Celoživotní vzdělávání
Univerzita třetího věku
Šumava známá a přece neznámá
Začínáme 11. března 2026!
Zveme Vás do kurzu univerzity třetího věku, který bude opět věnovaný Šumavě.
Přihlašte se na jarní cyklus popularizačních přednášek, které odhalí příběhy šumavské přírody, krajiny a historie. Od ledovcových jezer přes rašeliniště až po tajemství smrčin – čekají vás zajímavá témata, diskuse s odborníky a pohledy, které změní váš obraz Šumavy. Přijďte se inspirovat!
Kdy?: začínáme první přednáškou 11. 3. 2026 v 16:30 (celkem proběhne 7 přednášek a 2 exkurze do zajímavých lokalit NP Šumava v doprovodu vědců z PřFJU), exkurze probíhají 18.4. a 25. 4.
Kde?: Posluchárna B1, Budova B, Přírodovědecké fakulty JU
Cena kurzu je Kč 1.200,-
V případě dotazů pište na email:
Témata jednotlivých přednášek:
Obraz Šumavy jako výsledek spletité historie území (Michal Hořejší a Jaroslav Vrba)
11.3. 2026
Řekne-li se Šumava, snad každému vyvstane obraz rozsáhlého území nekonečných lesů. Málokdo si však uvědomí, že nejde o obraz samozřejmý, navíc opřený o skutečnou dynamiku šumavských lesů. V 19. století, kdy ji Češi doslova objevili, byla Šumava vnímána prizmatem hned několika konkurenčních motivů – od pohoří se na jedné straně očekávaly strmé hory alpského charakteru s vyhlídkami, na druhé straně se však zdůrazňovala neprostupnost a divokost. A do toho přišla známá Klostermannova „broučková“ kalamita... Úvodní přednáška představí historii pohoří, a především pak historii jeho kulturního uchopování.
Je květena Šumavy opravdu chudá? (Milan Štech)
18. 3. 2026
Díky geomorfologii a převažujícímu substrátu je z pohledu cévnatých rostlin Šumava často považována za území druhově chudé. Přednáška vás provede nejhojnějšími, nejvýznamnějšími, nejkrásnějšími, nejvzácnějšími i nejohroženějšími rostlinami Šumavy a dokáže vám, že první pohled klame a květena Šumavy jako celku je značně bohatá a cenná.
V čem jsou jedinečná šumavská jezera (Jaroslav Vrba)
25.3. 2026
Téměř dvě staletí patří ledovcová jezera k ikonickým cílům návštěvníků Šumavy. Jejich hladiny zrcadlí nejen ledovcové kary se strmými jezerními stěnami, ale i okolní hluboké lesy – ať už živé či „mrtvé“. Jejich hladiny a sedimenty ovšem ukrývají strhující příběhy od jejich vzniku před téměř 15 tisíciletími a jejich dramatickou proměnu v posledních 150 letech. Co se přihodilo od první návštěvy profesora Antonína Friče? Díky dlouhodobému bádání generací hydrobiologů máme unikátní data o vymizení a následném návratu života do šumavských jezer. Ukážeme, jak jejich ekosystémy ovlivnily v minulém století kyselé deště a jak se jezera zotavují.
Šumavská rašeliniště (Zuzana Urbanová, Tomáš Picek)
1. 4. 2026
Rašeliniště představují ikonickou součást Šumavy se svými jezírky a mechovými koberci, ale najdeme zde i jiné typy rašelinišť, jejichž role v krajině, koloběhu vody a živin je zcela zásadní. Mnoho šumavských rašelinišť bylo v minulém století narušeno odvodněním či těžbou rašeliny. V posledních letech se přistupuje k aktivní revitalizaci narušených rašelinišť a společně se podíváme na možnosti a úspěšnost těchto aktivit.
Živočichové pod vodní hladinou (Petr Blabolil, Vojtěch Kolář)
8. 4. 2026
Během přednášky se podíváme na rybí a hmyzí společenstva od pramenných stružek po významné toky jako jsou Vltava a Otava. Seznámíme se s původními společenstvy, které byly historicky ovlivněny okyselením vody, využíváním povodí i vlastních toků. Pozornost bude věnována i současnému krajinnému inženýru bobru evropskému a jeho zásahům do krajiny - především tvorbě nových vodních ploch.
Je kůrovec rizikem pro české lesy? (Martin Hais)
15. 4. 2026
Přednáška bude zaměřená na způsob šíření kůrovce v lesích, rizika napadení stromů a které podmínky je zvyšují. Také bude zařazeno téma, zde je možné napadení stromů lýkožroutem předvídat i více let dopředu a jaká data se k tomu používají.
Co vyprávějí šumavské smrčiny (Hana Šantrůčková)
22. 4. 2025
Od nepaměti je Šumava krajem rozsáhlých hvozdů, které jsou svým charakterem a rozlohou jedinečné, ale které čas od času podléhají zkáze. Přednáška chce přispět k pochopení zákonitostí vývoje šumavských lesů a to především v podmínkách měnícího se prostředí. Cílem je také ukázat, že pokud odumře stromové patro, les je stále živý.
Následují dvě exkurze. 18.4 a 25.4.
První z exkurzí povede na Vltavský luh. Místo je dobře dostupné, pojedeme veřejnou dopravou (vlakem).
Druhá z exkurzí bude v méně přístupných částech Šumavy a dopravu pro účastníky zajistíme.
Pro více informací pište: