Přírodovědecká fakulta JU

Ve dnech 10.-12. září se na budově B naší fakulty uskuteční 66. konference České algologické společnosti. Asi 70 účastníků z Čech a zahraničí se budou dva dny bavit o sinicích a řasách ze všech možných úhlů pohledu, od taxonomie přes adaptace na extrémní podmínky až po nebezpečné vodní květy. Za fakultu organizuje konferenci algologická skupina Katedry botaniky ve spolupráci s budějovickým Biologickým centrem a třeboňským Botanickým ústavem.

Program a podrobnosti jsou k dispozici na zde: 66th Meeting of the Czech Phycological Society

From September 10 to 12, the 66th conference of the Czech Phycological Society will take place in Building B of our faculty. About 70 participants from the Czech Republic and abroad will spend two days discussing cyanobacteria and algae from all possible aspects, from taxonomy and adaptation to extreme conditions to dangerous algal blooms. The conference is being organized on behalf of the faculty by the algology group of the Department of Botany in cooperation with the Biological Center in České Budějovice and the Botanical Institute in Třeboň.

The program and details are available here: 66th Meeting of the Czech Phycological Society

Late spring and early summer are when the campus of the Faculty of Science begins to bloom—not only with daisies, but with a vibrant mix of native wildflowers. In front of Building A, a flowering strip was established two years ago using a regional seed mix from the Šumava area. This colorful meadow attracts pollinators and delights passersby alike.

The strip was created on an area of bare soil left behind after construction work. Thanks to the use of native plant species, the space has been transformed into a biologically valuable habitat. Regional seeds are the best choice for supporting invertebrate biodiversity, preserving local genetic diversity, and serving as a practical educational tool for students of botany and ecology.

Did you know that seeds used in many commercially available wildflower mixes are often imported from thousands of kilometers away—from places like New Zealand or Africa? Using local and regional seeds is not only far more sustainable, but also much gentler on the natural environment.

Prepared by the Restoration Ecology Group

Aktualita a nastavení šablony

The International tropical ecology field course (August 2025) offers students the opportunity to embark on a unique educational adventure into the tropical rainforests of Papua New Guinea, home to more than 6% of the world's biodiversity. 

Students will be able to experience first-hand the stunning diversity of the destination, from birds to butterflies, and everything in between.

Requirements and application:

• Participants must be enrolled at the time of the course as a bachelor or master student at the Faculty of Science, University o South Bohemia.
• We accept applications from any study specialisation but you must be able to demonstrate an interest and basic understanding of ecology or related fields.
• The costs of the course will be 20 000 CZK and it is advised that students bring approx. 10 000 CZK in spending money.
• To apply, send a CV (including grade average for the last three semesters, two for 2nd year students, if you are 1st year bachelor student then no such requirement applies) and a letter of motivation to Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. by 20. December 2024 (23:55 CET). 
• Before applying, read carefully the file with more detailed information below.
• Shortlisted applicants will be interviewed in January 2025.
• The course is run in English, so applicants should be reasonably proficient

The information seminar with participants of the previous runs of the course is planned for November 18th, lecture room B1, at 3:30 pm.

More details: The International tropical ecology field course

Ve dnech 8.–11.5. proběhl v Bílých Karpatech další botanický víkend pro středoškolské učitele a jejich nadějné studenty. Orchideje Bílých Karpat opravdu táhly, a tak se letošní botanický víkend stal jedním z největších v jejich více než čtvrtstoleté historii. K šesti lektorům se připojilo rovných 60 účastníků. Během exkurzí do srdce Bílých Karpat na Čertoryje a Přední louky jsme obdivovali nejen orchideje, kterých jsme viděli zhruba 15 druhů, ale i krásné poloparazitické černýše nebo kamejku modronachovou a árón východní v plném květu. Poslední den jsme zavítali na písky u Hodonína a zkoumali jejich specifickou květenu. Díky našim šikovným doktorandům nechyběly ani ukázky hub a lišejníků a povídání o geologii. Úspěšné exkurze zakončil i oblíbený večerní společenský program.

Po návštěvě spáleniště v Hřensku a velkolomu ČSA na Mostecku zorganizoval prof. Karel Prach, z Pracovní skupiny ekologie obnovy na PřF, další exkurzi na místo zásadně ovlivněné lidskou činností, kde probíhají rekultivace a příroda si s pomocí člověka i bez ní bere území zpět - Ostravsko.

Jako první jsme vyběhli na dominantu Slezské Ostravy, haldu Ema, vysokou momentálně 306 m. Výška Emy se mění, protože halda již desítky let prohořívá a teplota v jejím nitru dosahuje až 900 °C. Díky tomu je útočištěm teplomilných rostlin.

