V pondělí 12.8. se na Letním dětském táboře – 4. běhv Zalužanech, který je pořádán Nezávislou odborovou organizací Bulovka ve spolupráci s FN Bulovka, uskutečnilo dopoledne s chemií. Tábora se účastnilo 56 dětí ve věku 5-16 let. Děti si na čtyřech stanovištích vyzkoušely izolaci DNA, jednoduché chemické pokusy, vyrobit starodávnou fotografii a pomohly chemikům zachránit poklad a uniknout tak před zloději. Pro Katedru chemie to bylo poprvé, kdy se kolegyně vydaly se stanovišti mimo prostory PřF JU. Nezalekly se improvizovaných prostor ani dotazů dětí i jejich vedoucích, a nakonec byly odměněny úsměvy a nadšením všech.

Letošní Hydrobiologická exkurze proběhla od 24. do 28. června 2024 v oblasti Pošumaví. Tato každoroční putovní praktická exkurze je ideální příležitostí pro všechny nadšence vodních ekosystémů a studenty přírodovědných a environmentálních oborů. V minulých letech jsme navštívili fascinující lokality jako Brdy, jižní Moravu, Poodří nebo Třeboňsko. Letos jsme se usídlili v kempu na břehu Lipenské přehrady u Horní Plané, odkud jsme vyráželi na naše dobrodružné výpravy.

Program exkurze byl (ostatně jako každý rok!) velmi pestrý. Během pěti dnů jsme prozkoumali Přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky, Přírodní rezervaci Pláničský rybník, navštívili jsme tůně vytvořené činností bobrů na Záhvozdenském potoce a u Chlumského rybníka, či Soumarské rašeliniště s revitalizovaným Jedlovým potokem. Během exkurze studenti probádali tok Ostřice, slepé rameno Vltavy pod Želnavou a hraniční část toku Pestřice a nechyběl ani celodenní výlet na lodičkách po Lipně. Nakonec jsme také po mohutné bouřce přepluli v rámci úspory času Lipno pomocí přívozu.

Terénní exkurze zahrnovala popis prostředí, měření parametrů vod a odchyt ryb, bentických bezobratlých, zooplanktonu a fytoplanktonu. Odpolední a večerní čas byl věnován prohlížení nálezů pod mikroskopy. Na konci kurzu studenti odprezentovali nálezy, poznatky a výsledky své práce. 

Letošní kurz absolvovala pestrá škála studentů z různých fakult JU (PřF, FZT, FROV). Díky tomu došlo k bohaté výměně zkušeností a znalostí. Všem účastníkům kurzu děkujeme a již nyní vymýšlíme, kam vyrazíme příští rok!

Podívejte se jak letošní exkurze probíhala -> Hydrobiologická exkurze 2024 video.

Autoři: Katedra biologie ekosystémů

Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy aneb vážky v teple a na práškách

Ve dnech 10.-12. června se v Praze pod záštitou ICP Forests (International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) uskutečnila konference FORECOMON 2024 – Monitoring for future forests. Již podle všech těchto názvů je jasné, že k tématu má co říci i naše katedra. Vyslaní zástupci katedry zde proto seznámili účastníky s jedinečnými výsledky dlouhodobého monitoringu lesních půd na Šumavě, a přestože se jedná o výzkumné plochy mimo síť ICP, prezentující získali zaslouženou pozornost. Španělské, ale i britské kolegy pak zaujaly výsledky unikátního dlouhodobého experimentu se zvyšováním depozic dusíku ve Švédsku. V rámci exkurze jsme si měli možnost prohlédnout experimentální zázemí v povodí Pekelského potoka, který je dlouhodobě monitorován právě v rámci sítě ICP Forests a seznámili jsme se managementem velkoplošně odlesněného území po gradaci kůrovce v okolí Přibyslavi. Účast na konferenci byla inspirující a otevírá další možnosti mezinárodní spolupráce v budoucnu.

