Studie, na níž se podílela také Jana Jersáková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako jediná zástupkyně této fakulty, vedli Sailee Sakhalkar a Robert Tropek z Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČR.
Největší dosud provedená celosvětová analýza vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači odhalila, že klíčovým faktorem utvářejícím interakce mezi rostlinami a opylovači na Zemi je klima, nikoli zeměpisná šířka. Výsledky publikované v časopise Nature Ecology & Evolution tak zpochybňují dlouho přijímanou představu, že směrem k tropům přibývá specializovaných vztahů.
Opylování je zásadní pro rozmnožování rostlin, zachování genetické rozmanitosti i tvorbu plodů a semen, na nichž závisí fungování ekosystémů i lidská výživa. Zatímco některé rostliny jsou závislé na konkrétních opylovačích, jiné navštěvuje široké spektrum druhů. Ekologové proto dlouhodobě předpokládali, že právě v druhově bohatých tropech budou specializované vztahy nejčastější. Tato hypotéza však dosud nikdy nebyla ověřena v globálním měřítku.
Aby tuto otázku ověřili, shromáždili vědci 3 415 sítí rostlin a opylovačů ze 162 studií z celého světa. Datový soubor zahrnoval více než 110 000 interakcí mezi 5 343 druhy opylovačů a 6 126 druhy rostlin napříč všemi hlavními suchozemskými biomy, včetně tropických lesů, savan, lesů mírného pásma, středomořských křovin, luk i subarktické tundry.
Studie spojila 142 vědců z 32 zemí na šesti kontinentech a představuje výsledek mnohaleté terénní práce po celém světě. „Žádný jednotlivý tým by nedokázal studovat opylování v takovém rozsahu,“ říká Sailee Sakhalkar. „Teprve spojením práce výzkumníků z celého světa jsme mohli získat skutečně globální pohled a zároveň zachytit obrovskou rozmanitost těchto vztahů.“
Výsledky byly překvapivé. Specializované vztahy se v tropech nevyskytovaly častěji než jinde. Přestože specializace často dosahovala maxima poblíž severní hranice mezi tropickým a subtropickým pásmem, jednotlivé skupiny rostlin i opylovačů vykazovaly odlišné vzorce. Místo zeměpisné šířky se jako nejlepší prediktory specializace ukázaly teplota a množství srážek, přičemž jejich vliv se mezi skupinami opylovačů významně lišil.
„Rostliny a opylovači nevnímají zeměpisnou šířku jako takovou,“ vysvětluje Robert Tropek, jeden z vedoucích autorů studie. „Zažívají teplo, chlad, déšť a střídání ročních období, a každý druh na tyto faktory reaguje jinak.“
Zjištění mají důležité důsledky pro pochopení ekologických dopadů klimatické změny. Rostoucí teploty a změny srážkových režimů mohou posouvat areály výskytu druhů, měnit dobu kvetení rostlin i aktivitu opylovačů, a tím narušovat dlouhodobě ustálené interakce. Tyto změny mohou ovlivnit také zemědělskou produkci, zejména u plodin závislých na specializovaných opylovačích.
Autoři studie zdůrazňují, že různé skupiny opylovačů, například včely, pestřenky, můry nebo kolibříci, mohou na klimatické podmínky reagovat velmi odlišně vzhledem ke své biologii a způsobu života. Klimatická změna proto pravděpodobně neovlivní všechny opylovací sítě stejným způsobem. Zvláště zranitelné mohou být vysoce specializované systémy, protože ztrátu jediného partnera nelze snadno nahradit. Naproti tomu druhy s širším spektrem partnerů mohou být při měnících se podmínkách flexibilnější.
Reference:
Sakhalkar et al. (2026). Global patterns in plant-pollinator specialization. Nature Ecology & Evolution. https://doi.org/10.1038/s41559-026-03170-7
Další informace:
- Dr. Sailee Sakhalkar, e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - doc. Robert Tropek, e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zdroj: Univerzita Karlova a Biologické centrum AV ČR; pro publikaci upravila Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
