Pěstování rostlin in vitro v překladu z latiny znamená „ve skle“. Tato metoda se však používá nejen pro rostliny, ale obecně v biologii, medicíně a dalších příbuzných oborech pro pěstování buněčných (nebo tkáňových) kultur mimo organismus, z něhož pocházejí. Jde o pěstování ve sterilních podmínkách. Semínka před výsevem musí být sterilizována, stejně tak nádoby, v nichž se pěstují a médium na němž rostou.  Sází se ve speciálním laminárním boxu (flowbox), což je laboratorní zařízení, prostor, kam proudí vzduch přes speciální filtr, který odstraní nežádoucí mikroorganismy, bakterie a plísně (ještě s pomocí UV záření před vlastní prací). Ty by mohly in vitro rostlinky (objekty) kontaminovat a ohrozit. Rostlinky jsou pěstovány na médiu. V tomto případě bylo použito nejběžnější médium podle Murashigeho a Skooga, označované zkratkou MS.  Bylo vyvinuto v laboratoři profesora Skooga v roce 1962 a obsahuje všechny potřebné živiny a vitamíny pro pěstování rostlinných explantátů. Na jeho ztužení se používá agar.

Huseníček rolní (latinsky Arabidopsis thaliana Heynh.) je drobný efemerní plevel z čeledi brukvovitých. Tato dvouděložná rostlina se používá jako modelový organismus v molekulární genetice a částečně také ve fyziologii rostlin. Jednoletá nebo ozimá, krátkověká jarní bylina pochází ze Středozemí, ale rozšířila se téměř do celého světa. Má mnoho ekotypů, přírodních linií, pocházejících z Evropy, Asie i Afriky (nejběžnější ekotyp je Columbia). Ten máte ve své skleničce. Do Severní Ameriky byl dovezen v 17. století a zdomácněl. Ačkoliv byl poprvé použit k pokusům už v roce 1945, přelomovým rokem pro huseníček byl rok 1986, kdy byla popsána jeho T-DNA transformace a byl klonován první gen. Vznikla řada mutantů, jejichž semínka lze získat v semenných bankách (evropská má sídlo na Univerzitě v Nottinghamu- NASC). Spoustu informací o této modelové rostlině lze nalézt na webu TAIR. Je nenáročný a má krátkou generační dobu (5-8 týdnů), navíc má na rostlinné poměry malý jaderný genom (119 milionů párů bází a 5 chromozomů). Byl první rostlinou, jejíž genom byl v roce 2000 osekvenován (stejně jako ten lidský). Má přibližně 27 000 genů kódujících proteiny, což je řádově srovnatelné opět s lidským genomem. Huseníček stále u nás na katedře používáme jako modelovou rostlinu pro náš výzkum, i když se v poslední době v souladu s trendy doby začínáme obracet k rostlinám hospodářsky významným. V našem případě je to mák (Papaver somniferum L.).

Naše katedra KEBR (Katedra experimentální biologie rostlin) je malá skupina vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se zabývá fyziologickými projevy rostlin. Tradičně studujeme fotosyntézu v listech rostlin a s ní spojené funkce, dále třeba vývoj průduchů a kutikuly na jejich povrchu.  Ve výzkumu využíváme a měříme tzv. stabilní izotopy. Máme skupinu zaměřenou na studium imunity rostlin a interakcí rostlin s mikroorganismy, zvláště patogeny. Ale také ekofyziologickou skupinu, která se zabývá například výzkumem rašelinišť. Pracujeme v laboratoři i v terénu. Používáme metody molekulární biologie. Spolupracujeme s ústavy Akademie věd v Českých Budějovicích, Praze i v Třeboni.

Zdroje a další čtení:

https://en.wikipedia.org/wiki/Arabidopsis 
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_research_on_Arabidopsis_thaliana 
https://www.wikiskripta.eu/w/Arabidopsis_thaliana 
https://www.arabidopsis.org and https://www.ncbi.nlm.nih.gov/