Program OP JAK – Návraty podporuje návrat vědců a doktorských studentů k výzkumné práci po přerušení kariéry, například z důvodu rodičovství, péče o blízké nebo dlouhodobé nemoci. Jeho cílem je usnadnit opětovné zapojení do akademického prostředí a zmírnit dopady delší absence na profesní dráhu. V rámci tohoto projektu začaly tři naše vědkyně 1. března své návratové granty:
Mgr. Jitka Irmišová
Jitka Irmišová se dlouhodobě specializuje na archeobotaniku, etnobotaniku a kulturní historii raně novověkých elit. Ve svém výzkumu propojuje analýzu rostlinných makrozbytků, kulturně-historické prameny a nové kvantitativní metody, aby dokázala rekonstruovat spotřební kulturu, obchodní sítě a proměny symbolů prestiže v evropském prostředí. Je autorkou několika odborných studií a databáze makrozbytků rostlin amerického původu poprvé zaznamenaných v Evropě.
Archeobotanika luxusu: Archeobotanika luxusu na Pražském hradě v 16/17.století
Návratový grant se zaměřuje na studium luxusních importovaných rostlin a dřevin v evropském kontextu na základě analýzy rostlinných makrozbytků (určování semen a fragmentů dřeva) z prostředí Pražského hradu, zejména z klenebního zásypu Vladislavského sálu. Cílem je zjistit, jaké rostliny byly do Prahy v minulosti dováženy, určit jejich původ pomocí podrobného měření a porovnávání semen a propojit tyto nálezy s historickými prameny.
Mgr. Veronika Jandová
Veronika Jandová se po téměř čtyřleté rodičovské pauze vrací k vědecké činnosti. Její návrat umožňuje prestižní podpora z programu OP JAK – Návraty, která pomáhá vědkyním a vědcům znovu nastartovat kariéru po rodinné přestávce. Navazuje na své bohaté zkušenosti s funkční anatomií rostlin, které získala nejen v Botanickém ústavu AV ČR, ale i během zahraničních stáží ve Švýcarsku a USA.
Život na hranici: Adaptace himálajských rostlin na změnu klimatu
Ve svém projektu s názvem „Život na hranici“ se Veronika zaměřuje na dominantní alpinské rostliny ve vysokohorských polohách Himálaje. Tato oblast patří k nejchladnějším, ale zároveň nejrychleji se oteplujícím regionům naší planety. Cílem výzkumu je zjistit, jak tyto extrémní podmínky a probíhající klimatické změny ovlivňují růst a vnitřní strukturu rostlin na mikroskopické úrovni.
V rámci projektu bude analyzovat unikátní data o buněčném dělení a růstové dynamice rostlin, které čelí mrazu i suchu. Výstupy její práce pomohou lépe pochopit, jak bude vypadat budoucnost vysokohorské vegetace v měnícím se světě.
Mgr. Anežka Karlíková
Anežka Karlíková je doktorandkou na Katedře parazitologie Jihočeské univerzity a Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Ve své disertační práci se zaměřuje především na genomiku žahavců a identifikaci adaptací k parazitismu u rybomorek (Myxozoa), ale také u dvou parazitických zástupců patřících mezi korálnatce (Edwardsiella carnea) a polypovce (Eugymnanthea inquilina).
Diverzita mitochondriálních genomů a mitonukleární ko-evoluce u žahavců
Její návratový projekt OP JAK navazuje na předchozí výzkum prováděný v Laboratoři rybí protistologie na Parazitologickém ústavu a realizuje ho ve spolupráci s RNDr. Ivanem Fialou, Ph.D., v rámci této laboratoře. Projekt se zaměřuje na studium společné evoluce genů kódovaných v mitochondriích a v jádře, a to s využitím nových dat získaných od rybomorek i dat dostupných ve veřejných genomických databázích. Součástí projektu je také charakterizace obtížně identifikovatelných genů, které se často vyskytují v mitochondriálních genomech rybomorek. Výsledky projektu by měly přinést nové poznatky o evoluci mitogenomů žahavců, zejména rybomorek, a budou publikovány alespoň v jednom vědeckém článku a prezentovány na odborných konferencích.
Všem vědkyním tímto srdečně gratulujeme a při této příležitosti přejeme všem ženám mnoho radosti k jejich dnešnímu svátku!
Projekt je realizován s finanční podporou Evropské unie v rámci OP JAK (CZ.02.01.01/00/24_037/0013831).
Pro více informací navštivte: Rozvoj JU - Návraty