Zatímco halda Ema je turistická atrakce, na haldu Heřmanice jsme se mohli podívat jen v doprovodu zaměstnanců firmy DIAMO, kteří nám poskytli i nesmírně zajímavý vhled do historie a potenciální budoucnosti tohoto území. Halda prohořívá od 90. let, což bylo patrné ze všudypřítomného kouře unikajícího pod našima nohama.

V sobotu jsme se nejprve podívali na funkční odkaliště Pilňok a sousední, již zrekultivovanou plochu travního porostu. Odtud jsme jeli navštívit šikmý kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, stavbu z 18. století, která přežila důlní činnost v oblasti bývalého města Karviná. Vlivem poklesu půdy o neuvěřitelných 32 metrů je kostel nakloněný o více než 6 stupňů, takže návštěvníci mají postaráno o silný zážitek.

Posledním místem, které jsme navštívili, byla vodní plocha, která vznikla poměrně nedávno na poddolovaném území dnes už zaniklé osady Kozinec u Doubravy na Karvinsku vlivem podzemní vody. Dnes už na místě po obci není ani památky a jezero a jeho okolí prochází terénními úpravami, díky kterým má vzniknout rekreační oblast.

Rádi bychom poděkovali zaměstnancům firmy DIAMO za umožnění přístupu a za skvělý výklad, a Karlu Prachovi za tradičně perfektní organizaci.

Těšíme se na pokračování zase za rok.

Profesor Jan Lepš, který působí na Katedře botaniky a na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR patří k mezinárodně uznávaným ekologům a biostatistikům. Některé z jeho experimentů jsou nejdéle běžícími experimenty svého druhu na světě. Podílel se také i na založení české výzkumné stanice na Papui Nové Guineji.

Kromě vědecké práce vychovává badatele na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ekologovy zásluhy vyzdvihl jeho kolega František Krahulec: „Do založení Přírodovědecké fakulty se i sám zapojil. Podařilo se mu s ostatními kolegy vytvořit pracoviště, která převyšuje mnohé jiné fakulty Jihočeské univerzity i ty na starších vysokých školách.“

zdroj: AV ČR

Ve dnech 23.-24.11.2024 se na Jihočeské univerzitě konala každoroční konference České botanické společnosti, tentokrát na téma Dlouhodobé změny vegetace a krajiny. Konference se konala poprvé netradičně v Českých Budějovicích a přes značnou geografickou izolaci (zvláště z pohledu Moravy a Slezska) se jí zúčastnilo na 200 botaniků, což je nejvíce za mnoho dekád konání těchto konferencí.

Konference neoficiálně začala již večer před samotným zahájením v Klubu malých pivovarů. Společenská setkání pak vyvrcholila v sobotu večer na vystoupení kapely Šukas a s pivem zn. Hulvát, kde zároveň dosavadní předseda Karel Prach z Katedry botaniky PřF JU předal po 10 letech funkci novému předsedovi Milanovi Chytrému z PřF MU v Brně. 

Hlavní organizátor konference Karel Prach děkuje všem, kteří se jakkoliv o její konání zasloužili a věří, že účastníci si pobyt v Českých Budějovicích užili.

Přelom jara a léta je obdobím, kdy kampus Přírodovědecké fakulty u budovy A rozkvétá nejen kopretinami, ale celou pestrou paletou kvetoucích bylin. Právě zde byl před dvěma lety založen květnatý pás z výsevu Šumavské regionální směsi, který přirozeně přitahuje opylovače a zároveň potěší i kolemjdoucí.

Tento pás vznikl na ploše, kde po stavebních pracích zůstala holá půda – díky využití místních druhů rostlin se však prostor proměnil v biologicky cenné stanoviště. Regionální osiva jsou nejvhodnější volbou pro podporu bezobratlých, ochranu místního genetického fondu a zároveň skvěle slouží jako učební pomůcka pro výuku botaniky a ekologie.

Věděli jste, že osiva běžně prodávaných květnatých směsí bývají často dovážena z velkých vzdáleností – například až z Nového Zélandu nebo Afriky? Využívání lokálních a regionálních zdrojů je proto výrazně udržitelnější a přírodě mnohem šetrnější volbou.

