Přírodovědecká fakulta JU

The Sun represents a unique laboratory for studying a wide range of physical processes occurring in its atmosphere. Although modern space-based and ground-based telescopes offer exceptional observational capabilities, questions regarding the origin, release, and transport of energy in the solar atmosphere—especially during solar flares—remain open. These phenomena can significantly influence so-called space weather and affect the near-Earth environment, including its magnetosphere and biosphere. This growing impact has led to increased interest in a deeper understanding of how the Sun operates.

One of the most intensively studied yet still not fully understood processes is the release of energy during solar flares, the acceleration of charged particles, and the heating of the solar corona. As part of the international bilateral project “Sub-THz Band: A New Approach to Studying the Origins of Solar and Stellar Flares Using Observations and Numerical Simulations”, which was evaluated as “excellent” by the GAČR Presidium upon its completion, we studied these phenomena using a combination of advanced numerical magnetohydrodynamic (MHD) simulations, kinetic models, and radiation transfer simulations. These calculations were compared with observations in the sub-terahertz (sub-THz) band—a spectral region emerging as a new opportunity for exploring solar and stellar flares.

The sub-THz band represents a new “window” into the study of the aforementioned phenomena. In this relatively unexplored part of the electromagnetic spectrum, there is potential for groundbreaking discoveries related to high-energy processes—such as the acceleration of electrons to relativistic speeds or the formation of dense plasma structures during flares. Using modern numerical codes, we conducted a detailed comparative analysis of sub-THz emissions generated during the heating of flare plasma (including the corona, chromosphere, and transition region) by accelerated electrons. This enabled not only a new perspective on the origin of these emissions but also a deeper understanding of the energy release mechanism itself during solar flares.

A. K. Srivastava, S. K. Mishra, P. Jelínek; The Astrophysical Journal, 920, 18, 2021, DOI: 10.3847/1538-4357/ac1519

Smirnova, Victoria; Tsap, Yuriy; Jelínek, Petr; Karlický, Marian, Advances in Space Research, Volume 70, Issue 10, p. 3257-3262. DOI: 10.1016/j.asr.2022.08.064  

Jelínek, Petr; Belov, Sofya; Karlický, Marian, The Astrophysical Journal, Volume 941, Issue 2, id.124, 8 pp. DOI:10.3847/1538-4357/aca40d

S. K. Mishra, K. Sangal, P. Kayshap, P. Jelínek, A. K. Srivastava, S. P. Rajaguru: The Astrophysical Journal 945, 2, 2023. DOI 10.3847/1538-4357/acb058

Contact: doc. RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

A new book with a significant contributions from Petr Pokorný and Michaela Ptáková from the Laboratory of Archaeobotany and Paleoecology at the Faculty of Science, Hinterland. Archeology of the North Bohemian Sandstone Landscapes has now been published by the Prague-based publishing house Kodudek. The title, appealing format, and interesting content introduce both experts and non-expert readers to the exceptionally interesting topic of prehistoric, medieval, and contemporary settlements in the lesser-known landscapes of the northern edges of our country.

Today's archaeology is an integral science of everything acient that has been swept away by time and escaped the memory of living people and written sources. A necessary consequence of its development is the immense diversity and a complexity of research methods. The most modern methods of chemistry, physics, geology, and biology are often used. The team of authors, which has been intensively studying sandstone landscapes for about a quarter of a century, is truly interdisciplinary. The sandstones of northern Bohemia have proven to be exceptionally rich in traces of both the distant and recent past. They are characterized by an abundance of various natural archives that bear these traces. Their research gradually revealed a picture of the unique development of sandstone landscapes, which, although they lay on the edge of the main settlement enclaves for millennia, were at the same time their essential, "nourishing" hinterland.

For most of the time under review, these landscapes were forested and difficult to traverse. Despite their natural-cultural hybridity, nature always had the upper hand, so to speak. The poor soil and rugged terrain allowed for only limited agricultural activity, if any. But never, or at least most of the time, was it completely wild. People passed through the rock labyrinths, lived there permanently or temporarily, hunted there, gathered forest fruits, obtained wood, and grazed domestic animals. They hid there from adversity and other people. It is a surprisingly colorful and, for our time, perhaps even instructive history.

https://www.kosmas.cz/knihy/559021/hinterland.-archeologie-severoceskych-piskovcovych-krajin/?srsltid=AfmBOoo2ZTZmYDGH1Lo_Uss8xEYlAmCBD2QAkHTFcw37SUXsoQbQG5qy

He is a student of the Biological Chemistry program at the Faculty of Science of the University of South Bohemia. As a researcher, he mainly focuses on mapping. He himself says that without participating in the Polar Ecology course at the Czech Arctic Research Station of the University of South Bohemia in Svalbard, he would never have made it into the European Space Agency (ESA) project. Argentinean Lucas Fernandez has already moved to the Netherlands, where he is starting his work on the ExoMars mission these days.

He submitted his application to the space project seven months ago. 383 applicants passed the initial ESA selection criteria. From this pool, Lucas Fernandez was selected for the team of researchers whose task will be to analyze images of the Red Planet sent to Earth by orbiting probes. The highlight of the mission is the launch of a rover named after the famous scientist Rosalind Franklin to Mars in 2028. Its task will be to search for signs of past or present life.

“My task in this mission will be to analyze surface data from Mars sent by probes, together with surface data obtained by NASA’s Curiosity and Perseverance rovers. The goal is to identify the most promising areas for searching for life and to evaluate potential hazards that the Rosalind Franklin rover might encounter,” explains Lucas Fernandez, who, from June 17, 2025, has access to all the necessary systems and data of the European Space Agency at its ESTEC (European Space Research and Technology Centre) headquarters near Amsterdam.

The international team working on the mission is huge. It includes geologists, mineralogists, IT experts, and technical engineers. Lucas Fernandez will be working on mapping the rover’s landing area with two other colleagues. They will also use images to determine what types of rocks and minerals are in the area. The Rosalind Franklin rover will be equipped with a drill capable of reaching up to two meters below the surface. Scientists are almost certain that, due to strong UV radiation, there is no life on the surface of Mars. However, using the rover, they want to investigate if something could survive just one meter below the surface of the Red Planet.

“Our team is basically divided into two groups. One part believes that life once existed on Mars, but not anymore, and the other – to which I belong – thinks that it is still there. This is because we have certain signals, but not enough evidence. We are scientists; we need strong proof. And that is exactly the goal of this mission. Essentially, to find life, whether it’s from the past or still present today,” adds Lucas Fernandez, who openly says that the course he took at the University of South Bohemia’s research station in Svalbard, in the group led by the head of the Centre for Polar Ecology, Jiří Bárta, significantly helped him get into the ESA program. For example, in polar conditions, they collected drill cores for subsequent analysis. This is exactly the kind of work the rover will be doing on Mars.

“Fieldwork in extreme conditions similar to those on Mars, combined with the analysis of satellite images, was exactly what the space agency was looking for. Not all universities have a Centre for Polar Ecology. Having it at the University of South Bohemia is a great privilege and a unique opportunity. There are a number of people here who are at least partially involved in astrobiology as well. And they work in areas that are actually quite similar to Mars,” describes Lucas Fernandez, outlining his path to international success in this prestigious project.

“The Centre for Polar Ecology has been studying organisms living in the extreme conditions of the Arctic for almost 20 years. Thanks to our research station, we have joined the network of international institutions offering this unique opportunity in the Czech Republic. As part of the ‘Polar Ecology’ course, the practical part of which takes place in Svalbard, we educate future experts in botany, zoology, and microbiology. During our polar expedition, I was Lucas’s mentor. His main role in the project was as a ‘data manager’ responsible for the precise collection of data. He designed and implemented an innovative approach, which, in my opinion, is the most significant contribution to his current work at ESA – he created a method for comparing field measurements with data from satellite images to determine the relationship between soil properties and the measurement of albedo - surface reflectivity,” explains Jiří Bárta, head of the Centre for Polar Ecology at the Faculty of Science, University of South Bohemia in České Budějovice.

Work on the Rosalind Franklin rover, which is due to head to Mars in 2028, is being completed by the ESA international team and should be finished this year. The rover will be launched to the Red Planet by a rocket, most likely built by a private investor. A landing module is also under construction.

University of South Bohemia ceremonially entered the 2025/26 academic year. In his opening speach, USB Rector Pavel Kozák highlighted the major investments soon to be completed, which will give the university a new modern canteen and the long-awaited representative aula. He also spoke of the new challenges posed by increasing student numbers in non-medical healthcare and teacher-education programmes, and of support for doctoral candidates, science and research—without which USB could not fulfill its ambition to be a prestigious university. He emphasized the great significance of the new School of Doctoral Studies, whose establishment has made USB a “pioneering” institution. He underscored the strengthening of internationalization, notably through USB’s admission to the prestigious European universities consortium KreativEU. He praised the work of student associations engaged in the cultural and sporting life of the university and their major role in organizing the orientation course at Vranov for first-year students, which this year welcomed over 900 freshmen. According to the Rector, this event—where students receive a wealth of clear information about university life—also helps reduce the failure rate, one of the many important goals USB pursues for the future. He further stressed the defence of the HR Award, which ranks USB among institutions with a high standard of human-resources care in the research environment, and the positive evaluation by the International Evaluation Panel.

Rector Pavel Kozák wished everyone much energy and enthusiasm for their work in the 2025/26 academic year, during which USB will undertake, for example, an extensive revitalization of its campus and face many academic challenges.

Ten students and academics received the Rector’s Award for scientific and pedagogical achievements. The Rector also presented tokens of appreciation for two service jubilees and one significant work anniversary. New associate professors and full professors who earned their titles in the past academic year were introduced. 

The University expressed its gratitude and support to the honoured researchers and educators in their work, not only within the Czech academic environment but also abroad.

Scientific Awards:

Zdeněk Veselovský Prize in the Natural Sciences category

RNDr. Tereza Patlejchová – PŘF JU
Tereza Patlejchová is a doctoral student in the Biophysics program and concurrently a master's student in the Secondary School Teaching program, specializing in Physics Teaching and Biology Teaching. Her research focuses on the integration of physics, chemistry, and biology. In 2024, she received the Government Award for Gifted Students and represented the Czech Republic in the prestigious European competition TalentOn. She is a co-author of a cover article in Nano Letters and the first author of a study published in ACS Applied Nano Materials. In May 2025, she successfully defended both her thesis on nanomaterials for biomedical applications and her rigorous thesis.

RNDr. Tereza Kozelková, Ph.D. – PŘF JU
Dr. Tereza Kozelková conducts research in tick physiology and molecular biology, focusing particularly on their metabolism and role as disease vectors. In her dissertation, defended in February 2025, she examined the lipolytic system of the common tick and the processes involved in blood meal digestion during its development. Her work brought new insights into lipid metabolism and was published in prestigious international journals, including first-author studies in Ticks and Tick-borne Diseases and Molecular & Cellular Proteomics.

PhDr. Milan Novák, Ph.D. – PŘF JU
Dr. Milan Novák, from the Department of Informatics, has made significant contributions to research in IT related to sustainable technologies. Among his recent achievements is a publication in Renewable and Sustainable Energy Reviews, in which he proposed and experimentally validated methods to improve the efficiency of photovoltaic panels. His other accomplishments include co-developing the Tree Inspect probe for detecting bark beetle infestations. This device is patent-protected and led to the founding of the university spin-off company NeraAgro last year. His research on wireless bark beetle probes that process real-time data using artificial intelligence was also successfully published, notably in Engineering Science and Technology.

New Associate Professors and Professors at USB:

doc. RNDr. Zdeněk Futera, Ph.D. - PŘF JU                                  

doc. Ing. Vladimír Kulish, Ph.D. - PŘF JU

doc. RNDr. Radek Litvín, Ph.D. - PŘF JU

V rámci grantů TAČR běžel na PřF JU v letech 2021 až 2023 projektBezdrátová sonda pro monitoring kůrovce.Projektový tým tvořili Milan Novák (Katedra informatiky), Petr Doležal (Katedra zoologie, BC ENTÚ), Ladislav Ptáček (Katedra fyziky), Jakub Geyer (Katedra informatiky) a Markéta Davídková (BC ENTÚ). 

Projekt se zabýval vývojem bezdrátové sondy, která umožní lesním pracovníkům kontrolovat přítomnost kůrovcovitých. Napadený strom je identifikován přítomností závrtů. Ty však mají milimetrové průměry a tedy nejsou okem patrné, navíc jejich výskyt může být ve výškách i několika metrů. Lesáci si pomáhají dalekohledy, ale zvlášť v hustě zalesněném porostu je kvůli nedostatku světla i kvůli zakrytí větvemi, identifikace prakticky nemožná. 

Obr. 1 a 2: Napadený kmen

Nově vyvinutá sonda umožní blízký pohled na kmen i ve vysokých lesních patrech. Lesák jí umístí na nosnou tyč, přiblíží ke kmenu v požadované výšce. Snímaný obraz vidí přímo na svém mobilním telefonu. Dedikovaný software umožní přepínat mezi různým typem zobrazení pro snazší identifikaci napadení. Z tohoto pohledu se jako nejúčinnější ukázala inverze obrazu.  

Sonda prošla testováním v ostrém provozu díky spolupráci s Lesy ČR oblast Vimperk. 

Obr. 3: Představení sondy lesním pracovníkům

Obr. 4: Použití sondy v praxi

Sonda je určená ke komercionalizaci v lesnictví, velkých lesních závodech, lesních podnicích. Uživateli budou praktičtí lesáci, lesní technici, myslivci. Další oblastí, kde může nalézt využití, jsou zahradnictví, které se orientují na pěstování a prodej lesních stromů. A konečně firmy, které se obecně věnují údržbě a rozvoji arboreta, například prořezávání stromů, úpravám lesních porostů, úpravám v parcích, zahradách, sadech a podobně. 

V rámci projektu se podařilo dosáhnout několika výstupů. Tím hlavním je samozřejmě nově vyvinutá bezdrátová sonda a speciální aplikace pro její využívání.  

Dále byly uděleny dva české patenty číslo 309 464 a číslo 309 627. Týkají se nejen sondy samotné, ale i procesů jejího využití. V prestižním časopiseEngineering Science and Technology (nakladatelství Elsevier) byl publikován odborný článekIntelligent Inspection Probe for Monitor ing Bark Beetle Activities Using Embedded IoT Real-time Object Detection, doi.org/10.1016/j.jestch.2024.101637.  Věnuje se popisu funkčnosti a využití sondy. 

Dále byla v rámci projektu registrována ochranná známka s názvemTreeInspect. Jejím účelem je podpoření komercionalizace sondy i po stránce grafiky. A konečně byly na sondu a způsob jejího využití zaregistrovány dva české užitné vzory 36 978 a 35 641. 

Sonda byla komercionalizována odprodejem práv soukromé firmě. Nyní probíhá jednání o založení Spinn-Off společnost. Jejími partnery budou Jihočeská univerzita a soukromá společnost. Cílem je průmyslová výroba a umístění sondy na trhu. 

Projekt byl realizován ve spolupráci s Kanceláří transferu technologií (KTT) Jihočeské univerzity pod vedení dr. Štemberkové. Ta se kromě jiného starala o veškeré stránky komerčního využití, založení spin-off a dalšího potřebného zázemí.  

