Silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu podle hydrobiologa Petra Znachora potvrzuje studie, kterou vedl s vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky. Data sbírali mezi lety 1991–2021, denní měření teploty zaznamenávala Povodí Moravy, Labe a Vltavy na 35 nádržích v České republice.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila, ohřívá se tempem v průměru o více než 0,5 °C za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o jeden stupeň. Studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Rozsáhlý výzkum o dlouhodobém vývoji povrchové teploty vody, zveřejněný v prestižním časopise Environmental Science & Ecotechnology, vychází z denního sledování 35 nádrží po celé České republice v letech 1991–2021 a představuje dosud nejucelenější pohled na vývoj teploty vody v Česku. Výsledky ukázaly, že ve většině nádrží dochází ke statisticky významnému oteplování povrchové vody, v průměru o 0,59 °C za dekádu. Letní teploty vody vzrostly mezi roky 1991 a 2021 o více než 2°C.
Výrazné rozdíly
Mezi jednotlivými nádržemi existují výrazné rozdíly. Například teplota vody v Brněnské přehradě se téměř nezměnila, zatímco v nádrži Les Království na řece Labi teplota roste rychlostí 1,25 °C za dekádu. „Nádrž Les Království na Labi se zanáší a je velmi mělká. Voda se snadněji ohřeje, dostane se potom ku hrázi, nárůst tam proto byl zhruba dvojnásobný oproti průměru,“ vysvětlil důvod v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice vedoucí autor studie hydrobiolog Petr Znachor. „Naopak v Brněnské přehradě probíhají opatření proti růstu sinicových vodních květů, tím se vodní sloupec míchá a studená voda ode dna se dostává ke hladině, a tím pádem oteplovací trend úplně zmizel,“ objasnil Znachor.
Někde uprostřed jsou hodnoty z Lipna, kde se teplota vody zvýšila o 0,64 °C za dekádu, z Rozkoše (0,72 °C za dekádu) nebo z Vranova (0,67 °C za dekádu). Vyšší teploty vody byly zaznamenány zejména v níže položených nádržích. Teplota vody byla úzce provázána s teplotou vzduchu, obě veličiny se měnily téměř paralelně, což dokládá silný vliv klimatických změn.
Jedním z nejvýznamnějších zjištění je výrazná sezonní asymetrie rychlosti oteplování. Nejrychleji se voda otepluje v dubnu, v průměru o +1 °C za dekádu. V květnu se naopak žádný významný trend neprojevil. „To může mít zásadní dopad například na rozvoj fytoplanktonu a potravní vztahy ve vodních ekosystémech,“ upřesňuje Petr Znachor. Tento jarní paradox může souviset s rozdílným průběhem počasí v obou měsících, například s dlouhodobým nárůstem oblačnosti v květnu, zaznamenaným na některých meteorologických stanicích.
Rostoucí kolísání teploty
Studie rovněž zavedla nový způsob pro výpočet tzv. denní teplotní variability, tedy rozdílu teploty vody mezi jednotlivými dny. Tato hodnota v průměru narůstá asi o 10 procent za dekádu. Vyšší denní kolísání vykazují mělké a průtočné nádrže, zatímco u hlubokých nádrží tlumí výkyvy velký objem vody. Rostoucí kolísání teploty může mít významné ekologické dopady, protože ovlivňuje metabolismus, růst a chování vodních organismů, ovlivňuje i procesy, jako je míchání vodního sloupce, koloběh živin nebo vznik sinicových květů.
Studie je unikátní v tom, že shrnuje data z rozsáhlého souboru 35 nádrží, které se liší velikostí, nadmořskou výškou i účelem využití. Celkově výsledky ukazují, že povrchová voda v českých nádržích reaguje na klimatické změny. „Změna teplotního režimu nádrží může vést ke zhoršování kyslíkových podmínek u dna, uvolňování fosforu z usazenin a k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu vodních květů sinic. To může mít závažné dopady na kvalitu vody, biodiverzitu i hospodaření s vodními nádržemi,“ dodává Petr Znachor.
Dopady klimatických změn
Autoři plánují navazující studii, která se zaměří na to, jak se mění načasování sezónních procesů a jaké to může mít dopady na fungování nádrží. Nejde tedy jen o to, že se voda otepluje, což podporuje vznik vodních květů sinic, ale také o to, kdy během roku se to děje a jak dlouho tyto podmínky trvají. Ve spojení s hodnocením četnosti a intenzity teplotních extrémů mohou tato zjištění přinést praktické využití při řízení vodních nádrží, například při predikci výskytu škodlivých sinicových květů nebo při optimalizaci odběrů vody pro vodárenské účely. „Dlouhodobé monitorování je klíčové pro porozumění dopadům klimatických změn. Bez spolupráce s jednotlivými podniky povodí, které provádějí dlouhodobá a pravidelná měření, bychom tyto změny nemohli analyzovat,“ uzavírá Petr Znachor.
Fotografie: Petr Znachor - Celou fotogalerii si můžete prohlédnout na stránkách fytoplankton.cz.
Ke studii byla natočena i reportáž do Studia 6. Shlédnout jí můžete v iVysílání.
Znachor, P., Kosour, D., Rederer, L., Koza, V., Kolář, V., & Nedoma, J. (2025). Tracking reservoir warming in a changing climate: A 31-year study from Czechia. Environmental Science and Ecotechnology, 100631.
