Mezinárodní tým vědců vedený odborníky z Katedry zoologie a Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity analyzoval rozsáhlý soubor dat o přežívání migrujících druhů. Studie publikovaná v prestižním časopise Oikos, která byla vybrána i na titulní stranu časopisu, ukazuje, že dálkově migrující bahňáci mají nižší šanci na přežití a že jejich úmrtnost se v posledních čtyřiceti letech celosvětově zvýšila.
Studie se zaměřuje na bahňáky patřící mezi nejrozšířenější skupinu ptáků na světě. Některé druhy během tahu překonávají bez zastávky rekordní vzdálenosti. Přestože si je většina lidí spojuje s mořským pobřežím, mnoho druhů žije i ve vnitrozemí – například v okolí jezer, rybníků a mokřadů. Mezi ně patří čejka chocholatá, vodouš rudonohý nebo bekasina otavní, které lze po většinu roku pozorovat také v okolí Jihočeské univerzity. Předchozí výzkumy již upozornily, že bahňáci čelí po celém světě řadě hrozeb, například rostoucímu riziku predace hnízd nebo dlouhodobému poklesu početnosti populací. Dosud však nebylo jasné, zda se zvyšuje také úmrtnost dospělých jedinců.
Autoři studie shromáždili odhady roční míry přežívání z publikovaných studií i dosud nepublikovaných odborných zpráv. Roční míra přežívání vyjadřuje podíl jedinců, kteří přežijí z jednoho roku do následujícího. Datový soubor zahrnoval téměř 800 záznamů o pravděpodobnosti přežití, pokrývajících více než 400 populací více než 100 různých druhů. Následně vědci analyzovali údaje od roku 1980, aby odhalili případné časové trendy v přežívání těchto ptáků.
Srovnávací analýza ukázala, že dospělí jedinci vykazují vyšší míru přežívání než vzletná mláďata a že vyšší přežívání mají také větší a těžší druhy. Tyto výsledky odpovídají poznatkům získaným u dalších skupin ptáků. Studie však zároveň odhalila negativní vliv migrační vzdálenosti – populace, které mezi hnízdišti a zimovišti překonávají delší vzdálenosti, vykazují vyšší úmrtnost.
Výzkum rovněž prokázal, že celosvětová pravděpodobnost přežití bahňáků od roku 1980 soustavně klesá. Zdá se, že tato skupina ptáků je negativně ovlivňována probíhajícími změnami životního prostředí v globálním měřítku. Přestože přesné příčiny zvýšené úmrtnosti zatím nejsou na celosvětové úrovni jednoznačně určeny, lokální studie naznačují, že významnou roli mohou hrát změny stanovišť, například podél migračních tras.
Publikovaná studie představuje další důkaz, že některé skupiny organismů jsou vážně ohroženy probíhajícími změnami životního prostředí, které vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti. Tým autorů zároveň doufá, že jejich práce podnítí další výzkum zaměřený na identifikaci příčin zvýšené úmrtnosti a přispěje k návrhu účinných ochranářských opatření.
Dillenseger G., Sparkes C. H. J., Székely T., Sandercock B. K., Freckleton R. P. & Kubelka V. 2026: Global analysis of annual survival among shorebirds reveals a negative effect of migration distance and a decline in recent decades. Oikos e11931 (1–17).
Celý článek je k dispozici na následujícím odkaze: https://nsojournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/oik.11931.
