Mezinárodní tým složený z archeologů, biologů a chemiků odhalil v oblasti Ochridského jezera v Severní Makedonii přímé doklady pěstování a výroby vína. Analýza zásobnic z malé sondy na lokalitě Sv. Petkina Niva prokázala, že některé z nalezených nádob byly impregnovány borovým dehtem – látkou, která sloužila k dezinfekci nádob a konzervaci vína. V jedné ze zásobnic badatelé objevili i zuhelnatělá semena vinné révy. Radiokarbonové datování peciček určilo dobu používání nádob do druhé poloviny 3. až konce 4. století n. l. Kombinace archeobotanických, zoologických a chemických metod umožnila zrekonstruovat i tehdejší krajinu – mozaiku polí, sadů a křovin, kde rostly i ořešáky a platany. Její složení překvapivě odpovídá současné podobě krajiny.
Výzkum, který byl publikován v mezinárodním časopise Environmental Archaeology, dokládá, že místní zemědělci byli součástí širších římských tradic vinohradnictví, přestože se nacházeli v okrajové části impéria. Nalezené zbytky ryb a hospodářských zvířat zároveň ukazují, že obyvatelé měli pestrý způsob obživy, kombinující zemědělství, chov i rybolov. Nalezené fragmenty šnečí fauny a spálených dřev umožnily rekonstrukci biotopu v okolí římské zemědělské usedlosti.
Podle hlavní autorky Petry Tušlové z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy je výzkum důkazem, že i malý archeologický zásah může přinést zásadní poznatky, pokud se propojí přírodovědné a humanitní disciplíny. Projekt, na němž se podílely české, francouzské a makedonské instituce, představuje první vědecké doklady výroby vína v římském období v oblasti Ochridu – a nový dílek do mozaiky každodenního života na okraji antického světa. Vedoucí environmentálně archeologického týmu z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Jaromír Beneš zdůrazňuje jedinečnost botanických dokladů vinařství, které bylo potvrzeno nejen nálezem peciček domestikované vinné révy, ale i zuhelnatělého dřeva. To dokládá její místní pěstování. Morfometrickou analýzu peciček révy, která je schopná rozlišit domestikované a divoké typy, provedli specialisté z francouzského Montpellier, chemickou analýzu a identifikaci borového dehtu Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.
Studie proběhla v rámci projektu Frontier Studies. Investigation into identity and cultural contacts in the border area of ancient Macedonia.
Rozhovor o tématu "Ochridský „zázrak“. Jak vědci vyčetli z obyčejných střepů chuť starověkého vína dostupný na ScienceZoom.
