Přejít na hlavní obsah

Ceny Živy za rok 2025

Ve středu 15. dubna 2026 byly uděleny Ceny Živy za rok 2025. Redakční rada a redakce časopisu udělila ocenění i našim vědcům a bývalému studentovi. Všem moc gratulujeme!

 
Mgr. Petr Koutecký, Ph.D. byl z jedním autorů seriálu Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I–III (Živa 2024, 6 až 2025, 2), který získal Zvláštní ocenění časopisu Živa. V této kategorii jsou oceněny popularizační příspěvky, které obsahově i rozsahem přesahují rámec jednotlivých publikovaných článků. 
 
Abstrakt k seriálu Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I–III:
 
Málo početné populace vzácných druhů rostlin jsou vystaveny mnoha faktorům, které se podílejí na jejich ohrožení. Můžeme jmenovat např. ztrátu přirozených stanovišť v důsledku změn ve využívání krajiny, dále eutrofizaci zvýhodňující konkurenčně silnější druhy, změny hydrologického režimu nebo fragmentaci populací vedoucí k omezení genetické variability. Dosud méně zmiňovaným rizikem je mezidruhové křížení, ať už s běžnějšími původními druhy, nebo s nepůvodními druhy, které se v krajině často velmi rychle šíří, mnohdy jako důsledek lidské činnosti. Ve třech článcích jsme se zaměřili na jeden z nejvzácnějších druhů naší květeny, kopřivu lužní (Urtica kioviensis), a přiblížili ohrožení jejích zbývajících populací hybridizací s hojnou kopřivou dvoudomou (U. dioica), představili jsme mokřadní sítiny z okruhu sítiny článkované (Juncus articulatus agg.) a popsali rozsah křížení u mizející slatinné s. alpské (J. alpino-articulatus) a ve třetí části jsme zkoumali rozsah křížení vzácných vysokohorských vrbovek (mezi sebou i s dalšími druhy) a mimo jiné objevili křížence mezi vrbovkou žabincolistou (Epilobium alsinifolium) a v. žláznatou (E. adenocaulon), v. tmavou (E. obscurum) a rovněž vysokohorskou v. nicí (E. nutans), a prokázali že vrbovka nicí (E. nutans) se kříží s v. bahenní (E. palustre) a v. tmavou (E. obscurum). Z metodického pohledu jsme představili průtokovou cytometrii jako poměrně jednoduchou, rychlou a levnou metodu použitelnou v případě heteroploidního křížení nebo v případě homoploidního křížení mezi rodičovskými rostlinami s různou velikostí genomu pro potvrzení hybridního původu morfologicky přechodných rostlin. Potvrdili jsme, že hybridizace ohrožuje populace vzácných druhů, současně je ale potřeba ji chápat v kontextu dalších možných ohrožení (např. změn abiotických a vegetačních poměrů na lokalitách). Vhodně zvolené a promyšlené ochranářské zásahy (tam kde je to možné) přitom mohou výrazně ovlivnit vzájemnou dynamiku a přežívání rodičovských druhů a hybridů a omezit tak negativní důsledky hybridizace. 

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., jeden z prvních studentů Biologické fakulty, získal Purkyňovu cenu za nejlepší popularizační článek ročníku ve věkové kategorii od 30 let. Ocenění získal za titul Epigenetická paměť je jedním z klíčů k přežití rostlin v proměnlivém světě (Živa 2025, 3: 100–103).

Abstrakt ke článku Epigenetická paměť je jedním z klíčů k přežití rostlin v proměnlivém světě:

V článku shrnuji výsledky zhruba desetiletého výzkumu, který jsem vedl na Botanickém ústavu AV ČR a který se zaměřuje na epigenetickou paměť rostlin, tedy schopnost reagovat na prostředí bez změny samotné DNA. Ukazuji, že rostliny si dokážou „pamatovat“ podmínky, které zažily, např. sucho, a tuto zkušenost přenášet na své potomky. Tato paměť je založena především na změnách v metylaci DNA a může výrazně ovlivnit růst i odolnost rostlin.
Na příkladech experimentů s jetelem plazivým (Trifolium repens) a jahodníkem obecným (Fragaria vesca) popisuji, jak minulá zkušenost mění chování rostlin i několik generací poté. Rostliny např. zpomalují růst, pokud „očekávají“ příchod sucha, nebo dokážou na základě předchozích podmínek směrovat svůj růst do prostředí, kde pravděpodobně získají více zdrojů. Ukazuji tím, že rostliny nejsou jen pasivními organismy reagujícími na okamžité podněty, ale dokážou své zkušenosti využívat k určitému „předvídání“ budoucích podmínek.
Zvláštní pozornost věnuji tomu, jak se tato paměť přenáší mezi pohlavními a klonálními generacemi, např. ve vztazích s mykorhizními houbami. Výsledky z přírodních populací jahodníku napříč Evropou navíc ukazují, že epigenetická paměť není jen laboratorním jevem, ale reálně ovlivňuje adaptaci rostlin na lokální klimatické podmínky.
Epigenetická paměť tak představuje jeden z klíčových mechanismů, který rostlinám umožňuje přežít a uspět v rychle se měnícím světě – a otevírá nové možnosti jak pro základní výzkum, tak pro praktické využití v zemědělství a ochraně přírody.

Prof. Ing. Jiří Šantrůček, CSc. získal ocenění za dlouhodobou spolupráci s redakcí časopisu Živa a za záštitu a tvorbu koncepce bloku článků o fotosyntéze (Živa 2025, 4). Cenu Antonína Friče uděluje Živa jen příležitostně. Oceňuje osobnosti, které významným způsobem přispěly k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním nebo popularizačním. Může být rovněž udělena kolektivu autorů za mimořádný počin z hlediska obsahu Živy.

Pro více informací navštivte webové stánky časopisu Živa.

 

Zdroj a foto: © 2026 Časopis ŽIVA 

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2026 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0