Umět rozpoznat svého nepřítele je otázka života a smrti. Ptáci se při rozpoznávání predátorů zaměřují na klíčové znaky (zahnutý zobák, ostré pařáty, výrazné oči apod.). Záleží však při rozpoznání i na velikosti predátora? Ptačí predátoři mají různou velikost a tvar těla, což ovlivňuje jejich výběr kořisti a také schopnost kořisti se proti nim bránit. Jedním z využívaných způsobů obrany je mobbing, aktivní útočení na predátora. Tato obrana je však energeticky náročná obrana a také velmi riskantní. Pták proto musí umět správně odhadnout, kdy už nemá cenu riskovat svůj život a spíše se kontaktu s predátorem vyhnout. Jak velký predátor je už příliš velký?
Skupina výzkumníků z Katedry zoologie PřF JU se pokusila na toto nalézt odpověď s využitím atrap ptačích predátorů. Atrapy byly předkládány před hnízdo s mláďaty ťuhýka obecného na jeho hnízdní lokalitě v Doupovských horách. Předchozí studie ukázaly, že ťuhýk je při obraně svého hnízda velmi agresivní vůči sojce obecné, ale zdrženlivý vůči vráně obecné. Proč? Možnou odpovědí je rozdílná velikost těla těchto dvou hnízdních predátorů.
Vědci instalovali před hnízda ťuhýků zvětšené atrapy sojek a zmenšené atrapy vran a sledovali, jak se změní chování ťuhýčích rodičů. Ťuhýci na toto „drobné“ oklamání zareagoval nečekaně.
Na zvětšené sojky ťuhýk obecný skoro přestal útočit. Proč tak opatrný přístup? Ťuhýk mohl vnímat zvětšené sojky jako větší nebezpečí a rozhodl se proto změnit své chování. Útok na větší sojky by mohl znamenat zranění rodičů a větší ohrožení mláďat.
Oproti tomu u zmenšených vran se nic nezměnilo. Ťuhýci vůči nim byli i nadále velmi opatrní. Jedno z možných vysvětlení je, že volí jinou obrannou strategii – místo, aby útočili, vránu opatrně sledují a snaží se neupozorňovat na přítomnost svého hnízda s mláďaty. Jenže proč takto reagují na vrány a ne na sojky? Velikostí těla to zjevně nebude. Přesné důvody zatím nejsou známy. Možná jsou vrány chytřejší, než sojky a spíš usoudí, že když na ni ťuhýci útočí, bude poblíž dosud neodhalené hnízdo s mláďaty. Až další výzkum může tuto hypotézu potvrdit.
Tato studie ukazuje, že ťuhýk obecný pečlivě zvažuje, zda se mu vyplatí mobbing riskovat. Velikost těla se zdá být klíčovým parametrem při tomto rozhodování. Není to však parametr univerzální - různí predátoři, různé parametry. Zkrátka na velikosti záleží... někdy.
Fišer, O., Veselý, P., Syrová, M., Němec, M., Kopecká, K., Perlová, E., & Fuchs, R. (2024). Size sometimes matters: recognition of known predators with artificially altered body size by untrained birds. Animal Behaviour, 209, 1-7.
https://doi.org/10.1016/j.anbehav.2023.12.017
Kontakt: Mgr. Ondřej Fišer (ofiser at prf.jcu.cz)