Na závěr zmíníme, že v rámci celouniverzitní soutěže Jihočeské univerzity JU Innovation bylo v roce 2023 projektu uděleno oceněníNejlepší inovace roku. 

Obr. 5: Technický výkres sondy

V rámci projektu „Biodiverzita vodních ploch v Českých Budějovicích a jak ji podpořit“, který byl v letošním roce podpořen magistrátem města České Budějovice, proběhlo vzorkování hmyzu, obojživelníků a ryb v tůních a rybnících na území města. Vzorkování měl na starost Vojtěch Kolář z Katedry biologie ekosystémů se stážistou Jakke De Smet, který zde byl celou sezonu v rámci programu Erasmus+.

Vodní biotopy jsou ovlivňovány řadou negativních faktorů, zejména narůstajícím množstvím živin (eutrofizací), invazními druhy, vysoušením a kontaminací cizorodými látkami. V rybničních ekosystémech se navíc často projevuje vysoká rybí obsádka. Všechny tyto faktory vedly k degradaci a úbytku přírodních mokřadů. Mnoho druhů organismů proto nachází útočiště v člověkem vytvořených biotopech ve městech.

Funkční vodní ekosystém může významně podporovat biodiverzitu – klíčovou roli zde hraje vodní hmyz, zejména vodní brouci, ploštice a vážky, kteří jsou důležitými predátory například komárů. Překvapivě se však v Česku městským mokřadním biotopům nikdo systematicky nevěnuje a neexistují žádné ucelené studie, pouze jednotlivá náhodná pozorování. Cílem této studie je zmapovat biodiverzitu vodního hmyzu a obojživelníků ve vybraných vodních biotopech v Českých Budějovicích.

V rámci projektu jsme letos provedli vzorkování na 18 lokalitách. Dvě z nich v průběhu sezony vyschly, takže jsme celou sezonu vzorkovali pouze 16 lokalit. Na každé tůni jsme provedli odchyt vodního hmyzu, obojživelníků a navíc i ryb pomocí klasických hydrobiologických metod. Zároveň jsme odebrali vzorky vody pro analýzu obsahu živin, měřili pH, vodivost a další fyzikálně-chemické parametry prostředí. Nyní nás čeká práce v laboratoři – třídění vzorků, určování jednotlivých skupin hmyzu do druhu, analýza dat a následná příprava managementových doporučení.

Při podzimních odběrech se k nám v terénu přidal i redaktor MF Dnes Jan Jakovljevič, který se seznámil s jednotlivými odběrovými metodami. Ukázali jsme mu také nejčastěji chytané druhy a diskutovali jsme o vlivu nepůvodních druhů ryb na společenstva hmyzu a obojživelníků. Celou reportáž si můžete přečíst ZDE. Hlavní řešitel také o projektu informoval na sociální síti X.

Tento projekt je spolufinancován Statutárním městem České Budějovice

České Budějovice se na čtyři dny staly dějištěm prestižní Biologické olympiády. Pod záštitou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Gymnázia Jírovcova se 36 nejlepších středoškoláků z celé republiky utkalo v náročných teoretických testech, praktických úkolech i terénních výzvách na téma „Paměť“. 

Studenti si mohli vyzkoušet analýzu mikrosatelitů v laboratoři, zkoumat fylogenezi dřepčíků na počítačích a fosilní hmyz pod binolupou nebo si vyzkoušet neurobiologickou analýzu EEG na figurantovi.
 
Biologická olympiáda je prestižní soutěží, která podporuje mladé talenty v přírodních vědách a motivuje je k dalšímu studiu a vědecké kariéře. Letošní ústřední kolo vyhrál Jan Beránek z Libereckého kraje, který si tím zajistil postup do mezinárodního kola biologické olympiády na Filipínách. Na cestě ho doprovodí další 3 účastníci, kteří budou vybrání na tzv. “Nalejvárně” pořádané PřF UK.
 
Gratulujeme k úspěchům všem zúčastněným, organizátorům a partnerům této prestižní soutěže.

Ve dnech 27.–30. května 2026 se uskutečníjiž 14. ročník konference zaměřené na téma biomolekulárních interakcí (Visegrad Symposium on Biomolecular Interactions), na jejíž organizaci se podílí také zaměstnanec naší katedry, Ing. Babak Minofar, Ph.D. Tato mezinárodní konference je tradiční platformou pro sdílení nejnovějších poznatků v oblasti biomolekulárních systémů a propojuje odborníky z celé Evropy i dalších částí světa. Visegrádské sympozium se každoročně pořádá již od roku 2011 a v minulých letech se konalo například v Nových Hradech, ve městě Gyöngyöstarján v Maďarsku, či ve slovenské Smolenici. Letos se konference uskuteční v polském městě Spała v Lodžském vojvodství.

Program nabídne široké spektrum témat, mezi nimi:

• Simulace biomolekulárních interakcí
• Měření biomolekulárních interakcí
• Vývoj léčiv a diagnostika
• Strojové učení a big data

Registrace je již otevřena! Více informací o programu a přihlášení naleznete zde.

