Archeologická palynologie

Archeologická palynologie využívá studium pylových zrn k poznávání minulého prostředí a života lidí. Pyl se ukládá do sedimentů jezer, mokřadů, studní, odpadních jímek i dalších archeologických objektů, kde může přetrvat tisíce let. Každé pylové zrno představuje drobný záznam o rostlinách, které v minulosti rostly v okolí, a společně vytvářejí jedinečný archiv proměn krajiny.

Díky pylovým analýzám mohou archeologové rekonstruovat podobu dávných lesů, vznik zemědělské krajiny, stopy pastvy, pěstování plodin i každodenní život lidí. V LAPE využíváme archeologickou palynologii při výzkumu různých témat v časovém rozpětí od paleolitu po novověk.

Příběh ukrytý pod skalním převisem Velký Mamuťák

Skalní převis Velký Mamuťák v Českém ráji poskytl jeden z nejlépe zachovaných záznamů vývoje lesního prostředí ve střední Evropě. Pylové analýzy zde ukázaly, že les nebyl pouhou kulisou lidských dějin. Již mezolitičtí lovci a sběrači využívali okolní krajinu intenzivněji, než se dříve předpokládalo, zatímco v mladším pravěku začínají být stále patrnější stopy pastvy a dalších hospodářských aktivit. Výzkum ukazuje, že podoba dnešních středoevropských lesů je výsledkem dlouhodobého soužití člověka a přírody.

• Ptáková, M., Pokorný, P., Šída, P., Novák, J., Horáček, I., Juřičková, L., Meduna, P., Bezděk, A., Myšková, E., Walls, M. & Poschlod, P. 2020: From Mesolithic hunters to Iron Age herders: a unique record of woodland use from eastern central Europe (Czech Republic). Vegetation History and Archaeobotany 30, 213–232.

Převis Velký Mamuťák během archeologického výzkumu. Jeho mocná sedimentární výplň mimořádně dobře uchovává organické pozůstatky, včetně pylových zrn, která umožňují rekonstruovat vývoj okolní krajiny po tisíce let. Foto P. Pokorný.

Dokázali dávní lovci a sběrači měnit přírodu?

Dlouhou dobu převládal názor, že mezolitičtí lovci a sběrači byli vůči přírodnímu pozadí neviditelní a že evropské lesy se před nástupem zemědělství vyvíjely bez významnějšího lidského vlivu. Moderní archeologická palynologie však poskytuje mnohem složitější obraz.

Například výzkum bývalých jezer Švarcenberk a Velký Tisý v jižních Čechách prokázal, že pylová analýza dokáže zachytit lidskou přítomnost i tam, kde archeologické nálezy zpočátku chybějí. Právě pylová zrna rostlin spojených s lidskou činností spolu se zvýšeným množstvím mikroskopických uhlíků vedla k hypotéze o intenzivním mezolitickém osídlení okolí jezera. Následný archeologický výzkum tuto předpověď potvrdil objevením velkého počtu mezolitických lokalit.

Stejně překvapivé výsledky přinesl výzkum Broumovska. Zdejší pískovcová krajina byla dlouho považována za téměř nedotčenou divočinu, kde se les vyvíjel převážně přirozeně. Detailní pylové analýzy a další paleoekologické metody však odhalily opakované zásahy člověka do lesního prostředí během celého holocénu. Ukázalo se, že i zdánlivě odlehlé a obtížně přístupné oblasti nesou stopy dlouhodobé lidské přítomnosti, využívání ohně a později také lesní pastvy.

• Pokorný, P., Bobek, P., Šída, P., Novák, J., Ptáková, M. & Walls, M. 2022: Managing wilderness? Holocene-scale, human-related disturbance dynamics as revealed in a remote, forested area in the Czech Republic. The Holocene 32(6), 584–596.
• Pokorný, P., Šída, P., Chvojka, O., Žáčková, P., Kuneš, P., Světlík, I. & Veselý, J. 2010: Palaeoenvironmental research of the Schwarzenberg Lake, southern Bohemia, and exploratory excavations of this key Mesolithic archaeological area. Památky archeologické CI, 5–38.