Pracovní skupina ekologie obnovy

Jako každý rok, i letos proběhla tradiční Mezioborová exkurze, tentokrát ve dnech 15.–29. července 2025, během které jsme zamířili na exploraci krajin Skotska. Zúčastnilo se jí dohromady 48 účastníků včetně 6 pedagogů přes botaniku, krajinnou ekologii, entomologii a obratlovce. Náš výlet jsme započali v úterý 15. července odpoledním odjezdem autobusem od botanické vily a nočním přejezdem do Calais, kde jsme se druhý den ráno nalodili na trajekt na britské pobřeží do města Dover.

V Doveru nás čekala první celodenní exkurze, která vedla ke křídovým útesům na pobřeží, kde bylo možné pozorovat aspekty přímořské vegetace, nad útesy pastviny a louky se zajímavými rostlinnými druhy a hejna racků.

Po druhém nočním přejezdu jsme ve čtvrtek ráno zastavili na východním pobřeží Velké Británie u městečka Bempton, kde jsme měli v plánu navštívit zdejší útesy, jež jsou vyhlášené jako ornitologická lokalita. Ačkoli jsme naší exkurzi započali doslova v mlze, postupně nám mlha odtajnila nad očekávání početné populace terejů bílých (obr. 1), alkounů úzkozobých a alek malých včetně highlightového papuchalka severního (obr. 2). Odpoledne jsme si udělali ještě krátkou exkurzi v NP North York Moors a následně přejeli do kempu u města Pickering.

V pátek jsme z Pickeringu po dopolední krátké exkurzi na vřesovištích v NP North York Moors jeli do Edinburgu, čímž jsme konečně překročili hranice Skotska. Po kulturní a nákupní saturaci jsme večer dojeli do města Tayport.

Z města Tayport jsme se v sobotu vydali na mořské pobřeží do národní přírodní rezervace Tentsmuir, kde jsme v moři mohli pozorovat mimo jiné roztomilé tuleně kuželozubé. Na písečných dunách a opodál v borech rostli mimo jiné zástupci vřesovcovitých rostlin jako například šicha černá, vřesovec popelavý (obr. 3), vřesovec čtyřřadý (obr. 4) a také drobná orchidej smrkovník plazivý (obr. 5). Tyto rostliny nás posléze provázely i po zbytek exkurze po Skotsku. Po přejezdu na vřesoviště do národního parku Cairngorms jsme již poprvé zažili ty pravé aspekty skotského kraje, kterými byli setrvalý déšť a krvežízniví tiplíci (alias „midges“).

V neděli jsme si udělali celodenní exkurzi v NP Cairngorms s explorací zdejších kaledonských borů, vřesovišť, pramenišť a rašelinišť s liliovcem kostilomkou (obr. 6), rosnatkou okrouhlolistou a rosnatkou anglickou (obr. 7) v okolí jezer a ve vyšších partiích nás čekala alpínská vegetace. Mnozí z nás jsme viděli také ohrádku se sobi, které se zde snaží reintrodukovat. Z ornitologických zážitků stojí za zmínku křivka skotská.

V pondělí po opuštění NP Cairngorms jsme putovali dále na sever se zastávkou u jezera Loch Loyal, kde nás ještě před vyšplháním do kopce na tamější vřesoviště a prameniště přepadlo hejno nesnesitelných „midges“. I přes moskytiéru na hlavě jsme zde mohli vidět např. vřesnu bahenní (obr. 8) a některé zajímavé lišejníky jako třeba paličkovec korálovitý (obr. 9) či krevnatec věterní (obr. 10), na jezeře bylo možné pozorovat potáplice.

Další úterý jsme na naší nejsevernější zastávce u městečka Bettyhill opět explorovali vegetaci u mořských útesů, kde jsme neúspěšně hledali endemickou prvosenku skotskou. Našli jsme zde však například toliji bahenní (obr. 11), hořečky mnohotvaré (obr. 12), přímořský lišejník Anaptychia runcinata (obr. 13) a v moři jsme zahlédli sviňuchy obecné. Poté jsme zajeli na východní pobřeží Skotska na lokalitu Loch a' Mhuilinn s nejseverněji položenou oceánickou doubravou ve Skotsku. Kromě tuleňů na pobřeží jsme se zde setkali mimo jiné s prvními, bohatými populacemi typických oceánických zástupců lišejníků, jako je důlkatec plicní (obr. 14), důlkatec zelený (obr. 15), panárie rudá (obr. 16), Pectenia plumbea (obr. 17), cecatka chřástnatá (obr. 18) a řada dalších.

Ve středu jsme měli v plánu návštěvu geologické lokality Knockan Crag, kudy vedla naučná stezka až na vrchol s rašeliništi. Poté jsme se vydali do soutěsky Corrieshalloch Gorge poblíž města Ullapool, odkud je udáván výskyt zajímavé kapradiny blánatce, ten se nám však během této návštěvy neukázal.