Ve dnech 27.–30. května 2026 se uskutečníjiž 14. ročník konference zaměřené na téma biomolekulárních interakcí (Visegrad Symposium on Biomolecular Interactions), na jejíž organizaci se podílí také zaměstnanec naší katedry, Ing. Babak Minofar, Ph.D. Tato mezinárodní konference je tradiční platformou pro sdílení nejnovějších poznatků v oblasti biomolekulárních systémů a propojuje odborníky z celé Evropy i dalších částí světa. Visegrádské sympozium se každoročně pořádá již od roku 2011 a v minulých letech se konalo například v Nových Hradech, ve městě Gyöngyöstarján v Maďarsku, či ve slovenské Smolenici. Letos se konference uskuteční v polském městě Spała v Lodžském vojvodství.

Program nabídne široké spektrum témat, mezi nimi:

• Simulace biomolekulárních interakcí
• Měření biomolekulárních interakcí
• Vývoj léčiv a diagnostika
• Strojové učení a big data

Registrace je již otevřena! Více informací o programu a přihlášení naleznete zde.

Článek v časopise Nature Human Behavior, jejímž prvním autorem je doktorand Gabriel Šaffa (Katedra zoologie), byl v sekci společenskovědních a ekonomických oborů oceněn cenou rektora za prestižní vědeckou publikaci.

Mgr. Gabriel Šaffa, prof. Jan Zrzavý, Dr. Pavel Duda – všichni (PřF JU)
Global phylogenetic analysis reveals multiple origins and correlates of genital mutilation/cutting
Nature Human Behaviour, 6(5), 635-645, 2022
Původní vědecká práce (článek v časopisu)

Existence nákladných rituálů, při kterých si lidé úmyslně působí bolest a ohrožují své zdraví, představuje pro evoluční antropology přetrvávající záhadu. K těmto rituálům patří také tradiční formy mužské a ženské obřízky, dnes často označované jako genitální mutilace. Kvůli zdravotním rizikům, která jsou s nimi spojena, byly ženské obřízky postaveny mimo zákon ve většině zemí, kde byly tradičně prováděny, a zdravotnické a lidskoprávní organizace dlouhodobě usilují o jejich vymýcení. O původu a příčinách udržování těchto praktik však víme jen velmi málo.

Studie Gabriela Šaffy a jeho kolegů z PřF JU, publikovaná v časopise Nature Human Behavior, aplikuje fylogenetické metody na etnografická a demografická data s cílem popsat globální distribuci, diverzitu, evoluční historii obřízek. Ukazuje, že tyto rituály vznikly vícekrát nezávisle na sobě, v několika případech o 2000–3000 let dříve, než dosvědčuje archeologický záznam. Ženská obřízka přitom vzniká a udržuje se pouze ve společnostech, které praktikují mužskou obřízku. Většinou v polygynních společnostech, kde manželky jednoho muže nežijí ve společné domácnosti, nebo kde muž tráví hodně času mimo domov, kde sňatky dojednávají rodiče a platí se cena za nevěstu. Za vznikem a udržováním těchto praktik tak zřejmě stojí obavy o paternitu.

Tam, kde dodnes praktikovány, slouží obřízky nejen jako signály panenství a cudnosti, ale také dospělosti, statečnosti, síly, respektu k autoritě a v neposlední řadě příslušnosti k etnické či náboženské skupině. To, že socio-ekologické faktory, které daly těmto rituálům vzniknout, se zřejmě liší od těch, které je v současnosti udržují, představuje výzvu pro všechny výzkumníky, kteří se jim snaží porozumět. Ze vzájemné provázanosti ženské a mužské obřízky plyne, že je kontraproduktivní snažit se všemožnými způsoby vymýtit ženskou obřízku a zároveň omlouvat nebo podporovat praktikování té mužské.

Svou cestu nalezla v propojení fyziky, chemie a biologie. Tereza Patlejchová je studentkou magisterských studijních programů Biofyziky a Učitelství pro střední školy se zaměřením na Fyziku a Biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dlouhodobě se věnuje výzkumu nanomateriálů, především antimikrobiálních tenkých vrstev pro využití ve zdravotnictví. Prestižní ocenění uděluje Vláda ČR studentovi bakalářského nebo magisterského oboru s talentem a zájmem ve vědě a výzkumu.

Tereza Patlejchová při výzkumu pro svou bakalářskou práci vyvinula vysoce efektivní antimikrobiální povrchy, u kterých se jí podařilo 100x zvýšit efektivitu proti virům. Tohoto průlomového řešení dosáhla využitím nanočástic indukujících galvanickou korozi a tím zvýšeného uvolňování kovu s antimikrobiálními účinky. Výzkum byl publikován v mezinárodním vědeckém časopise Americké chemické asociace. Na tuto práci pak Tereza Patlejchová navázala v magisterském studiu, kdy se jí podařilo přidáním elektrolytické látky dále zvýšit účinnost těchto povrchů a vznikla nová patentovaná technologie. Povrchy minimalizující použití kovů, a tedy i potenciální škodlivosti a maximalizující svojí antibakteriální účinnost by mohly v budoucnu pomoci například v boji s antibakteriální rezistencí vůči antibiotikům, která představuje jedno z největších rizik dnešní medicíny. 

