Mezioborová exkurze do Skotska
Jako každý rok, i letos proběhla tradiční Mezioborová exkurze, tentokrát ve dnech 15.–29. července 2025, během které jsme zamířili na exploraci krajin Skotska. Zúčastnilo se jí dohromady 48 účastníků včetně 6 pedagogů přes botaniku, krajinnou ekologii, entomologii a obratlovce. Náš výlet jsme započali v úterý 15. července odpoledním odjezdem autobusem od botanické vily a nočním přejezdem do Calais, kde jsme se druhý den ráno nalodili na trajekt na britské pobřeží do města Dover.
V Doveru nás čekala první celodenní exkurze, která vedla ke křídovým útesům na pobřeží, kde bylo možné pozorovat aspekty přímořské vegetace, nad útesy pastviny a louky se zajímavými rostlinnými druhy a hejna racků.
Po druhém nočním přejezdu jsme ve čtvrtek ráno zastavili na východním pobřeží Velké Británie u městečka Bempton, kde jsme měli v plánu navštívit zdejší útesy, jež jsou vyhlášené jako ornitologická lokalita. Ačkoli jsme naší exkurzi započali doslova v mlze, postupně nám mlha odtajnila nad očekávání početné populace terejů bílých (obr. 1), alkounů úzkozobých a alek malých včetně highlightového papuchalka severního (obr. 2). Odpoledne jsme si udělali ještě krátkou exkurzi v NP North York Moors a následně přejeli do kempu u města Pickering.
V pátek jsme z Pickeringu po dopolední krátké exkurzi na vřesovištích v NP North York Moors jeli do Edinburgu, čímž jsme konečně překročili hranice Skotska. Po kulturní a nákupní saturaci jsme večer dojeli do města Tayport.
Z města Tayport jsme se v sobotu vydali na mořské pobřeží do národní přírodní rezervace Tentsmuir, kde jsme v moři mohli pozorovat mimo jiné roztomilé tuleně kuželozubé. Na písečných dunách a opodál v borech rostli mimo jiné zástupci vřesovcovitých rostlin jako například šicha černá, vřesovec popelavý (obr. 3), vřesovec čtyřřadý (obr. 4) a také drobná orchidej smrkovník plazivý (obr. 5). Tyto rostliny nás posléze provázely i po zbytek exkurze po Skotsku. Po přejezdu na vřesoviště do národního parku Cairngorms jsme již poprvé zažili ty pravé aspekty skotského kraje, kterými byli setrvalý déšť a krvežízniví tiplíci (alias „midges“).
V neděli jsme si udělali celodenní exkurzi v NP Cairngorms s explorací zdejších kaledonských borů, vřesovišť, pramenišť a rašelinišť s liliovcem kostilomkou (obr. 6), rosnatkou okrouhlolistou a rosnatkou anglickou (obr. 7) v okolí jezer a ve vyšších partiích nás čekala alpínská vegetace. Mnozí z nás jsme viděli také ohrádku se sobi, které se zde snaží reintrodukovat. Z ornitologických zážitků stojí za zmínku křivka skotská.
V pondělí po opuštění NP Cairngorms jsme putovali dále na sever se zastávkou u jezera Loch Loyal, kde nás ještě před vyšplháním do kopce na tamější vřesoviště a prameniště přepadlo hejno nesnesitelných „midges“. I přes moskytiéru na hlavě jsme zde mohli vidět např. vřesnu bahenní (obr. 8) a některé zajímavé lišejníky jako třeba paličkovec korálovitý (obr. 9) či krevnatec věterní (obr. 10), na jezeře bylo možné pozorovat potáplice.
Další úterý jsme na naší nejsevernější zastávce u městečka Bettyhill opět explorovali vegetaci u mořských útesů, kde jsme neúspěšně hledali endemickou prvosenku skotskou. Našli jsme zde však například toliji bahenní (obr. 11), hořečky mnohotvaré (obr. 12), přímořský lišejník Anaptychia runcinata (obr. 13) a v moři jsme zahlédli sviňuchy obecné. Poté jsme zajeli na východní pobřeží Skotska na lokalitu Loch a' Mhuilinn s nejseverněji položenou oceánickou doubravou ve Skotsku. Kromě tuleňů na pobřeží jsme se zde setkali mimo jiné s prvními, bohatými populacemi typických oceánických zástupců lišejníků, jako je důlkatec plicní (obr. 14), důlkatec zelený (obr. 15), panárie rudá (obr. 16), Pectenia plumbea (obr. 17), cecatka chřástnatá (obr. 18) a řada dalších.
Ve středu jsme měli v plánu návštěvu geologické lokality Knockan Crag, kudy vedla naučná stezka až na vrchol s rašeliništi. Poté jsme se vydali do soutěsky Corrieshalloch Gorge poblíž města Ullapool, odkud je udáván výskyt zajímavé kapradiny blánatce, ten se nám však během této návštěvy neukázal.
Ve čtvrtek nás čekala v zásadě celodenní exkurze v národní přírodní rezervaci Benn Eighe (obr. 19), která skýtala poměrně zachovalé boreo-montánní ekosystémy s kaledonskými bory a alpínským bezlesím. Zde se již poprvé podařilo objevit blánatce Hymenophyllum wilsonii. Rostl zde například také ostružiník moruška (obr. 20), medvědice alpská (obr. 21), v jezerech se podařilo pozorovat čolky hranaté. Následně jsme zamířili na ostrov Skye, kde jsme strávili následující dva dny.
V pátek nás po krátké zastávce na lokalitě u moře s dinosauřími stopami čekala exkurze na severním pobřeží ostrova Skye (obr. 22). Zde bylo možné opět pozorovat pobřežní druhy ptáků – kormorány, racky i rybáky. Našli jsme konečně celkem početné populace blánatce Hymenophyllum wilsonii (obr. 23), z jezera na nás vykukovaly vodní rostliny jako šídlatka ostnovýtrusá a lobelka Dortmannova (obr. 24). Nejvíce highlightovou rostlinou byla na rašeliništích v okolí kempu dýmka vodní (obr. 25), která rostla v několika jezírkách spolu s lobelkami. Na pastvinách se nám podařilo objevit také několik druhů voskovek, z nichž nejzajímavější byla voskovka sírožlutá (obr. 26). V sobotu před opuštěním ostrova Skye jsme si udělali dopolední exkurzi k vrcholu Storr s věhlasnými skalními jehlami (obr. 27).
V neděli jsme za poměrně intenzivního deště vyrazili do údolí Glencoe, kde jsme strávili dopolední čas a pozorovali například další populace blánatců. Následně jsme přejeli do rezervace Glen Nant, která skýtala oceanický listnatý les s dubem, břízou a lískou. Zde se nacházela opět velmi pozoruhodná a spektakulární diverzita mechorostů a lišejníků, z nichž jedny z nejvíce highlightovými lišejníky byly paličkovec tmavoplodý (obr. 28), Leptogium burgessii (obr. 29) a Pseudocyphellaria citrina (obr. 30). Nechyběly ani mnohé zajímavé druhy vatiček, například vatička chlupatá (obr. 31).
Následující pondělí jsme již zamávali Skotsku a naší poslední celodenní exkurzi ve Velké Británii jsme strávili v národním parku Lake District. Poté jsme zamířili opět do Doveru na trajekt a v úterý pozdě večer zdárně dorazili na půdu fakulty.
I přestože byla tato mezioborovka nadstandardně mokrá, nás opět velmi obohatila o spoustu zajímavých zážitků, zajímavé organismy (nejen „midges“) a nové kamarády. Jsme moc rádi, že se tato exkurze uskutečnila a těšíme se opět na další dobrodružství příští rok.
Za studenty sepsal Aleš Jirsa