Kompost PřF slouží členům fakulty kteří nemají popelnici na bioodpad k vyhazování organického odpadu, vyhazuje se sem i plevel ze záhonů a zbytky z pokusů. Fakultní kompost vybudovalo studentské ekologické sdružení Na hnízdě. Původní kompost z r 2006 byl v r 2013 kvůli stavbě budovy C přesunut, současný kompost se nachází na fakultní zahradě za budovou B a je volně přístupný v době otevření areálu. Jedná se o tříkomorový kompostér, kdy do první komory se vyhazují organické zbytky, jednou ročně se přehází do druhé komory, kde dokončí proces tlení a zároveň poslouží jako substrát pro pěstování dýní a cuket (nesklízejte prosím cizí zeleninu, nevyrostla tam sama od sebe ;) ). Na podzim se finální kompost přehází přes síto do třetí komory, odkud si jej může v přiměřeném množství brát každý člen fakulty. Nerozložené zbytky se vyhodí na hromadu vedle třetí komory. 
Co patří do fakultního kompostu? Do kompostu patří organické zbytky, které jej obohatí o dusík a uhlík. Jelikož se nejedná o intenzivní průmyslový kompost, nerozloží se v něm hůře rozložitelné věci, které lze kompostovat za specifických podmínek. Proto sem nevhazujte větve, kosti, pecky, kompostovatelné plenky, PLA rozložitelný plast z 3D tiskárny apod., na konci druhého roku stále nejsou rozložené, neprojdou sítem a musíme je vyhazovat. Jelikož účel kompostu je přidat do záhonů a květináčů ORGANICKOU hmotu, nevyhazujte sem písek, perlit, keramzit ani minerální vatu z pokusů. Pokud je v hlíně u vyhazované kytky trochu perlitu, tak to nevadí, ale pokud tvoří čtvrtinu substrátu, tak na kompost nepatří. 

ANO: kuchyňské zbytky, slupky, lógr, čajové sáčky (neplastové), rostliny, tráva, listy, houby, piliny, vaječné skořápky, popel ze dřeva

NE: perlit, písek, keramzit, minerální vata, kosti, pecky, větve, kompostovatelné plenky, síťky z rašelinných tablet, PLA, umělé provázky, plastové čajové sáčky, uhynulé živočichy, cokoli ošetřené herbicidy či podobnou chemií, popel z uhlí

Dotazy: Klára Řehounková (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Unikátní projekt pod patronátem manželů Řehounkových a pracovní skupiny Restaurační ekologie. V české krajině obrovským tempem ubývá přirozených písčin, což vede k stále většímu ohrožení živočichů a rostlin, kteří jsou na ně navázaní. Zvláště mnozí blanokřídlí jsou na těchto biotopech závislí.

Naši dunu tvoří 2 druhy písku - jádro hrubý štěrkopísek (8 aut), povrch jemný štukový písek (11 aut). Na dunu je povolen vstup pouze po pozvolné straně a za suchého počasí. Na strmých stranách se postupně tvoří krusta, ve které si dělá obydlí vzácný hmyz.

Památník českému géniovi Járovi Cimrmanovi tvoří jej bronzový ohryzek v životní velikosti, umístěný na žulovém balvanu. Za vznikem recesistického díla stojí Zdeno Gardian a Pavla Staňková, výzkumní pracovníci Přírodovědecké fakulty JU. Podařilo se jim získat svolení Zdeňka Svěráka a Davida Smoljaka a zhotovení památníku dojednali se sochařem Michalem Trpákem. 

Nedaleko ohryzku ještě roste živá připomínka geniálního umělce, a to v podobě zde vysazeného endemitního ostružiníku Járy Cimrmana (Rubus jarae-cimrmanii), který popsali jihočeští botanici, bratři Martin a Petr Lepší ve spolupráci s Bobem Trávníčkem a Vojtěchem Žílou. Druh je uveden v Červené knize květeny jižní části Čech.

Vedle duny se nachází malý rybníček. Jelikož byl vybudován bez jakékoli folie, pouze udusáním jílovitého dna, musí se v letních měsících občas dopouštět. V rybníčku se daří mnohým vodním rostlinám, včetně masožravé bublinatky. Je také důležitým místem pro vývin obojživelníků i užitečného hmyzu.

Dřevěný altán vznikl v rámci tesařského kurzu pod vedením Roberta Malého, na kterém se podíleli studenti a zaměstnanci fakulty.

Umožňuje vývoj mnoha druhům hmyzu, pro které v naší krajině ubývá přirozených stanovišť. Hmyzí hotel založil a udržuje Jan Erhart z Parazitologického ústavu BC.

Zeleninové záhonky slouží zaměstnancům a studentům PřF k zahradnickému vyžití, i když bydlí na sídlišti nebo na kolejích. Kdo kde zahradničí se domlouvá začátkem roku s Majkou Šmilauerovou a Klárou Řehounkovou. Zahradníci se aktivně podílí na dobrovolnických brigádách na zahradě. Nesklízejte prosím cizí zeleninu, zelenina patří pouze tomu, kdo ji vypěstoval.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Suché zídky slouží jako úkryt pro drobné živočichy

Na zahradě můžete využít také boulderingovou stěnu. Jejím zakladatelem a správcem je Oldřich Nedvěd.

2014

• terénní úpravy (duna, jezírko, valy), 
• výsadba dubů, olší, vrb křehkých, keřů a ovocných stromů (tradiční odrůdy - jabloně, hrušně, třešeň, švestka, meruňka) 
• bourání betonového chodníčku zezadu Blažkova pavilonu, plácek po odstraněném betonu byl udusán a zavezen kačírkem (oblázky) 
• výsev květnaté louky a rekreačního trávníku, 
• úprava litorální části jezírka, navezení štěrku do rýhy podél jezírka
• 17. listopadu 2014: slavnostní odhalení ohryzku Járy Cimrmana
• instalována boulderingová lezecká stěna

2015

• instalace hmyzího hotelu
• úprava dopadiště kolem lezecké stěny
• stavba kamenné zídky u duny
• 13. května 2015: Kolaudace fakultní zahrady
• stavba altánu v rámci tesařského kurzu
• údržba zahrady (kosení porostů, sušení a odvoz sena, selektivní vytrhávání nežádoucích druhů)

2016

• kurz kosení a naklepávání kos
• vybudování zeleninových záhonků
• seminář zaměřený na využití planých rostlin v kuchyni

2017

• sestřih ovocných stromů a keřů
• posečení stařiny v okolí rybníčku
• úprava porostu na střeše altánu
• úprava zídek
• zamulčování stromů

…

2025

• oslava 10 let od kolaudace - přednáška, vycházka, plané rostliny v kuchyni

Pravidelná údržba

• ruční kosení a sušení sena (2015-2021)
• mozaiková seč objednanou firmou (od 2022)
• zimní seřezávání vrb na hlavu s Janem Tomanem (od 2020)