Studentka se také zapojila do výzkumu zaměřeného na použití nanočástic pro laserový tisk, který byl minulý rok publikován na titulní obálce prestižního vědeckého časopisu Nano Letters.

„K vědě jsem se dostala úplnou náhodou. Vždy mě fascinovala na první pohled neobvyklá kombinace fyziky a biologie. Když jsem na konci prvního ročníku bakalářského studia dostala nabídku na spolupráci, nanomateriálová věda mě zaujala natolik, že jsem u ní zůstala. Paradoxně největší radost jsem měla z první úspěšně připravené vrstvy stříbrných nanočástic – vzorek mám dodnes nostalgicky schovaný v laboratoři. Stejně silným momentem pro mě byly i první antibakteriální testy, které jasně potvrdily, že mnou připravené vrstvy skutečně fungují. Všechny další velké objevy už byly jen třešničkou na dortu. Na vědě miluji její různorodost a neustálý přísun nových informací,“ popisuje svou cestu k vědě Tereza Patjelchová.

Na základě svých vědeckých výsledků byla Tereza vybrána minulý rok do prestižní mezinárodní soutěže TalentON, propojující mladé vědce z celé Evropy.
Kromě experimentálního vědeckého výzkumu se věnuje přírodovědnému vzdělávání, kdy vedla průzkum mezi více než 1700 středoškolskými učiteli, akademiky a studenty o vnímání výuky science. Podařilo se jí identifikovat klíčové potřeby i výzvy současného vzdělávacího systému.

„Tereza Patlejchová je mimořádně nadaná studentka a vědkyně, která s nadšením využila každou příležitost zapojit se do výzkumu, ale také milý komunikativní člověk schopný přemýšlet napříč obory. Vědeckého talentu Terezy jsem si všiml na fyzikálním praktiku, kdy úroveň jejích výstupů byla na úrovni blízké vědeckým publikacím. Tereza nepřišla k hotovému, naopak, začínala svojí vědeckou práci v době zakládání Laboratoře fyziky nanomateriálů, kdy významně přispěla stavbou vysoko-vakuového depozičního systému, který pak používala pro přípravu svých vzorků. Svým kritickým přemýšlením, pečlivým návrhem a provedením experimentů, byla schopná získat unikátní výsledky. Výsledky ohledně antimikrobiálních povrchů a nové metody aditivní nanovýroby byly publikovány ve dvou prestižních amerických vědeckých časopisech a patentovány, což podtrhuje její přinos vědě,“ dodává studentčin školitel, fyzik z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jiří Kratochvíl.

Ocenění pro osobnosti, které chrání přírodu, pomáhají zlepšit životní prostředí a dělají environmentální osvětu - to jsou Ceny Josefa Vavrouška, které letos převzali tři laureátky a jeden laureát. Mezi nimi i Ivana Bufková, bioložka a ekoložka, která se dlouhodobě věnuje obnově mokřadů, především rašelinišť, pramenišť a horských potoků na Šumavě. Voda v přírodě  byla jejím hlavním tématem už v době doktorského studia, které absolvovala na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Od roku 1992 pracuje na správě NP a CHKO Šumava. 

Díky jejímu vedení mezinárodního projektu LIFE for MIRES se od roku 2018 podařilo revitalizovat víc než 2700 hektarů mokřadní krajiny na Šumavě a v Bavorském lese.

„Rozloha revitalizovaného území odpovídá čtyřnásobku Prahy 1. Ivana Bufková doslova vrací vodu Šumavě. Navíc do obnovy krajiny zapojila více než 1800 dobrovolníků a věnuje se i vzdělávání veřejnosti. Její práce má konkrétní výsledky v krajině a inspiruje další odborníky i laiky,“ doplnil Vladimír Kořen, předseda odborné poroty Ceny Josefa Vavrouška.

Ivana Bufková je také autorkou nebo spoluautorkou řady knih, včetně populárně-naučných titulů pro děti (Šumavská rašeliniště, Voda ztracená a vrácená, Království vody a mokřadů) – přičemž její publikace Království vody a mokřadů získala ocenění za srozumitelný a ilustrativní přístup. Pořádá besedy a přednášky pro veřejnost i školy a dlouhodobě se zapojuje do osvětových akcí.

Osobnosti, které pokračují v odkazu ekologického vizionáře Josefa Vavrouška a neúnavně bojují za zdravé životní prostředí, oceňuje každoročně Nadace Partnerství - letos už po devětadvacáté.

foto: Radovan Kramář, © Nadace Partnerství

Český Siemens udělil Ceny Wernera von Siemense za rok 2023 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. 

Mgr. Václav Brabec, který na Katedře molekulární biologie a genetiky loni obhájil svou diplomovou práci, získal prestižní ocenění v kategorii nejlepší diplomová práce. Pod vedením Mgr. Davida Doležela, Ph.D. (Akademie věd ČR, Biologické centrum - Entomologický ústav) se se svou diplomovou prací, která se věnuje tématu "In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M" umístil na 3. místě.

Gratulujeme k velkému úspěchu!

Medailonek k diplomové práci ke shlédnutí zde.