Prázdniny jsou u konce a s nimi i první ročník Letní školy s Přírodovědou, která byla určena žákům středních škol se zájmem o přírodní vědy. Přes tři desítky středoškoláků se odhodlaly a přihlásily se do jednoho z nabízených oborů. Nakonec jsme otevřeli sedm poutavých témat a to: S botaniky nejen na pískovnu, Jak se dělá věda na ptácích?, Jak rostlina vnímá svět, Pod molekulárním drobnohledem, Mapování genů pro rRNA na chromosomech motýlů, Vyber si chemii a Slunce a mobil. 

V malých skupinkách pak účastníci, den po dni, procházeli odborným programem v laboratořích i terénu, věnovali se biologii, chemii i fyzice. Brodili se vodou, prodírali houštím, učili se pracovat s profesionálními přístroji a ve volných chvílích vyslechli přednášky specialistů z daného oboru.

Na odlehčení náročného dne jim pak naši studenti připravovali každé odpoledne a večer zábavný a společenský program. Junioři tak měli možnost se lépe poznat i mimo své odborné skupiny a trochu si odpočinout. Společně také vyrazili v doprovodu zoologů na výlet do pražské ZOO. 

Po celý týden „Školy“ panovala skvělá atmosféra a za to patří velký dík úplně všem účastníkům této akce!

Klimatická změna, eutrofizace a invaze druhů ohrožují biologickou rozmanitost a stabilitu vodních a suchozemských společenstev. Jejich význam pravděpodobně poroste s tím, jak měníme prostředí na Zemi. Většina regionů zažívá rychlé změny klimatu a rostoucí trend invazí druhů v reakci na globální změny. Mnoho nepůvodních druhů jako např. slunéčko asijské nebo invazní raci šířící se po celé Evropě vážně ovlivňuje své původní konkurenty. Další invazní druhy se stávají novými vrcholovými predátory se silným dopadem na celou potravní síť, jako je sumec introdukovaný v mnoha evropských povodích. Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters podrobně mapuje možné důsledky zvířecích invazí v jednoduchých společenstvech ovlivněných globálními změnami.

Mezinárodní tým vedený Dr Samuelem Dijoux z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pomocí numerických simulací zkoumal vliv invazí na gradientech teplot a úživnosti prostředí (Obr. 1).

Obr. 1: V jednom z modelových scénářů Dijoux et al. studovali situaci, kdy se velký invazní všežravec živí dvěma druhy, spotřebitelem a jeho zdrojem. K podobným situacím dochází např. když se do nových povodí vypustí invazivní raci (např. Procambarus clarkii) nebo sumci (Silurus glanis). Fotografický kredit: Dieter Florian a Cradley Marvin (CC BY-SA)

Oteplování a eutrofizace urychlí invaze menších druhů

Studie ukazuje, že úspěch invaze závisí na trofické pozice vetřelce (tj. zda se jedná o predátora nebo kořist), velikosti druhů a podmínky prostředí (Obr. 2). Poslední autor studie David Boukal shrnuje: „Celkově jsme zjistili, že invazní druhy mají šanci uspět zejména za vyšších teplot v prostředích bohatých na živiny. Díky činnosti člověka se taková prostředí stávají běžnějšími, což usnadní invaze živočichů do nových oblastí.“ Model také předpovídá častější invaze menších druhů na všech trofických úrovních. To je v souladu s jinými studiemi ukazujími, že mnoha velkým, charismatickým druhům zvířat hrozí vyšší riziko vyhynutí.

Obr. 2: Invazní druhy (červené symboly), zejména ty relativně menší, budou z globálních změn prostředí profitovat.

