Univerzita třetího věku

Tento kurz vás provede mikrosvětem hub a jejich praktickým využitím v každodenním životě – od tradiční kuchyně až po moderní poznatky o zdraví. Můžete se těšit zejména na srozumitelný výklad doplněný ukázkami, které vám jednotlivé procesy přiblíží „naživo“, a podle možností také na ochutnávky vybraných výrobků. Společně nahlédneme například do tajemství zrání sýrů s ušlechtilou plísní, ochutnáme rozdíly mezi fermentovanými potravinami, jako je miso nebo tempeh, a vysvětlíme si, proč kynuté těsto „roste“ nebo jak vzniká pivo či víno. V části zaměřené na zdraví se seznámíte s léčivými houbami z naší přírody a praktickými způsoby jejich využití v domácích podmínkách.

Kurz je koncipován především jako pohodové setkávání, které propojuje vědecké poznání s chutí a zkušeností. Obsah jednotlivých hodin – setkání se může měnit podle potřeb přednášejícího a zájmu a přání účastníků. Níže uvedený rozpis je tedy orientační.

1) Úvod do biotechnologického využití hub a bakterií (6.10.)

Lekce představuje význam mikroskopických hub a bakterií v biotechnologii. Vysvětluje principy získávání energie, fermentační procesy (alkoholové, mléčné a octové kvašení) a spolupráci mikroorganismů při výrobě potravin. Na příkladu kynutí těsta ukazuje fungování kvasinek jako „živých továren“. Zároveň seznamuje s využitím těchto procesů v potravinářství, farmacii a výrobě biopaliv.

2) Houby v sýrařství a fermentovaných mléčných výrobcích (13.10.)

Lekce se zaměřuje na úlohu plísní při výrobě a zrání sýrů. Vysvětluje, jak ovlivňují chuť, strukturu i vzhled výrobků a jak spolupracují s bakteriemi mléčného kvašení. Na příkladu hermelínu a nivy ukazuje rozdíly v růstu plísní a jejich vliv na výsledný produkt. Představuje také využití těchto principů v tradičním i moderním sýrařství.

3) Produkce mikrobní biomasy a smíšené kultury (20.10.)

Lekce vysvětluje průmyslové pěstování kvasinek jako zdroje biomasy a jejich využití v potravinářství, krmivářství i výrobě doplňků stravy. Současně představuje smíšené kultury mikroorganismů využívané při výrobě kombuchy, fermentovaných masných výrobků a dalších potravin. Důraz je kladen na mikrobiální rovnováhu, bezpečnost fermentací a jejich vliv na chuť, vůni a trvanlivost produktů.

4) Kvašená zelenina a asijské fermentované potraviny (27.10.)

Lekce představuje kvašení zeleniny a tradiční fermentované potraviny Asie, jako jsou sójová omáčka, miso a tempeh. Vysvětluje úlohu hub při rozkladu složitých látek, vzniku chuti umami a zvyšování nutriční hodnoty potravin. Na příkladu tempehu ukazuje principy těchto procesů a jejich využití v moderní gastronomii i rostlinné výživě.

5) Alkoholové kvašení a jeho aplikace: výroba kvasu a piva (3.11.)

Lekce seznamuje s principy alkoholového kvašení a jeho využitím při výrobě piva, destilátů, tradičních fermentovaných nápojů a bioetanolu. Vysvětluje vliv surovin, kvasinek a podmínek kvašení na výsledné vlastnosti nápojů. Druhá část je věnována výrobě kvasu a piva, včetně rozdílů mezi jednotlivými pivními styly.

6) Alkoholové kvašení a jeho aplikace: výroba vína (10.11.)

Lekce navazuje na problematiku alkoholového kvašení a podrobně se věnuje výrobě vína. Představuje technologie výroby různých typů vín, jejich rozdělení, zásady podávání a kombinace s pokrmy. Součástí jsou také aktuální trendy ve vinařství a spotřebě vína.

7) Kombinované bioprocesy: výroba octa (17.11.)

Lekce vysvětluje navazující působení enzymů, kvasinek a bakterií při výrobě octa. Ukazuje přeměnu škrobů na cukry, cukrů na alkohol a alkoholu na kyselinu octovou. Na tomto příkladu představuje fungování kombinovaných biotechnologických procesů a jejich využití v potravinářství i domácí praxi. Druhá část se věnuje konzervování jedlých hub.

8) Léčebné využití hub a příprava houbových  produktů (24.11.)

Závěrečná lekce představuje léčivé houby a jejich význam jako zdroje biologicky aktivních látek. Seznamuje s nejvýznamnějšími druhy, jejich účinky na imunitu a zdraví i možnostmi zpracování do extraktů, tinktur či doplňků stravy. Současně upozorňuje na zásady bezpečného užívání a limity jejich využití v prevenci a podpoře zdraví.

Kurz vede: prof. Miloslav Šimek, mikrobiolog

Začátek kurzu: 6.10., pak každé následující úterý až do 24. listopadu 2026.

Kdy: úterky od 14:00 do cca 15:30

Kde: Posluchárna č. 012 Hydrobiologického ústavu Biologického centra na Sádkách (nedaleko Stromovky)

Cena: 900,-

K zaplacení kurzovného budete vyzváni emialem před začátkem kurzu.

Odkaz na přihlášení 

Dotazy posílejte na emaily Evy Gardianové: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Historickým zahradám a parkům je tradičně věnovaná pozornost především památkové péče, nicméně i ochrana přírody zde má zájmové objekty. Jedná se zatím o spíše přehlížené biokulturní dědictví, které však nenávratně mizí stále se zrychlujícím tempem.

 Náplní kurzu budou jednotlivé přednášky věnované vývoji v čase (od klášterní zahrady ke krajinářskému parku), zahradní tvarosloví na jihočeských příkladech, inspirace z ciziny, regionální odlišnosti, způsoby obnovy i to, jak historické parky ovlivnily skladbu sídelní zeleně. Součástí kurzu budou dvě exkurze. Podíváme se do Terezina údolí u Nových Hradů, které je odrazem evropské sentimentální malebnosti, romantismu i osvícenství, a na moderní park na Hluboké uchovávající tradiční funkce i v nastupujícím věku industriální racionality.

 Zaměření jednotlivých lekcí:

1) Od klášterní zahrady ke krajinářskému parku: Zahrada - park - krajina - vývoj historického parku v čase, zahradní tvarosloví na jihočeských příkladech (7.10.)

2) Lednicko-valtický areál a Veltrusy:  odlišné a přesto podobné inspirace v nejrozsáhlejších krajinných kompozicích v ČR (14.10.)

3) Česká Loara v kontextu parků moravského úvalu a slezského prstence (21.10)

4) Dendrologem před sto lety – historická arboreta a jejich sortimenty  (4.11.)

5) Sbírkové parky jsou součástí biokulturní rozmanitosti ale mimo arboreta nám doslova mizí před očima (11.11.)

6) Současný stav historických parků, jejich zdařilé a méně zdařilé obnovy. Patří do historického parku golfové hřiště? (18.11.)

7) Parky formují dřeviny a zkrášlují byliny a drobná architektura. (25.11.)

8) Městské parky a hřbitovy a jejich zeleň. (2.12.)

Exkurze 1 - Terezino údolí u Nových Hradů odrazem evropské sentimentální malebnosti, romantismu i osvícenství, termín 9. října.

Exkurze 2 - Moderní park na Hluboké uchovává tradiční funkce i v nastupujícím věku industriální racionality – termín domluvíme při první hodině.

Kurz vede doc. RNDr. Tomáš Kučera, Ph.D.

který se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá krajinnou ekologií, ochranou přírody a kulturní krajiny, vlivem zeleně na biodiverzitu sídelní krajiny, péče o přírodní a kulturní dědictví krajiny. Věnuje se také přednáškové a popularizační činnosti.

Začátek kurzu: 7.10. pak každou následující středu až do 2. prosince 2026.

Kdy: 16:45 do 18:00

Kde: Areál PřF JU, Branišovská ČB, Budova C, posluchárna C5 od 16:45 cca do 18:00

Cena: 900,-

K zaplacení kurzovného budete vyzváni emialem před začátkem kurzu.

Odkaz na přihlášení 

Dotazy posílejte na emaily Evy Gardianové: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.