Více informací o výsledcích zde - Cena Wernera von Siemense 2023.

Ve středu 15. dubna 2026 byly uděleny Ceny Živy za rok 2025. Redakční rada a redakce časopisu udělila ocenění i našim vědcům a bývalému studentovi. Všem moc gratulujeme!

RNDr. Vít Latzel, Ph.D.,jeden z prvních studentů Biologické fakulty, získal Purkyňovu cenuza nejlepší popularizační článek ročníku ve věkové kategorii od 30 let. Ocenění získal za titul Epigenetická paměť je jedním z klíčů k přežití rostlin v proměnlivém světě (Živa 2025, 3: 100–103).

Abstrakt ke článku Epigenetická paměť je jedním z klíčů k přežití rostlin v proměnlivém světě:

V článku shrnuji výsledky zhruba desetiletého výzkumu, který jsem vedl na Botanickém ústavu AV ČR a který se zaměřuje na epigenetickou paměť rostlin, tedy schopnost reagovat na prostředí bez změny samotné DNA. Ukazuji, že rostliny si dokážou „pamatovat“ podmínky, které zažily, např. sucho, a tuto zkušenost přenášet na své potomky. Tato paměť je založena především na změnách v metylaci DNA a může výrazně ovlivnit růst i odolnost rostlin.
Na příkladech experimentů s jetelem plazivým (Trifolium repens) a jahodníkem obecným (Fragaria vesca) popisuji, jak minulá zkušenost mění chování rostlin i několik generací poté. Rostliny např. zpomalují růst, pokud „očekávají“ příchod sucha, nebo dokážou na základě předchozích podmínek směrovat svůj růst do prostředí, kde pravděpodobně získají více zdrojů. Ukazuji tím, že rostliny nejsou jen pasivními organismy reagujícími na okamžité podněty, ale dokážou své zkušenosti využívat k určitému „předvídání“ budoucích podmínek.
Zvláštní pozornost věnuji tomu, jak se tato paměť přenáší mezi pohlavními a klonálními generacemi, např. ve vztazích s mykorhizními houbami. Výsledky z přírodních populací jahodníku napříč Evropou navíc ukazují, že epigenetická paměť není jen laboratorním jevem, ale reálně ovlivňuje adaptaci rostlin na lokální klimatické podmínky.
Epigenetická paměť tak představuje jeden z klíčových mechanismů, který rostlinám umožňuje přežít a uspět v rychle se měnícím světě – a otevírá nové možnosti jak pro základní výzkum, tak pro praktické využití v zemědělství a ochraně přírody.

Prof. Ing. Jiří Šantrůček, CSc. získal ocenění za dlouhodobou spolupráci s redakcí časopisu Živa a za záštitu a tvorbu koncepce bloku článků o fotosyntéze (Živa 2025, 4). Cenu Antonína Friče uděluje Živa jen příležitostně. Oceňuje osobnosti, které významným způsobem přispěly k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním nebo popularizačním. Může být rovněž udělena kolektivu autorů za mimořádný počin z hlediska obsahu Živy.

Pro více informací navštivte webové stánky časopisu Živa.

Zdroj a foto: © 2026 Časopis ŽIVA 

• Eva Holá a Táňa Štechová

Na první pohled nenápadnou brožurku „Červený seznam mechorostů české strany Krkonoš“ lze považovat za významnou průkopnickou publikaci. Jedná se o první regionální červený seznam mechorostů v České republice, který byl zpracován podle kritérií IUCN. Hlavním autorem této práce je bryolog Jan Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, text je doprovázen řadou detailních a ilustrativních fotografií mechorostů pořízených profesionálním fotografem Štěpánem Kovalem, popř. Janem Kučerou. Publikaci vydala Správa Krkonošského národního parku. Brožura je určená pro širší veřejnost a měla by být volně dostupná ve všech informačních střediscích národního parku.

Červený seznam mechorostů české strany Krkonoš je vyústěním pětileté intenzivní práce na projektu „Inventarizační bryologický průzkum KRNAP a jeho ochranného pásma (CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_078/0005169)“. Projekt koordinovala botanička KRNAP Alžběta Čejková a pracovali na něm bryologové z celé České republiky. Cílem projektu bylo prozkoumat současný stav bryoflóry Krkonoš. Průzkum proběhl napříč všemi významnými krkonošskými biotopy na více než 300 vybraných lokalitách, což představuje přibližně 3300 ha (8,5 % KRNAP). Průzkum těchto lokalit přinesl pozoruhodných 21 000 záznamů o 570 taxonech (bryoflóra České republiky čítá necelých 900 taxonů). Na základě těchto dat byl sepsán červený seznam, který všem nalezeným druhům přiřazuje kategorii ohrožení podle mezinárodně uznávané metodiky IUCN.

Na české straně Krkonoš byl prokázán recentní nebo historický výskyt 632 akceptovaných taxonů mechorostů (2 hlevíky, 160 játrovek, 470 mechů), z nichž 619 je hodnoceno na druhové úrovni, zbývajících 14 na vnitrodruhové úrovni. I v těchto případech se však jedná o taxonomicky pravděpodobně významné odchylky, které mají velkou šanci být v budoucnu hodnoceny jako druhy. Z tohoto počtu bylo recentně (v posledních asi 30 letech) pozorováno 581, zbylé taxony tvoří druhy považované za vyhynulé, dlouhodobě nezvěstné a nepozorované.

