Přírodovědecká fakulta JU

Letošní 17. ročník talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě zná své laureátky. Tři vědkyně, které svými projekty nejvíce zaujaly porotu, získávají odměnu ve výši 200 tisíc korun a medializaci své práce:

• Pavla Eliášová – zabývá se vývojem nových materiálů, katalyzátorů, které budou efektivní i bez přítomnosti drahých kovů a umožní přeměnu CO2 na tzv. solární paliva pouze s využitím slunečního záření.

• Michaela Fencková (PřF JU) – pomocí mušky octomilky zkoumá geny a jejich defekty, jež přispívají k neurovývojovým poruchám, jako jsou autismus nebo porucha intelektu.

• Veronika Vymetálková – snaží se odhalit ukazatele v krvi pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku, které by mohly předpovědět návrat onkologického onemocnění nebo rezistenci proti léčbě.

Zdroj a více informací na stránkách vedavyzkum.cz

Foto: L´Oreal-UNESCO for Women in Science

Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. Nyní byly zveřejněny první videozáběry a fotografie zvířete v jeho přirozeném prostředí. 

Velekrysa Mallomys istapantap byla popsána teprve nedávno - v roce 1989 - na základě starých muzejních materiálů. Naposledy byla zaznamenána před 30 lety a dosud nikdy nebyla vyfotografována. Nové snímky i terénní data mladého českého vědce tak představují mimořádný příspěvek k poznání tohoto vzácného druhu a celkově málo známé savčí fauny Nové Guineje. „Je neuvěřitelné, že takto velké a pozoruhodné zvíře zůstávalo pro vědu tak málo poznané. Kolik toho ještě o biodiverzitě tropických hor nevíme?“ říká František Vejmělka, který kromě fotek a videozáběrů pořídil i první měření samců a přinesl informace o potravě, parazitech, aktivitě, pohybu a další poznatky o způsobu života tohoto hlodavce.
Novoguinejské velekrysy představují spolu s filipínskými velemyšmi největší myšovité hlodavce světa. Vyskytují se pouze ve strmých velehorách Nové Guineje pokrytých panenskými pralesy, kde se díky nepřítomnosti šelem a jiných konkurenčních savců mohli za 5 milionů let svého vývoje rozrůznit do úžasné druhové a tvarové pestrosti. Huňaté velekrysy Mallomys istapantap žijí skrytým způsobem života v těžko přístupných oblastech, v noci šplhají po stromech, přes den se ukrývají v norách v zemi či v korunách stromů a živí se výhradně býložravě. Mají ostré hlodáky, hustou srst a tlapky dlouhé až 8 cm, tělo se silným ocasem měří 85 centimetrů a váží až 2 kilogramy. Vzhledem k odlehlosti a obtížné dostupnosti lokality, kde se vyskytují, a jejich noční aktivitě jsou však extrémně obtížně sledovatelné.

„Nebýt domorodých lovců, kteří mě provázeli v horách a pomáhali mi zvířata najít, bych nikdy taková data nezískal,“ říká František Vejmělka. Na své půlroční expedici, při níž úzce spolupracoval s několika místními kmeny, mapoval druhovou bohatost savců na nejvyšší hoře Papuy Nové Guineje, Mount Wilhelmu (4509 m n. m.), od jejího úpatí až na vrchol. Při svém výzkumu zaznamenal a posléze geneticky určil 61 druhů nelétavých savců (hlodavců a vačnatců), kteří se na hoře vyskytují. 

Výzkum přispívá k lepšímu pochopení mimořádné biodiverzity málo poznaných tropických hor Nové Guineje. Zatímco americké, africké, i orientální tropy už byly takto probádány, australská oblast zůstávala z tohoto pohledu nepoznaná, natož geneticky analyzovaná. Klíčový je i význam spolupráce s místními komunitami, které se díky vědcům dozvídají o jedinečnosti přírodních hodnot svého území a potřebě je chránit, například před stále rostoucí hrozbou těžby.

Objev byl zveřejněn v odborném časopise Mammalia: Vejmělka, F. (2025). First scientific observation of the largest Sahulian rodent, Mallomys istapantap, in the wild. Mammalia. https://doi.org/10.1515/mammalia-2024-0153  

Rozhovor Věda 24 ČT, 15:50 min. dostupný zde: Český vědec zdokumentoval tajemnou velekrysu

Kontakt: 
Mgr. František Vejmělka, doktorský student, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologický ústav Biologického centra AV ČR, tel. 739 553 824, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  

Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Dne 1. června 2026 proběhl ve Velké aule Karolina slavnostní akt, při kterém bylo jmenováno 93 nových profesorů a profesorek. Ti převzali své dekrety z rukou prezidenta Petra Pavla za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy.

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity s potěšením gratuluje nově jmenovaným profesorům, kteří na fakultě působí, a oceňuje jejich dlouhodobý přínos ve vědecké i pedagogické činnosti.

prof. Dr.rer.nat. Ing. Jan Valdman, DSc.

(obor aplikovaná matematika)
Na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni byl mezi nově jmenovanými prof. Dr.rer.nat. Ing. Jan Valdman, DSc., pro obor aplikovaná matematika. Nově jmenovaný profesor působí na PřF JU na Katedře matematiky a na Katedře informatiky, kde se věnuje výuce zejména v oblasti numerické matematiky, optimalizačních metod a algoritmů. Ve své vědecké práci se zaměřuje na aplikovanou a numerickou matematiku, zejména na metodu konečných prvků, optimalizaci a matematické modelování v mechanice kontinua.

Současně byl profesorem jmenován i:

prof. Mgr. Hassan Hashimi, Ph.D.

(obor molekulární a buněčná biologie a genetika)
Na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity byl mezi nově jmenovanými i prof. Mgr. Hassan Hashimi, Ph.D., pro obor molekulární a buněčná biologie a genetika. Nově jmenovaný profesor působí od roku 2009 PřF JU na Katedře molekulární biologie a genetiky. Mimo jiné je spoluzakladatelem magisterského studijního programu Functional Genetics and Bioinformatics, členem rady doktorského studijního programu Integrativní biologie a garantem předmětů Cell Structure and Function a Scientific Writing for Experimental Biologists.

Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě MŠTMT.

Foto: MŠMT

Jihočeská univerzita slavnostně vstoupila do Akademického roku 2025/26. Rektor JU Pavel Kozák ve svém úvodním projevu zmínil velké investice, které se v brzké době dokončí, a JU bude mít novou moderní menzu a dlouho očekávanou reprezentativní aulu. Mluvil také o nových výzvách v podobě navýšení počtu studentů v nelékařských zdravotnických a také pedagogických studijních programech, o podpoře doktorandů, vědy a výzkumu, bez kterých by JU nemohla naplňovat ambici prestižní univerzity. Zmínil velký význam nové Školy doktorských studií, jejímž založením se JU stala "průkopnickou" vysokou školou. Vyzdvihl posílení internacionalizace mimo jiné vstupem JU mezi prestižní evropské univerzity sdružené v mezinárodním konsorciu KreativEU. Ocenil práci studentských spolků, které se angažují  v kulturním a sportovním dění na naší univerzitě, a jejich velký podíl na organizaci seznamovacího kurzu pro studenty prvních ročníků na Vranově, kterého se letos zúčastnilo přes 900 prváků. I tato akce, na které studenti získají velké množství přehledných informací o životě na univerzitě, pomáhá podle rektora snížit neúspěšnost studia, což je jeden z mnoha důležitých cílů, které si JU klade do budoucna. Zdůraznil i obhajobu ocenění HR Award, kterou se JU řadí mezi instituce s vysokým standardem péče o lidské zdroje ve vědeckém prostředí, a pozitivní hodnocení Mezinárodního evaluačního panelu.

Rektor Pavel Kozák popřál všem hodně energie a chuti do další práce v Akademickém roce 2025/26, ve kterém JU čeká např. rozsáhlá revitalizace univerzitního kampusu a mnoho akademických výzev.

Ocenění rektora JU za vědeckou a pedagogickou činnost převzalo 10 studentů a akademiků. Rektor také předal poděkování za dvě pracovní jubilea a jedno významné pracovní výročí.

Představeni byli noví docenti a profesoři, kteří svých titulů dosáhli v uplynulém akademickém roce.

Oceněným vědcům a pedagogům univerzita vyjádřila poděkování a podporu v jejich práci nejen v českém akademickém prostředí, ale také v zahraničí. 

Vědecká ocenění:
Cena Zdeňka Veselovského v oborové kategorii přírodní vědy

RNDr. Tereza Patlejchová - PŘF  JU                        
Tereza Patlejchová je studentkou doktorského studijního oboru Biofyziky a současně magisterského oboru Učitelství pro střední školy se specializací: Učitelství fyziky
Učitelství biologie. Ve svém výzkumu se zaměřuje na propojení fyziky, chemie a biologie. Za rok 2024 získala Cenu vlády pro nadaného studenta a reprezentovala Česko v prestižní evropské soutěži TalentOn. Je spoluautorkou článku na obálce časopisu Nano Letters a první autorkou studie v ACS Applied Nano Materials. V květnu 2025 úspěšně obhájila diplomovou práci věnovanou nanomateriálům pro biolékařské aplikace a rigorózní práci.
 
RNDr. Tereza Kozelková, Ph.D. – PŘF JU 
Dr. Tereza Kozelková se věnuje výzkumu fyziologie a molekulární biologie klíšťat, zejména jejich metabolismu a role jako přenašečů nemocí. Ve své dizertační práci, obhájené v únoru 2025, zkoumala lipolytický systém klíštěte obecného a procesy zpracování krevní potravy během jeho vývoje. Její práce přinesla nové poznatky o metabolismu lipidů a byla publikována v prestižních mezinárodních časopisech, včetně prvoautorských studií v Ticks and Tick-borne Diseases a Molecular & Cellular /celjular/ Proteomics.

PhDr. Milan Novák, Ph.D. – PŘF JU
Dr. Milan Novák na Katedře informatiky zásadním způsobem posunul výzkum IT ve vztahu k udržitelným technologiím. Mezi jeho nedávné úspěchy patří publikace v časopisu Renewable and Sustainable Energy Reviews, ve které byly navrženy a experimentálně ověřeny možnosti zvýšení účinnosti fotovoltaických panelů. Mezi jeho další úspěchy patří podíl na vývoji sondy Tree Inspect k odhalování napadení stromů kůrovcem, která je patentově chráněna a vedla k založení univerzitní spin-off firmy NeraAgro v loňském roce. Výsledky výzkumu bezdrátových sond na kůrovce zpracovávajících data v reálném čase pomocí umělé inteligence byly také úspěšně publikovány, a to v časopise Engineering Science and Technology.

Noví docenti a profesoři JU:

doc. RNDr. Zdeněk Futera, Ph.D. - PŘF JU                                  

doc. Ing. Vladimír Kulish, Ph.D. - PŘF JU

doc. RNDr. Radek Litvín, Ph.D. - PŘF JU

Mezinárodní tým projektu GACR 21-0503K, vedený řešitelem Vítězslavem Straňákem, publikoval zásadní příspěvky materiálového výzkumu opticky polopropustných nanostrukturovaných povrchů se zvýšenou účinnosti fotokonverze. Dva nezávislé články byly zveřejněny v prestižních časopisech ACS Nano (IF 17,1) aRenewable and Sustainable Energy Review Energy (IF 15,9), shodou náhod, ve stejný den! Publikované práce jsou výsledkem dlouhodobé a intenzivní spolupráce projektového konsorcia, které se skládá z Laboratoře fyziky plazmatu a nanostruktur katedry fyziky PřF JU, týmu MFF UK Praha a zahraničních partnerů z Institute of Fluid-Flow Maschinery of Polish Academy of Sciences a Warsaw University of Technology.

Publikovaný materiálový výzkum v obou případech uplatňoval povrchy s TiO₂ nanotrubicemi připravenými anodizací plazmově deponovaných vrstev Ti:X. Pro zvýšení míry fotokonverze, tj. „přeměny dopadajícího světla na elektrický proud", byl v jednom případě využit koncept komplexních nanostruktur nanesených na obou stranách skleněných substrátů opatřených vrstvami ITO, které slouží jako kolektor indukovaného fotoproudu. Ve druhém případě byl povrch TiO₂ nanotrubic dekorován strukturami MXene Ti₃C₂T_x za účelem vytvoření heteropřechodu TiO₂/ Ti₃C₂T_x. Unikátní konfigurace polovodičové struktury má za následek až desetinásobné zvýšení účinnosti fotokonverze.

 Zvýšení účinnosti fotokonverze TiO₂ nanotrubek dekorací Ti₃C₂T_x.

Struktury TiO₂ nanotrubic nanesených na obě strany plochého substrátu s ITO sběrnými elektrodami.

Laboratoř fyziky plazmatu a nanostruktur (P. Sezemský, R. Šimerová, V. Straňák) spolu s pražským týmem (J. Hanuš a O. Kylián) stáli za přípravou základních matric, které byly polskými kolegy anodizovány s následnou analýzou materiálových vlastností nanostrukturovaných polovodičů. Projekt tematicky zapadá do konceptu Laboratoře fyziky plazmatu a nanostruktur, která se soustředí na plazma povrchové inženýrství a vývoj pokročilých nanomateriálů.

Odkazy na články:

D-S. Kouao, J. Hanus, O. Kylian, R. Simerova, P. Sezemsky, V. Stranak, K. Grochowska, K. Siuzdak, Double-sided semitransparent titania photoelectrode with enhanced ligh harvesting, Renewable and Sustainable Energy Reviews 197, (2024), 114390. (https://doi.org/10.1021/acsnano.4c00092)

D-S. Kouao, K. Grochowska, V. Stranak, P. Sezemsky, J. Gumieniak, A. Karmek, J. Kazzewski, E. Coy, J. Hanus, O. Kylian, M. Sawczak, K. Siuzdak, Laser-Treated MXene as an Electrochemical Agent to Boost Properties of Semitransparent Photoelectrode Based on Titania Nanotubes, ACS Nano. (2024) (https://doi.org/10.1021/acsnano.4c00092)

Nejen o hlenkách vyprávěl v Českém rozhlase experimentální biolog Jiří Kubásek. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

Noc vědců 2025 na Přírodovědecké fakultě JU: Večer plný objevů

Dne 26. září 2025 se Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity opět připojila k celorepublikové akci Noc vědců, která letos nesla téma BOHATSTVÍ.

Budovy B i C fakulty se během večera otevřely veřejnosti a nabídly program připravený pracovníky a studenty. Návštěvníci mohli objevovat různorodé pokusy, experimenty, krátké popularizační přednášky i prohlídky pracovišť, díky nimž nahlédli do zákulisí vědecké práce.

Součástí večera byla také celofakultní hra NAJDI POKLAD PŘÍRODOVĚDCE, která probíhala po celý večer. Informace o tom, jak se do hry zapojit, byly k dispozici ve vestibulu budovy B a budovy C a zájemcům umožnily vydat se na vlastní objevitelskou výpravu napříč fakultou.

Na organizaci i realizaci programu se podílel široký tým zaměstnanců a studentů Katedry chemie. Velké poděkování patří všem, kteří věnovali svůj čas a energii popularizaci vědy. Do letošní Noci vědců se zapojili:

Karel Hořejší, Kateřina Hořejší, Natálie Johnová, Rosťa Šimůnek, Nela Horňáková, Vojta Černý, Václav Hinterhölz, Pavla Fojtíková, Markéta Fischerová, Jitka Erbenová, Veronika Láchová, Marie Hronková, Jana Kinclová, Šárka Sedláčková, Monika Bicanová, Klára Chmeňová, Eliška Šťastná, Míša Burdová, Janko Štěrba, Jarmila Štěrbová, Jan Hájek, Matěj Štěrba a David Kahoun.

Večer se nesl v přátelské atmosféře a přilákal návštěvníky všech věkových kategorií. Akce opět ukázala, že popularizace vědy má velký význam — přibližuje veřejnosti práci našich výzkumníků, inspiruje mladé zájemce o přírodní vědy a ukazuje, že věda může být zábavná, hravá i plná překvapení.

Děkujeme všem účastníkům i návštěvníkům Noci vědců a těšíme se na setkání při dalších popularizačních aktivitách fakulty.

 

Noc vědců 2025 na Přírodovědecké fakultě JU: Večer plný objevů

Dne 26. září 2025 se Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity opět připojila k celorepublikové akci Noc vědců, která letos nesla téma BOHATSTVÍ.

Budovy B i C fakulty se během večera otevřely veřejnosti a nabídly program připravený pracovníky a studenty. Návštěvníci mohli objevovat různorodé pokusy, experimenty, krátké popularizační přednášky i prohlídky pracovišť, díky nimž nahlédli do zákulisí vědecké práce.

Součástí večera byla také celofakultní hra NAJDI POKLAD PŘÍRODOVĚDCE, která probíhala po celý večer. Informace o tom, jak se do hry zapojit, byly k dispozici ve vestibulu budovy B a budovy C a zájemcům umožnily vydat se na vlastní objevitelskou výpravu napříč fakultou.

Na organizaci i realizaci programu se podílel široký tým zaměstnanců a studentů Katedry chemie. Velké poděkování patří všem, kteří věnovali svůj čas a energii popularizaci vědy. Do letošní Noci vědců se zapojili:

Karel Hořejší, Kateřina Hořejší, Natálie Johnová, Rosťa Šimůnek, Nela Horňáková, Vojta Černý, Václav Hinterhölz, Pavla Fojtíková, Markéta Fischerová, Jitka Erbenová, Veronika Láchová, Marie Hronková, Jana Kinclová, Šárka Sedláčková, Monika Bicanová, Klára Chmeňová, Eliška Šťastná, Míša Burdová, Janko Štěrba, Jarmila Štěrbová, Jan Hájek, Matěj Štěrba a David Kahoun.

Večer se nesl v přátelské atmosféře a přilákal návštěvníky všech věkových kategorií. Akce opět ukázala, že popularizace vědy má velký význam — přibližuje veřejnosti práci našich výzkumníků, inspiruje mladé zájemce o přírodní vědy a ukazuje, že věda může být zábavná, hravá i plná překvapení.

Děkujeme všem účastníkům i návštěvníkům Noci vědců a těšíme se na setkání při dalších popularizačních aktivitách fakulty.

 

Noc vědců 2025 na Přírodovědecké fakultě JU: Večer plný objevů

Dne 26. září 2025 se Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity opět připojila k celorepublikové akci Noc vědců, která letos nesla téma BOHATSTVÍ.

Budovy B i C fakulty se během večera otevřely veřejnosti a nabídly program připravený pracovníky a studenty. Návštěvníci mohli objevovat různorodé pokusy, experimenty, krátké popularizační přednášky i prohlídky pracovišť, díky nimž nahlédli do zákulisí vědecké práce.

Součástí večera byla také celofakultní hra NAJDI POKLAD PŘÍRODOVĚDCE, která probíhala po celý večer. Informace o tom, jak se do hry zapojit, byly k dispozici ve vestibulu budovy B a budovy C a zájemcům umožnily vydat se na vlastní objevitelskou výpravu napříč fakultou.

Na organizaci i realizaci programu se podílel široký tým zaměstnanců a studentů Katedry chemie. Velké poděkování patří všem, kteří věnovali svůj čas a energii popularizaci vědy. Do letošní Noci vědců se zapojili:

Karel Hořejší, Kateřina Hořejší, Natálie Johnová, Rosťa Šimůnek, Nela Horňáková, Vojta Černý, Václav Hinterhölz, Pavla Fojtíková, Markéta Fischerová, Jitka Erbenová, Veronika Láchová, Marie Hronková, Jana Kinclová, Šárka Sedláčková, Monika Bicanová, Klára Chmeňová, Eliška Šťastná, Míša Burdová, Janko Štěrba, Jarmila Štěrbová, Jan Hájek, Matěj Štěrba a David Kahoun.