Ve čtvrtek nás čekala v zásadě celodenní exkurze v národní přírodní rezervaci Benn Eighe (obr. 19), která skýtala poměrně zachovalé boreo-montánní ekosystémy s kaledonskými bory a alpínským bezlesím. Zde se již poprvé podařilo objevit blánatce Hymenophyllum wilsonii. Rostl zde například také ostružiník moruška (obr. 20), medvědice alpská (obr. 21), v jezerech se podařilo pozorovat čolky hranaté. Následně jsme zamířili na ostrov Skye, kde jsme strávili následující dva dny.

V pátek nás po krátké zastávce na lokalitě u moře s dinosauřími stopami čekala exkurze na severním pobřeží ostrova Skye (obr. 22). Zde bylo možné opět pozorovat pobřežní druhy ptáků – kormorány, racky i rybáky. Našli jsme konečně celkem početné populace blánatce Hymenophyllum wilsonii(obr. 23), z jezera na nás vykukovaly vodní rostliny jako šídlatka ostnovýtrusá a lobelka Dortmannova (obr. 24). Nejvíce highlightovou rostlinou byla na rašeliništích v okolí kempu dýmka vodní (obr. 25), která rostla v několika jezírkách spolu s lobelkami. Na pastvinách se nám podařilo objevit také několik druhů voskovek, z nichž nejzajímavější byla voskovka sírožlutá (obr. 26). V sobotu před opuštěním ostrova Skye jsme si udělali dopolední exkurzi k vrcholu Storr s věhlasnými skalními jehlami (obr. 27).

V neděli jsme za poměrně intenzivního deště vyrazili do údolí Glencoe, kde jsme strávili dopolední čas a pozorovali například další populace blánatců. Následně jsme přejeli do rezervace Glen Nant, která skýtala oceanický listnatý les s dubem, břízou a lískou. Zde se nacházela opět velmi pozoruhodná a spektakulární diverzita mechorostů a lišejníků, z nichž jedny z nejvíce highlightovými lišejníky byly paličkovec tmavoplodý (obr. 28), Leptogium burgessii (obr. 29) a Pseudocyphellaria citrina (obr. 30). Nechyběly ani mnohé zajímavé druhy vatiček, například vatička chlupatá (obr. 31).

Následující pondělí jsme již zamávali Skotsku a naší poslední celodenní exkurzi ve Velké Británii jsme strávili v národním parku Lake District. Poté jsme zamířili opět do Doveru na trajekt a v úterý pozdě večer zdárně dorazili na půdu fakulty.

I přestože byla tato mezioborovka nadstandardně mokrá, nás opět velmi obohatila o spoustu zajímavých zážitků, zajímavé organismy (nejen „midges“) a nové kamarády. Jsme moc rádi, že se tato exkurze uskutečnila a těšíme se opět na další dobrodružství příští rok.

Za studenty sepsal Aleš Jirsa

Ve dnech 27.- 30.9. 2024 proběhne v Rožmberku nad Vltavou kurz Mykologické exkurze podzimní (KBO 322). Oblast je málo mykologicky probádaná, těšíme se na nové lokality zajímavých druhů a společnou radost z poznávání.

Mykologický tým Katedry botaniky PřF JU

Evropská “Zelená transformace” začíná kvalifikovanou a dobře vyškolenou pracovní silou.

(30/10/2025)- Oficiálním spuštěním digitální sady nástrojů pro ekologickou obnovu(DERTO)učinila komunita zabývající se ekologickou obnovou významný krok vpřed. Tato inovativní online platforma je primárně určena poskytovatelům odborného vzdělávání a pedagogům v celé Evropě pro výuku ekologické obnovy v rámci široké škály studijních programů, od lesnictví a zemědělství po krajinářství a zahradnictví. Kromě poskytovatelů odborného vzdělávání, odborníků v oblasti ekologické obnovy, vládních orgánů a dalších vzdělávacích institucí mohou tyto materiály využít také všichni, kdo se zajímají o ekologickou obnovu. Navíc, pracovníci, kteří se chtějí rekvalifikovat nebo zdokonalit v oblasti ekologické obnovy, budou mít od května 2026 možnost absolvovat masivní otevřené online kurzy (MOOC).
Platforma DERTO byla vyvinuta v rámci projektu TEAM#UP, který je financovaný programem ERASMUS+. Tato platforma sdružuje sadu vybraných nástrojů a výukových materiálů, které pomáhají poskytovatelům odborného vzdělávání a dalším vzdělávacím institucím vzdělávat budoucí generaci odborníků v oblasti ekologické obnovy. Platforma nabízí bezplatný přístup k výukovým materiálům, případovým studiím a virtuálním demonstračním lokalitám v různých ekologických kontextech.
“Tato platforma je ideálním zdrojem pro pedagogy v odborném vzdělávání, kteří chtějí začlenit ekologickou obnovu do svých učebních plánů – staňte se průkopníky v přípravě studentů na zelenější budoucnost!” - Profesor Jordi Cortina Segarra, Univerzita v Alicante, Španělsko
Mezi hlavní funkce DERTO patří:

• Různorodé vzdělávací zdrojepro poskytovatele odborného vzdělávání, které lze volně používat a upravovat, a začlenit tak do stávajícího nebo nového studijního programu. Mezi vzdělávacími zdroji najdou uživatelé platformy učební texty, tipy na aktivity v hodině i doma, výuková videa, pracovní listy a virtuální prohlídky ukázkových demonstračních míst včetně návodu na jejich vytváření. 
• Vyhledávací databáze vzdělávacích zdrojů
• Vícejazyčné rozhranípodporující přístupnost v evropských zemích. Všechny partnerské země připravily výukové materiály ve svém jazyce a zároveň jsou všechny materiály přeloženy do angličtiny. Lze je tedy využít například i ve výuce cizího jazyka. 
• Volně přístupná platformapro zapojení a průběžné přispívání od komunit zabývajících se vzděláváním a ekologickou obnovou. Všechny materiály a zdroje jsou volně dostupné, stažitelné, použitelné a šiřitelné pod licencí Creative Commons. 

Spuštění DERTO platformy přichází v klíčovém okamžiku, kdy země Evropské unie pracují na naplnění Nařízení o obnově přírody a dosažení globálních cílů v oblasti obnovy. Je zřejmé, že k významnému a potřebnému rozšíření obnovy přírody je zapotřebí kvalifikovaná pracovní síla v celé řadě odvětví. DERTO nabízí centralizované a neustále se rozvíjející znalostní centrum, které poskytuje školám odborného vzdělávání i jednotlivým uživatelům příležitost získat zásadní znalosti a dovednosti v oblasti ekologické obnovy.  

Platforma dostupná na DERTO.

Další informace pro tisk, média, rozhovory kontaktujte:

Sahar Stevenson-Jones
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Praha, 8. října 2025: Uniformní, intenzivní způsoby hospodaření v lesích představují hrozbu pro biodiverzitu evropských lesů. Mezinárodní tým vědců vedený univerzitami v Göttingenu (Německo) a Jyväskylä (Finsko) ve svém výzkumu, jehož výsledky byly nyní publikovány v prestižním časopise PNAS, ukázal, že vhodná kombinace hospodářských režimů spolu s podstatným rozšířením lesů ponechaných samovolnému vývoji může významně podpořit druhovou rozmanitost evropských lesů. Součástí vědeckého týmu byli také odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Botanického ústavu AV ČR a Ekologických služeb Hořovice.

Vědci vycházeli z dat shromážděných v lesích devíti regionů ve Francii, Německu, Itálii a České republice. Lesní stanoviště rozdělili do tří kategorií podle intenzity hospodaření: 1) intenzivně obhospodařované, většinou uměle založené monokultury zaměřené na produkci dřeva, 2) extenzivně obhospodařované lesy s těžbami bez holosečí a 3) neobhospodařované lesy ponechané samovolnému vývoji. Kromě reálných dat využili také počítačové simulace, pomocí kterých vytvořili „virtuální krajiny“ s různými podíly těchto tří typů hospodaření.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší druhovou rozmanitost měly krajiny složené z 60 % neobhospodařovaných a 40 % intenzivně obhospodařovaných lesů. Naopak nejnižší biodiverzitu by hostila krajina pokrytá jen intenzivně obhospodařovanými lesy. Extenzivně obhospodařované lesy podporovaly lesní biodiverzitu omezeně, přesto podle autorů mohou hrát významnější roli, pokud se zvýší jejich stanovištní a strukturní heterogenita. S délkou samovolného vývoje bude pravděpodobně narůstat strukturní heterogenita neobhospodařovaných lesů, neboť mnohé z nich byly v minulosti ovlivněny hospodářskými zásahy. To může přínos těchto lesů pro biodiverzitu ještě posílit.

Vzhledem k vysoké poptávce po dřevě jako obnovitelné surovině ovšem není realistické dosáhnout 60 % plochy neobhospodařovaných lesů, a proto autoři navrhují kromě rozšíření jejich plochy zaměřit se i na posílení ekologických funkcí extenzivně obhospodařovaných lesů. Hlavní autor studie Dr. Rémi Duflot z Univerzity v Jyväskylä shrnuje: „Pro zachování biodiverzity lesů v Evropě doporučujeme zvýšit podíl neobhospodařovaných lesů a podporovat stanovištní a strukturní heterogenitu v rámci extenzivního hospodaření – například vytvářením mozaiky otevřených a zapojených porostů a ponecháváním velkých starých stromů a mrtvého dřeva.“ Spoluautor studie Jan Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU k tomu doplňuje: „Studie potvrdila, že podmínkou zachování lesní biodiverzity jsou změny lesnického hospodaření, které jsou i v ČR dlouhodobě diskutovány a nyní už i ve větší míře zaváděny do praxe. Kromě toho studie upozornila na nezastupitelnou roli lesů ponechaných samovolnému vývoji, jejichž současná rozloha v ČR činí jen jednotky procent a bylo by potřeba ji podstatně navýšit.“

Originální článek: Duflot et al., 2025. Sustainable forest planning: assessing biodiversity effects of Triad zoning based on empirical data and virtual landscapes. Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) DoI: 10.1073/pnas.2512683122

Zdroj: doc. RNDr. Jan Hofmeister, Ph.D. – Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

O víkendu 21. - 22. září 2024 se konal tradiční botanický víkend pro středoškolské učitelea jejich studenty. Mimo jiné byl pozoruhodný tím, že se konal přesně 25 let po prvním podzimním botanickém víkendu. Využili jsme pohostinnosti rekreačního areálu Sobeňák u Rožmitálu pod Třemšínem na úpatí Brd. Sobotní exkurze na vrch Třemšín i nedělní k Padrťským rybníkům potvrdily, že Brdy jsou sice na rostliny chudé, ale krajinářsky nádherné. Učitelé i studenti z celých Čech si užili slunného počasí a dozvěděli se spoustu zajímavostí o cévnatých rostlinách, mechorostech i řasách a sinicích.

Letošní podzimní mykologické exkurze (KBO/322) směřovaly do malebného okolí Mirochova na Třeboňsku, kde naše 16členná skupina strávila tři mykologicky plodné dny (3.-5. října) na terénní stanici Hajnice. Účastníci zdárně překonali všechny překážky, ať už mrazivá rána, odstávku vody nebo sněmovní volby, a za odměnu se mohli seznámit s množstvím pozoruhodných a krásných druhů hub. Každý si vyzkoušel práci profesionálního mykologa při sobotní inventarizaci hub na území navrhované přírodní rezervace, při mikroskopování vzorků či tvorbě herbářových položek do herbáře Jihočeského muzea. Mezi další mykologické aktivity patřila tvorba výstavky hub a závěrečná poznávačka. Nemohla chybět ani večerní hudební produkce, hraní houbařských Monopolů či karetních her. Během výprav do terénu byla zaznamenána značná diverzita hub včetně některých vzácných druhů (například čirůvka límcová, čirůvka příbuzná, jazourek mazlavý, lošákovec palčivý nebo kukmák příživný). Účastníci mohli domů odjíždět s hřejivým pocitem, že každý přispěl svým dílem k lepšímu poznání mykobioty jižních Čech.

Vojtěch Tříska 

Mezinárodní terénní kurz tropické ekologie (srpen 2025) nabízí studentům možnost vydat se na jedinečné vzdělávací dobrodružství do tropických deštných pralesů Papuy-Nové Guineje, kde žije více než 6 % světové biodiverzity. 

Studenti budou moci na vlastní kůži zažít ohromující rozmanitost destinace, od ptáků až po motýly, a všechno mezi tím.

Požadavky a podání žádosti:

• Účastníci musí být v době konání kurzu zapsáni jako studenti bakalářského nebo magisterského studia na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
• Přijímáme přihlášky z jakéhokoli studijního oboru, ale musíte být schopni prokázat zájem a základní znalosti ekologie nebo příbuzných oborů.
• Náklady na kurz budou činit 20 000 Kč a doporučujeme, aby si studenti přivezli cca 10 000 Kč na útratu.
• Chcete-li se přihlásit, zašlete životopis (včetně průměru známek za poslední tři semestry, v případě studentů 2. ročníku za poslední dva semestry, pokud jste v 1. ročníku bakalářského studia, pak takový požadavek neplatí) a motivační dopis na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 20. prosince 2024 (23:55 SEČ).Před podáním přihlášky si přečtěte podrobnější pokyny níže.
• Uchazeči, kteří se dostanou do užšího výběru, budou pozváni na pohovor v lednu 2025.
• Kurz probíhá v angličtině

Plánujeme informační seminář s bývalými účastníky kurzu na 18. 11. 2024 v 15:30 hod. v posluchárně B1.

Podrobnější informace o kurzu ke stažení zde: INTERNATIONAL TROPICAL ECOLOGY FIELD COURSE

Počet druhů rostlin na česko-hornorakouských hranicích klesá. Proto se spojily dvě organizace z obou států (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a OÖ Landes-Kultur GmbH in Linz) a ve spolupráci se strategickými partnery (Botanický ústav AV ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa národního parku Šumava a Universität Wien), vytvářejí společnou platformu, která propojí národní databáze rozšíření rostlin, doplní mezery ve znalostech a stane se východiskem pro přípravu přeshraniční koncepce ochrany diverzity cévnatých rostlin. Hlavním výstupem projektu je sdílení dat o rozšíření rostlin v projektovém území s cílem získat aktuální informace o současném stavu i o trendech změn a ohrožení. Na základě těchto znalostí bude vytvořen plán ochrany rostlinné diverzity v regionu a navržena koncepce potlačení šíření invazních druhů. Nedílnou součástí projektu je také osvěta veřejnosti s cílem vysvětlit význam rozmanitosti rostlin a podnítit zájem místních obyvatel o rostliny v jejich okolí.

Co pro to uděláme?
- spojíme databáze rozšíření rostlin obou států
- doplníme mezery v databázi vlastním terénním výzkumem
- soustředíme se na výzkum málo známých skupin rostlin
- zpřístupníme data vědcům i nadšencům
- na základě shromážděných dat vypracujeme dlouhodobý a efektivní plán na ochranu biodiverzity v regionu
- uspořádáme přednášky a exkurze pro veřejnost

Projekt je financován ze zdrojů Interreg Rakousko - Česko 2021-2027 (ATCZ00182 - Cross-border plants CZ-AT)
 
Pro podrobnější a aktuální informace k projektu sledujte oficiální facebookovou skupinu: Rostliny podél hranice CZ-AT a oficiální web Rostliny podél hranice

V přírodních rostlinných společenstvech často chybí mnoho druhů, které by tam za běžných okolností růst měly, ale ve skutečnosti tam nerostou. Čím je oblast silněji narušena lidskou činností, tím více potenciálně vhodných druhů ve společentvech schází. To je výsledkem  globální studie vedené vědci z Univerzity v Tartu (Estonsko) ve spolupráci s některými vědci (Eva Janíková, Marie Konečná, Aleš Lisner, Petr Macek a Mercedes Valerio) ze skupiny funkční ekologie rostlin (https://botanika.prf.jcu.cz/fpe/index) vedené profesorem Janem Lepšem z Přírodovědecké Fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která byla publikovaná v prestižním časopise Nature.

Tým více než 200 vědců z globální iniciativy DarkDivNet zkoumal rostliny na téměř 5500 lokalitách ve 119 regionech světa. Na každé lokalitě vědci zaznamenali všechny druhy a zároveň určili tzv. chybějící diverzitu – tedy druhy, které by se tam podle podmínek prostředí potenciálně vyskytovat mohly, ale ve skutečnosti se tam nevyskytují. Díky tomu mohli vědci zjistit, jaký je skutečný potenciál druhové rozmanitosti a jak je tento potenciál ve skutečnosti naplněn. Tento přístup odhalil dopad lidské činnosti na druhovou diverzitu, který běžné způsoby měření nezachytí.

Autoři také zjistili, že vliv člověka se neprojevuje jen v místě samotném, ale i v širokém okolí – až stovky kilometrů daleko. Ať už jde o hustotu zalidnění, zemědělství, dopravu nebo jiné zásahy, tyto faktory snižují šanci, že se rostliny do svých původních stanovišť vrátí. Vědci také zjistili, že negativní vliv lidské činnosti byl méně výrazný tam, kde alespoň třetina okolní krajiny zůstala v přírodě blízkém stavu, což podporuje globální cíl chránit 30 % pevniny.

Studie zdůrazňuje, jak důležité je udržovat a zlepšovat „zdraví“ ekosystémů i mimo chráněná území.

Kontakt: Aleš Lisner (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Pärtel, M., Tamme, R., Carmona, C. P., Riibak, K., Moora, M., … Janíková, E., … Konečná, M., … Lisner, A., … Macek, P., … Valerio, M., … & Zobel, M. (2025). Global impoverishment of natural vegetation revealed by dark diversity. Nature. https://www.nature.com/articles/s41586-025-08814-5

Rozhovor pro ScienceZoom dostupný zde: Nepodceňujme úbytek biodiverzity, vyzývají vědci

Minulý týden proběhl pod vedením Pracovní skupiny ekologie na Katedře botaniky PřF JU týdenní intenzivní kurz, který studenty středních odborných škol ze Španělska, Německa, České republiky a Norska provedl teoretickou i praktickou částí dynamicky se rozvíjejícího oboru Ekologie obnovy. Příprava na kurz probíhala v jednotlivých zemích od podzimu. Studenti během ní vypracovali také vlastní projekt a ti nejlepší jej pak přijeli představit a obhájit na výměnnou exkurzi. Cílem setkání v České republice je zvýšit vzdělání v oblasti ekologické obnovy u skupiny studentů, která řadu opatření v praxi realizuje a s nedávno přijatým Evropským Nařízením o obnově přírody se ukazuje, že předávání znalostí je klíčem ke kvalitní obnově stanovišť. 

První tři dny studenti strávili v České republice a absolvovali den zaměřený na obnovu lučních porostů ve volné krajině i ve městech, protože patří k jedněm z nejohroženějších biotopů napříč Evropou. Kromě přednášek si mohli projít všechny fáze obnovy druhově bohaté louky a všechno si prakticky vyzkoušet, od vytipování vhodného zdrojového porostu, přes získávání semen a zjišťování, co se dá v získaném materiálu najít, až po přípravu plochy, osetí a vyhodnocení úspěchu obnovy. I přes nepřízeň počasí se povedlo improvizovaně upravit program a studenti si mohli jednotlivé metody a činnosti vyzkoušet. Využili jsme také zahradu PřF JU, kde jsme pokračovali s výukou pomocí konkrétních ukázek a v podvečer jsme se přesunuli do města za dalšími opatřeními, např. květnatými pásy. 

Další den byl věnovaný zejména urbánní ekologii, obnovu těžebních prostorů a také celé krajiny. Po teoretickém úvodu jsme vyrazili na exkurzi na Třeboňsko a ukázali si, jak funguje spontánní sukcese v pískovnách, které se dokonce mohou změnit i v maloplošná zvláště chráněná území. V Novohradských horách jsme se seznámili s krajinnými úpravy v zemědělské krajině. Ve středu jsme vyrazili za kolegy do Německa a cestou jsme  stihli  krátkou exkurzi v pražské Třešňovce zaměřenou na obnovu sadů, krátký výklad s pohledem do rozsáhlému lomu ČSA, který je na začátku dlouhé cesty stát se nejrozsáhlejším projektem ekologické obnovy v České republice a před opuštěním území České republiky jsme se ještě zastavili podívat na Radovesickou výsypku, abychom se podívali, jak rychle opuštěná plocha sama zarostla dřevinami a jak jsou otevřené plochy důležité pro řadu specializovaných druhů nyní udržovány jen činností člověka (zejména během motokrosu). 

Kolegové z Hochschule Anhalt nám následující den ukázali, jak přistupují k obnově v zemědělské krajině v Německu. Navštívili jsme farmu, která produkuje regionální semena rostlin, vyzkoušeli si vegetační snímkování na obnovených slaniscích, seznámili se s úskalím pastvy, zažili bezprostřední kontakt obklopení stádem koním, naučili se identifikovat vzácné polní plevele a dověděli se o jejich ochraně a návratu do krajiny, květnatých pásech i pestrých kvetoucích lemech polí na podporu biodiverzity. Na závěr kurzu pak studenti shrnuli v krátkých prezentacích, co se během kurzu naučili a prezentovali a obhajovali své projekty. Příští rok na jaře proběhne v Českých Budějovicích další mezinárodní kurz o ekologické obnově, tentokrát ale zaměřený na vysokoškolské studenty a na podzim pak na nás naváže kurz v Norsku o obnově krajiny.

TEAM#UP je projekt financovaný z programu Erasmus+, jehož cílem je začlenit praktické znalosti o ekologické obnově do odborného a celoživotního vzdělávání. Vize projektu TEAM#UP spočívá ve vytváření a sdílení znalostí, nástrojů a zdrojů používaných k ekologické obnově a jejich zpřístupnění na otevřené platformě. Ve spolupráci s různými partnery z oblasti odborného vzdělávání a přípravy, univerzit a soukromého sektoru projekt TEAM#UP pomáhá usnadnit přechod k ekologičtější a klimaticky odolnější evropské společnosti.

Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.