Více než polovinu akceptovaných taxonů prokázaných na české straně Krkonoš (346, tj. 54,7 %) je považována za druhy regionálně významné nebo pro území charakteristické. Je bezpochyby důležité pro vnímání rizika ohrožení krkonošské bryoflóry, že zastoupení těchto regionálně významných druhů roste s hodnocením rizika ohrožení. Zatímco mezi neohroženými druhy a druhy blízkými ohrožení je regionálně významných druhů asi 45 %, v kategorii zranitelný taxon (VU) je tento podíl 57 %, v kategorii ohrožený taxon (EN) 74 % a mezi recentně doloženými druhy kategorie kriticky ohrožená taxon (CR) jen tento podíl dokonce 93 %. Tato čísla jsou poměrně alarmující a podtrhují odpovědnost jak státních orgánů ochrany přírody, tak nevládních organizací a jednotlivců za ochranu a podporu ohrožených krkonošských druhů mechorostů a jejich biotopů.

Hlavní motivací pro vznik červených seznamů je zájem o ochranu organismů, které jsou existenčně ohrožené, ať už vlivem přírodních faktorů nebo příčin spojených s lidskou činností. Posouzení míry ohrožení populace konkrétního organismu není triviální úkol. Nejviditelnějším projevem bývá zmenšování počtu pozorovaných jedinců a zmenšování obývaného biotopu, avšak důležitými parametry jsou i méně zjevné faktory jako zhoršování reprodukčních parametrů nebo populačně genetické charakteristiky. Tyto parametry byly v prvních červených seznamech zkoumány na zvířatech, zejména obratlovcích. Rostliny mají ve srovnání s obratlovci velmi odlišný způsob života, proto je aplikace kritérií pro kvantifikaci jejich ohrožení mnohem obtížnější. To vedlo k poměrně váhavému přijímání kritérií IUCN pro tvorbu červených seznamů rostlin. Nicméně pro mechorosty se u nás od první verze zohledňovány kategorie a kritéria IUCN, jejichž aplikace má sice mnohá úskalí, ale která se dnes téměř všeobecně pro tvorbu seznamů používají.

      

Foto 1: Mech Grimmia unicolor (děrkavka jednobarevná, foto: J. Kučera) je příkladem kriticky ohroženého druhu (CR) v Krkonoších. Tento druh má zajímavou historii objevu. Byl pravděpodobně dosud nalezen na jediném místě v Úpské jámě na skalách pod Dolním Úpským vodopádem, poprvé J. Velenovským v roce 1896 a poté J. Baumgartnerem v roce 1905. I přes velmi intenzivní průzkum na této lokalitě v letech 2001–2003 se výskyt druhu nepodařilo ověřit a J. Kučera a další autoři průzkumu tak považovali druh za téměř jistě vyhynulý. O to překvapivější proto byl nález na lokalitě v roce 2019, kdy se navíc podařilo prokázat, že druh roste na téměř souvislé ploše přibližně 2 dm², čili v relativně snadno detekovatelném porostu, který však ležel asi 10 metrů stranou dříve prohledávané plochy.

Foto 2: Titulní strana publikace Kučera J. et al. 2023. Červený seznam mechorostů české strany Krkonoš.

On 19-21 November, the 13th International Conference of the Czech Society for Mass Spectrometry and 11. Informal Proteomics Meeting took place in the Auditorium of the University of South Bohemia in České Budějovice. The event was held in cooperation with the Biological Centre of the CAS, and the University of South Bohemia in České Budějovice, with the financial support of the South Bohemia Region and the City of České Budějovice.

The conference attracted extraordinary interest of the professional community not only from the field of mass spectrometry. There were 195 registered participants, 23 lectures, 14 short talks, and 55 posters presented.

Among the highlights were plenary lectures by prominent figures of world science: Alexander Makarov (Thermo Fisher Scientific), Bernhard Küster (Technical University of Munich) and Jana Roithová (Radboud University). The programme was extremely busy throughout the three days and offered a wide range of topics from different branches of the field, from the study of small molecules to the analysis of huge protein complexes. The lively atmosphere fostered a number of inspiring discussions that highlighted new directions in mass spectrometry and stimulated mutual collaboration to address upcoming scientific challenges.

Finally, awards were presented for the excellent presentations presented during the conference. The award for the best short talk went to Federico Brigante from Tomáš Pluskal's group (IOCB). The Lenka Hernychová Award for the best poster went to Michaela Myšáková from Kristýna Gloc-Pimková's group (1st Faculty of Medicine, Charles University).

Defences of bachelor's theses Biological Chemistry

20., 21., 22. 1. 2025

C5

8:00-17:00

State final examinations Biological Chemistry

27., 28. 1. 2025

B4, B5, B6

8:00-17:00

Defences of bachelor's theses Biological Chemistry

20., 21., 22. 1. 2025

C5

8:00-17:00

State final examinations Biological Chemistry

27., 28. 1. 2025

B4, B5, B6

8:00-17:00