Večer se nesl v přátelské atmosféře a přilákal návštěvníky všech věkových kategorií. Akce opět ukázala, že popularizace vědy má velký význam — přibližuje veřejnosti práci našich výzkumníků, inspiruje mladé zájemce o přírodní vědy a ukazuje, že věda může být zábavná, hravá i plná překvapení.

Děkujeme všem účastníkům i návštěvníkům Noci vědců a těšíme se na setkání při dalších popularizačních aktivitách fakulty.

 

Evropská “Zelená transformace” začíná kvalifikovanou a dobře vyškolenou pracovní silou.

(30/10/2025)- Oficiálním spuštěním digitální sady nástrojů pro ekologickou obnovu(DERTO)učinila komunita zabývající se ekologickou obnovou významný krok vpřed. Tato inovativní online platforma je primárně určena poskytovatelům odborného vzdělávání a pedagogům v celé Evropě pro výuku ekologické obnovy v rámci široké škály studijních programů, od lesnictví a zemědělství po krajinářství a zahradnictví. Kromě poskytovatelů odborného vzdělávání, odborníků v oblasti ekologické obnovy, vládních orgánů a dalších vzdělávacích institucí mohou tyto materiály využít také všichni, kdo se zajímají o ekologickou obnovu. Navíc, pracovníci, kteří se chtějí rekvalifikovat nebo zdokonalit v oblasti ekologické obnovy, budou mít od května 2026 možnost absolvovat masivní otevřené online kurzy (MOOC).
Platforma DERTO byla vyvinuta v rámci projektu TEAM#UP, který je financovaný programem ERASMUS+. Tato platforma sdružuje sadu vybraných nástrojů a výukových materiálů, které pomáhají poskytovatelům odborného vzdělávání a dalším vzdělávacím institucím vzdělávat budoucí generaci odborníků v oblasti ekologické obnovy. Platforma nabízí bezplatný přístup k výukovým materiálům, případovým studiím a virtuálním demonstračním lokalitám v různých ekologických kontextech.
“Tato platforma je ideálním zdrojem pro pedagogy v odborném vzdělávání, kteří chtějí začlenit ekologickou obnovu do svých učebních plánů – staňte se průkopníky v přípravě studentů na zelenější budoucnost!” - Profesor Jordi Cortina Segarra, Univerzita v Alicante, Španělsko
Mezi hlavní funkce DERTO patří:

• Různorodé vzdělávací zdrojepro poskytovatele odborného vzdělávání, které lze volně používat a upravovat, a začlenit tak do stávajícího nebo nového studijního programu. Mezi vzdělávacími zdroji najdou uživatelé platformy učební texty, tipy na aktivity v hodině i doma, výuková videa, pracovní listy a virtuální prohlídky ukázkových demonstračních míst včetně návodu na jejich vytváření. 
• Vyhledávací databáze vzdělávacích zdrojů
• Vícejazyčné rozhranípodporující přístupnost v evropských zemích. Všechny partnerské země připravily výukové materiály ve svém jazyce a zároveň jsou všechny materiály přeloženy do angličtiny. Lze je tedy využít například i ve výuce cizího jazyka. 
• Volně přístupná platformapro zapojení a průběžné přispívání od komunit zabývajících se vzděláváním a ekologickou obnovou. Všechny materiály a zdroje jsou volně dostupné, stažitelné, použitelné a šiřitelné pod licencí Creative Commons. 

Spuštění DERTO platformy přichází v klíčovém okamžiku, kdy země Evropské unie pracují na naplnění Nařízení o obnově přírody a dosažení globálních cílů v oblasti obnovy. Je zřejmé, že k významnému a potřebnému rozšíření obnovy přírody je zapotřebí kvalifikovaná pracovní síla v celé řadě odvětví. DERTO nabízí centralizované a neustále se rozvíjející znalostní centrum, které poskytuje školám odborného vzdělávání i jednotlivým uživatelům příležitost získat zásadní znalosti a dovednosti v oblasti ekologické obnovy.  

Platforma dostupná na DERTO.

Další informace pro tisk, média, rozhovory kontaktujte:

Sahar Stevenson-Jones
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Evropská “Zelená transformace” začíná kvalifikovanou a dobře vyškolenou pracovní silou.

