Když jsme v roce 2018 poprvé přijeli na zaniklé plochy vesnic Národního parku Niokolo-Koba v jihovýchodním Senegalu, jen mlhavě jsme tušili, co nás při výzkumu čeká. Byli jsme překvapeni, do jaké míry jsou pozůstatky vysídlených vesnic v tropickém lese na pomezí pásma savan dochovány. Studny, torza domů, keramika a kovové nádobí z padesátých let minulého století a dokonce i ojedinělé zbytky dřevěných lavic nám mapovaly průzkumné trasy našich aktivit. Vedle ozbrojených rangerů nás tehdy provázeli dva muži, stejně jako já již šedesátníci Bourama a Waly. Oba si pamatovali detaily opuštěné vesnice Sibi Kili. Prodírali jsme se hustým porostem okraje obytného areálu, když se oba muži sehnuli k zemi a ukázali na torzo dřevěného předmětu. Byl to fragment bubnu, hudebního nástroje, který hraje u etnika Mandinků (a nejen u něj) významnou roli.
Spolu s doktorandy Terezou Majerovičovou (LAPE a FF JU) a Idrissou Mankou (Cheikh Anta Diop University, Dakar, Senegal) jsme neváhali. Šlo o archeologicky a nakonec, jak jsme později zjistili, i botanicky výjimečnou situaci. Předmět a místo jsme zdokumentovali sice rychle, ale podle zásad oboru. Jelikož dřevěné archeologické předměty celý badatelský život analyzuji, požádal jsem oba pamětníky o svolení vzít si malý fragment bubnu do archeologického sáčku na pozdější analýzu. Svolili, ale pod podmínkou, že místo fragmentu vložím na místo obětinu, třeba kus papírku s přáním. Učinil jsme tak. Co jsem tehdy napsal duchům na papírek, si nechám pro sebe.
Uplynula řada let, téma bubnu dozrávalo. Tereza s Idrissou se stávají respektovanými badateli v oboru etnobotaniky a etnoarcheologie. Společně předkládáme odborné a nakonec i laické veřejnosti odbornou studii, kde jsme zmapovali buben jako fenomén západoafrické společnosti. Byl vyroben ze stromu Cordyla pinnata, který charakterizuje kvalitní dřevo a zvuk. Společně s Idrissou, příslušníkem etnika Mandinků a s Terezou vám předkládáme studii, ve které se dozvíte o bubnu vše podstatné. A nejen o něm. Je hlavně o kultuře a přírodě Senegalu, o zemi, ke které jsme si vytvořili hluboký vztah.
Jaromír Beneš
Článek vyšel v časopice IANSA jako součást speciálního čísla o konferenci o africké archeobotanice:
The International Workgroup for African Archaeobotany, Paříž 2023, IANSA 2025.2 https://www.iansa.eu/
Fotogalerie
