 

 

Objevy

Číst dál: Skupina Adama Bajgara (KMBG) vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek

  • Přečteno: 1630

Výzkum vesnic v jihovýchodním Senegalu byl zveřejněn na mezinárodní úrovni

Galerie:
  • images/dokumenty/dsc_2045.jpg,
  • images/dokumenty/dsc_2088.jpg,
  • images/dokumenty/dsc_2116.jpg,
  • images/dokumenty/dsc_2123.jpg,

Srpnové vydání celosvětově respektovaného britského časopisu Antiquity zveřejnilo informativní článek česko-senegalského týmu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z Univerzity Cheikh Anta Diop v Dakaru o archeologickém a etnobotanickém výzkumu, který v Národním parku Niokolo-Koba na jihovýchodě Senegalu provádí od roku 2018. Ve článku, jehož hlavní autorkou je doktorandka Archeologického ústavu FF JČU Tereza Majerovičová, je popsán záměr a první ucelené informace o výzkumu zaniklých vesnic v pásmu tropického opadavého lesa a stromové savany v národním parku, který zde byl založen v roce 1957 a jehož důsledkem bylo vysídlení řady vesnic a jejich obyvatel mimo areál parku.

Výzkumný tým se zaměřuje na řešení otázek, jaké materiální a ekologické stopy po sobě zaniklé vesnice a jejich zemědělská zázemí zanechaly a porovnává archeologické stopy se současnými vesnicemi v blízkém okolí parku. Tyto vesnice žijí tradičním životem v souladu s okolní přírodou. Lidé v nich používají po staletí ověřené stavební materiály. Zvláštní kapitolou výzkumu jsou posvátné stromy, především baobaby a kapoky, jejichž mohutné kmeny a široké koruny jsou místními obyvateli chráněny a uctívány v rituálech nazývaných „djalan“. Archeologové a botanici takové dosud žijící stromy na území parku vyhledávají prostřednictvím satelitních snímků a zkoumají pomocí antropologických a dendrologických metod. Plochy zaniklých vesnic jsou pak studovány za pomoci dálkového průzkumu Země a metod environmentální archeologie.

Epidemie covidu na pár let přerušila práci týmu v Senegalu, v současné době se však tým připravuje na expedici, kterou plánuje na rok 2023. Současně probíhá příprava dalších odborných studií. Jedna z nich, která se týká celkového pohledu na využívání rostlin v tradičních senegalských vesnicích, byla prezentována na červnové archeobotanické konferenci IWGP v Českých Budějovicích. Součástí česko-senegalské spolupráce je řada studijních pobytů studentů a vědeckých pracovníků na Jihočeské a dakarské univerzitě v rámci programů Erasmus plus.

 

Jaromír Beneš, Tereza Majerovičová

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta JČU a Archeologický ústav, Filozofická fakulta JČU

buff.ly/3P81QLZ

 https://twitter.com/AntiquityJ/status/1556933811367297024

Fakulta v médiích, Úspěchy

  • Přečteno: 2254
  • 1
  • 2

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0