Antrakologie

Analýza rostlinných makrozbytků dřev je prováděna metodou antrakologie, která se aplikuje na nespálené i spálené fragmenty. V nedávné době se v archeobotanice vyčlenil obor výzkumu zuhelnatělých fragmentů dřev, který nese souborný název antrakologie.
Mikroskopické určování dřev a uhlíků patří ke standardním postupům archeobotaniky. Nálezy fragmentů nespáleného dřeva a uhlíků tvoří viditelnou a nápadnou frakci archeologických uloženin a situací. Informují nás především o skladbě paliva, které bylo na archeologické lokalitě spotřebováváno. Na základě analýzy větších souborů uhlíků lze vytvořit antrakologický snímek archeologické lokality, který nás poměrně podrobně informuje o okolní stromové vegetaci v době života sídliště, o procesech odlesňování okolí sídliště atp. Při analýze uhlíků ze žárových pohřebišť lze sledovat i některé kulturní prvky využití různých druhů dřev. Xylotomická analýza nespálených fragmentů dřev ze středověkých nalezišť městského typu může poskytnout cenné údaje o charakteru, případně i typu řemeslné výroby. v určitých případech sleduje xylotomická analýza druh a charakter dřevěných konstrukcí.

Podélný řez uhlíkem lípy (Tilia sp.). Foto J. Beneš.

Jaké soubory jsou vhodné pro analýzu?

Pro analýzu uhlíků a dřev se hodí především větší soubory (100 a více určení), tedy takové soubory, se kterými je možné pracovat statisticky. Je také kvalitativní rozdíl mezi uhlíky vybíranými archeologickým pracovníkem z výplní objektů a vrstev a plaveným materiálem. Obecně platí, že plavený materiál zachycuje druhy dřev reprezentativněji a v bohatším spektru, než materiál vybíraný (nevýhodu může vyvažovat větší množství vybraných uhlíků z lokality). z hlediska botanické taxonomie lze většinu uhlíků a dřev určovat do botanického rodu. Například botanický rod jedle, Abies, je v našich ekologických podmínkách zastoupen pouze jediným druhem a to jedlí bělokorou (Abies alba).
Do botanického druhu sice lze některé dřeviny zařadit ale velmi obtížně. Pro prezentaci výsledků archeologické veřejnosti se používá pojem "druh dřeva", chápaný však spíše technologicky.

3D seminář mikrofotografie Jaromíra Beneše (vlevo) na Římské univerzitě La Sapienza. Foto L. Sadori.

Antrakologie vinné révy jako důkaz lokální produkce vína

Antrakologická analýza uhlíků na makedonské lokalitě z doby římské (3. - 4. stolení n.l.) Petkina Niva poskytla přímý důkaz lokálního pěstování vinné révy. Ve vzorcích z lokality byly identifikovány uhlíky révy vinné (Vitis vinifera), společně s dalšími druhy stromů a keřů typickými pro kulturně ovlivněnou krajinu římského období. Přítomnost dřeva vinné révy je mimořádně významná, protože naznačuje, že réva nebyla do lokality pouze dovážena ve formě plodů nebo vína, ale byla přímo pěstována v okolí sídliště. Ve spojení s nálezy hroznových pecek a chemickou identifikací borové pryskyřice v zásobní nádobě představují antrakologické výsledky jeden z klíčových důkazů lokální vinařské produkce v Ohridském regionu během římského období.

Mikroskopické snímky uhlíků vinné révy z Petkiny Nivy (Severní Makedonie, 3. - 4. stol. n.l.). Foto J. Beneš.

Literatura:

Tušlová, P., Beneš, J., Budilová, K., Komárková, V., Brychová, V., Juřičková, L., Kovačiková, L., Bouby, L., Ivorra, S., & Ardjanliev, P. (2025). A multidisciplinary approach to environmental reconstruction and viticulture at Roman St. Petkina Niva in the Ohrid Region, North Macedonia. Environmental Archaeology. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/14614103.2025.2576826