(30/10/2025)- Oficiálním spuštěním digitální sady nástrojů pro ekologickou obnovu(DERTO)učinila komunita zabývající se ekologickou obnovou významný krok vpřed. Tato inovativní online platforma je primárně určena poskytovatelům odborného vzdělávání a pedagogům v celé Evropě pro výuku ekologické obnovy v rámci široké škály studijních programů, od lesnictví a zemědělství po krajinářství a zahradnictví. Kromě poskytovatelů odborného vzdělávání, odborníků v oblasti ekologické obnovy, vládních orgánů a dalších vzdělávacích institucí mohou tyto materiály využít také všichni, kdo se zajímají o ekologickou obnovu. Navíc, pracovníci, kteří se chtějí rekvalifikovat nebo zdokonalit v oblasti ekologické obnovy, budou mít od května 2026 možnost absolvovat masivní otevřené online kurzy (MOOC).
Platforma DERTO byla vyvinuta v rámci projektu TEAM#UP, který je financovaný programem ERASMUS+. Tato platforma sdružuje sadu vybraných nástrojů a výukových materiálů, které pomáhají poskytovatelům odborného vzdělávání a dalším vzdělávacím institucím vzdělávat budoucí generaci odborníků v oblasti ekologické obnovy. Platforma nabízí bezplatný přístup k výukovým materiálům, případovým studiím a virtuálním demonstračním lokalitám v různých ekologických kontextech.
“Tato platforma je ideálním zdrojem pro pedagogy v odborném vzdělávání, kteří chtějí začlenit ekologickou obnovu do svých učebních plánů – staňte se průkopníky v přípravě studentů na zelenější budoucnost!” - Profesor Jordi Cortina Segarra, Univerzita v Alicante, Španělsko
Mezi hlavní funkce DERTO patří:

• Různorodé vzdělávací zdrojepro poskytovatele odborného vzdělávání, které lze volně používat a upravovat, a začlenit tak do stávajícího nebo nového studijního programu. Mezi vzdělávacími zdroji najdou uživatelé platformy učební texty, tipy na aktivity v hodině i doma, výuková videa, pracovní listy a virtuální prohlídky ukázkových demonstračních míst včetně návodu na jejich vytváření. 
• Vyhledávací databáze vzdělávacích zdrojů
• Vícejazyčné rozhranípodporující přístupnost v evropských zemích. Všechny partnerské země připravily výukové materiály ve svém jazyce a zároveň jsou všechny materiály přeloženy do angličtiny. Lze je tedy využít například i ve výuce cizího jazyka. 
• Volně přístupná platformapro zapojení a průběžné přispívání od komunit zabývajících se vzděláváním a ekologickou obnovou. Všechny materiály a zdroje jsou volně dostupné, stažitelné, použitelné a šiřitelné pod licencí Creative Commons. 

Spuštění DERTO platformy přichází v klíčovém okamžiku, kdy země Evropské unie pracují na naplnění Nařízení o obnově přírody a dosažení globálních cílů v oblasti obnovy. Je zřejmé, že k významnému a potřebnému rozšíření obnovy přírody je zapotřebí kvalifikovaná pracovní síla v celé řadě odvětví. DERTO nabízí centralizované a neustále se rozvíjející znalostní centrum, které poskytuje školám odborného vzdělávání i jednotlivým uživatelům příležitost získat zásadní znalosti a dovednosti v oblasti ekologické obnovy.  

Platforma dostupná na DERTO.

Další informace pro tisk, média, rozhovory kontaktujte:

Sahar Stevenson-Jones
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Evropská “Zelená transformace” začíná kvalifikovanou a dobře vyškolenou pracovní silou.

(30/10/2025)- Oficiálním spuštěním digitální sady nástrojů pro ekologickou obnovu(DERTO)učinila komunita zabývající se ekologickou obnovou významný krok vpřed. Tato inovativní online platforma je primárně určena poskytovatelům odborného vzdělávání a pedagogům v celé Evropě pro výuku ekologické obnovy v rámci široké škály studijních programů, od lesnictví a zemědělství po krajinářství a zahradnictví. Kromě poskytovatelů odborného vzdělávání, odborníků v oblasti ekologické obnovy, vládních orgánů a dalších vzdělávacích institucí mohou tyto materiály využít také všichni, kdo se zajímají o ekologickou obnovu. Navíc, pracovníci, kteří se chtějí rekvalifikovat nebo zdokonalit v oblasti ekologické obnovy, budou mít od května 2026 možnost absolvovat masivní otevřené online kurzy (MOOC).
Platforma DERTO byla vyvinuta v rámci projektu TEAM#UP, který je financovaný programem ERASMUS+. Tato platforma sdružuje sadu vybraných nástrojů a výukových materiálů, které pomáhají poskytovatelům odborného vzdělávání a dalším vzdělávacím institucím vzdělávat budoucí generaci odborníků v oblasti ekologické obnovy. Platforma nabízí bezplatný přístup k výukovým materiálům, případovým studiím a virtuálním demonstračním lokalitám v různých ekologických kontextech.
“Tato platforma je ideálním zdrojem pro pedagogy v odborném vzdělávání, kteří chtějí začlenit ekologickou obnovu do svých učebních plánů – staňte se průkopníky v přípravě studentů na zelenější budoucnost!” - Profesor Jordi Cortina Segarra, Univerzita v Alicante, Španělsko
Mezi hlavní funkce DERTO patří:

• Různorodé vzdělávací zdrojepro poskytovatele odborného vzdělávání, které lze volně používat a upravovat, a začlenit tak do stávajícího nebo nového studijního programu. Mezi vzdělávacími zdroji najdou uživatelé platformy učební texty, tipy na aktivity v hodině i doma, výuková videa, pracovní listy a virtuální prohlídky ukázkových demonstračních míst včetně návodu na jejich vytváření. 
• Vyhledávací databáze vzdělávacích zdrojů
• Vícejazyčné rozhranípodporující přístupnost v evropských zemích. Všechny partnerské země připravily výukové materiály ve svém jazyce a zároveň jsou všechny materiály přeloženy do angličtiny. Lze je tedy využít například i ve výuce cizího jazyka. 
• Volně přístupná platformapro zapojení a průběžné přispívání od komunit zabývajících se vzděláváním a ekologickou obnovou. Všechny materiály a zdroje jsou volně dostupné, stažitelné, použitelné a šiřitelné pod licencí Creative Commons. 

Spuštění DERTO platformy přichází v klíčovém okamžiku, kdy země Evropské unie pracují na naplnění Nařízení o obnově přírody a dosažení globálních cílů v oblasti obnovy. Je zřejmé, že k významnému a potřebnému rozšíření obnovy přírody je zapotřebí kvalifikovaná pracovní síla v celé řadě odvětví. DERTO nabízí centralizované a neustále se rozvíjející znalostní centrum, které poskytuje školám odborného vzdělávání i jednotlivým uživatelům příležitost získat zásadní znalosti a dovednosti v oblasti ekologické obnovy.  

Platforma dostupná na DERTO.

Další informace pro tisk, média, rozhovory kontaktujte:

Sahar Stevenson-Jones
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Nová kniha s významným podílem Petra Pokorného a Michaely Ptákové z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin, vyšla nyní v pražském nakladatelství Kodudek. Název, poutavá forma a zajímavý obsah uvádějí do odborného i laického povědomí mimořádně zajímavé téma pravěkého, středověkého a současného osídlení méně známých krajin severních okrajů naší země.

Dnešní archeologie je totiž integrální vědou o všem starém, co zavál čas a co uniklo paměti živých lidí i písemných pramenů. Nutným důsledkem jejího rozvoje je nesmírná rozmanitost a někdy i složitost výzkumných postupů. Uplatňují se často i nejmodernější metody chemie, fyziky, geologie či biologie. Autorský tým, který se pískovcovými krajinami po zhruba čtvrtstoletí intenzivně zabýval, je skutečně velmi interdisciplinární. Severočeské pískovce se přitom ukázaly být mimořádně bohaté na stopy dávné i nedávné minulosti. Vyznačují se totiž hojností nejrůznějších přírodních archivů, které tyto stopy nesou. Jejich výzkumem postupně vyvstával obraz svébytného vývoje pískovcových krajin, které sice po tisíciletí ležely za okrajem hlavních sídelních enkláv, ale zároveň byly jejich nezbytným, „vyživujícím“ zázemím.

Tyto krajiny byly po většinu sledovaného času lesnaté a obtížně prostupné. Příroda v nich, přes jejich přírodně-kulturní hybridnost, vždycky měla takříkajíc navrch. Málo úrodné půdy a členitý terén dovolovaly zemědělskou činnost jen v omezené míře, pokud vůbec. Ale nikdy, nebo přinejmenším po většinu času, nešlo o úplnou divočinu. Lidé skalními labyrinty procházeli, trvale nebo dočasně v nich žili, lovili v nich, sbírali lesní plody, získávali dřevo, pásli domácí zvířata. Skrývali se v nich před nepřízní osudu i jiných lidí. Je to překvapivě pestrá a pro naši dobu snad i poučná historie.

https://www.kosmas.cz/knihy/559021/hinterland.-archeologie-severoceskych-piskovcovych-krajin/?srsltid=AfmBOoo2ZTZmYDGH1Lo_Uss8xEYlAmCBD2QAkHTFcw37SUXsoQbQG5qy

Slunce představuje jedinečnou laboratoř pro studium různorodých fyzikálních procesů probíhajících v jeho atmosféře. Přestože moderní kosmické i pozemní dalekohledy nabízejí mimořádné možnosti pozorování, otázky týkající se původu, uvolňování a přenosu energie ve sluneční atmosféře – zejména během slunečních erupcí – zůstávají stále otevřené. Tyto jevy přitom mohou výrazně ovlivnit tzv. kosmické počasí a zasahují i do blízkého okolí Země, včetně její magnetosféry a biosféry. I proto roste zájem o hlubší pochopení fungování Slunce.