Invazní druhy nejsou pro místní společenstva nutně zlem

Obyvkle se předpokládá, že invazní druhy škodí a vedou k vymírání a kolapsu místních společenstev. „Tento převažující názor částečně zpochybňujeme. Naše modely předpovídají, že řada invazí na místní společenstva nemá vliv nebo může být prospěšná zvýšením rozmanitosti a stabilizováním populační dynamiky nebo dokonce zachránit místní společenstva před potenciálním kolapsem,“ říká Dr Samuel Dijoux, hlavní autor studie. Důsledky budoucích invaze druhů pro společenstva a ekosystémy proto nemusí být vždy negativní (Obr. 3).

Obr. 3: Invazní druhy mohou místní společenstvo ovlivnit různými mechanismy vedoucími ke změnám v jeho diverzitě a stabilitě.

Dijoux, S., Pichon, N.A., Sentis, A. & Boukal, D.S. (2023) Body size and trophic position determine the outcomes of species invasions along temperature and productivity gradients. Ecology Letters 27, e14310. DOI: 10.1111/ele.14310

Kontakt: Samuel Dijoux (dijoux.samuel at gmail.com), David Boukal (dboukal at prf.jcu.cz, boukal at entu.cas.cz)

Mrtvá ramena řek jsou nejen krásná, ale i zásadní pro biodiverzitu. Bohužel, tyto opomíjené vodní ekosystémy často trpí přemnožením komárů, což může vést k negativnímu vnímání veřejností. 

Vojtěch Kolář ve svém článku na Ekolist.cz zdůrazňuje významnou roli mrtvých ramen řek v zachování biodiverzity a ekologické rovnováhy, ale také upozorňuje na komplikace spojené s komáry. Je zde diskutováno, jak přirozené regulace a ochrana těchto ekosystémů, včetně podpory predátorů komárů (jako například ploštice znakoplavky, potápníci, šidélka či vážky), mohou pomoci udržet rovnováhu a chránit tento cenný přírodní poklad a zároveň minimalizovat problémy s komáry.

Celý článek dostupný zde: Vojtěch Kolář: Mrtvá ramena a komáři - Ekolist.cz

Ve dnech 11. – 13. září 2024 hostila Přírodovědecká fakulta JU 9. konferenci České společnosti pro ekologii s podtitulem „Ekologie 2024“. Třídenní program nabídl více než 150 účastníkům přehled výsledků současného výzkumu v širokém záběru specializací ekologie na škále od lokální až po globální úroveň z pohledu experimentální biologie, aplikované praxe i matematického modelování (viz. sborník konference). Za všechna nesčetná témata jmenujme využití tzv. rewildingu (navrácení velkých býložravců) v managementu krajiny, jehož výzkumu se věnují i vědci působící na PřF. Několik účastnických přednášek na téma rewildingu v české krajině z pohledu vývoje vegetace, fauny i půdy předcházelo plenární přednášce jednoho z předních odborníků v tomto oboru prof. Jense-Christiana Svenninga z Aarhus University.

Jak už je na konferencích České společnosti pro ekologii (ČSPE) zvykem, mnoho prostoru dostali začínající vědci – studenti. Jedna sekce přednášek patřila nositelům ceny Vojtěcha Jarošíka udělované za vynikající studentské publikace v ekologických oborech, mezi nimiž byl i vítěz ročníku 2023 Aleš Lisner z Katedry botaniky PřF JU. Svou stopu studenti PřF JU zanechali i mezi oceněnými studentskými příspěvky, které vybírala komise složená ze zástupců napříč zúčastněnými univerzitami. Hned dva ze tří nejlépe hodnocených studentských posterů připravili studenti naší fakulty Tereza Švancárová (Katedra botaniky) a Jan Kollross (Katedra zoologie). Mezi nejlépe hodnocenými studentskými přednáškami byl příspěvek Daniela Linkeho (katedra zoologie).

Podobně jako mladé vědce ČSPE oceňuje i matadory v oboru. Letos byl přijetím mezi čestné členy ČSPE za celoživotní přínos ekologickým vědám oceněn jeden ze zakladatelů naší fakulty prof. Karel „Eros“ Prach, vegetační ekolog, jež se zasloužil o zavedení oboru ekologie obnovy, která se zabývá využitím principů spontánní sukcese v obnově člověkem narušených území, v české vědě i praxi ( viz. sborník konference). 

Ve dnech 11. – 13. září 2024 hostila Přírodovědecká fakulta JU 9. konferenci České společnosti pro ekologii s podtitulem „Ekologie 2024“. Třídenní program nabídl více než 150 účastníkům přehled výsledků současného výzkumu v širokém záběru specializací ekologie na škále od lokální až po globální úroveň z pohledu experimentální biologie, aplikované praxe i matematického modelování (viz. sborník konference). Za všechna nesčetná témata jmenujme využití tzv. rewildingu (navrácení velkých býložravců) v managementu krajiny, jehož výzkumu se věnují i vědci působící na PřF. Několik účastnických přednášek na téma rewildingu v české krajině z pohledu vývoje vegetace, fauny i půdy předcházelo plenární přednášce jednoho z předních odborníků v tomto oboru prof. Jense-Christiana Svenninga z Aarhus University.

Jak už je na konferencích České společnosti pro ekologii (ČSPE) zvykem, mnoho prostoru dostali začínající vědci – studenti. Jedna sekce přednášek patřila nositelům ceny Vojtěcha Jarošíka udělované za vynikající studentské publikace v ekologických oborech, mezi nimiž byl i vítěz ročníku 2023 Aleš Lisner z Katedry botaniky PřF JU. Svou stopu studenti PřF JU zanechali i mezi oceněnými studentskými příspěvky, které vybírala komise složená ze zástupců napříč zúčastněnými univerzitami. Hned dva ze tří nejlépe hodnocených studentských posterů připravili studenti naší fakulty Tereza Švancárová (Katedra botaniky) a Jan Kollross (Katedra zoologie). Mezi nejlépe hodnocenými studentskými přednáškami byl příspěvek Daniela Linkeho (katedra zoologie).

Podobně jako mladé vědce ČSPE oceňuje i matadory v oboru. Letos byl přijetím mezi čestné členy ČSPE za celoživotní přínos ekologickým vědám oceněn jeden ze zakladatelů naší fakulty prof. Karel „Eros“ Prach, vegetační ekolog, jež se zasloužil o zavedení oboru ekologie obnovy, která se zabývá využitím principů spontánní sukcese v obnově člověkem narušených území, v české vědě i praxi ( viz. sborník konference). 

Dnes navštívil  Jihočeskou univerzity a také naší fakultu ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Po krátkém setkání na půdě rektorátu se pan ministr odebral v doprovodu děkana PřF na krátkou exkurzi fakulty. Protože se primárně zajímal o inovace a aplikovaný výzkum, vzali jsme ho do prostor Laboratoře aplikované plasmové fyziky a nanostruktur prof. Straňáka a  poté navštívil i pracoviště Katedry medicínské biologie, kde se zajímal o naší spolupráci s nemocnicí a byla mu představena i naše první spinn-off firma Biocanim a.s.

Poté pan ministr navštívil i pracoviště Elektronové mikroskopie BC AVČR, Akvaponický skleník FROV JU a Zemědělskou a technologickou fakultu. 

Nový profesor David Boukal si převzal jmenovací dekret

The University of South Bohemia in České Budějovice has again ranked first among Czech universities in the Leiden Ranking! The ranking evaluates the percentage of scientific papers published under the university's banner that are in the top 10% of the most prestigious journals; in the case of JU, this is 8.7% of publications.

This achievement is a testament to the increasing quality of scientific research at the University of South Bohemia. The results of the Leiden ranking are an important indicator of excellence in research and confirm the strong position of the University of South Bohemia at national and international level. The University continues to focus on promoting quality research and innovation that produces tangible results and contributes to the development of scientific knowledge.

Congratulations and thanks to all colleagues who contributed to this position through their work.

More information can be found here -> Lieden Ranking.