Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) patří mezi nejbizarnější savce a zároveň představuje jeden z nejzajímavějších modelů současného biomedicínského výzkumu. Je znám mimo jiné svou extrémní dlouhověkostí, odolností vůči nádorovým onemocněním či tolerancí k nedostatku kyslíku. Navzdory své proslulosti a intenzivnímu (bohužel převážně laboratornímu) studiu zůstávala genetická diverzita tohoto druhu v přírodních populacích dosud prakticky neznámá.
Tým odborníků z Katedry zoologie PřF JU, Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Katedry zoologie PřF UK, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a zahraničních pracovišť nyní ukázal, že rypoš lysý ve skutečnosti zahrnuje nejméně dva samostatné druhy. Kombinací genomických analýz, studia mitochondriální DNA a dentice vědci identifikovali tři výrazně divergentní evoluční linie. Jedna z nich, Heterocephalus phillipsi, se oddělila již před více než 4 miliony let.
Zbývající dvě linie odpovídají dříve popsaným poddruhům H. g. glaber a H. g. ansorgei. Právě linie ansorgei je přitom zdrojem všech jedinců chovaných v laboratořích po celém světě. To znamená, že dosavadní poznatky o biologii a adaptacích rypošů lysých se vztahují pouze k části jejich skutečné diverzity.
Unikátní vlastnosti rypošů lysých jsou obvykle vysvětlovány životem v extrémně suchých podmínkách a vysokým stupněm sociality. Zajímavé však je, že H. phillipsi obývá ještě náročnější oblasti Afrického rohu s vyššími teplotami a nižšími srážkami. To naznačuje existenci výraznějších, případně dosud neznámých adaptací, které mohou být relevantní i pro aplikovaný biomedicínský výzkum.
Zdroj:
Uhrová, M., Mikula, O., Bryja, J., Frýdlová, P., Zemlemerova, E. D., Elmi, H. S., ... & Šumbera, R. (2025). More than one species of the naked mole-rat, a new biomedical model. Communications Biology.
Odkaz na studii:
https://doi.org/10.1038/s42003-025-09338-4
Kontakt na autorku:
