Nový článek v časopise Trends in Biochemical Sciences od Pavly Nedbalové a Tomáše Doležala z Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily (Katedra molekulární biologie a genetiky) navrhuje nový pohled na úlohu jedné malé signální molekuly - adenozinu.
Představte si, že jste imunitní buňka a právě jste dostali pokyn bojovat, potřebujete se aktivovat. A k tomu potřebujete energii, živiny. Ale o kolik si máte říct? Jak si jako buňka změříte svou vlastní aktivitu? A jak si k tomu navic změříte, jestli máte pro tuto aktivitu dost energie? Vědecký tým zjistil, že právě tohle umí adenozin. Adenozin se tvoří při tzv. metylacích v buňce, které buňka potřebuje skoro ke všemu. Čím aktivnější buňka je, tím víc metyluje a tím víc adenozinu tvoří. Aby se tato aktivita nezasekla, potřebuje se adenozin zrecyklovat pro další kolo metylací, ale k tomu buňka potřebuje energii. Pokud ji nemá dost, adenozin se stává právě tím měřidlem mezi aktivitou a přísunem živin. A tady to začíná být opravdu zajímavé - pokud jste v rámci organizmu buňkou opravdu důležitou, jako napřiklad imunitní buňkou, na které závisí váš život, tak máte privilegium si při vyšší aktivitě říci o více živin. A to tak, že pošlete ven signál, adenozin. Ten utlumí aktivitu okolních, méně privilegovaných buněk, které vám tak přenechají své živiny. Prostě jste důležitější. V tomto článku autoři navrhují nový pohled na nastavení toho, co s adenozinem dělají privilegované buňky a co buňky neprivilegované. Ty neprivilegované to mají nastavené tak, že adenozin ven nevyplaví, když nemají dost energie, naopak svou aktivitu utlumí, aby energii nespotřebovávaly. Tohle je velmi důležité např. při imunitní reakci, kdy má energie proudit imunitě. Ale tento mechanismus používá i mozek, ten je také privilegovaným orgánem. Bohužel se zdá, že ho také “dokážou” zneužít nádorové buňky, které tím nejen kradou živiny svému okolí, ale také tlumí imunitní reakci proti sobě. Ví se, že adenozinu je v nádoru více a že nejspíše on tlumí imunitní reakci (a tak často komplikuje nové imunoterapie, které se zavádí). Ale dosud se neoperovalo se způsobem vzniku adenozinu, který zde autorka a autor navrhují. Tento nový pohled na adenozin by mohl být inspirací pro další vědce a potenciálně pomoct s řešením nemocí spojených s imunitou, nervovým systémem nebo třeba s nádorovou imunoterapií.
Celou publikaci si můžete přečíst na:
Nedbalova, P., & Dolezal, T. (2026). Adenosine signals an imbalance between activity and supply in privileged cells. Trends in Biochemical Sciences.