Odběr sedimentů pod hladinou dnešního rybníka Velký Tisý na Třeboňsku. Více než deset metrů mocné sedimenty představují jedinečný archiv vývoje krajiny od konce poslední doby ledové až po současnost. Zachycují mimo jiné i stopy aktivit mezolitických lovců, sběračů a rybářů, kteří obývali břehy tehdejšího jezera. Foto P. Pokorný.

Jak vznikala krajina polí, mezí a cest?

Současná zemědělská krajina je výsledkem mnoha generací hospodaření. Pylové analýzy umožňují sledovat vznik polí, pastvin a dalších prvků kulturní krajiny, stejně jako proměny intenzity zemědělského využívání. Ve spojení s archeologickými, historickými a geografickými daty lze například rekonstruovat vznik historických plužin a vysvětlit, proč mají jednotlivé regiony odlišnou podobu. Ukazuje se, že uspořádání polí nebylo určováno pouze přírodními podmínkami, ale také společenskými vztahy.

• Fanta, V., Beneš, J., Zouhar, J., Rakava, V., Šitnerová, I., Janečková Molnárová, K., Šmejda, L. & Sklenička, P. 2022: Ecological and historical factors behind the spatial structure of the historical field patterns in the Czech Republic. Scientific Reports 12, 8645.

Staré polní systémy pod Oblíkem v Českém Středohoří. Foto P. Pokorný.

Tajemství mokřadu: proso a lidský nehet z doby bronzové

Mokřady patří k nejcennějším archivům minulosti. Výjimečný příklad představuje lokalita Zahájí ve středních Čechách, kde byly v sedimentech nalezeny tisíce zrn prosa spolu s lidským nehtem, obojí datované do střední doby bronzové. Pylové analýzy pomohly rekonstruovat tehdejší prostředí a ukázaly, že nález souvisel s mělkou vodní plochou vzniklou v mokřadu. Ve spojení s dalšími přírodovědnými metodami se podařilo vytvořit detailní obraz tehdejší krajiny i okolností uložení tohoto mimořádného nálezu.

• Dreslerová, D., Vondrák, D., Hošek, J., Brychová, V., Hunt, H. & Pokorný, P. 2025: Multi-proxy investigation of a unique Bronze Age deposit of broomcorn millet and human remains at a bog site in Bohemia, Czech Republic. Quaternary International 741, 109898.

Pylová zrna vičence, pelyňku a břízy pod mikroskopem. Vzorek z lokality Zahájí dokládá přetrvávání stepní vegetace i v období středního holocénu, kdy se ve střední Evropě intenzivně šířily lesy. Foto P. Pokorný.

Co prozradí pyl o životě ve středověkém městě?

Pylová zrna se často výborně zachovávají také ve studních, odpadních jímkách a dalších městských objektech. Výzkum středověké Prahy či Českých Budějovic ukázal, jaké rostliny rostly v okolí městských hradeb, na dvorech, cestách a rumištích. Pylová spektra ukázala důsledky intenzivní lidské činnosti a proměny městského prostředí v průběhu staletí. Archeologická palynologie tak umožňuje nahlédnout do každodenního života historických měst způsobem, který běžné archeologické nálezy neumožňují.

• Beneš, J., Kaštovský, J., Kočárová, R., Kočár, P., Kubečková, K., Pokorný, P. & Sterec, P. 2002: Archaeobotany of the Old Prague Town defence system, Czech Republic: archaeology, macro-remains, pollen and diatoms. Vegetation History and Archaeobotany 11, 107–119.

Ve vlhkých vzorcích ze středověkých měst se běžně dochovává nejen pyl, ale i další zajímavé mikroskopické zbytky, jako je toto vajíčko střevního parazita škrkavky.

Co mohou archeologové od pylové analýzy očekávat?

• rekonstrukci podoby krajiny v okolí archeologické lokality,
• rozpoznání lesů, pastvin, polí a dalších typů minulé vegetace,
• identifikaci stop zemědělství a pastvy,
• sledování odlesňování a dalších zásahů člověka do prostředí,
• poznání dlouhodobého vývoje vztahu mezi člověkem a krajinou.

Ne každý sediment je pro pylovou analýzu vhodný. Nejlepší výsledky poskytují sedimenty ukládané ve vlhkém prostředí, kde se pylová zrna dobře zachovávají. Pokud jsou podmínky příznivé, dokáže archeologická palynologie nabídnout jedinečný pohled na minulou krajinu a doplnit informace, které nelze získat jinou cestou.