Právě jedním z nejintenzivněji zkoumaným, ale dosud ne zcela objasněným procesem je uvolňování energie při slunečních erupcích, urychlování nabitých částic a ohřev sluneční koróny. V rámci mezinárodního bilaterálního projektu "Sub-THz pásmo: nový přístup ke studiu původu slunečních a hvězdných erupcí pomocí pozorování a numerických simulací", který byl po jeho ukončení předsednictvem GAČR hodnocen stupněm „vynikající“, jsme tyto jevy studovali pomocí kombinace pokročilých numerických magnetohydrodynamických (MHD) simulací, kinetických modelů a simulací přenosu záření. Tyto výpočty jsme porovnávali s pozorováními v subterahertzovém (sub-THz) pásmu – oblasti spektra, která se ukazuje jako nová možnost pro výzkum slunečních a hvězdných erupcí.

Sub-THz pásmo představuje nové „okno“ do studia výše zmíněných jevů. V této relativně dosud málo prozkoumané části elektromagnetického spektra se rýsují možnosti zásadních objevů týkajících se vysoce energetických procesů – například urychlování elektronů na relativistické rychlosti nebo vzniku hustých plazmatických struktur během erupcí. Pomocí moderních numerických kódů jsme provedli detailní srovnávací analýzu sub-THz emisí vznikajících při ohřevu erupčního plazmatu (včetně koróny, chromosféry a přechodové oblasti) urychlenými elektrony. To nám umožnilo nejen nový pohled na vznik těchto emisí, ale i hlubší pochopení samotného mechanismu uvolňování energie při slunečních erupcích.

A. K. Srivastava, S. K. Mishra, P. Jelínek; The Astrophysical Journal, 920, 18, 2021, DOI: 10.3847/1538-4357/ac1519

Smirnova, Victoria; Tsap, Yuriy; Jelínek, Petr; Karlický, Marian, Advances in Space Research, Volume 70, Issue 10, p. 3257-3262. DOI: 10.1016/j.asr.2022.08.064  

Jelínek, Petr; Belov, Sofya; Karlický, Marian, The Astrophysical Journal, Volume 941, Issue 2, id.124, 8 pp. DOI:10.3847/1538-4357/aca40d

S. K. Mishra, K. Sangal, P. Kayshap, P. Jelínek, A. K. Srivastava, S. P. Rajaguru: The Astrophysical Journal 945, 2, 2023. DOI 10.3847/1538-4357/acb058

Kontakt: doc. RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Defenses of bachelor's theses Biological Chemistry

20., 21., 22. 1. 2025

C5

8:00-17:00

State final examinations Biological Chemistry

27., 28. 1. 2025

B4, B5, B6

8:00-17:00

Defenses of bachelor's theses Biological Chemistry

20., 21., 22. 1. 2025

C5

8:00-17:00

State final examinations Biological Chemistry

27., 28. 1. 2025

B4, B5, B6

8:00-17:00

Jihočeská univerzita získala podporu v programu OP JAK Návraty, který je zaměřen na ulehčení návratu zaměstnanců a doktorských studentů do zaměstnání a vědecké práce po přerušení kariéry.

Letos naše fakulta výrazně pokročila v oblasti sociálního bezpečí a tento program představuje další velký krok, který posiluje podporu zejména žen v akademickém prostředí.Program má za cíl podpořit zejména vědkyně a doktorandky, které se do akademického prostředí vracejí po mateřské či rodičovské dovolené. Nabízí však i pomoc všem, kteří museli své akademické působení přerušit z důvodu dlouhodobé péče o dítě nebo osobu blízkou či kvůli dlouhodobé nemoci. Projekt tak přispívá ke zmírnění dopadů delší absence na profesní dráhu a usnadňuje plynulý návrat do výzkumu.

Rektorát již vyhlásil první výzvu pro podávání individuálních návratových grantů. Podávání grantových žádosti je možné od 28.11 do 31.12. Granty budou mít zpravidla tříleté trvání, přičemž další výzva se plánuje v roce 2027.

Kdo může žádat?

• O návratový grant se mohou ucházet zaměstnanci JU či studenti doktorského studia.
• Podmínkou je aktuální kariérní přestávka nebo návrat z přestávky v posledních 12 měsících. Kariérní přestávkou se rozumí mateřská či rodičovská dovolená, dlouhodobá péče o osobu blízkou nebo dlouhodobá nemoc.
• U doktorandů se požaduje, aby téma návratového projektu nebylo totožné s tématem disertační práce (může být příbuzné).

Co grant umožňuje?

• řešení vědeckého projektu v délce 1–3 roky
• úvazek na pozici řešitele v rozsahu 0,5–1,0
• možnost zapojení mentora a týmu až 4 osob
• plánování domácí i zahraniční mobility (1–6 měsíců),
• doplňkové odborné i soft-skills vzdělávání
• možnost čerpat příspěvek na péči o dítě či osobu blízkou

Pro více informací navštivte: Rozvoj JU - Návraty

V případě dalších dotazů kontaktujte Jána Štěrbu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Srdečně vás zveme na přednášku Dr. Sabine Karg z Free University of Berlin, na téma BAST - a new research project on the development of innovative methods for identifying the plant fibres in archaeological textiles.

Přednáška proběhne ve čtvrtek 27. 11. 2025, od 9:30 v přednáškové místnosti na CPE.

Těšíme se na vás!