Analýza fytolitů a škrobových zrn
Fytolity a škrobová zrna jsou mikroskopické, pouhým okem neviditelné částice, schopné přetrvat v půdách či na površích artefaktů po mnoho tisíc let. Někdy bývají označovány jako rostlinné mikrozbytky (plant microremains).
Opálové fytolity, které zkoumáme, jsou tvořeny oxidem křemičitým, jedná se tedy o mikroskopické „kamínky“ různých tvarů, které jsou tvořeny v rostlinných tkáních. Po jejich rozpadu jsme do jisté míry schopni z tvaru fytolitu (tzv. morfotypu) odečíst původní anatomii rostliny, která může být specifická pro různé části těla rostlin a někdy i pro určité čeledi, podčeledi a ve výjimečných případech i pro konkrétní druhy. Ne všechny čeledi však fytolity tvoří.
Škrobová zrna jsou tvořena směsí amylózy a amylopektinu a v rostlinách jsou uchovávána jako zdroj energie, v největším množství v semenech a vegetativních orgánech se zásobní funkcí (oddenky, hlízy atd.). Obecně, zrna z různých rostlin (a jejich orgánů) se liší tvarem a velikostí, přesné určení však závisí na dostupnosti referenčních sbírek z recentních rostlin.
K čemu se analýzy využívají?
- K detekci rozloženého rostlinného materiálu na archeologických sídlištích všude tam, kde předpokládáme např. uskladnění a zpracovávání plodin či depozici odpadu po zpracovávání (zásobní a jiné jámy, výplně objektů, nádob, archeologická souvrství)
- K získání přímých důkazů rostlinné stravy skrze analýzy zubního kamene a v něm zachycených fytolitů a škrobových zrn
- K získání informací o sklízených a zpracovávaných rostlinách skrze analýzy vzorků z povrchů kamenných nástrojů
- Zvláště fytolitová analýza často přináší informace i o přírodním prostředí lokalit a nachází uplatnění i v paleoekologii
Pestrá strava zemědělců z nákolní osady u makedonského Ochridu
Ačkoliv pro období neolitu se obecně předpokládá silná závislost populací na pěstování a konzumaci obilí, vzorky odebrané z připečených zbytků jídla na keramickém pekáči z osady Ustie na Drim odhalily přítomnost škrobových zrn odpovídajících podzemním orgánům liliovitých a orobince, žaludům a semenům divokých trav. Nalezené fytolity pochází z dvouděložných rostlin. Z chemických analýz vyplynulo, že rostliny byly pravděpodobně zapékány s masem.
- Beneš J., Todoroska V., Kučera L., Budilová K., Kovárník J., Pavelka J., Atanasoska N., Bumerl J., Florenzano A., Majerovičová T., Vondrovský V., Ptáková M., Bednář P., Richtera L. (2021): What about Dinner? Chemical and Microresidue Analysis Reveals the Function of Late Neolithic Ceramic Pans. Molecules 26(11):3391. https://doi.org/10.3390/molecules26113391
Škrobové zrno z podzemního orgánu liliovitých ve spodním a polarizovaném světle (vpravo). Typickým znakem k rozeznávání škrobových zrn je kříž viditelný v polarizovaném světě, tzv. extinction cross. Dalším znakem jsou viditelné lamely. Zvětšení 500x, bez měřítka. Určil J. Kovárník, foto K. Budilová.
Další výzkum v LAPE:
Na téma fytolitové analýzy aplikované na archeologické sedimenty vzniklo v naší laboratoři několik bakalářských a diplomových prací. Výplní a archeologizací středověké zásobnice z lokality Vestec u Chrudimi se ve své bakalářské práci věnovala Michaela Severová (Jirsová, 2015), fytolity z výplní a artefaktů z neolitického soujámí u jihočeských Radčic zpracovávala Kristýna Budilová (2019), která se ve své diplomové práci věnovala i rozličným kontextům sídliště Vrbjanska Čuka v Severní Makedonii (2023). V rozpracované disertační práci dále zkoumá využívání planých rostlin v pravěku pohledem fytolitů a škrobových zrn. Bakalářskou práci na téma fytolitů v půdách s rozličnou historií využívání sídlištních ploch v západoafrickém Senegalu zpracoval Michal Hejcman (2025).
